Lub Tuam Rooj Sab Laj
Tob Tob hauv Peb lub Siab
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2020 lub tuam rooj sab laj


Tob Tob hauv Peb lub Siab

Tus Tswv tab tom sim pab peb—peb txhua tus—kom Nws txoj moo zoo tog tob dua hauv peb lub siab.

Cov muam thiab cov kwv tij, yeej yog ib lub caij nyoog zoo kawg nkaus. Thaum peb ua koob tsheej nco txog txoj Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los txoj kev pib, nws kuj tsim nyog ua koob tsheej txog qhov uas peb tseem tab tom ua tim khawv pom txoj Moo Zoo txum tim rov qab los txuas ntxiv thiab. Kuv zoo siab heev nrog nej nyob ua ke thaum lub caij nyoog no.1 Dhau los ntawm Nws cov yaj saub, tus Tswv yeej los npaj txhua tsav txhia yam uas peb yuav tsum muaj kom thiaj npaj txais tos Nws.2

Ib yam li ntawd uas peb yuav tsum muaj yog lub txheej xwm tshiab rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas. Nej feem coob twb paub lawm txog lub txheej xwm no qhov uas yuav tsum cuab hom phiaj, muaj tej cim tshiab, thiab tej kev sib ntsib For the Strength of Youth. Tiam sis peb yuav tsum tsis txhob cia tej ntawd roos tej ntsiab cai ntawm lub txheej xwm no: kom pab ua rau Yexus Khetos txoj moo zoo tog tob tob rau hauv peb cov me nyuam thiab cov tub hluas ntxhais hluas lub siab lub ntsws.3

Kuv ntseeg hais tias thaum peb pom tau tej ntsiab cai yam meej meej li, peb yuav pom tias lub txheej xwm no yeej loj tshaj ib lub txheej xwm rau cov mej zeej uas muaj hnub nyoog 8 xyoo mus rau 18 xwb. Peb yuav pom tias tus Tswv tab tom sim pab peb—peb txhua tus—kom Nws txoj moo zoo tog tob dua hauv peb lub siab. Kuv thov Vajtswv kom tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv yuav pab peb kawm ua ke.

Kev Sib Raug Zoo—“Nrog Lawv Nyob”4

Thawj ntsiab cai yog kev sib raug zoo. Vim tej kev sib raug zoo yeej yog ib feem ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos, qee zaum peb tsis nco qab hais tias tej kev sib raug zoo nrog lwm tus neeg yeej tseem ceeb rau peb txoj kev mus cuag Khetos. Tsis yog peb yuav tsum nrhiav kom tau los yog taug txoj kev khi lus peb ib leeg xwb. Peb xav tau peb cov niam txiv, lwm tus neeg txheeb ze, phooj ywg, thiab thawj coj uas kuj nrog peb taug txoj kev txhawb nqa peb.

Tej kev txheeb ze sib raug zoo no siv sij hawm ntev. Sij hawm siv ua ke. Sij hawm luag, ua si, kawm thiab ua hauj lwm pab lwm tus neeg ua ke. Sij hawm uas ib leeg saib ib leeg rau nqi. Sij hawm nthuav siab ib leeg rau ib leeg thaum peb sim ua neeg zoo dua ua ke. Tej kev sib txheeb sib raug zoo no yog lub ntsiab ntawm txoj kev sib sau ua ke ua tsev neeg, pawg neeg pov thawj hwj, kawm ntawv, thiab teev ntuj. Tej kev sib txheeb sib raug zoo no yog lub hauv paus ntawm kev txhawb pab.5

Txwj Laug Dale G. Renlund qhia peb txog txoj kev ua rau tej kev sib txheeb sib raug zoo no loj hlob tuaj thaum nws hais tias: “Yog peb xav pab lwm tus peb yuav tsum saib lawv … raws li Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej saib lawv. Tsuas yog ua li ntawd xwb peb thiaj yuav to taub tias ib tug neeg muaj nqi npaum li cas. Tsuas yog ua li ntawd xwb peb thiaj yuav paub Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj kev hlub rau tag nrho Nws cov me nyuam.”6

