Lub Tuam Rooj Sab Laj
Tej Tsev Zoo Tshaj
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2020 lub tuam rooj sab laj


Tej Tsev Zoo Tshaj

Tus Cawm Seej yog tus kws txawj npaj ua tsev, tus kws ua tsev, thiab tus kws kho sab haud. Nws txoj hauj lwm yog kom peb hloov los ua neeg zoo tag nrho thiab muaj kev xyiv fab mus ib txhis li.

Tsis ntev tas los kuv pom ib daim txiag ntawv loj loj hauv Salt Lake City. Daim no tshaj tawm txog ib lub koom haum uas muag rooj tog thiab kev kho sab haud kom zoo nkauj. Daim no tsuas hais tias, “Pab tej Tsev Zoo Tshaj hauv Salt Lake City.”

Nqe lus no yeej txaus nyiam—ib lub “tsev zoo tshaj” yog dab tsi? Ua rau kuv xav txog qhov ntawd, qhov tseem ceeb yog hais txog cov me nyuam uas kuv thiab kuv tus poj niam, Kathy tau tu thiab cov me nyuam uas lawv tu niaj hnub no. Zoo li tej niam txiv nyob txhua qhov chaw, peb tau txhawj txog thiab thov Vajtswv txog peb tsev neeg. Peb tseem ua li ntawd. Peb xav xav kom lawv tau tej yam zoo tshaj. Lawv thiab lawv cov me nyuam yuav ua li cas kom nyob hauv tej tsev zoo tshaj? Kuv twb xav txog tej tsev ntawm lub Koom Txoos cov mej zeej uas Kathy thiab kuv tau mus xyuas. Muaj neeg uas caw wb los tej tsev nyob hauv Korea thiab Kenya, thiab nyob Philippines thiab Peru, nyob Lostsuas Teb thiab Latvia. Cia kuv qhia plaub qho uas kuv kawm txog tej tsev zoo tshaj.

Qhov thib ib, raws li tus Tswv xav, kev txhim tsa ib lub tsev zoo tshaj yeej nyob ntawm seb cov neeg nyob haud yog neeg zoo li cas. Tej tsev zoo no tsis yog tej tsev zoo tshaj vim muaj rooj tog zoo nkauj los sis cov neeg nyob haud muaj nyiaj txiag los sis muaj koob muaj npe. Qhov zoo tshaj ntawm ib lub tsev twg yog qhov uas cov neeg nyob haud ua rau lwm tus xav txog Yexus Khetos. Qhov uas tseem ceeb yog qhov uas cov neeg nyob haud yog neeg zoo li cas, tsis yog lub tsev tiag tiag.

Cov neeg yuav hloov los ua neeg zoo li Khetos thaum “sij hawm dhau mus”1 yog lawv txhob txwm ua raws li lawv tej kev khi lus. Cov neeg uas ua neeg zoo li Khetos yeej yog cov neeg uas siv zog ua zoo. Lawv nyob hauv tej tsev uas muaj txoj kev kaj los ntawm txoj moo zoo, tsis hais hauv plag yog av nkos los yog pob zeb tawv los yog. Txawm yog yus tib tug hauv nej tsev neeg uas ua raws li cov lus txib kom “nrhiav tej yam ntawd,”2 nej yeej yuav pab nej tsev neeg muaj tus ntsuj plig hauv nej tsev.

Peb ua raws li tus Tswv tej lus ntuas kom “kho [peb] tus kheej; npaj txhua yam uas yuav tsum muaj; thiab tsa ib lub tsev” thaum peb kho, npaj, thiab tsa peb lub neej ntawm sab ntsuj plig, tsis yog kho peb lub tsev. Thaum peb ua siab ntev raws tus Cawm Seej txoj kev khi lus, peb lub tsev yuav los ua “ib lub tsev muaj yeeb koob, ib lub tsev muaj chaw txawb chaw rau, [thiab] ib lub tsev rau Vajtswv.”3

