2010–2019
Cov Niam Tsev Txiv Tsev thiab cov Me Nyuam
Kaum Hli Ntuj Xyoo 2018


Cov Niam Tsev Txiv Tsev thiab cov Me Nyuam

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev zoo siab qhia tias nej yog leej twg thiab lub hom phiaj ntawm nej lub neej.

Kuv cov muam uas kuv hlub es, kuv zoo siab uas peb muaj tuas rooj sab laj tshiab no rau cov poj niam ntawm lub Koom Txoos uas muaj yim xyoo rov saud. Peb twb hnov tej zaj lus zoo los ntawm cov muam thawj coj thiab los ntawm Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring. Thawj Tswj Hwm Eyring thiab kuv nyiam ua hauj lwm nrog rau Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson, thiab peb zoo siab tos txais tus yaj saub zaj lus hmo no.

I.

Cov me nyuam yog Vajtswv lub txiaj ntsim uas muaj nqis loj tshaj plaws—yog peb txoj kev vam meej mus ib txhis li. Tiam sis peb nyob hauv ib lub caij nyoog thaum ntau tus poj niam tsis xav yug thiab tu me nyuam. Ntau tus tub hluas ntxhais hluas tsis sib yuav mus txog thaum lawv muaj li lawv xav tau ntawm sab cev nqaij daim tawv. Hnub nyoog uas cov Ntseeg sib yuav los twb nce ob xyoos lawm, thiab cov me nyuam uas yug los rau cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos tab tom nqig mus lawm. Lub Teb Chaws Amelikas thiab lwm lub teb chaws ntshe thaum yav tom ntej yuav muaj tsawg tsawg tus me nyuam uas twb loj tuaj lawm thaum txog lub sij hawm yuav tsum txhawb nqa cov neeg laus uas tsis ua hauj lwm ntxiv lawm.1 40 feem pua ntawm cov me nyuam uas yug los hauv lub Teb Chaws Amelikas yog los ntawm cov poj niam uas tsis tau sib yuav. Ntshe yooj yim rau cov me nyuam ntawd raug kev phem. Txhua yam no tsis yog raws li peb Leej Txiv txoj hau kev cawm seej.

II.

Cov poj niam uas yog Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg to taub hais tias lub hom phiaj tseem ceeb tshaj plaws thiab lawv txoj kev xyiv fab loj tshaj yog kev ua ib tug niam tsev. Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley hais tias: “Cov poj niam feem ceeb pom tias lawv txoj kev vam meej loj tshaj plaws, lawv txoj kev zoo siab loj tshaj plaws yog nyob hauv tsev thiab lawv tsev neeg. Vajtswv tau tsim ib yam zoo kawg nkaus hauv cov poj niam uas ua rau lawv muaj zog, muaj siab zoo, muaj kev kaj siab lug, muaj kev tsim txiaj, muaj qhov tseeb, thiab muaj kev hlub. Ib tug niam tsev muaj tag nrho tej cwj pwm no raws li qhov tseeb thiab qhov yog.”

Nws hais ntxiv tias: “Txoj hauj lwm tseem ceeb tshaj uas ib tug poj niam yuav ua yog kev qhia thiab yaum thiab tu nws cov me nyuam kom ua ncaj ncees thiab ua raws li qhov tseeb. Tsis muaj ib yam dab tsi uas yuav tseem ceeb npaum li qhov ntawd, txawm yog nws ua dab tsi ntxiv los xij.”2

Cov niam tsev, cov muam, peb hlub nej vim peb paub nej yog leej twg thiab nej ua zoo rau peb txhua leej txhua tus.

Nyob hauv nws zaj lus hauv xyoo 2015 hu ua “Kev Thov Kuv cov Muam,” Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson hais tias:

“Vajtswv lub nceeg vaj yeej yuav tsum muaj cov poj niam uas ua kev khi lus dawb ceev thiab ua raws li tej kev khi lus ntawd, cov poj niam uas hais lus nrog Vajtswv lub hwj chim thiab txoj cai!