Saib lwm tus ib yam li Vajtswv saib lawv yog ib qho txiaj ntsim. Kuv caw kom peb txhua tus thov kom tau qhov txiaj ntsim no. Thaum peb pom tau,7 peb kuj yuav pab tau lwm tus neeg saib lawv tus kheej ib yam li Vajtswv saib lawv thiab.8 Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring hais txog lub hwj chim uas ua li no muaj thaum nws hais tias: “Qhov tseem ceeb tshaj yog tej yam uas [lwm tus neeg] kawm ntawm [koj] hais txog lawv yog leej twg thiab lawv yuav rais los mus ua leej twg. Kuv xav hais tias lwm tus yuav tsis kawm li no yog tias peb ntuas lawv xwb. Lawv yuav kawm tau los ntawm tej kev xav uas lawv muaj hais txog saib koj coj zoo li cas, saib lawv xav tias lawv yog leej twg, thiab saib koj xav tias lawv yuav rais los mus ua tau neeg zoo li cas.”9 Pab lwm tus neeg to taub saib lawv yog leej twg thiab saib lawv txoj hauj lwm hauv lub ntiaj teb no yog dab tsi yog ib qho txiaj ntsim zoo tshaj plaws uas peb muab tau rau lawv.10 Qhov uas peb saib lwm tus thiab peb tus kheej zoo li Vajtswv saib peb ces ua rau peb thiaj koom siab koom ntsws “raws li kev hlub.”11

Muaj ntau yam ntawm lub ntiaj teb nyob ib ncig peb, peb xav tau lub zog uas los ntawm kev txheeb ze sib raug zoo. Ces thaum peb npaj tej kev ua si, tej kev sib ntsib, thiab lwm txoj kev sib sau ua ke, cia peb nco qab txog lub ntsiab ntawm tej kev sib sau ua ke no yog kom ntxiv dag zog rau tej kev sib raug zoo no thiab pab ua kom Yexus Khetos txoj moo zoo tog tob tob heev hauv peb lub siab.12

Kev Tshwm Sim, Kev Ywj Siab Xaiv, thiab Kev Hloov Siab Lees Txim—“Pab Lawv Cuag lub Ntuj Ceeb Tsheej”13

Ham tsis, tsis txaus uas peb txheeb ze sib raug zoo xwb. Yeej muaj pawg neeg ntau pab uas koom siab koom ntsws vim yog ib lub hom phiaj. Tiam sis qhov kev sib koom siab uas peb nrhiav kom tau yog kom nrog Khetos koom ib siab, thiab nrog Nws nyob ua ke.14 Kom peb tej siab tej ntsws ncav cuag ntuj, yuav tsum muaj tej yam los rau peb uas pab peb hnov tau tus ntsuj plig, xws li Txwj Laug Andersen nyuam qhuav hais rau peb.15 Tej yam muaj los no yuav los thaum tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv coj txoj lus thiab Vajtswv txoj kev hlub los nkag peb lub siab lub ntsws.16

Kev tshwm sim no los rau peb dhau ntawm cov vaj lug kub, qhov tseem ceeb yog los ntawm Phau Ntawv Maumoos; dhau ntawm cov yaj saub tej lus uas tshoov peb lub siab, thiab dhau ntawm lub suab ntxhi yau yau.17 Cov lus no yeej tseem ceeb dua tej kob rau phab ntawv, suab nrov hauv peb lub pob ntseg, los yog tej kev xav hauv peb lub siab lub ntsws. Vajtswv txoj lus yog lub hwj chim ntawm sab ntsuj plig.18 Yog qhov tseeb thiab qhov kaj.19 Twb yog peb txoj kev hnov Nws! Txoj lus npaj peb txoj kev ntseeg rau ntawm Khetos thiab ua rau nws loj hlob tuaj thiab ua rau peb xav rais los mus ua neeg zoo li tus Cawm Seej ntau dua—yog li ntawd, kom hloov siab lees txim thiab taug txoj kev khi lus.20

