2008
Hojně požehnáni
Květen 2008


Hojně požehnáni

Naše svědectví se posílila. Věřím, že my všichni jsme ještě více odhodláni žít podle zásad evangelia Ježíše Krista.

Obrázek
President Thomas S. Monson

Konferencí se už účastním poměrně dlouho. Myslím ale, že jsem si ještě nikdy nepřipadal tak bohatě požehnán, jako během tohoto zasedání. Mluvilo mnoho řečníků a své proslovy pronášeli svižně, ale každý z nich se dotkl nějakého velmi důležitého tématu. Byl to švédský stůl bohatě prostřený vírou, láskou a mnoha radami. Uplatňujme tedy tyto věci ve svém životě.

Bratře Ballarde, má drahá žena musela jít před několika lety do nemocnice. Dětem nechala vzkaz: „Drahé děti, nedovolte tatínkovi, aby se pokoušel použít mikrovlnnou troubu“ – pak následovala čárka, „nebo sporák, nebo myčku, nebo sušičku.“ Ostýchám se citovat zbytek toho seznamu.

Myslím, že to byl starší Uchtdorf, kdo řekl: „Vyprávěl jste dnes posluchačům o odkazu z matčiny strany. A co odkaz z otcovy strany?“ A tak zakončím několika slovy o odkazu z otcovy strany.

Otec mého otce pocházel ze Švédska, a jeho manželka z Anglie. Potkali se na lodi, zatímco pluli sem. Počkal, až dospěje, a pak ji požádal o ruku. Sňatek uzavřeli v chrámu Salt Lake a on si do svého deníku zapsal: „Dnešek je nejšťastnějším dnem mého života. Má milá a já jsme byli oddáni na čas a na věčnost ve svatém chrámu.“

O tři dny později, 23. dubna 1898, si zapsal: „Na západním nádraží Rio Grande jsem nasedl do vlaku, jsem na cestě do Skandinávie, kam jsem byl povolán sloužit jako misionář.“ Odjel do Švédska a svou třídenní nevěstu zde zanechal.

Jeho deník, který si psal tužkou, jsem dostal od strýčka, který si z nějakého důvodu myslel, že bych měl mít deník jeho otce. Tím nejčastějším zápisem v deníku bylo: „Teče mi do bot.“ Ale ten nejkrásnější zápis říká: „Dnes jsme šli na návštěvu k Janssonovým. Poznali jsme sestru Janssonovou. Uchystala nám náramně dobrou večeři. Je to dobrá kuchařka.“ A pak se tam píše: „Děti zazpívaly nebo zahrály na harmoniku nebo trochu zatančily a ona pak zaplatila desátek. Pět švédských korun pro Pána a jedna pro mého společníka, staršího Ipsona, a jedna pro mě.“ A pak tam jsou uvedena jména těch dětí.

Když jsem ten zápis v deníku četl, našel jsem mezi těmi jmény i jméno otce mé ženy, který tehdy patrně zazpíval nějakou píseň a který se později stal otcem jediné dcery, dívky, se kterou jsem se oženil.

Když jsem Frances spatřil poprvé, hned jsem věděl, že jsem našel tu pravou. Pán nás později opět svedl dohromady, a já jsem ji pozval na schůzku. Jel jsem k nim domů, abych ji vyzvedl. Představila mě, a její otec řekl: „‚Monson‘ – není to švédské jméno?“

Řekl jsem: „Ano, je.“

On řekl: „To je dobře.“

Pak odešel do vedlejší místnosti a přinesl odtamtud obrázek misionářů s klobouky a s Knihou Mormonovou v ruce.

