Kapitola 18

Kněžství

President Brigham Young byl vysvěcen jako jeden z původních Dvanácti apoštolů této dispensace. V rámci požehnání, které mu bylo uděleno při jeho vysvěcení, mu bylo řečeno, že „Svaté kněžství mu [bylo] uděleno, aby mohl ve jménu Ježíše konat zázraky; aby mohl vymítat ďábly, uzdravovat nemocné, křísit mrtvé, otevírat oči slepým, chodit od země k zemi a od moře k moři“ (HC, 2:188–189). Prohlásil, že kněžství, které mu bylo uděleno, je „dokonalý systém vlády, zákonů a obřadů,“ který, „když mu správně rozumíme“, zmocňuje spravedlivé, aby „skutečně mohli odemknout pokladnici Páně“ (DBY, 130, 131).

Učení Brighama Younga

Pán řídí své dílo v nebi a na zemi prostřednictvím kněžství.

Chce-li někdo vědět, co je kněžství Syna Božího, je to zákon, skrze nějž světy jsou, byly a budou pokračovat na věky věků. Je to ten systém, který přivádí světy do existence a zalidňuje je, dává jim jejich otáčení – jejich dny, týdny, měsíce, roky, jejich období a časy a skrze nějž jsou tak říkajíc rozbaleny jako svitek a přecházejí do vyššího stavu existence (DBY, 130).

Kněžství Syna Božího, které máme ve svém středu, je dokonalý řád a systém vlády a to samotné může lidskou rodinu osvobodit od všeho zla, jež nyní sužuje její členy, a později jim zajistit štěstí a blaženost (DBY, 130).

Toto kněžství bylo na zemi v různých dobách. Měl ho Adam, měl ho Set, měl ho Enoch, měl ho Noé, měli ho Abraham a Lot a bylo předáváno do dnů proroků, dlouho po dnech dávných lidí. Toto vysoké kněžství panuje nad veškerým kněžstvím, řídí ho, ovládá ho a vládne mu, protože je nejvyšší ze všech (DBY, 131).

Když hovoříme o celestiálním zákonu, který je zjeven z nebe, totiž o kněžství, hovoříme o zásadě spasení, o dokonalém systému vlády, zákonů a obřadů, čímž můžeme být připraveni projít od jedné brány ke druhé a od jednoho strážce ke druhému, dokud nedojdeme do přítomnosti našeho Otce a Boha (DBY, 130).

Pravá příčina sváru mezi oněmi dvěma velkými silami – Kristovou a Beliálovou [zlovolnou] nespočívá v tom, že jsem nazýván kvakerem, metodistou nebo „mormonem“; ale ve skutečnosti, že Bůh založil své království na zemi a znovuzřídil svaté kněžství, které dává lidem pravomoc a moc sloužit v jeho jménu (DBY, 76).

Evangelium nám přineslo Svaté kněžství, které je dětem lidským opět znovuzřízeno. Klíče onoho kněžství jsou zde; máme je ve svém vlastnictví; můžeme odemykat a můžeme zamykat. Můžeme dosáhnout spasení a můžeme ho udělovat (DBY, 130–131).

Jste-li ve své moci a schopnosti cítit přesvědčeni o tom, že Bůh zjevil svaté kněžství, založil své království na zemi, obnovil plnost evangelia a vztáhl svou ruku, aby shromáždil dům Izraele, to vám postačí stejně dobře, jako kdybyste šli do nebe, abyste to viděli na vlastní oči (DBY, 429).

Tento zákon nebyl na zemi vždy; a během jeho nepřítomnosti byly dětem lidským dány další zákony pro jejich zdokonalování, pro jejich vzdělávání, pro jejich správu, a aby se ukázalo, co budou dělat, když budou ponechány tomu, aby se samy ovládaly; a to, co nyní nazýváme tradicí, vzešlo z těchto podmínek (DBY, 130).

Neexistuje žádný skutek Svatého posledních dnů – není vyžadována žádná povinnost – není dán žádný čas, který by nesouvisel s kněžstvím a byl na něm nezávislý. Vše mu je podřízeno, ať je to kázání, nějaký úkol nebo jakýkoli jiný skutek týkající se správného vedení tohoto života (DBY, 133).