Tsaib no, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson pab peb to taub lub ntsiab ntawm txoj kev hloov siab lees txim hauv txoj kev txais tshwm sim no.21 Nws hais tias: “Thaum peb xaiv hloov siab lees txim, peb xaiv kom hloov tiag tiag! Peb cia tus Cawm Seej muab peb hloov los ua tus neeg zoo tshaj peb ua tau. … Peb xaiv kev hloov los ua neeg zoo li Yexus Khetos ntxiv!”22 Txoj kev hloov no, uas pib vim yog Vajtswv txoj lus, yog txoj kev uas peb ncav cuag tau lub ntuj ceeb tsheej.

Lub hauv paus ntawm Thawj Tswj Hwm Nelson cov lus caw los hloov siab lees txim yog txoj ntsiab cai ntawm kev ywj siab xaiv. Peb yuav tsum xaiv ua li no rau peb tus kheej. Yuam tsis tau txoj moo zoo nkag hauv peb lub siab. Ib yam li Txwj Laug Renlund hais tias, “Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej lub hom phiaj ua peb txiv tsis yog kom Nws cov me nyuam ua qhov yog; tsis yog li ntawd, yog xav kom Nws cov me nyuam xaiv ua qhov yog.”23

Nyob hauv tej txheej xwm uas lub txheej xwm Me Nyuam thiab Tub Hluas Ntxhais Hluas pauv, muaj ntau tshaj 500 yam uas yuav tsum ua kom tau meej mom.24 Nim no, tsuas muaj ib yam nkaus xwb. Yog ib txoj lus caw kom xaiv kom rais los mus ua zoo li tus Cawm Seej. Peb ua li no thaum peb txais Vajtswv txoj lus los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv thiab cia Khetos hloov peb ua qhov zoo tshaj txog peb tus kheej.

Ua li no tsis yog xyaum cuab hom phiaj los yog kho yus tus kheej nkaus xwb. Tej hom phiaj no tsuas yog ib rab cuab yeej uas pab peb ncav cuag lub ntuj ceeb tsheej dhau ntawm kev tshwm sim, kev ywj siab xaiv, thiab kev hloov siab lees txim—kom los cuag Khetos thiab txais Nws txoj moo zoo tob dua hauv peb lub siab.

Kev Raus Tes thiab Kev Txi—“Cia Lawv Coj Kev”25

Qhov kawg, xwv kom Yexus Khetos txoj moo zoo tog tob tob heev hauv peb lub siab, peb yuav tsum raus tes siv sij hawm thiab siv peb tej kev txawj kom ua tej yam pab ua rau txoj moo zoo ncha tuaj—txi kom tau lub hom phiaj ntawd.26 Peb txhua tus xav kom peb lub neej muaj nuj nqis, thiab li no tseem ceeb heev rau cov tub hluas ntxhais hluas niaj hnub nim no. Lawv xav kom muaj lub ntsiab ua neej.

Yexus Khetos txoj moo zoo twb yog lub ntsiab ua neej loj tshaj plaws hauv lub ntiaj teb. Thawj Tswj Hwm Ezra Taft Benson hais tias: “Vajtswv txib kom peb qhia txoj moo zoo thoob plaws lub ntiaj teb. Peb koom siab tau kom txhawb nqa lub ntsiab ua neej no. Tsuas yog txoj moo zoo xwb thiaj yuav cawm tau lub ntiaj teb los ntawm txoj kev puas tsuaj uas nws tsim rau nws tus kheej. Tsuas yog txoj moo zoo xwb thiaj yuav ua rau txiv neej [thiab poj niam] ua neej nyob thaj yeeb nyab xeeb, txawm yog lawv yog haiv neeg twg los yog tuaj teb chaws twg tuaj. Tsuas yog txoj moo zoo xwb thiaj yuav ua rau tsev neeg tib neeg ntiaj teb muaj kev xyiv fab, kev zoo siab, thiab kev cawm seej.”27

