Lub Tuam Rooj Sab Laj
Nws ua Peb Ntej
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2020 lub tuam rooj sab laj


Nws ua Peb Ntej

Tus Tswv coj txoj kev muab Nws txoj moo zoo thiab Nws lub Koom Txoos kev muab Txum Tim rov Qab Los. Nws paub yav tom ntej yuav zoo li cas. Nws caw nej los koom txoj hauj lwm no.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, kuv zoo siab tuaj nrog nej sib koom hauv lub tuam rooj sab laj no hauv Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg. Nyob hauv nws txoj kev caw peb los xav txog tus Tswv txoj Kev Muab Nws lub Koom Txoos Txum Tim Rov Qab Los hauv lub caij nyoog kawg no yeej foom koob hmoov rau peb thiab cov neeg uas peb hlub, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson cog lus hais tias yuav yog ib qho zoo uas peb yuav nco ntsoov tas mus li.

Kuv yeej raug ib qho zoo lawm, kuv xav tias nej twb raug tej yam zoo thiab. Qhov uas peb yuav nco ntsoov tas mus li nyob ntawm peb txhua leej txhua tus. Qhov ntawd yog ib yam tseem ceeb rau kuv rau qhov thaum kuv npaj rau lub rooj sab laj no kuv tau hloov hlo es kuv xav kom tej kev hloov ntawd yuav kav ntev mus. Cia kuv piav me ntsis ntxiv.

Kuv txoj kev npaj siab ua rau kuv nyeem ib zag txog Kev Txum Tim Rov Qab Los. Yav tas los kuv twb nyeem zaj no ntau zaus lawm, tiam sis tsuas yog ib zaj lus qhia txog ib txoj kev sib ntsib uas Joseph Smith, tus yaj saub rau Kev Txum Tim Rov Qab Los muaj. Tiam sis lub sij hawm no kuv pom ib zaj lus qhia seb tus Tswv coj peb, Nws cov thwj tim, hauv Nws lub Koom Txoos li cas. Kuv kawm hais tias tib neeg ua li cas thiaj tau kev coj qhia los ntawm tus Cawm Seej rau lub ntiaj teb, tus Neeg Tsim—tus uas paub txhua nrho, yav tas los, tas sim no, thiab yav tom ntej. Nws qhia peb ib zag tas mam li ib zag thiab coj peb kev, nws tsis yuam peb hlo li.

Txoj kev sib ntsib no yog ib qho tseem ceeb heev hauv txoj Kev Txum Tim Rov Qab Los. Nws yog ib txoj kev sib ntsib Hnub Caiv thaum lub Plaub Hlis Ntuj hnub tim 3, 1836, hauv lub Tuam Tswv Kirtland hauv Ohio, xya hnub tom qab muab lub tuam tsev fij tseg. Joseph Smith piav txog qhov tseem ceeb no hauv lub ntiaj teb zaj liv xwm ua ib qho me me. Ntau yam hauv zaj no nyob hauv Phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus tshooj 110:

“Thaum tav su, kuv pab ob tug Thawj Tswj Hwm muab tus Tswv Pluas Hmo rau cov Ntseeg, tau txais los ntawm Kaum Ob tug thwj tim, es kuv yog tus uas muaj cib fim saib xyuas nyob pem lub rooj dawb ceev hnub no. Tom qab ua qhov hauj lwm no rau kuv cov kwv tij lawm, kuv txawm mus rau ntawm lub rooj hais lus, luag muab daim ntaub thaiv txo poob los lawm, thiab kuv txhos caug, nrog Oliver Cowdery, sib sib zog thov Vajtswv ntsiag to. Tom qab thov Vajtswv tag thiab sawv los, txoj kev ua yog toog pom no tau qhib rau wb ob leeg.”1

“Tus Tswv muab daim ntaub thaiv tshem tawm ntawm wb lub cim xeeb mus, thiab muab wb qhov muag ntawm wb txoj kev to taub qhib.

