2017
Ko e Fakalelei ‘a e Fakamoʻuí: Ko e Fakavaʻe ʻo e Tui Faka-Kalisitiane Mo‘oní
April 2017


Ko e Fakalelei ‘a e Fakamoʻuí: Ko e Fakavaʻe ʻo e Tui Faka-Kalisitiane Moʻoní

Mei ha lea, “Ko e Fakaleleí,” naʻe fai he lolotonga ʻo e seminā maʻá e kau palesiteni fakamisiona foʻoú ʻi he Senitā Akoʻanga Fakafaifekau ʻi Polovó ʻi he ʻaho 24 ʻo Sune, 2008.

Te tau toetu‘u kotoa pea hoko ʻo taʻe-fa‘amate tuʻunga ʻi he feilaulau fakalelei ‘a Sīsū Kalaisí.

ʻĪmisi
Savior in Gethsemane painting

Ketisemani,tā ʻe J. Kirk Richards

Na‘e fehuʻi ki he Palōfita ko Siosefa Sāmitá (1805–44), “Ko e hā ‘a e ngaahi tefitoʻi moʻoni mahuʻinga ‘o hoʻomou tui fakalotú?” Naʻá ne pehē, “Ko e ngaahi tefitoʻi moʻoni mahuʻinga ʻo ʻemau tui fakalotú, ko e fakamoʻoni ko ia ʻa e kau ʻAposetoló mo e kau Palōfitá fekauʻaki mo Sīsū Kalaisí, naʻá Ne pekia, pea telio, pea toe tuʻu ʻi he ʻaho hono tolú, ʻo hāʻele hake ki he langí; pea ko hono toenga ʻo e ngaahi meʻa kehe kotoa pē fekauʻaki mo ʻemau tui fakalotú, ko ha ngaahi tānaki atu pē ia ki ai.”1

ʻOku ou toe fie fakamoʻoni ki he fakamatala ʻa e Palōfita ko Siosefá. Ko e uho ʻo e meʻa kotoa pē ʻoku tau tui ki aí ko hotau Fakamoʻuí pea mo ʻEne feilaulau fakaleleí—“ko e āfeitaulalo ʻa e ‘Otuá” (1 Nifai 11:16) ʻa ia ne fekau mai ai ʻe he Otuá Hono ʻAló ki māmani ke fakahoko ʻa e Fakaleleí. Ko e tefito‘i taumuʻa ʻo e moʻui ʻa Sīsū Kalaisí ke fakahoko ʻa e feilaulau fakaleleí. Ko e Fakaleleí ko e fakavaʻe ia ʻo e tui faka-Kalisitiane moʻoní.

Ko e hā ‘oku hoko ai e Fakalelei ʻa e Fakamo‘uí ko e tefito‘i moʻoni mahuʻinga ʻo e ongoongoleleí ʻi he Siasí pea ʻi heʻetau moʻuí?

Ngaahi Tefito ʻo e Tuí 1:3.

ʻOku pehē ʻe he tefito ʻo e tui hono tolú, “ʻOku mau tui ʻe lava ʻo fakamoʻui ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá kotoa pē ʻi he Fakalelei ʻa Kalaisí, tuʻunga ʻi he talangofua ki he ngaahi fono mo e ngaahi ouau ʻo e Ongoongoleleí.”

ʻOku ʻuhinga ʻa e “fakamo‘uí” ʻi heni ki he aʻusia ʻo e tuʻunga māʻolunga taha ʻi he nāunau fakasilesitialé. ‘Oku foaki ʻa e toetuʻú ki he taha kotoa ʻoku haʻu ki he māmaní, ka ke maʻu ʻa e moʻui taʻengatá, ʻa e ngaahi tāpuaki kakato ʻo e fakalakalaka taʻengatá, kuo pau ke talangofua ʻa e tokotaha takitaha ki he ngaahi fonó, maʻu e ngaahi ouaú, pea mo fai ʻa e ngaahi fuakava ʻo e ongoongoleleí.