Txwj Laug David A. Bednar hais tias, “Thaum peb ntxiv dag zog rau cov tub hluas ntxhais hluas thaum peb caw lawv los ua tej yam rau Khetos thiab cia lawv ua li ntawd, lawv yuav pab ua rau lub Koom Txoos loj hlob tuaj yam xav tsis thoob li.”28 Feeb ntau peb tsis tau caw los yog cia cov tub hluas ntxhais hluas txi rau lub ntsiab ua neej rau Khetos no. Txwj Laug Neal A. Maxwell hais tias, “Yog tias [peb] cov tub hluas ntxhais hluas tsis muaj siab xav [ua Vajtswv tej dej tej num], ces feem ntau lawv yuav muaj siab xav ua tej yam lub ntiaj teb ua.”29

Lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas tsom ntsoov txoj kev ntxiv dag zog rau cov hluas. Lawv xaiv lawv tej hom phiaj. Tej pawg thawj tswj hwm ntawm pawg pov thawj hwj thiab pawg chav kawm nyias uas nyias txoj hauj lwm. Pawg ntseeg pawg tub hluas ntxhais hluas lub rooj sab laj, ib yam li pawg ntseeg pawg sab laj, tsom ntsoov txoj kev cawm seej thiab txoj kev tsa nto.30 Thiab tej pawg pov thawj hwj thiab tej pawg chav kawm nyias pib nyias tej rooj sab laj thaum lawv sib sab laj saib lawv yuav ua li cas ua tej hauj lwm uas Vajtswv muab rau lawv ua.31

Thawj Tswj Hwm Nelson tau hais rau cov tub hluas ntxhais hluas ntawm lub Koom Txoos hais tias: “Yog tias nej xaiv kom ua li no, yog tias nej muaj lub siab xav … nej koom tau ib yam loj heev, ib yam uas yuav ua rau tib neeg ntiaj teb xav tsis thoob! … Nej yog ib feem ntawm cov neeg zoo tshaj uas tus Tswv yeej los tau muab xa los rau hauv ntiaj teb no. Nej muaj peev xwm ua neeg txawj ntse dua thiab pab tau lub ntiaj teb ntau dua lwm tiam neeg hlo li!”32 Thaum lwm lub sij hawm, Thawj Tswj Hwm Nelson qhia cov hluas hais tias: “Kuv tso siab plhuav rau nej sawv daws. Kuv hlub nej, thiab tus Tswv hlub nej. Peb yog Nws haiv neeg, koom ua ke ua Nws tej hauj lwm dawb ceev.”33 Ib tsoom tub hluas ntxhais hluas, nej puas hnov tau hais tias Thawj Tswj Hwm Nelson tso siab rau nej npaum li cas thiab saib nej tseem ceeb npaum li cas rau tej hauj lwm no?

Ib tsoom niam txiv thiab thawj coj rau cov hluas, kuv caw nej saib cov hluas ib yam li Thawj Tswj Hwm Nelson saib. Thaum cov hluas hnov tau hais tias nej hlub lawv thiab tso siab rau lawv, thaum nej yaum lawv thiab qhia lawv coj lwm tus neeg—thiab tsis txhob tab kaum lawv—lawv yuav ua rau nej xav tsis thoob li vim yog lawv tej kev txawj, thiab txoj kev muab siab npuab txoj moo zoo.34 Lawv yuav zoo siab raus tes pab koom ua tej dej tej num thiab txi rau Khetos lub ntsiab ua neej. Khetos txoj moo zoo yuav tog tob tob heev hauv lawv lub siab, thiab txoj hauj lwm no yuav mus lawm tom ntej yam xav tsis thoob li.