Qhov thib ob, cov neeg nyob hauv tej tsev zoo tshaj siv sij hawm kawm vaj lug kub thiab cov yaj saub tej lus txhua hnub. Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau caw peb “hloov” thiab “kho” peb tej tsev thaum peb kawm txog txoj moo zoo.4 Nws caw li no vim nws paub tias tej tsev zoo tshaj yeej muaj neeg uas ua hauj lwm pab tib neeg loj hlob tuaj thiab kho peb tej kev qaug zog kom muaj zog. Kev hloov siab lees txim txhua hnub yog ib lub cuab yeej uas pab peb hloov los ua neeg siab zoo ntxiv, hlub ntxiv, thiab nkag siab ntxiv. Kev kawm vaj lug kub pab peb nyob ze tus Cawm Seej dua ntxiv, tus uas nws txoj kev hlub thiab txoj kev tshav ntuj yuav pab peb loj hlob tuaj.

Phau Npaivnpaum thiab Phau Ntawv Maumoos thiab phau lub Hlaws uas Muaj Nqis Heev muaj dab neeg txog tej tsev neeg, yog li ntawd tsis nyuaj rau peb to taub tias ob phau no yeej pab yus tsa tau tej tsev zoo tshaj. Ob phau no hais txog cov niam tsev txiv tsev tej kev txhawj xeeb, tej kev dag ntxias, kev ncaj ncees, tej kev sim siab xws li kev tshaib nqhis thiab kev muaj tshaj, thiab kev tsov rog thiab kev thaj yeeb. Cov vaj lug kub hais ntau zaus txog tej tsev neeg vam meej li cas thaum lawv ua neej ncaj ncees thiab lawv poob li cas thaum lawv taug lwm txoj kev.

Qhov thib peb, peb tsa tau tej tsev zoo tshaj thaum peb ua raws li tus Tswv txoj kev ua Nws lub tsev zoo tshaj, uas yog lub tuam tsev. Kev ua ib lub tuam tsev pib thaum ua tej yam tseem ceeb—tu daim teb do dus thiab ua kom tiaj. Kev siv zog kom npaj daim teb tej zaum tsim nyog piv txog kev ua raws li cov lus txib. Cov lus txib yog lub hauv paus rau peb txoj kev ua thwj tim. Kev ua thwj tim ua rau peb hloov los ua neeg khov kho, ruaj nrees, thiab tsis txav li, 5 ib yam li tej ncej hlau rau ib lub tuam tsev. Tej ncej ruaj nrees no cia tus Tswv xa Nws tus Ntsuj Plig los hloov peb lub siab.6 Kev hloov siab loj heev yeej zoo li yus tso tej yam zoo nkauj rau hauv lub tuam tsev.

Yog peb muaj kev ntseeg mus tom ntej ntxiv, tus Tswv hloov peb lub siab zuj zus. Peb txais Nws tus yam ntxwv rau hauv peb lub ntsej muag thiab peb pib hlub lwm tus kom lawv pom Nws tus cwj pwm zoo kawg.7 Thaum peb hloov los ua neeg zoo li Nws ntxiv, peb yuav xav nyob hauv Nws lub tsev, thiab Nws yuav txaus siab nyob hauv peb li.

Peb yuav ua kom peb tsev nyob ze Nws lub tsev yog peb hloov los ua neeg tsim nyog kom txais tau ib daim ntawv tso cai nkag tuam tsev thiab siv npaum li muaj sij hawm siv. Yog peb ua li ntawd, kev dawb huv ntawm tus Tswv lub tsev yeej yuav nyob hauv peb lub tsev thiab.

Lub Tuam Tsev Salt Lake nyob ze no. Cov pioneer tau siv tej cuab yeej, tej khoom uas nyob ze, thiab khwv ua hauj lwm tas zog kom ua tau lub tuam tsev no txij thaum xyoo 1853 mus txog 1893. Lub Koom Txoos cov mej zeej thaum ub tau siv lawv tej txuj ci ua tsev, npaj qauv vaj tsev, thiab kho sab haud kom tsim ib lub tsev uas txhua leej txhua tus paub lawm.