Ko e hā e ʻuhinga ko Sisu Kalaisi, pea ko Ia tokotaha pē, ʻokú Ne lava ʻo fai e fakalelei maʻá e ngaahi angahala ʻa e māmaní? Na‘á Ne maʻu ʻa ia kotoa naʻe fiema‘ú.

Naʻe ʻOfa mo Falala ʻa e ʻOtuá kiate Ia

Na‘e ʻaloʻi ʻa Sīsū ʻi ha Mātuʻa Fakalangi ʻi ha maama fakalaumālie. Ko e ʻAlo Lahi Taha ia ʻo ʻetau Tamai Hēvaní. Naʻe fili ia mei he kamataʻangá. Na‘e talangofua ki he finangalo ʻo ʻEne Tamaí. ʻOku faʻa fakamatala ʻa e folofolá ki he mokoi ʻa e Tamai Hēvaní ki Hono ʻAló.

ʻOku tau lau ʻi he tohi Mātiú, “Pea ʻiloange ko e leʻo mei he langí, naʻe pehē, Ko hoku ʻAlo ʻofaʻangá ʻeni, ʻa ia ʻoku ou fiemālie lahi aí” (Mātiu 3:17).

ʻOku lekooti ʻe Luke, “Pea naʻe ongo mai ha le‘o mei he ʻaó, ‘o pehē, ko hoku ʻAlo ‘Ofaʻangá ‘eni: fanongo kiate ia” (Luke 9:35).

Naʻe ongona ʻe he kakaí ʻi he temipale he fonua ko Mahú ʻi he hili ʻo e Toetuʻu ʻa e Fakamoʻuí, ʻa e leʻo ʻo e Tamaí: “Vakai ki hoku ‘Alo ʻOfa‘angá, ʻa ia ‘oku ou fiemālie lahi aí” (3 Nifai 11:7).

‘Oku ongo moʻoni ki hoku lotó ʻi he taimi ʻoku ou lau ai ne lolotonga siʻi faingataʻaʻia ʻa Sīsū ʻi he ngoue ko Ketisemaní, ne fekau mai ʻe he Tamaí, ha ʻāngelo, tuʻunga ʻi Heʻene ʻofa mamahi ki Hono ʻAlo pē Taha kuo Fakatupú, ke ne fakafiemālieʻi mo fakamālohia Ia (vakai, Luke 22:43).

Na‘e Fakaʻaongaʻi ʻe Sīsū ʻEne Tauʻatāina ke Filí ke Talangofua

ʻĪmisi
Christ before the crowd

Fakaʻā ʻo e Kuí,tā ʻe J. Kirk Richards

Naʻe pau ke foaki loto fiemālie ʻe Sīsū ʻEne moʻuí maʻatautolu.

Naʻe pehē ʻe Lusifā, “foha ʻo e pongipongí” ʻi he Fakataha lahi ʻi he Langí (‘Īsaia 14:12; T&F 76:26–27):

“Vakai, ko au ʻeni, fekauʻi au, te u hoko ko ho ʻalo, pea te u huhuʻi ʻa e faʻahinga kotoa pē ʻo e tangatá, koeʻuhí ke ʻoua naʻa mole ha foʻi laumālie ʻe toko taha, pea ko e moʻoni kuo pau ke u fai ia; ko ia ke ke foaki kiate au ʻa ho lāngilangí.

“Kae vakai, ko hoku ʻAlo ʻOfaʻangá, ʻa ia ko hoku ʻOfaʻanga mo e Tokotaha kuó u Fili talu mei he kamataʻangá, naʻe pehē mai ʻe ia kiate au—ʻE Tamai, ke fai pē ʻa ho finangaló, pea ke ʻoʻou ʻa e lāngilangí ʻo taʻengata” (Mōsese 4:1–2; vakai foki, ʻĒpalahame 3:27).