Kev Cog Lus thiab Zaj Lus Tim Khawv

Kuv cog lus hais tias, thaum peb tsom ntsoov tej ntsiab cai no—kev txheeb ze sib raug zoo, kev ywj siab xaiv, kev hloov siab lees txim, thiab kev txi—Yexus Khetos txoj moo zoo yuav tog tob dua hauv peb tej siab tej ntsws. Peb yuav pom tau txoj Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Txim Rov Qab Los mus lawm tom ntej rau nws lub ntsiab loj, kev txhiv tsev neeg Ixayees dim thiab kev txhim tsa Xi-oos,35 es nyob ntawdm Khetos yuav kav ua cov vaj ntxwv tus Vaj Ntxwv.

Kuv ua tim khawv hais tias Vajtswv yeej meem ua tag nrho tej yam uas tseem ceeb npaj Nws haiv neeg rau hnub ntawd. Thov kom peb pom tias tus Tswv raus tes pab khiav tej hauj lwm no thaum peb sim “los cuag Khetos, thiab ua neeg zoo tag nrho los ntawm Nws.”36 Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 45:12. Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias: “Cia li xav txog qhov kev muaj siab thiab qhov uas yog kam ceev: txhua tus yaj saub txij thaum Adas tau pom peb lub caij nyoog no. Thiab txhua tus yaj saub tau hais txog peb lub caij nyoog, thaum yuav sau tsev neeg Ixayees ua ke thiab lub ntiaj teb yuav npaj tau rau tus Cawm Seej txoj Kev Rov Los Zaum Ob. Cia li xav txog qhov no! Hais txog tag nrho cov neeg uas yeej los tau nyob hauv lub ntiaj teb no, peb yog cov uas yuav koom tau txoj kev sau tib neeg los koom no. Yeej yog ib qho zoo kawg!” (“Hope of Israel” [kev tshaj tawm rau cov neeg hluas thoob ntiaj teb, Peb Hlis Ntuj 3, 2018], HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org).

    Txwj Laug Jeffrey R. Holland tau qhia:

    “Yog ib lub caij zoo heev nyob hauv lub ntiaj teb!

    “Yexus Khetos txoj moo zoo yog qhov tseeb uas khov tshaj, paub tseeb tshaj, tau nqi zog tshaj saum ntuj saum teb huv tib si, nyob rau lub caij nyoog no thiab lub caij nyob mus ib txhis. Tsis muaj dab tsi—Ib yam twg, ib tug neeg twg, ib qho kev coj twg—yuav txwv tau kom lub Koom Txoos tsis ua tiav nws tej hauj lwm kom tiav tas uas twb npaj tseg txij thaum ntuj tsim teb raug. … Tsis tas muaj lub siab tais caus los yog ua xyem xyav txog lub sij hawm tom ntej.

    “Tsis zoo li lwm lub caij nyoog ua peb nej, lub caij nyoog kawg no yuav tsis raug qhov uas cov thawj coj tso qhov tseeb tseg; yuav tsis xiam cov yawm sij pov thawj hwj; yuav tsis raug rooj ntug kaw hnov tsis tau Vajtswv lub suab li. … Yeej yog ib lub caij nyoog zoo kawg nkaus.

    “… Tej zaum nej pom tau tias, kuv tso siab rau lub caij nyoog kawg no. … Ntseeg. Sawv los. Cia li rau siab ntseeg. Thiab ua tej yam nej ua tau kom pab hauv lub caij nyoog kawg!” (Facebook post, Tsib Hlis Ntuj 27, 2015; kuj saib “Be Not Afraid, Only Believe” (zaj lus rau Church Educational System Religious Educators, Feb. 6, 2015), broadcasts.lds.org).