Yuav luag 130 xyoo tau dhau mus tom qab muab lub tuam tsev fij tseg. Ib yam li Txwj Laug Gary E. Stevenson hais nag hmo, tej lub ntsiab cai ua tsev uas tau siv kom ua lub tuam tsev los niaj hnub no muaj tej lub ntsiab cai uas tshiab dua. Yog tsis pab txhawb nqa lub tuam tsev thiab kho tej kev qaug zog hauv tej ncej ces ntshe peb yuav ua rau cov pioneer poob siab, vim lawv twb ua txhua yam lawv ua tau ces cia kev saib xyuas lub tuam tsev rau tej tiam neeg tom qab.

Lub Koom Txoos tau pib ua hauj lwm ntev plaub xyoos kom kho lub tuam tsev tej ncej thiab lub zog kom tiv taus thaum av qeeg.8 Yuav txhawb lub hauv paus, daim sab haud, thiab phab ntsa kom muaj zog. Tej txuj ci ua tsev zoo tshaj uas muaj niaj hnub nim no yuab pab txhawb nqa lub tuam tsev kom ua raws li tej kev ua tsev hauv lub caij nyoog no. Peb yuav tsis pom tej yam uas hloov hauv tej ncej, tiam sis tej yam uas muaj los ntawm txoj hauj lwm no yeej tseem ceeb heev. Thaum ua txoj hauj lwm no, yuav tshwj cia lub tuam tsev sab haud uas zoo nkauj heev.

Peb yuav tsum coj yam ntxwv raws li peb kawm los ntawm kev kho lub Tuam Tsev Salt Lake thiab siv sij hawm ntsuam xyuas peb tej ncej ntawm sab ntsuj plig sim seb puas yog raws li tej txuj ci uas muaj niaj hnub nim no. Kev ntsuam xyuas thaum yus thov tus Tswv seb “Tseem tshuav yam twg uas kuv tsis tua ua?”9 yuav pab peb txhua tus ua ib lub tsev zoo tshaj.

Qhov thib plaub, tej tsev zoo yeej yog ib qhov chaw tiv thaiv thaum muaj nag xob nag cua hauv lub neej no. Tus Tswv tau cog lus tias cov uas ua raws li Vajtswv cov lus txib “vam meej hauv thaj av.”10 Vajtswv txoj kev vam meej yog lub hwj chim kom nyiaj mus tom ntej tsis hais thaum raug teeb meem hauv lub neej no.

Xyoo 2002 kuv tau kawm ib zaj lus tseem ceeb txog teeb meem. Thaum kuv nyob hauv Asunción, Paraguay, kuv tau sib ntsib nrog lub nroog ntawd tej ceg txheem ntseeg cov thawj tswj hwm. Thaum lub sij hawm ntawd, Paraguay muaj xwm txheej loj heev txog nyiaj txiag, thiab lub Koom Txoos cov mej zeej ntau raug txom nyem thiab tsis muaj txaus. Kuv tsis tau tuaj txog Amelikas Sab Qab Teb txij thaum kuv tau ua tub txib thiab tsis tau mus rau Paraguay ib zaug li. Kuv twb pib ua hauj lwm hauv Cheeb Tsam Pawg Thawj Tswj Hwm ntawd tau ob peb lim tiam xwb. Kuv tsis tshua ntseeg kuv tus kheej tias kuv yuav txawj cob qhia tej ceg txheem ntseeg cov Thawj Tswj Hwm ntawd, kuv thiaj li hais kom lawv qhia kuv tias muaj dab tsi zoo hauv lawv tej ceg txheem ntseeg. Ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm thib ib qhia kuv txog tej yam zoo. Tus thib ob hais txog tej yam zoo thiab ob peb qho teeb meem. Thaum ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm kawg hais lus, nws tsuas hais txog tej teeb meem nyuaj heev xwb. Thaum ceg txheem ntseeg cov thawj tswj hwm no piav txog tej teeb meem loj no, kuv txhawj heev, xav paub seb kuv yuav tsum hais li cas.