Tuʻunga ʻi he ʻofa lahi ʻa e ʻAló ki Heʻene Tamaí pea mo kitautolu takitahá, naʻá Ne folofola ai, “Fekau‘i au.” Ko e taimi naʻá Ne pehē ai “fekauʻi aú,” naʻá Ne fakaʻaongaʻi ʻEne tauʻatāina ke filí.

“Hangē ʻoku ʻilo au ʻe he Tamaí, peá u ʻilo foki ʻa e Tamaí: pea ʻoku ou tuku hifo ʻeku moʻuí koeʻuhí ko e fanga sipí. … 

“Ko ia ʻoku ʻofa ai ʻa ʻeku Tamai kiate au, ko e meʻa ʻi heʻeku tuku hifo ʻeku moʻuí, ka u toe toʻo ia.

“ʻOku ʻikai ke toʻo ia ʻe ha taha ʻiate au, ka ʻoku ou tuku hifo ia ʻe au pē. ʻOku ou mafai ke tuku hifo ia, pea ʻoku ou mafai ke toe toʻo ia. Ko e fekaú ni kuó u ma‘u mei heʻeku Tamaí” (Sione 10:14–15, 17–18).

Ka ne fie maʻu ʻe he Fakamoʻuí, naʻe mei fakafoki hangatonu Ia ʻe ha kau ʻāngelo tokolahi mei he kolosí ki Heʻene Tamaí. Ka na‘á Ne fakaʻaonga‘i ʻEne tau‘atāina ke filí ke feilaulauʻi Ia maʻatautolu, ke fakakakato Hono misiona ʻi he matelié, pea mo kātaki ki he ngataʻangá, ʻo fakakakato ʻa e feilaulau fakaleleí.

Na‘e fie hāʻele mai ʻa Sīsū ki māmani, pea naʻá Ne feʻunga. Pea ʻi Heʻene hāʻele maí, naʻá Ne pehē, “Naʻe ʻikai te u ʻalu hifo mei he langí ke fai hoku loto ʻoʻokú, ka ko e finangalo ʻo ia naʻá ne fekauʻi aú” (Sione 6:38).

Naʻe Tomuʻa Fakanofo ʻa Sīsū

Na‘e akoʻi ‘e Pita ko Sīsuú “naʻe [tomu‘a fakanofo] ʻi heʻeku fakatupu ʻa māmaní” (vakai, 1 Pita 1:19–21).

Naʻe tomuʻa fakahā ʻe he kau palōfita ʻo e kuonga kotoa pē ʻa e hāʻele mai ʻa Sīsū Kalaisí pea mo Hono misioná. Naʻe fakahā kia ʻĪnoke tuʻunga ʻi he tui lahi, ha meʻa-hā-mai fakaofo ki he ʻaloʻi, pekia, Hāʻele Hake, pea mo e Hāʻele ʻAnga Ua mai ʻa e Fakamoʻuí:

“Pea vakai, naʻe mamata ʻa ʻĪnoke ki he ʻaho ʻo e ʻaloʻi mai ʻo e Foha ʻo e Tangatá, ʻio ʻi he kakanó; pea naʻe fiefia ʻa hono laumālié, ʻo ne pehē: Kuo hiki hake ʻa e Tokotaha Māʻoniʻoní, pea kuo tāmateʻi ʻa e Lamí talu mei hono ʻai ʻa e tuʻunga ʻo e māmaní. …

“Pea naʻe folofola ʻa e ʻEikí kia ʻĪnoke: Vakai, peá ne sio atu ʻo vakai ki he Foha ʻo e Tangatá kuo hiki hake ʻi he kolosí ʻi he founga ʻa e tangatá;