  2. Saib Yauhas 1:12.

  3. Tsis ntev tom qab uas peb raug hu ua Pawg Thawj Tswj Hwm ntawm cov Tub Hluas, Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring nrog peb tham txog tej kev cov nyom thiab tej cib fim uas cov hluas hauv lub Koom Txoos muaj niaj hnub no. Nws hais kom peb tsom ntsoov tej yam uas yuav pab ua kom Yexus Khetos txoj moo zoo tog tob heev mus rau hauv cov hluas lub siab. Cov lus ntuas ntawd yog ib qho kaj rau peb ua ib Pawg Thawj Tswj Hwm rau cov Tub Hluas.

  4. Saib “Be with Them,” ChurchofJesusChrist.org/callings/aaronic-priesthood-quorums/my-calling/leader-instruction/be-with-them.

  5. Saib Mauxiyas 18:25; Maulaunais 6:5.

  6. Dale G. Renlund, “Raws Li Vajtswv Saib,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2015, 94; kuj saib Mauxes 1:4–6.

    Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson qhia hais tias: “Peb muaj lub luag hauj lwm kom saib tib neeg ib yam li lawv rais los mus ua tsis yog saib lawv ib yam li lawv yog tam sim no. Kuv thov kom nej yuav saib lawv raws li ntawd” (“Saib Lwm Tus Raws Li Qhov uas Lawv Rais Tau Los Ua Neeg Zoo Li Cas,” Liahona, Kaum Hli Ntuj 2012, 70).

    Txwj Laug Neal A. Maxwell tau qhia hais tias: “Feem ntau, qhov uas ib tug hluas ua txuj coj tsis zoo xwm luag hais txog lub Koom Txoos tej kev cai, los yog nws cov lus nug uas nyuaj me ntsis, los yog nws tej kev tsis ntseeg yuav ua rau tib neeg saib nws tsis rau nqi. Thaum kawg nws yuav nyob nrug deb, thiab qee zaum, tso txoj kev ntseeg tseg. Txoj kev hlub tseeb tsis nyiam ua li no!” (“Unto the Rising Generation,” Ensign, Plaub Hlis Ntuj 1985, 9).

  7. Saib 2 Vaj Ntxwv 6:17.

  8. Stephen L. Richards, ua ib tug pab cuam hauv Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm, tau hais tias: “Qhov kev xam pom zoo tshaj yog qhov uas pom tau tias tib neeg yeej muaj ib sab uas zoo thiab peb pab tau kom qhia sab ntawd rau lawv” (nyob hauv Conference Report, Apr. 1950, 162; nyob hauv David A. Bednar, “Quick to Observe,” Ensign, Dec. 2006, 35; Liahona, Dec. 2006, 19) Kuj saib 2 Vaj Ntxwv 6:17.

  9. Henry B. Eyring, “Teaching Is a Moral Act” (zaj lus hais nyob hauv Brigham Young University, Yim Hli Ntuj 27, 1991), 3, speeches.byu.edu; ntxiv qhov uas ntawv qaij; kuj saib Henry B. Eyring, “Help Them Aim High,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2012, 60–67.

  10. Saib Mauxes 1:3–6.

  11. Mauxiyas 18:21; kuj saib Mauxes 7:18.

  12. “Cov tub hluas uas nrog lawv tsev neeg, phooj ywg, thiab thawj coj [Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg] sib raug zoo, uas pab lawv nrog lawv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej sib raug zoo yuav tsis poob. Tej yam txog lub txheej xwm—xws li tej kev kawm thaum Hnub Sunday, [cov Tub Hluas] tej yam ntxim ua, tej hom phiaj uas ncav tau … tej zaum yuav tsis muaj qab hau ntau npaum li tej kev sib raug zoo uas hais no. … Qhov tseem ceeb yog kom peb ntxiv dag zog rau tej kev sib raug zoo no kom lawv zoo siab ua tub hluas [Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg]” (nyob hauv “Be with Them,” ChurchofJesusChrist.org/callings/aaronic-priesthood-quorums/my-calling/leader-instruction/be-with-them).