Všemohoucí Pán nestrpí, aby jeho kněžství bylo opět vyhnáno ze země (DBY, 131).

Když jdou věrní starší, nositelé tohoto kněžství, do duchovního světa, nesou si s sebou stejnou moc a kněžství, které měli, když přebývali ve smrtelné schránce (DBY, 132).

Mnohé bylo řečeno o moci Svatých posledních dnů. Jsou to lidé nazývaní Svatými posledních dnů, kdo má tuto moc, nebo je to kněžství? Je to kněžství; a pokud žijí v souladu s tímto kněžstvím, mohou zde zahájit své dílo a získat mnohá vítězství a být připraveni obdržet slávu, nesmrtelnost a věčný život, aby, až odejdou do duchovního světa, jejich dílo převyšovalo dílo jakéhokoli jiného člověka nebo bytosti, která zde nebyla požehnána klíči kněžství. (DBY, 131–132.)

Klíče kněžství „odemykají pokladnici Páně“.

Kněžství je předáno lidem, i jeho klíče, a když je jim správně rozuměno, mohou skutečně odemknout pokladnici Páně a být obdarováni ke svému naprosto plnému uspokojení. Ale pro své vlastní slabosti, pro křehkost lidské povahy, nejsme schopni tak učinit (DBY, 131).

Zničili ho, když připravili Josepha o život? Ne. „Mormonismus“ je zde, kněžství je zde, klíče království jsou na zemi; a když Joseph odešel, ony neodešly. A i když by se zlovolným podařilo připravit mne o život, klíče království zůstanou s Církví (DBY, 134).

Obřady domu Božího jsou pro spasení lidské rodiny. V současné době jsme jediní na zemi, kteří o tom máme nějakou znalost, kteří drží klíče spasení svěřené dětem lidským z nebes Pánem Všemohoucím; a poněvadž existují ti, již tyto klíče drží, je důležité, aby je používali pro spasení lidské rodiny. Budování chrámů, míst, na kterých se vykonávají obřady spasení, je nezbytné k provádění plánu vykoupení, a to je nádherné téma pro proslov ke Svatým (DBY, 396–397).

Říkáme pravdu a nelžeme, kdokoli věří, že Joseph Smith, mladší, byl Prorokem poslaným Bohem, a byl jím vysvěcen, aby přijal a držel klíče svatého kněžství, které je podle řádu Syna Božího, a moc budovat království Boží na zemi, shromažďovat dům Izraele, vést všechny, kteří věří a jsou poslušní, k vykoupení, ke znovuzřízení toho, co bylo přestoupením ztraceno – kdokoli tomu věří a věří v Pána a je poslušen jeho přikázání až do konce svého života, jejich jména nebudou vymazána z Beránkovy knihy života, a oni obdrží korunu slávy, nesmrtelnosti a věčného života (DBY, 5).

Přijetí a používání moci kněžství vyžaduje osobní spravedlivost.

Jedinec, který má podíl na kněžství a pokračuje ve věrnosti svému povolání, který se neustále těší z konání věcí, jež Bůh z jeho rukou požaduje, a během života pokračuje v konání každé povinnosti, si zajistí nejenom výsadu přijímat, ale i poznání, jak přijímat věci Boží, aby mohl neustále znát mysl Boží, a bude schopen rozlišovat mezi správným a špatným, mezi věcmi Božími a věcmi, které Boží nejsou. A kněžství – Duch, který je v něm, bude pokračovat v růstu, dokud se nestane jako pramen živé vody; dokud nebude jako strom života; dokud pro onoho jedince nebude jediným nepřetržitým zdrojem inteligence a poučení (DBY, 132).

Muži, kteří jsou nádobami svatého kněžství, jimž jsou svěřena slova věčného života pro svět, mají svými slovy a skutky a svými každodenními způsoby neustále usilovat o to, aby vzdávali čest velké důstojnosti svého povolání a úřadu jako služebníků a představitelů Nejvyššího (DBY, 130).