”Pea naʻá ne fanongo ki ha leʻo-lahi; pea naʻe fakapūlou ʻa e ngaahi langí; pea naʻe tangi ʻa e ngaahi fakatupu kotoa pē ʻa e ʻOtuá; pea naʻe toʻe ʻa e māmaní; pea naʻe mafahifahi ʻa e ngaahi maká; pea naʻe tuʻu hake ʻa e kau māʻoniʻoní, pea naʻe fakakalauni ʻa kinautolu ʻi he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e Foha ʻo e Tangatá, ʻaki ʻa e ngaahi kalauni ʻo e nāunau;

“Pea naʻe vakai ʻa ʻĪnoke ki he hāʻele hake ʻa e Foha ʻo e Tangatá ki he Tamaí. …

“Pea naʻe hoko ʻo pehē, naʻe mamata ʻa ʻĪnoke ki he ʻaho ʻo e hāʻele mai ʻa e Foha ʻo e Tangatá ʻi he ngaahi ʻaho fakaʻosí ke ʻafio ʻi māmani ʻi he māʻoniʻoni ʻo feʻunga mo e ngaahi taʻu ʻe afe” (Mōsese 7:47, 55–56, 59, 65).

Naʻe fakamoʻoniʻi ʻe ʻAmuleki ʻi he taʻu ʻe 75 kimuʻa pea aloʻi ʻa Kalaisí: “Vakai, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ʻoku ou ʻiloʻi ʻe hāʻele mai ʻa Kalaisi ki he fānau ʻa e tangatá, ke toʻo kiate ia ʻa e ngaahi maumau-fono ʻa hono kakaí, pea te ne fai ʻa e fakalelei ki he ngaahi angahala ʻa e māmaní; he kuo folofola ʻaki ia ʻe he ʻEiki ko e ʻOtuá” (ʻAlamā 34:8).

Naʻe Maʻu ʻe Sīsū ha Ngaahi Natula Makehe

ʻĪmisi
Mary at the tomb

Kuo Nau ‘Ave Ia Ki Fē? tā ʻe J. Kirk Richards

Ko e Sīsū pē taha te ne lava ʻo fakahoko e feilaulau fakaleleí—tuʻunga ʻi hono aloʻi ia ʻi ha faʻē fakamatelie, ʻa Mele, mo ʻEne maʻu e mālohi ʻo e moʻuí mei Heʻene Tamaí (vakai, Sione 5:26). Tuʻunga ʻi he mālohi ko ʻeni ʻo e moʻuí, naʻá Ne ikunaʻi ai ʻa e maté, ʻo fakataʻeʻaongaʻi ai ʻa e mālohi ʻo faʻitoká, peá Ne hoko ko hotau Fakamoʻui mo e Fakalaloa pea mo e ʻEiki ʻo e Toetuʻú—ko e founga ia ʻoku foaki ai kiate kitautolu kotoa ʻa e fakamoʻuí mo e moʻui taʻe-faʻamaté. Te tau toetu‘u kotoa pea hoko ʻo taʻe-fa‘a-mate tuʻunga ʻi he feilaulau fakalelei ‘a Sīsū Kalaisí.

Naʻe Fakahoko Fiemālie ʻe Sīsū ʻa e Fakalelei ki he ʻUluaki Angahalá

ʻOku pehē ʻe he tefito ʻo e tui hono uá, “ʻOku mau tui ʻe tauteaʻi ʻa e tangatá koeʻuhí ko ʻenau ngaahi angahala ʻanautolú pē, kae ʻikai ko e maumau-fono ʻa ʻĀtamá.”

ʻOku tau fili ke fakaʻaongaʻi ʻetau tuí ʻi hono fakaʻaongaʻi ʻetau tauʻatāina ke filí. Te tau lava ʻo fakatomala fakamātoato; ka ne ʻikai e Fakaleleí, he ʻikai ke tau lava.

ʻOku akoʻi kitautolu ʻi he tohi ʻa Mōsesé, “Naʻe tupunga mei ai ʻene mafola holo ʻi he kakaí ʻa e lea ʻo pehē kuo fai ʻa e fakaleleí ʻe he ʻAlo ʻo e ʻOtuá ki he ʻuluaki angahalá, ʻaia ʻe ʻikai lava ke ʻekeʻi ai ʻa e ngaahi angahala ʻa e mātuʻá ki he ʻulu ʻo e fānaú” (Mōsese 6:54).