  13. Saib “Connect Them with Heaven,” ChurchofJesusChrist.org/callings/aaronic-priesthood-quorums/my-calling/leader-instruction/connect-them-with-heaven.

  14. Saib Yauhas 15:1–5; 17:11; Filipis 4:13; 1 Yauhas 2:6; Yakhauj 1:7; Oonis 1:26; Maulaunais 10:32.

  15. Cov vaj lug kub yeej puv nkaus muaj piv txwv hais txog qhov no: ob qho piv txwv nyob hauv no: 1 Nifais 2:16; Enos 1:1–4.

  16. Saib Lukas 24:32; 2 Nifais 33:1–2; Yakhauj 3:2; Maulaunais 8:26; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 8:2–3.

  17. Saib 2 Timautes 3:15–16; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 68:3–4; 88:66; 113:10.

  18. Saib 1 Thexalaunikes 1:5; Amas 26:13; 31:5; Hilamas 3:29; 5:17; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 21:4–6; 42:61; 43:8–10; 50:17–22; 68:4.

  19. Saib Yauhas 6:63; 17:17; Amas 5:7; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:43–45; 88:66; 93:36.

  20. Saib Yauhas 15:3; 1 Petus 1:23; Mauxiyas 1:5; Amas 5:7, 11–13; 32:28, 41–42; 36:26; 62:45; Hilamas 14:13.

  21. Saib 2 Nifais 31:19–21; 32:3, 5.

  22. Russell M. Nelson, “Peb Muaj Peev Xwm Ua Zoo Dua thiab Ua Neeg Zoo Dua,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2019, 67.

  23. Dale G. Renlund, “Nej Cia Li Xaiv Hnub No,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2018, 104.

  24. Tus naj npawb no suav tej yam uas yuav tsum ua los ntawm tej txheej xwm Scouting, uas yeej los ib feem ntawm lub Koom Txoos tej yam ntxim saib ntxim ua rau cov me nyuam tub thiab cov tub hluas mus txog tsis ntev tas los no, feem ntau nyob hauv Teb chaws Mes Kas thiab teb chaws Kanadas. Nyob hauv tej cheeb tsam uas tsis koom Scouting, tus naj naj npawb ntawm tej yam yuav tsum ua yog ntau tshaj 200. Tsis tas li ntawd xwb, tej yam ntxim saib ntxim ua rau cov me nyuam tub ntxhais, tub hluas ntxhais hluas yeej sib txawv ib qho rau ib qho, es qhov no ua rau tej yam no nyuaj rau tsev neeg.

  25. Saib “Let Them Lead,” ChurchofJesusChrist.org/callings/aaronic-priesthood-quorums/my-calling/leader-instruction/let-them-lead.

  26. Saib Oonis 1:26; 3 Nifais 9:20; 12:19; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 64:34. “Ib txoj kev teev ntuj uas tsis kom tib neeg muab txhua yam txi yeej tsis muaj hwj chim txaus kom lawv muaj kev ntseeg txaus tau txoj sia thiab kev cawm seej” (Lectures on Faith [1985], 69).

  27. Ezra Taft Benson, The Teachings of Ezra Taft Benson (1988), 167; in Preach My Gospel: A Guide to Missionary Service (2019), 13; kuj saib Russell M. Nelson, “Hope of Israel,” HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org.

  28. Kev sib ntsib nrog Txwj Laug David A. Bednar; kuj saib “2020 Temple and Family History Leadership Instruction,” Ob Hlis Ntuj 27, 2020, ChurchofJesusChrist.org/family-history.