“Wb tau pom tus Tswv sawv ntsug nyob saum daim ntiag txiag saum lub rooj hais lus, nyob ntawm wb xub ntiag; thiab hauv qab nws ob txhais ko taw pua tseem kub, muaj xim zoo li tooj dag.

“Nws ob lub qhov muag zoo li ib tug nplaim hluav taws; cov plaub ntawm nws lub taub hau dawb zoo li cov tseem daus; nws lub ntsej muag ci tshaj qhov lub hnub ci; thiab nws lub suab zoo li lub suab dej tsaws tsag loj loj, twb yog lub suab ntawm Yehauvas, hais tias:

“Kuv yog tus thawj thiab tus kawg; kuv yog tus uas muaj sia nyob, kuv yog tus uas raug tua tuag; kuv yog tus sawv cev uas daws nej zaj ntawm Leej Txiv.

“Saib seb, tus Tswv zam txim rau nej tej kev txhaum lawm; kuv pom tias nej twb huv; yog li ntawd, cia li tsa nej taub hau thiab xyiv fab.

“Cia neb tej kwv tij lub siab ntsws cia li xyiv fab, thiab cia tag nrho kuv cov neeg lub siab cia li xyiv fab, cov tau los txhim tsa lub tsev no nrog lawv lub zog rau kuv lub npe.

“Vim saib seb, kuv tau txais yuav lub tsev no, thiab kuv lub npe yuav nyob ntawm no; thiab kuv yuav ua kuv tus kheej tshwm sim los rau kuv cov neeg los ntawm txoj kev hlub tshua rau hauv lub tsev no.

“Muaj tseeb tiag, kuv yuav tshwm sim los rau kuv cov tub qhe, thiab hais lus rau lawv nrog kuv tus kheej lub suab, yog hais tias kuv cov neeg yuav ua raws li kuv tej lus txib, thiab tsis txhob ua kom lub tsev dawb huv no vuab tsuab.

“Muaj tseeb tiag lub siab ntawm ntau txhiab thiab kaum kaum txhiab leej yuav xyiv fab hlo vim tej koob hmoov uas yuav muab foom los, thiab vaj txiaj ntsim uas kuv cov tub qhe tau txais nyob hauv lub tsev no.

“Thiab lub suab npe ntawm lub tsev no yuav nthuav mus rau pej kum teb chaws; thiab qhov no yog qhov pib ntawm txoj koob hmoov uas yuav muab nplua mias foom rau saum kuv cov neeg taub hau. Twb yog li ntawd. Amees.

“Tom qab txoj kev ua yog toog pom no xaus, rooj ntug rov qab qhib dua rau wb; thiab Mauxes tshwm sim los rau wb, thiab muab cov yawm sij ntawm txoj kev sib sau Ixayees los ua ke tim plaub ceg kaum ntiaj teb cob rau wb, thiab txoj kev coj ntawm kaum xeem nyob thaj av sab qaum teb los.

“om qab qhov no, Eli-as tshwm sim los, thiab muab lub caij nyoog tso txoj cai ntawm Anplaham txoj moo zoo cob rau wb, hais tias los ntawm wb thiab wb cov tub ki txhua tiam neeg tom qab wb yuav tau koob hmoov.

“Tom qab txoj kev ua yog toog no tau xaus, muaj dua kev ua yog toog tseem ceeb thiab muaj yeeb koob nthuav los rau wb; vim tus yaj saub Eliyas, tus uas tus Tswv coj mus saum ntuj ceeb tsheej lawm es tsis tau saj txoj kev tuag, sawv ntawm wb xub ntiag, thiab hais tias:

“Saib seb, lub sij hawm tau los txhij tag lawm, uas Malakis lub qhov ncauj tau hais—ua tim khawv hais tias yuav xa [Eliyas] los, ua ntej hnub tseem ceeb thiab txaus ntshai heev ntawm tus Tswv yuav los—