“Hnub no, … peb xav tau cov poj niam uas paub siv lawv txoj kev ntseeg kom ua tej yam tseem ceeb thiab cov poj niam uas ua siab loj tiv thaiv kev coj ncaj ncees thiab tsev neeg nyob hauv ib lub ntiaj teb uas nyiam ua txhaum. Peb xav tau cov poj niam uas rau siab coj Vajtswv cov me nyuam kom ua raws nraim li lawv tej kev khi lus mus rau kev tsa nto; cov poj niam uas paub txais kev tshwm sim, cov uas to taub lub vaj txiaj ntsim hauv lub tuam tsev muaj hwj chim thiab kev kaj siab lug; cov poj niam uas thov kom muaj ntuj ceeb tsheej lub hwj chim kom pov hwm thiab txhawb cov me nyuam thiab tsev neeg lub zog; cov poj niam uas tsis ntshai qhia lwm tus.”3

Tej lus qhia no yog los ntawm “Tsev Neeg: Ib Zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” es nyob haud lub Koom Txoos rov qab pom zoo rau cov lus qhuab qhia thiab tej txheej txheem uas tseem ceeb rau tus uas Tsim Ntuj Tsim Teb txoj hau kev ua ntej Nws tau tsim lub ntiaj teb.

III.

Tam sim no kuv yuav hais lus rau cov ntxhais hluas. Kuv cov muam uas hluas es, vim nej paub txog Yexus Khetos txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab los, nej yeej tsis zoo li lwm tus. Qhov uas nej paub li no yuav ua rau nej txawj nyiaj kom dhau thiab kov yeej tej teeb meem thaum nej loj hlob tuaj. Txij thaum nej yog me nyuam yaus los, nej tau koom tes ua tej txheej xwm uas tau pab nej kawm txuj ci, xws li kev sau ntawv, kev hais lus, thiab kev npaj. Nej tau kawm coj zoo thiab tau kawm kev tsis txhob raug ntxias kom nej dag, coj tsis ncaj, nyiag khoom, los sis haus cawv los tshuaj phem.

Twb tau kawm tias nej txawv lwm tus nyob hauv North Carolina Tsev Kawm Ntawv Qib Siab kev tshawb fawb txog cov tub hluas ntxhais hluas Amelikas thiab kev teev ntuj. Ib zaj lus nyob hauv ntawv xov xwm Charlotte Observer muaj lub npe li no “Cov tub hluas ntxhais hluas Maumoos daws teeb meem ntawm cov hluas zoo tshaj plaws.” Zaj lus no hais tias “Cov neeg Maumoos twb ua zoo dua li lwm tus, lawv tsis ua tej yam pheej hmoo, lawv kawm ntawv zoo thiab lawv xav zoo txog yav tom ntej.” Ib tug kws tshawb fawb, ib tug uas tau xam phaj peb cov tub hluas ntxhais hluas feem ntau, hais tias, “Nyob hauv txhua theem uas peb tau saib lawm, yeej zoo ib yam: Cov Maumoos yog cov thib ib.”4

Vim li cas nej txawj daws teeb meem uas cov hluas muaj thaum loj hlob tuaj? Cov ntxhais hluas, yog vim nej to taub peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev zoo siab. Txoj hau kev no qhia tias nej yog leej twg thiab lub hom phiaj ntawm nej lub neej. Cov tub hluas ntxhais hluas uas to taub qhov no los txawj daws teeb meem thiab xaiv qhov yog. Nej paub tias nej yuav muaj tus Tswv txoj kev pab kom kov yeej tag nrho tej teeb meem uas los ntawm kev loj hlob tuaj.

Ib qho ntxiv uas qhia tias vim li cas nej txawj ua li no yog qhov uas nej to taub tias nej yog cov me nyuam ntawm ib Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej uas hlub nej. Nyaj nej paub peb zaj nkauj qhuas Vajtswv hu ua “Me Tub, Me Ntxhais, Vajtswv Nyob Ze.” Nov yog nqe thib ib uas peb twb hu nkauj thiab ntseeg lawm:

Me tub me ntxhais, Vajtswv nyob ze,

Saib xyuas nej txhua hnub txhua hmo,

Nws zoo siab tsom kwm foom koob hmoov,

Yog nej rau siab ua qhov yog.5

Nqe no qhia ob qho: Qhov thib ib, peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej nyob ze thiab saib xyuas peb txhua hnub txhua hmo. Cia li xav txog qhov no! Vajtswv hlub peb, Nws nyob ze peb, thiab Nws saib xyuas peb. Qhov thib ob, Nws zoo siab foom koob hmoov rau peb thaum peb “rau siab ua qhov yog.” Qhov no nplij peb lub siab thaum muaj kev nyuaj siab txhawj xeeb!