ʻOku tau maʻu ha akonaki maʻongoʻonga ʻi he tohi 2 Nīfaí:

”He ʻoku hangē kuo hoko ʻa e maté ki he faʻahinga kotoa ʻo e tangatá, koeʻuhí ke fakahoko ʻa e palani ʻofa ʻa e Tupuʻanga lahí, pehē ʻoku tonu ke ʻi ai ha mālohi ʻo e toetuʻú, pea ʻoku totonu ke hoko mai ʻa e toetuʻú ki he faʻahinga ʻo e tangatá koeʻuhí ko e hingá; pea naʻe hoko ʻa e hingá koeʻuhí ko e maumau-fonó; pea ko e meʻa ʻi he hinga ʻa e tangatá naʻe motuhi atu ai ʻa kinautolu mei he ʻao ʻo e ʻEikí.

”Ko ia, ʻoku ʻaonga ke ʻi ai ha fakalelei taʻe-fakangatangata—pea kapau ʻe ʻikai hoko ia ko ha fakalelei taʻe-fakangatangatá, ʻe ʻikai lava ʻe he ʻauʻauhá ni ʻo ʻai ʻa e taʻe-faʻa-ʻauʻauhá. Ko ia, ko e ʻuluaki fakamaau ko ia naʻe hoko ki he tangatá naʻe mei taʻengata hono fuoloá. Pea kapau naʻe pehē, naʻe pau ke tokoto hifo ʻa e kakanó ni ke popo, pea ʻauʻaunga ki he kelekele ʻa ia naʻe tupu mei aí, ʻo ʻikai toe tuʻu” (2 Nīfai 9:6–7).

Ko Sīsū pē Taha ʻa e Tokotaha Haohaoa

ʻOku pehē ʻe he Fakamoʻuí ʻi he Tokāteline mo e Ngaahi Fuakavá, “ʻE Tamai, vakai ki he ngaahi mamahi mo e mate ʻaʻana ʻa ia naʻe ʻikai te ne fai ha angahalá, ʻa ia naʻá ke hōifua lelei ki aí; vakai ki he toto ʻo ho Fohá ʻa ia naʻe lilingí, ʻa e toto ʻo ia naʻá ke foaki koeʻuhí ke fakalāngilangiʻi koé” (T&F 45:4).

Ko Sīsū ʻa e tangata pē taha naʻe haohaoa, ʻo ʻikai haʻane angahala. Ko e feilaulaú ‘i he Fuakava Motuʻá na‘e ʻuhinga ia ki he feilaulau toto—ʻo tuhu mai ki he feilaulauʻi hotau ʻEiki mo e Huhuʻí ʻi he funga kolosí ke fakahoko ʻa e feilaulau fakaleleí. Ko e taimi naʻe fakahoko ai ʻa e ngaahi feilaulau totó ʻi he ngaahi temipale ʻo e kuonga muʻá, naʻe feilaulauʻi ʻe he kau taulaʻeikí ha lami taʻe-hano-mele, ʻoku haohaoa he tafaʻaki kotoa. ʻOku faʻa taku ʻa e Fakamoʻuí ʻi he folofolá ko e “Lami ‘a e ʻOtuá” koe‘uhí ko ʻEne maʻá (hangē ko ʻení, (vakai, Sione 1:29, 36; 1 Nīfai 12:6; 14:10; T&F 88:106).

Na‘e akoʻi ‘e Pita ʻoku huhu‘i kitautolu “ʻaki ‘a e taʻata‘a māongo‘onga ʻo Kalaisí, ʻo hangē ha lami taʻe hano ʻilá, pea taʻe hano melé” (1 Pita 1:19).