“Kom muab cov txiv lub siab tig mus rau cov me nyuam, thiab cov me nyuam mus rau cov txiv, nyob tsam tag nrho neeg ntiaj teb yuav raug kev foom tsis zoo—

“Yog li ntawd, muab cov yawm sij ntawm lub caij nyoog tso txoj cai no cob rau hauv neb txhais tes; thiab los ntawm qhov no neb yuav paub hais tias twb yuav txog hnub tseem ceeb thiab txaus ntshai heev ntawm tus Tswv lawm, twb txog ntawm taw rooj.”2

Ua nim no, kuv twb nyeem zaj lus ntau zaus lawm. Tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv twb qhia kuv tias zaj lus ntawd muaj tseeb. Tiam sis npaj no thaum kuv kawm thiab thov Vajtswv npaj siab rau lub rooj sab laj no, kuv pom tseeb dua hais tias tus Tswv muaj hwj chim los coj kav Nws cov thwj tim hauv Nws txoj hauj lwm no.

Xya xyoo ua ntej Mauxes muab cov yuam sij rau txoj kev sau haiv neeg Ixayees ua ke rau Joseph hauv lub Tuam Tsev Kirtland, “Joseph kawm los ntawm phab ntawv qhia npe ntawm Phau Ntawv Maumoos hais tias lub ntsiab rau phau no yog kom ‘qhia rau cov uas seem tshuav ntawm tsev neeg Ixayees … kom lawv yuav paub tus Tswv tej kev khi lus, hais tias lawv twb tsis raug muab pov tseg mus ib txhis li.’ Hauv xyoo 1831, tus Tswv qhia Joseph hais tias txoj kev sau haiv neeg Ixayees yuav pib hauv Kirtland, ‘Thiab nyob [tim Kirtland], tus uas kuv pom zoo ces tus ntawd yuav mus rau txhua haiv neeg … vim Ixayees yuav dim, thiab kuv yuav coj lawv mus.’”3

Txawm tias xav tau cov tub txib tej hauj lwm kom sau haiv neeg Ixayees ua ke, tus Tswv qhia Pawg Kaum Ob Tug, uas yog thawj thawj cov tub txib tias, “Nco ntsoov hais tias, nej yuav tsum tsis txhob mus rau lwm lub teb chaws, txog thaum nej tau txais nej lub vaj txiaj ntsim.”4

Zoo nkaus li lub Tuam Tsev Kirtland yog ib yam tseem ceeb hauv tus Tswv txoj hau kev vim yog ob lub ntsiab lus: Qhov thib ib, Mauxes tos lawv ua lub tuam tsev tiav tas mam li muab cov yuam sij ntawm txoj kev sau haiv neeg Ixayees txum tim rov qab los. Thiab yam thib ob, Thawj Tswj Hwm Joseph Fielding Smith qhia tias “tus Tswv txib ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg kom ua ib lub tuam tsev [lub Tuam Tsev Kirtland] uas nws muab tau cov yuam sij uas muab txoj cai thiab cov thwj tim yuav tau lawv lub vaj txiaj ntsim thiab yuav npaj mus tu nws lub vaj txiv hmab rau zaum kawg nkaus no.”5 Txawm lawv tsis tau ua lub vaj txiaj ntsim hauv Kirtland lub Tuam Tsev li peb niaj hnub ua los, vim ua raws li kev qhia tej uas yuav muaj los, twb npaj pib ua tej kab ke hauv lub tuam tsev, nrog rau txoj kev npaj sab ntsuj plig uas pab cov neeg uas tab tom mus ua tub txib kom lawv tau lub vaj txiaj ntsim uas twb teem tseg uas yog “lub hwj chim los saum ntuj los”6 uas tau pab coj neeg coob coob los ua ke vim muaj cov tub txib.