„Nejsi příbuzný tohoto Monsona?“, řekl, „Eliase Monsona?“

Odpověděl jsem: „Ano, je to bratr mého dědečka. Také sloužil na misii ve Švédsku.“

Její otec začal plakat. Slzy mu stékaly po tváři. Řekl: „On a jeho společník byli těmi misionáři, kteří učili evangeliu mou matku a mého otce a všechny mé bratry a sestry a také mě.“ Políbil mě na tvář. A pak začala plakat její matka, a políbila mě na druhou tvář. A pak jsem se začal rozhlížet, kde je Frances. Řekla: „Dojdu si pro kabát.“

Má drahá Frances před několika lety upadla, byl to strašlivý pád. Museli ji odvézt do nemocnice. Ležela tam v kómatu asi 18 dní. Seděl jsem jí po boku. Po celou tu dobu nepohnula jediným svalem. Děti plakaly, vnoučata plakala, i já jsem plakal. Ani trochu se nepohnula.

A pak jednoho dne otevřela oči. Vyrazil jsem k její posteli a překonal jsem při tom rychlostní rekord. Políbil jsem ji, objal jsem ji a řekl jsem: „Jsi zpátky! Miluji tě.“ A ona řekla: „Já tě taky miluji, Tome, ale máme vážný problém.“ Napadlo mě: Jak se ti Frances mohlo donést, že máme problémy? A ona pokračovala: „Zapomněla jsem odeslat čtvrtletní zálohu na daň z příjmu.“

A já jsem jí řekl: „Frances, kdybys mi toto řekla předtím, než jsi mě políbila a než jsi mi řekla, že mě miluješ, asi bych tě tu nechal.“

Bratří, jednejme se svou manželkou s úctou a s důstojností. Je to naše věčná společnice. Sestry, mějte svého manžela v úctě. Potřebuje slyšet laskavé slovo. Potřebuje přátelský usměv. Potřebuje vřelé vyjádření skutečné lásky.

Bratři a sestry, opustím nyní na chvíli téma své rodiny – toto vskutku byla úžasná konference. Byli jsme vzděláváni moudrými a inspirovanými poselstvími. Naše svědectví se posílila. Věřím, že my všichni jsme ještě více odhodláni žít podle zásad evangelia Ježíše Krista.

Nebyli jsme požehnáni jen těmito výtečnými proslovy, které zde zazněly, povznášela nás také nádherná hudba, která zde byla zajištěna. V Církvi jsme hojně požehnáni těmi, kteří se s námi dělí o svá hudební nadání. Vystoupení každého sboru během uplynulých dvou dnů bylo nádherné.

Chovám velkou lásku ke všem těm, kteří se zapojili do programu konference, i k vám všem, kteří jste naslouchali. Pociťuji vaše modlitby, které za mě pronášíte a které mě podporovaly a přinášely mi požehnání během těch dvou měsíců, které již uplynuly od chvíle, co nás opustil president Hinckley. Vážím si podpory, kterou jste mi vyjádřili při hlasování.

Nedokážu odpovídajícím způsobem popsat svou vděčnost za znovuzřízení evangelia v těchto posledních dnech a za to, co pro mě v mém životě znamená. Když následujeme Spasitele a držíme se zásad Jeho evangelia, každý z nás je ovlivňován k dobru a formován.

Vám, kteří jste rodiči, říkám, projevujte dětem svou lásku. Vy víte, že je máte rádi, ale ujistěte se, že i ony to vědí. Jsou tak drahocenné. Ukažte jim to. Volejte k našemu Nebeskému Otci o pomoc, zatímco každý den pečujete o jejich potřeby a zatímco čelíte těžkostem, které rodičovství nevyhnutelně přináší. Při jejich výchově potřebujete víc než jen vlastní moudrost.

Chválíme naše úžasné mladé lidi, kteří se nezapojují do zlovolnosti světa, ale žijí, ze všech svých sil, podle přikázání.

Vám, kteří jste schopni návštěvy chrámu, dávám radu, abyste ho navštěvovali často. Pomůže vám to posílit manželství i rodinu.

Buďme jeden k druhému laskaví, buďme si navzájem vědomi svých potřeb, a snažme se v tom nějak pomoci.

Drazí bratři a sestry, mám vás rád a modlím se za vás. Prosím modlete se za mne. A společně budeme sklízet požehnání, která má náš Nebeský Otec připravená pro každého z nás. To je má modlitba, má prosba, již připojuji ke svému svědectví. Toto dílo je pravdivé. Ve jménu Ježíše Krista, amen.