  29. Neal A. Maxwell, “Unto the Rising Generation,” 11. Txwj Maxwell hais txuas ntxiv mus hais tias: “Hais txog tej yam uas lawv ua, muaj pes tsawg pawg thawj tswj hwm dis kas thiab xib hwb uas tsuas hu ib tug tub hluas thov Vajtswv los yog yais lub cim nco txog? Kuv cov kwv tij, cov tub hluas no yeej tshwj xeeb heev li, thiab lawv ua tau ntau yam tseem ceeb yog tias peb cia lawv ua!”

  30. Saib General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 2.2, ChurchofJesusChrist.org.

  31. Muaj ob peb kev pab nyob hauv Txoj Moo Zoo qhov Chaw Cia Ntawv kom pab cov tub hluas ntxhais hluas coj tib neeg, suav “Quorum and Class Presidency Resources,” “Using Come, Follow Me—For Aaronic Priesthood Quorums and Young Women Classes,” thiab hauv tej kev chav kawm rau cov ntxhais hluas thiab pawg Pov Thawj Hwj Aloos hauv “Ward or Branch Callings.”

  32. Russell M. Nelson, “Hope of Israel,” HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org. Thaum tib lub sij hawm hais lus no, Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias: “Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau tshwj Nws cov me nyuam ntsuj plig zoo tshaj tseg—tej zaum, kuv hais tias, Nws pawg me nyuam zoo tshaj plaws—rau lub caij nyoog kawg no. Cov me nyuam ntsuj plig—cov zoo tshaj plaws, cov pha ej thiab naa ej—yog nej sawv daws!”

  33. Russell M. Nelson, cov lus qhib hauv “Children and Youth: A Face to Face Event with Elder Gerrit W. Gong,” Kaum Ib Hlis 17, 2019, broadcasts.ChurchofJesusChrist.org.

  34. Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias: “Peb yuav tsum cia cov tub hluas ntxhais hluas coj kev, twb yog lawv cov uas tau raug hu thiab tshwj tseg kom ua hauj lwm hauv tej pawg thawj tswj hwm hauv chav kawm thiab pawg pov thawj hwj. Lawv twb tau txais lub hwj chim Pov Thawj Hwj ua lawv tej dej tej num. Lawv yuav kawm saib lawv yuav txais kev tshoov siab li cas thaum lawv coj lawv chav kawm los yog pawg pov thawj hwj” (in “Children and Youth Introductory Video Presentation,” Cuaj Hlis Ntuj 29, 2019, ChurchofJesusChrist.org).

    Txwj Laug Quentin L. Cook hais tias, “Peb cov tub hluas ntxhais hluas tab tom lav ris tej hauj lwm tseem ceeb ntau dua txawm tias lawv tseem yau—es tsis yog niam txiv thiab thawj coj ua tej yam uas cov tub hluas ntxhais hluas ua tau lawv tus kheej” (“Adjustments to Strengthen Youth,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2019, 40).

  35. Thawj Tswj Hwm George Q. Cannon qhia tias: “Vajtswv tau ceev cai tej ntsuj plig rau lub caij nyoog tso txoj cai no uas muaj siab tuab thiab yuav rau siab kov yeej lub ntiaj teb, thiab tag nrho tej hwj chim ntawm tus phem, uas pom taus thiab pom tsis taus, kom tshaj tawm txoj moo zoo thiab txhim tsa qhov tseeb thiab txhim tsa peb tus Vajtswv lub Xi-oos es tsis ntshai dab tsi hlo li. Nws tau xa cov ntsuj plig hauv tiam neeg no los pua lub hauv paus ntawm Xi-oos uas yeej yuav kov tsis yeej, thiab tu ib co me nyuam uas yuav ncaj ncees, thiab yuav hwm Vajtswv, thiab hwm Nws tshaj txhua tus, thiab yuav ua raws li Nws hais txhua lub sij hawm” (“Remarks,” Deseret News, Tsib Hlis Ntuj 31, 1866, 203); kuj saib Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2007), 186.

  36. Maulaunais 10:32.