Tom qab muab cov yuaj sij ntawm txoj kev sau neeg ua ke rau Joseph, tus Tswv txhib tus Yaj Saub kom nws yuav xa ib co ntawm Pawg Kaum Tug mus ua tub txib. Thaum kuv kawm txog qhov no, kuv pib to taub hais tias tus Tswv tau npaj txoj kev rau Pawg Kaum Ob Tug yuav mus ua tub txib mus qhia cov neeg uas twb npaj los ntseeg thiab yuav txhawb nqa lawv. Nyob nyob ces, ntau txhiab leej neeg, vim muaj cov no, thiaj li los rau hauv tus Tswv lub Koom Txoos.

Raws li peb cov ntaub ntawv hais, muaj ze li 7,500 mus rau 8,000 leej neeg uas tau ua kev cai raus dej thaum Pawg Kaum Ob Tug mus ua tub txib ob zaug tim As Kiv teb. Qhov no ua lub hauv paus rau cov tub txib tej hauj lwm hauv Europe. Thaum xaus tej xyoo 1800 ze li 90,000 leej neeg twb los sib sau ua ke hauv Amelikas teb, lawv feem coob tuaj tim Askiv thiab Scandinavia teb tuaj.7 Tus Tswv tau tshoov Joseph lub siab thiab cov tub txib uas rau siab ntseeg ntawd uas tau mus ua hauj lwm pab neeg coob tshaj, lawv xav tias yuav pab tau. Tiam sis tus Tswv, vim Nws pom tau yav tom ntej thiab tau npaj siab, thiaj ua tau ib txoj hauj lwm loj loj li no.

Nej yeej nco tej lus yooj yim to taub thiab zoo li paj huam hauv Phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus tshooj 110 uas hais tias:

“Saib seb, lub sij hawm tau los txhij tag lawm, uas Malakis lub qhov ncauj tau hais—ua tim khawv hais tias yuav xa [Eliyas] los, ua ntej hnub tseem ceeb thiab txaus ntshai heev ntawm tus Tswv yuav los—

“Kom muab cov txiv lub siab tig mus rau cov me nyuam, thiab cov me nyuam mus rau cov txiv, nyob tsam tag nrho neeg ntiaj teb yuav raug kev foom tsis zoo—

“Yog li ntawd, muab cov yawm sij ntawm lub caij nyoog tso txoj cai no cob rau hauv neb txhais tes; thiab los ntawm qhov no neb yuav paub hais tias twb yuav txog hnub tseem ceeb thiab txaus ntshai heev ntawm tus Tswv lawm, twb txog ntawm taw rooj.”8

Kuv hais lus tim khawv tias tus Tswv tau pom yav tom ntej thiab seb Nws yuav coj peb kev li cas thiaj ua tau Nws tej hauj lwm hauv lub caij nyoog kawg no.

Ntau xyoo tas los lawm thaum kuv nyob hauv Thawj Pawg Npisov, kuv raug txib los pab saib xyuas txoj kev tsim thiab kho qhov hu ua FamilySearch. Kuv ua tib zoo hais tias kuv tau “saib xyuas” txoj kev tsim qhov no tsis yog hais tias kuv tau “coj kav” qhov no. Coob tug neeg uas txawj ntse tau tawm lawv tej hauj lwm thiab los pab tsim qhov uas tus Tswv xav tau.

Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm tau tsa lub hom phiaj kom yuav tsis ua tej kab ke ob peb zaug li yav tas los lawm. Tiag tiag lawv tsuas xav paub seb ib tug neeg twg puas tau txais tej kab ke dua. Rau ntau xyoos—los yog zoo nkaus li yog ntau xyoos—Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm nug kuv hais tias, “Thaum twg koj mam li ua tiav tas?”