Cov ntxhais hluas, nej yeej tau koob hmoov thiab nej zoo kawg nkaus, tiam sis nej yuav tsum “rau siab ua qhov yog” ib yam li txhua tus uas yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam.

Tam sim no ntshe muaj ntau yam uas kuv hais tau, tiam sis kuv twb xaiv hais txog ob yam xwb.

Kuv tej lus ntuas thib ib yog hais txog xov tooj ntawm tes. Kev tshawb fawb thoob ntiaj teb ua rau peb kawm hais tias cov tub hluas ntxhais hluas hauv lub Teb Chaws Amelikas ib nrab tawm hais tias lawv siv sij hawm ntau dhau siv lawv xov tooj ntawm tes. 40 feem pua hais tias lawv txhawj xeeb thaum lawv tsis muaj lawv xov tooj ntawm tes.6 Cov ntxhais xav li no ntau dua li cov tub. Kuv cov muam uas tseem hluas—thiab cov poj niam laus thiab—nej lub neej yuav tau koob hmoov yog tias nej tsis txhob siv nej cov xov tooj ntawm tes ntau ua luaj.

Kuv tej lus ntuas thib ob yeej tseem ceeb dua qhov ntawd. Ib leeg yuav tsum ua siab zoo rau ib leeg. Kev ua siab zoo yog ib yam uas peb cov tub hluas ntxhais hluas feem coob paub ua lawm. Tej pawg ntxhais hluas nyob hauv tej zej zog los ib txhia tau coj yam ntxwv rau peb txhua tus. Peb twb txais kev tshoov siab vim peb cov tub hluas ntxhais hluas tau ua siab zoo rau cov uas xav tau kev hlub thiab kev pab. Nej ua ntau yam kom ib leeg muab kev pab thiab kev hlub rau ib leeg. Peb xav kom txhua tus coj raws li nej tus yam ntxwv.

Tiam sis, peb paub tias tus yeeb ncuab ntxias peb kom ua siab phem, thiab tseem muaj ntau tus uas ua li no, tsis hais nyob hauv peb cov tub hluas ntxhais hluas. Kev pheej ua siab phem los muaj ntau hom, xws li kev thab plaub, kev sib koom ua phem, los sis kev koom tes xyeej lwm tus. Ua li no es tib neeg txhob txwm ua phem rau lawv cov phooj ywg los sis cov uas nrog lawv kawm ntawv. Kuv cov muam uas hluas es, tus Tswv yeej tsis pom zoo yog tias peb ib leeg ua siab phem rau ib leeg.

Nov yog ib zaj txog qhov no. Kuv paub ib tug tub hluas, ib tug neeg tawg rog hauv lub xeev Utah no, uas raug thuam vim nws yog neeg txawv, thiab nws hais nws yam lus. Ib pawg tub hluas ntxhais hluas tau tsim txom nws mus txog thaum nws ua pauj ua rau nws raug kaw tau 70 hnub es cov thawj coj yuav txiav txim seb puas xa nws tawm lub teb chaws mus. Kuv tsis paub vim li cas pawg tub hluas ntxhais hluas ua li no, feem ntau lawv yog Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg zoo li nej, tiam sis kuv paub tias tau muaj li no vim lawv ua siab phem, es qhov ntawd yog ib tus nqi loj heev rau Vajtswv ib tug me nyuam them. Tej yam siab phem me me yeej ua rau lwm tus raug xwm txheej loj heev.