Když je na zemi svaté kněžství a k lidem přišla plnost království Božího, vyžaduje to přísnou poslušnost každého bodu zákona a nauky a každého obřadu, který Pán zjevuje (DBY, 132).

Kdyby se vaše víra soustředila na správný předmět, kdyby vaše důvěra byla neotřesitelná, váš život čistý a svatý, a kdyby každý plnil povinnosti svého povolání podle kněžství a schopnosti, která vám byla udělena, byli byste naplněni Duchem Svatým, a pro jakéhokoli člověka by bylo nemožné, aby vás oklamal a svedl ke zničení, jako je nemožné, aby pírko neshořelo uprostřed silného žáru (DBY, 132).

Dokud ze své mysli nevyženeme sobecký individuální zájem a nezačneme se zajímat o obecné blaho, nikdy nebudeme schopni zvelebovat své svaté kněžství, jak bychom měli (DBY, 133).

Svaté kněžství přináší posvátná požehnání jedincům i rodinám.

Toto kněžství bylo opět znovuzřízeno a jeho pravomocí budeme spojeni se svými otci skrze obřad pečetění, dokud nevytvoříme dokonalý řetězec od otce Adama dolů až k závěrečné scéně [viz NaS 128:18] (DBY, 400). Den za dnem, když mám nějakou příležitost, naléhám na starší Izraele, aby žili podle svého náboženství – aby žili tak, aby Duch Svatý byl jejich stálým společníkem; a potom budou kvalifikováni být soudci v Izraeli, předsedat jako biskupové, předsedající starší a vysocí rádci a jako muži Boží, uchopit svou rodinu a přátele za ruku a vést je po cestě pravdy a ctnosti, a nakonec je dovést do království Božího (DBY, 136–137).

Doporučení ke studiu

Pán řídí své dílo v nebi a na zemi prostřednictvím kněžství.

Co je podle presidenta Younga kněžství? (Viz také NaS 84:17–22.)
Jak má být vše, co děláme a co se týká „správného vedení tohoto života“, podrobeno kněžství? Jak to bude ovlivňovat vaše jednání v rodině, v církevním životě, ve škole a v zaměstnání?
Co kněžství dovolí věrným starším dělat v duchovním světě?
Jak žijeme my, členové Církve, podle zásad a řádu kněžství? (Viz také NaS 20:38–60.) Jaký vliv mělo kněžství na váš život? Jak můžete učinit vliv a moc kněžství účinnějšími v životě svém i své rodiny?

Klíče kněžství „odemykají pokladnici Páně“.

Proč klíče kněžství neopustily Církev s úmrtím proroka Josepha Smitha?
Jak klíče kněžství „odemykají pokladnici Páně“ a přinášejí spasení lidské rodině?
Co president Young učil o klíčích kněžství? (Viz také NaS 107:18–20, 35; 132:7.) K čemu tyto klíče opravňují Pánovy služebníky?

Přijetí a používání moci kněžství vyžaduje osobní spravedlivost.

Jak osobní život nositele kněžství ovlivňuje jeho schopnost jednat v zastoupení Pána? Proč je osobní spravedlivost tak důležitá? (Viz také NaS 107:99–100; 121:41–46.)
Jak mohou „muži, kteří jsou nádobami svatého kněžství“, ctít svůj úřad a povolání? Jaká požehnání přicházejí ke členům, kteří plní povinnosti svého povolání?
Jakým způsobem jsou sobectví a moc kněžství neslučitelné? Proč se musíme zbavit sobeckosti, máme-li zvelebovat kněžství? (Viz také NaS 121:37.) Jakým způsobem je sobeckost problémem mezi námi dnes? Jak můžeme překonat sobeckost?

Svaté kněžství přináší posvátná požehnání jedincům i rodinám.

Jak kněžství požehnalo a posílilo vaši rodinu? Proč je moc kněžství tak důležitá při vytváření věčných rodin? (Viz také NaS 128:18; 131:1–4; 132:19.)
Co by mohli nositelé kněžství dělat, aby uchopili „svou rodinu a přátele za ruku a [vedli] je po cestě pravdy a ctnosti“?