Vim thov Vajtswv, rau siab ua hauj lwm, thiab tib neeg txawj ntse tau txi ntau yam, peb thiaj ua tau txoj hauj lwm no tiav tas. Tau ua ib qho tag mam li ua ib qho. Thawj thawj yam yog ua kom FamilySearch yuav yooj yim siv rau cov neeg uas tsis tshua txawj siv computer li. Lawv tau hloov ntau yam, thiab kuv paub tias lawv tseem yuav hloov ntxiv, rau qhov thaum twg peb kho ib qho teeb meem tas, peb txawm muaj dua lwm txoj kev tshwm sim uas yuav pab ua zoo dua uas peb tsis tau paub txog. Niaj hnub nim no, FamilySearch tab tom hloov los ua qhov cuab yeej uas tus Tswv xav tau rau Nws txoj Kev Txum Tim Rov Qab Los—thiab tsis yog kom txhob ua ib tug neeg tej kab ke ob peb zaug xwb.

Tus Tswv xav kom peb yuav muab kho xwv kom tib neeg yuav paub thiab hlub lawv cov poj koob yawm txwv thiab ua lawv tej kab ke hauv lub tuam tsev. Nim no, tus Tswv yeej paub hais tias yuav muaj li no, cov neeg hluas tab tom qhia lawv niam txiv thiab cov neeg hauv pawg ntseeg txog txoj kev siv computer. Txhua leej txhia tus nyiam ua txoj hauj lwm no.

Eliyas lub hwj huam tab tom hloov cov neeg hluas thiab cov laus tej siab ntsws, cov me nyuam thiab niam txiv, pog yawg thiab xeeb leej xeeb ntxwv sawv daws. Cov tuam tsev yuav rov qab ua tej kab ke muab neeg ua kev cais raus dej thiab lwm kab ke hauv lub tuam tsev. Tib neeg haj yam xav pab peb cov poj koob yawm txwv thiab cov niam txiv thiab cov me nyuam haj yam sib raug zoo.

Tus Tswv yeej pom txhua nrho no. Nws twb npaj rau tej no, ib yam li Nws twb npaj rau lwm txoj kev hloov hauv Nws lub Koom Txoos. Nws tau tsa thiab npaj ib haiv neeg uas rau siab ntseeg uas xaiv los ua tej yam nyuaj nyuaj thiab. Nws ib txwm ua siab ntev pab qhia peb “ib kab tag mam li ib kab, ib zaj tag mam li ib zaj, me ntsis qhov no thiab me ntsis qhov tod.”9 Nws yeej paub lub sij hawm zoo rau txhua yam Nws ua, tab sis mas Nws paub tias txoj kev txi yeej yuav coj tej koob hmoov los uas peb yeej tsis tau pom dua.

Kuv xaus kuv cov lus qhia kuv txoj kev ris txiaj rau tus Tswv—Nws tau tshoov Thawj Tswj Hwm Nelson kom caw kuv txi li no los npaj rau lub rooj sab laj no. Txhua xuab moos thiab txhua zaj lus thov thaum kuv npaj siab li no tau coj koob hmoov los.

Kuv caw txhua tus uas hnov zaj xov no los sis nyeem cov lus no yuav muaj kev ntseeg hais tias tus Tswv yeej coj txoj Kev Muab Nws txoj Moo Zoo thiab Nws lub Koom Txoos Txum Tim Rov Qab Los. Nws ua peb ntej. Nws paub yav tom ntej yuav zoo li cas. Nws caw nej los koom txoj hauj lwm no. Nws nrog nej sib koom tes ua txoj no. Nws twb npaj ib txoj kev rau nej ua tej hauj lwm no. Es thaum nej txi tej yam, nej yuav muaj kev zoo siab thaum nej pab lwm tus neeg sawv los npaj rau Nws txoj kev rov los.

Kuv ua tim khawv tias Vajtswv peb Leej Txiv muaj txoj sia nyob. Yexus yog tus Khetos. Nov yog Nws lub Koom Txoos. Nws paub thiab hlub nej. Vajtswv coj nej kev. Nws tau npaj txoj kev rau nej. Los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.