Naʻe ʻAve ʻe Sīsū ʻa e Angahala ʻa Māmaní

ʻOku fakamahinoʻi ʻe he ngaahi veesi ko ʻení naʻe totongi ʻe he Fakamoʻuí ʻa ʻetau ngaahi angahalá ʻo fou ‘i Heʻene Fakaleleí:

”Kuo tau hē kotoa pē, ʻo hangē ko e fanga sipi; kuo tau afe taki taha kotoa pē ki hono hala ʻoʻona; pea kuo hilifaki kiate ia ʻe he ʻEikí ʻa e ngaahi angahala ʻatautolu kotoa pē” (Mōsaia 14:6).

“Ka ʻoku fakahā ʻe he ʻOtuá ʻa ʻene ʻofá kiate kitautolu ʻi he meʻá ni, lolotonga ko e kau angahala ʻa kitautolu, ne pekia ʻa Kalaisi maʻatautolu. …

“He kapau ne fakalelei ʻa kitautolu ki he ʻOtuá ʻi he pekia ʻa hono ʻAló, ka ko e ngaahi fili ʻa kitautolu, pea tā ʻe ʻāsili hotau fakamoʻuí ʻi heʻene moʻuí.

“Pea ʻoku ʻikai ngata ai, ka ʻoku tau fiefia foki ʻi he ‘Otuá ʻi hotau ʻEiki ko Sīsū Kalaisí, ʻa ia kuo tau maʻu ai ʻa e fakaleleí. …

“Koeʻuhí, ʻo hangē naʻe fakahalaia ʻa e tokolahi ʻi he talangataʻa ʻa e tangata ʻe toko tahá, pehē, ko e meʻa ʻi he talangofua ʻa e toko tahá, ʻe fakatonuhiaʻi ʻa e tokolahi” (Loma 5:8, 10–11, 19).

“Koeʻuhí ke fakamoʻoni ʻa ia naʻe leaʻaki ʻe he Palōfita ko ʻĪsaiá, ʻo pehē, Ko ia ia ne toʻo ʻetau ngaahi vaivaí, ʻo ne fua ʻetau ngaahi mamahí” (Mātiu 8:17).

”Ka ʻoku ʻikai ke tuku ʻe he ʻOtuá ʻa ʻene hoko ko e ʻOtuá, pea ʻoku maʻu ʻe he ʻaloʻofá ʻa e faʻahinga ʻoku loto-fakatomalá, pea ʻoku hoko mai ʻa e ʻaloʻofá tuʻunga ʻi he fakaleleí; pea ʻoku fakahoko ʻe he fakaleleí ʻa e toetuʻu ʻo e maté; pea ʻoku hanga ʻe he toetuʻu ʻo e maté ʻo fakafoki atu ʻa e tangatá ki he ʻao ʻo e ʻOtuá; ko ia ʻoku fakafoki atu ai ʻa kinautolu ki hono ʻaó, ke fakamāuʻi ʻo fakatatau ki heʻenau ngaahi ngāué, ʻo fakatatau mo e fonó mo e fakamaau totonú. …

“Pea ko ia ʻoku fakahoko ai ʻe he ʻOtuá ʻa ʻene ngaahi taumuʻa maʻongoʻonga mo taʻengata, ʻa ia naʻe teuteu talu mei hono ʻai ʻa e tuʻunga ʻo e māmaní. Pea ko ia ʻoku hoko ai ʻa e fakamoʻui mo e huhuʻi ʻo e tangatá, kae ʻumaʻā foki honau fakaʻauhá mo e mamahí” (ʻAlamā 42:23, 26).