Thaum kuv hnov zaj ntawd, kuv xav txog tej yam uas peb tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Nelson, hais nyob hauv kev tshaj tawm rau cov neeg hluas thoob ntiaj teb. Thaum nws hais kom nej thiab tag nrho cov tub hluas ntxhais hluas pab muab Ixayees sib sau ua ke, nws hais tias, “Tsis txhob ua li lwm tus; tsis txhob ua li neeg ntiaj teb ua. Peb paub tias nej yuav tsum ua kev kaj rau lub ntiaj teb no. Yog li ntawd, tus Tswv xav kom lwm tus saib nej, hnov nej, pom nej ua, thiab hnav khaub ncaws zoo li nej yog Yexus Khetos cov thwj tim.”7

Pawg tub rog hluas uas Thawj Tswj Hwm Nelson caw nej koom los lawv ib leeg yeej yuav tsis nyaum rau ib leeg. Lawv yuav ua raws li tus Cawm Seej tej lus qhia kom ncav tes hlub thiab xav txog lwm tus, tsis hais lawv yuav tig sab tod rau lwm tus ntaus lawv sab plhu thaum twg lawv xav tias tus ntawd tau ua txhaum rau lawv.

Nyob hauv lub tuam rooj sab laj thaum lub sij hawm uas nej feem coob tau yug los, Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley tau qhuas “cov ntxhais hluas zoo nkauj uas siv zog ua neej raws li txoj moo zoo.” Nws piav txog lawv, ib yam li kuv xav piav txog nej hais tias:

“Lawv ib leeg ua siab dawb rau ib leeg. Lawv ib leeg xav ntxiv dag zog rau ib leeg. Lawv ua zoo, lwm tus thiaj li qhuas lawv niam lawv txiv thiab lawv tsev neeg. Lawv tab tom loj hlob ua cov poj niam thiab yuav ua raws nraim li tej yam zoo uas lawv ua tam sim no tas lawv lub neej.”8

Vim kuv yog tus Tswv tus tub qhe, kuv hais rau nej cov ntxhais hluas, neeg ntiaj teb xav tau nej txoj kev zoo thiab txoj kev hlub. Thov kom nej ib leeg ua zoo rau ib leeg. Yexus tau qhia peb kom ib leeg hlub ib leeg thiab ua rau lwm tus zoo li peb xav kom lawv ua rau peb. Thaum peb sim ua siab zoo, peb txav ze dua rau Nws thiab Nws txoj kev hlub.

Kuv cov muam, yog nej ua phem los sis thuam lwm tus—ua nej tus kheej los sis koom nrog ib pawg—cia li cog lus tias nej yuav hloov siab thiab yaum kom lwm tus hloov siab thiab. Nov yog kuv tej lus ntuas, thiab kuv qhia rau nej vim kuv yog tus Tswv Yexus Khetos ib tug tub qhe thiab vim tus Ntsuj Plig tau tshoov kuv lub siab kom hais lus rau nej txog qhov tseem ceeb no. Kuv ua tim khawv txog Yexus Khetos, peb tus Cawm Seej, tus uas tau qhia peb kom ib leeg hlub ib leeg ib yam li Nws hlub peb. Kuv thov Vajtswv kom peb yuav ua li no, los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Saib Sara Berg, “Nation’s Latest Challenge: Too Few Children,” AMA Wire, Rau Hli Ntuj 18, 2018, wire.ama-assn.org.

  2. Teachings of Gordon B. Hinckley (1997), 387, 390; kuj saib M. Russell Ballard, “Mothers and Daughters,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2010, 18 (nyob hauv Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society [2011], 156).

  3. Russell M. Nelson, “Kev Thov rau Kuv cov Muam,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2015, 96; kuj saib Russell M. Nelson, “Children of the Covenant,” Ensign, Tsib Hlis Ntuj 1995, 33.

  4. Oxford University Press twb luam kev tshawb fawb no tawm li no hais tias yog Christian Smith thiab Melinda Lundquist Denton, Soul Searching: The Religious and Spiritual Lives of American Teenagers (2005).

  5. “Me Tub Me Ntxhais, Vajtswv Nyob Ze,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 34.

  6. Saib “In Our Opinion: You Don’t Need to Be Captured by Screen Time,” Deseret News, Yim Hli Ntuj 31, 2018, deseretnews.com.

  7. Russell M. Nelson, “Hope of Israel” (kev tshaj tawm rau cov neeg hluas thoob ntiaj teb, Rau Hli Ntuj 3, 2018), HopeofIsrael.lds.org.

  8. Gordon B. Hinckley, “The Need for Greater Kindness,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2006, 60–61.