Jak získat svědectví o Bohu Otci, Jeho Synu, Ježíši Kristu, a o Duchu Svatém
To, co mi bylo sděleno,… může být sděleno i vám skrze Svatého Ducha… podle vaší poslušnosti a přání.
Podobně jako vy, byl jsem i já vděčný za to, že jsem se mohl účastnit posvátného shromáždění. Napadlo mě, že bych se mohl zmínit o jedné užitečné myšlence týkající se nauky. Když jsme během posvátného shromáždění pozvedli ruku do pravého úhlu, nebylo to pouhé hlasování – uzavřeli jsme tím sami za sebe soukromý a osobní závazek, dokonce smlouvu, že budeme podporovat zákony, obřady, přikázání a proroka Božího, presidenta Thomase S. Monsona. Byl jsem velmi vděčný za to, že jsem se toho mohl s vámi účastnit a že jsem mohl zvednout pravou ruku do pravého úhlu.
Bratři a sestry, během několika uplynulých měsíců jsem prožil něco, co mě přivedlo k pokoře a co mi umožnilo zamýšlet se s vděčností nad darem života. Během tohoto zážitku jsem neustále přemítal o svém svědectví o Bohu, našem věčném Otci, a o Jeho nejstarším Synu, našem Spasiteli a Vykupiteli, Ježíši Kristu, a o tom, jak jsem získal své svědectví o Otci a o Synu.
Lidé na celém světě, lidé každého vyznání a přesvědčení, bádají a snaží se poznat, kdo je Bůh. Jaký je Jeho vztah k Ježíši Kristu? A jaký je náš vztah k Nim?
Vím s jistotou, že Nebeský Otec a Ježíš Kristus žijí. Usmíření je skutečné. Bůh Otec a Ježíš Kristus jsou samostatné, oddělené, nesmrtelné bytosti. Znají nás jako jednotlivce, slyší naše upřímné modlitby a odpovídají na ně. Spasitel svědčil obyvatelům Nového světa: „Já vydávám svědectví o Otci a Otec vydává svědectví o mně a Duch Svatý vydává svědectví o Otci a o mně.“1 Duch Svatý mi dosvědčil, že toto je pravda.
Své svědectví jsem začal získávat v mládí, když jsem přemýšlel o 13 prorockých prohlášeních, která se nazývají Články víry a která sepsal Joseph Smith. V Primárkách jsme se je učili nazpaměť. Popisují základní zásady víry znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. První z těchto prohlášení zní: „Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.“2
Joseph Smith znal podstatu tří členů Božstva díky osobní zkušenosti. Jako 14letý chlapec chtěl vědět, ke které z mnoha křesťanských církví se má připojit. V Bibli, v knize Jakubově v Novém zákoně, četl: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha.“3 A tak poslušně poklekl k modlitbě a byl navštíven Bohem Otcem a Jeho Synem, Ježíšem Kristem. Popsal je jako „dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící [nad Josephem] ve vzduchu. Jedna z nich [(Bůh Otec) k němu] promluvila, nazývajíc [ho] jménem, a řekla, ukazujíc na druhou – Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!“4
Již od mých chlapeckých let byl pro mě zážitek Josepha Smitha určitým vodítkem – a může jím být pro každého z nás. Mladý prorok se dozvěděl pravdu ohledně našeho Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, protože se snažil z písem poznat vůli Nebeského Otce, a poté ji s vírou uposlechl.
Tento způsob stanovil Spasitel, který také byl jeho dokonalým příkladem, což je zaznamenáno v Bibli. Když bylo Ježíšovi 12 let, Jeho matka Maria a Jeho pozemský otec Jozef ho našli, jak učí v chrámu. Ježíš se jich otázal: „Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?“5 Ježíš ale nemluvil o věcech Jozefových. Mluvil o záležitostech svého skutečného a věčného Otce v nebi.
To, jak Bůh Otec při různých příležitostech představoval svého Syna, je významné: „A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil i hned z vody; … A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“6 A opět, na Hoře proměnění: „Stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.“7
Když se Ježíš zjevil na americkém kontinentě, Otec Ho představil stejným způsobem: „Hle, můj milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo a v němž jsem oslavil jméno své – slyšte jej.“8 A téměř o dvě tisíciletí později byla tatáž slova pronesena mladému Josephu Smithovi: „Toto je můj Milovaný Syn. Slyš jej!“9
Je zvláště významné, že kdykoli si Nebeský Otec přeje představit nám svého Syna, přikazuje nám, abychom mu naslouchali – abychom „slyšeli“ slova Ježíšova.