Naʻe Kātaki ʻa Sīsū ki he Ngataʻangá

ʻĪmisi
Christ on the cross

{87}ʻAho Fakamamahi ʻi Kolokota,tā ʻe J. Kirk Richards

Naʻe kātekina ʻe Sīsū Kalaisi ʻa e ngaahi faingataʻa, mamahi, feilaulau, pea mo e ngaahi meʻa fakamamahi ʻo Ketisemaní, pea pehē ki he mamahi he funga kolosi ʻo Kolokotá. Fāifai, peá Ne toki lava ke pehē, “Kuo ‘osi” (Sione 19:30). Kuó ne fakakakato ʻa ʻEne moʻui ʻi he matelié mo kātaki ki he ngataʻangá, ʻo fakakakato ai ʻa e feilaulau fakaleleí.

Naʻe lotu ʻa Sīsū ʻi he ngoué, “ʻA ʻeku Tamai, kapau ʻe faʻa fai, pea ʻave ʻa e ipú ni ʻiate au: kae ʻoua naʻa faʻiteliha pē au, ka ko koe pē” (Mātiu 26:39).

ʻOku akoʻi kitautolu ʻi he Tokāteline mo e Ngaahi Fuakavá:

“ʻA ia ko e mamahi naʻe langaki ai ʻa ʻeku tetetete ʻaʻaku, ʻa ia ko e ʻOtuá, ko e tokotaha ʻoku mālohi tahá, koeʻuhí ko e mamahí pea mo e tafe ʻa e totó ʻi he ava kotoa ʻo hoku kilí, mo e mamahiʻia ʻi he sinó mo e laumālié fakatouʻosi—peá u loto ke ʻoua naʻá ku inu ʻi he ipu mahí, peá u holomui ai—

“Ka neongo iá, kae tuku ʻa e lāngilangí ki he Tamaí, pea naʻá ku inu ai ʻo fakaʻosi ʻa ʻeku ngaahi teuteu ki he fānau ʻa e tangatá” (T&F 19:18–19).

Na‘e pehē ʻe Sīsū ki he‘ene Tamaí, “Kuó u fakaongoongoleleiʻi koe ‘i māmani: kuó u fakaʻosi ʻa e ngāue naʻá ke tuku mai ke u faí” (Sione 17:4).

Pea ʻi he funga kolosí, “[naʻe maʻu ʻe] Sīsū ʻa e vai mahí pea pehē ʻe ia, Ko hono ngatá ia: pea punou hono fofongá, ʻo tuku hake hono laumālié” (Sione 19:30).

Naʻe hifo mai ʻa Sīsū ki māmani, mo pukepuke Hono tuʻunga fakalangí ka ne lava ʻo fakahoko ʻa e feilaulau fakaleleí, mo kātaki ki he ikuʻangá.

Ke Manatu Kiate Ia ʻi he Sākalamēnití

ʻOku tau fakamanatua e feilaulau fakalelei ʻa e Fakamoʻuí he ʻahó ni ʻaki e fakataipe ʻo e maá mo e vaí—ko e fakataipe ʻo Hono sinó mo e taʻataʻá—hangē ko hono kamata ʻi he ʻOhomohe Fakaʻosi ʻa e ʻEikí mo ʻEne Kau ʻAposetoló.

“Pea toʻo ʻe ia ʻa e maá, ʻo ne fakafetaʻi, mo tofitofi ia, ʻo ne ʻatu kiate kinautolu, ʻo pehē, Ko hoku sinó ʻeni, ʻa ia kuo foaki koeʻuhi ko kimoutolú: fai ʻeni ʻi he fakamanatu kiate au.

“Naʻe toʻo foki ʻe ia ʻa e ipú ʻo pehē, Ko e ipú ni ko e fuakava “ʻoʻou ʻi hoku totó, ʻa ia ʻoku lilingi koeʻuhí ko kimoutolu” (Luke 22:19–20).

ʻOku tau lau ʻi he Sione 11:25–26:

“Ko au ko e toetuʻu mo e moʻui: ko ia ʻoku tui kiate aú, ka ne mate ia, ʻe moʻui pē ia:

“Pea ko ia ʻoku moʻui mo tui kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito mate ia.”