Thaum ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm kawg hais lus, ua rau kuv xav txog cov lus no: “Txwj Laug Clayton, nug lawv li no: ‘Cov thawj tswj hwm, los ntawm haiv neeg ntseeg hauv nej ceg txheem ntseeg uas them ib feem kaum tag nrho, them nyiaj yoo mov, ua lawv tej hauj lwm hauv lub Koom Txoos, mus xyuas tsev neeg uas lawv qhia tom tsev thiab saib xyuas tom tsev11 txhua lub hli, muaj tsev neeg hmo ua ke, kawm vaj lug kub thiab thov Vatjswv nrog lawv tsev neeg txhua hnub, muaj pes tsawg tus uas muaj teeb meem lawv pab tsis tau lawv tus kheej thiab yuav tsum cia lub Koom Txoos los pab thiab kho teeb meem no?’”

Kuv twb ua raws li kev tshoov siab ntawd, es kuv thiaj li nug ceg txheem ntseeg cov thawj tswj hwm li ntawd.

Lawv saib kuv thiab nyob twj ywm vim lawv xav tsis thoob ces lawv hais tias, “Pues, ninguno,” uas txhais hais tias, “Tsis muaj leej twg.” Ces lawv qhia kuv tias cov mej zeej uas ua txhua yam li kuv tau hais los tsis muaj leej twg uas tsis txawj kho lawv tej teeb meem lawv tus kheej. Vim li cas? Vim lawv nyob hauv tej tsev zoo tshaj. Lawv txoj kev rau siab ntseeg ua neej tau pab lawv muaj zog, lub zeem muag, thiab kev pab los saum ntuj los uas lawv xav tau kom nyiaj mus dhau tej kev ntxhov hnyo ntawd.

Qhov no tsis txhais hais tias cov ncaj ncees yuav tsis muaj mob, raug xwm txheej, muaj lag luam uas poob mus, los sis muaj tej yam nyuaj hauv lawv lub neej. Lub neej hauv lub ntiaj teb no yeej muaj teeb meem, tiam sis ib lub sij hawm dhau ib lub sij hawm kuv twb pom cov uas sim ua raws li cov lus txib lawv tau koob hmoov kom pom mus tom ntej nrog kev kaj siab lug thiab kev cia siab. Cov koob hmoov ntawd los muaj txaus pub rau txhua leej txhua tus.12

Daviv hais tias, “Yog tus Tswv tsis ua tsev, ces cov neeg ua tsev tes hauj lwm tsis muaj qab hau dab tsi.”13 Txawm nej nyob qhov twg los, txawm nej lub tsev zoo li cas, thiab txawm nej tsev zoo zoo li cas, nej muaj peev xwm nrog nej tsev neeg ua ib lub tsev zoo tshaj. Yexus Khetos txoj moo zoo yog tus qauv vaj tsev rau lub tsev ntawd. Tus Cawm Seej yog tus kws txawj npaj ua tsev, tus kws ua tsev, thiab tus kws kho sab haud. Nws txoj hauj lwm yog kom peb hloov los ua neeg zoo tag nrho thiab muaj kev xyiv fab mus ib txhis li. Yog muaj Nws txoj kev hlub pab peb, ces nej yuav los ua neeg zoo li Nws xav thiab nej yuav ua ib tug neeg zoo tshaj, ib tug uas tau npaj siab tsa thiab ua neej nyob hauv ib lub tsev zoo tshaj.

Kuv ua tim khawv tias tus Vajtswv thiab Leej Txiv rau peb txhua tus muaj txoj sia nyob. Nws Leej Tub, tus Tswv Yexus Khetos, yog tus Cawm Seej thiab tus Txhiv Dim ntawm noob neej tag nrho. Nkawd hlub peb kawg. Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg yog Vajtswv lub nceeg vaj hauv ntiaj teb no. Cov yaj saub thiab cov thwj tim coj lub koom txoos hnub no. Phau Ntawv Maumoos muaj tseeb. Yexus Khetos txoj moo zoo yog tus qauv vaj tsev zoo tshaj plaws rau lub tsev zoo tshaj. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.