Kdo je tento Ježíš? Společně se svým Otcem se účastnil stvoření světa a pod vedením svého Otce byl zodpovědný za stvoření všech věcí na tváři země. „A světů bez počtu jsem stvořil; a také jsem je stvořil pro svůj vlastní účel; a skrze Syna jsem je stvořil, který je mým Jednorozeným.“10 Ježíš Kristus je Jednorozený Otcův v těle. Je naším Prostředníkem u Otce. Je Spasitelem, který za nás položil život a který u Otce hájí naši věc. Proto se modlíme k Nebeskému Otci ve jménu Jeho Syna, Ježíše Krista. Syn Ježíš není tatáž bytost jako Jeho Otec, ale je jako Jeho Otec. I On je oslavenou bytostí, která má moc a pravomoc.
Je pro mě velmi poučné a dojímavé zamýšlet se nad tím, jak Ježíš promlouvá ke svému Otci. Z Jeho velké přímluvné modlitby, která se nachází v Bibli v knize Janově, je naprosto zřejmé, že Ježíš si uvědomuje, že je Synem. Naslouchejte Jeho slovům, když svému Otci v nebi podává zprávu o poslušném naplnění svého pozemského poslání.
„Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil. …
Slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim [učedníkům];… a [oni] uvěřili, že jsi ty mne poslal. …
Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. …
A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.“11
V průběhu Spasitelova působení se učedníci vskutku stali jedním, ale nikoli jedním fyzickým tělem. Stali se jedním v jednotě záměru a lásky. Toto je ona jednota Boha Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, o níž se mluví v písmech. I oni jsou samostatné bytosti, ale jsou sjednoceni v záměru, ve své lásce k nám a v díle, které konají v náš prospěch.
Spasitel se také modlil:
„Oslaviž ty mne, Otče… touž slavou, kterouž jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl. …
… aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.
… [neboť] jsi mne miloval před ustanovením světa.“12
Jak moc si Ježíš přál, abychom poznali Otce tak, jako ho znal On! Modlil se:
„Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito [učedníci] poznali, že jsi ty mne poslal.
A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.“13
Ježíš projevil svou velikou lásku k těm, kteří se rozhodnou Ho následovat, když se modlil za jejich ochranu: „Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho zlého.“14 Modlil se za nás, bratři a sestry.
A pak náš Spasitel starostlivě prosí za to, aby mohli – míněno, abychom my mohli – opět být s Ním: „Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou.“15
V přípravě na smírnou oběť se Ježíš modlil ke svému Otci v zahradě getsemanské a vzal na sebe hříchy, trápení a utrpení celého lidstva. V oněch osamělých hodinách opět jasně vyjádřil, že nevykonává své vlastní dílo. Modlil se: „Otče…, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.“16 V tomto pro Něho i pro nás všechny nejzásadnějším okamžiku nemluvil o sobě ani se nespoléhal na svou vlastní sílu. Žádal svého Otce, Všemocného Boha, aby Ho posílil a aby Mu umožnil vykonat vůli svého Otce; a Jeho Otec seslal anděla „s nebe, posiluje ho“.17 Skláním se před láskou, kterou Otec chová ke svému Synovi i ke každému z nás.
Od založení světa až do posledních okamžiků na kříži byl Spasitel zaměstnán ve věcech svého Otce. Dokončil dílo, které byl poslán vykonat. A proto nepřemýšlíme nad tím, ke komu promlouval, když na kříži „řekl: Dokonánoť jest“18 a „zvolav… hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel“.19 Víme, že se modlil ke svému Nebeskému Otci.
Svědčím o tom, že náš Spasitel žije. Je Jednorozeným Otce a znovu přijde na tuto zem, aby zde vládl. Je Ježíšem Kristem, Svatým Izraelským, plným „milosti a milosrdenství a pravdy. … Je [tím], kdo přijde, aby sňal hříchy světa, ano, hříchy každého člověka, který neochvějně věří ve jméno jeho“.20 Je skutečným Synem Božím, který třetího dne vstal z mrtvých a přinesl vzkříšení všem těm, kteří přijdou na zem. Také svědčím o tom, že Bůh, náš Věčný Otec, žije a miluje každého z nás, neboť jsme Jeho děti. Jeho láska je tak veliká, že poslal svého Jednorozeného Syna na svět, „aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný“.21
Jako apoštol Pána Ježíše Krista svědčím o pravdivosti toho, co se píše v písmech a co mi bylo sděleno a co může být sděleno i vám skrze Svatého Ducha. Bude vám to zjeveno podle vaší poslušnosti a přání. Spasitel nás během své pozemské služby učil této veliké pravdě, která se týká nás všech: „O cokoli, co je správné, budete prositi Otce ve jménu mém věříce, že obdržíte, vizte, bude vám dáno.“22 Svědčím o tom, že toto skutečně vím a že s jistotou vím, že to, o čem jsem mluvil, je pravdivé. Abyste i vy usilovali o totéž ujištění, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.