ʻOku tau toe lau foki, “Ko au ko e mā moʻui kuo ʻalu hifo mei he langí: kapau ʻe kai ʻe ha tangata ʻa e maá ni, ʻe moʻui taʻengata ia: pea ko e mā ʻoku ou foakí ko hoku sinó, ʻa ia te u foaki ke moʻui ai ʻa māmani” (Sione 6:51).

‘Oku ʻuhinga ʻa e “mo‘ui ʻo e māmaní” ki he moʻui taʻengatá.

ʻOku fie maʻu ke tau teuteu fakauike mo hotau fāmilí ke taau ke maʻu ʻa e sākalamēnití pea mo fakafoʻou ʻetau fuakavá ʻi ha loto fakatomala.

ʻOku ʻOfa ʻa e Tamaí mo e ʻAló ʻIate Kitautolu

ʻĪmisi
Resurrected Christ

‘Oua ʻe Tālaʻa, Tōmasi,tā ʻe J. Kirk Richards

Na‘e fekau mai ʻe he Tamaí Hono ʻAló ki māmani—ko e āfeitaulalo—ʻo tuku ia ke tutuki mo foua e ngaahi meʻa kotoa naʻe pau ke Ne fouá. ‘Oku tau lau ʻi he tohi Sioné:

“Pea talaange ʻe Sīsū kiate ia, Ko au ko e hala, mo e moʻoni, pea mo e moʻui: ʻoku ʻikai haʻu ha tangata ʻe taha ki he Tamaí, kae ʻiate au.

“Ka ne mou ʻilo au, pehē, kuo mou ʻilo mo ʻeku Tamaí foki: pea ngata mei heni ʻoku mou ʻilo ia, pea kuo mou mamata kiate ia” (Sione 14:6–7).

“Ko ʻeni ʻa e ʻofá, naʻe ʻikai ko ʻetau ʻofa ki he ʻOtuá, ka ko ʻene ʻofa kiate kitautolu, ʻo ne fekau hono ʻAló ko e feilaulau totongi ʻi heʻetau angahalá” (1 Sione 4:10).

ʻOku ʻuhinga ʻa e Fakafiemālié ko e fakalelei pe fakamelino.

Fakamāʻopoʻopó

‘E toetuʻu ‘a e tokotaha kotoa pē ʻoku haʻu ki māmani ʻo maʻu ha sino fakamatelie, ka kuo pau ke tau ngāue ke maʻu ʻa e tāpuaki ʻo e hakeakiʻí ʻo fou ʻi heʻetau faivelengá, ʻetau tauʻatāina ke filí, ʻetau talangofuá, mo ʻetau fakatomalá. ʻE foaki ʻa e ʻaloʻofá ʻo taau mo e fakamaau totonú, ke malava ai ʻa e fakatomalá.

Koe‘uhí kuo tau fili ke muimui mo tali ʻa Sīsū Kalaisi ko hotau Huhu‘i, ʻoku tau toʻo ai Hono huafá kiate kitautolu ʻi he papitaisó. ‘Oku tau tali ʻa e fono ʻo e talangofuá. ‘Oku tau palōmesi te tau manatuʻi maʻu pē Ia mo tauhi ʻEne ngaahi fekaú. ʻOku tau fakafoʻou ʻetau ngaahi fuakavá ʻi he taimi ʻoku tau maʻu ai ʻa e sākalamēnití.

ʻI he fakafoʻou ko ia ʻetau ngaahi fuakavá, ʻoku fai mai ai ʻa e talaʻofa te tau maʻu Hono Laumālié ke ʻiate kitautolu maʻu ai pē. Kapau te tau faka‘atā Hono Laumālié ke ne nofoʻia mo tataki ʻetau moʻuí, te tau lava ʻo foki ki he ʻao ʻo e Tamai Hēvaní mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí, he ko ʻEna palani ia ʻo e fiefiá maʻatautolú—ko e palani ʻo e fakamoʻuí.

Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí: Siosefa Sāmita (2007), 49.