Závislost
Úvod


„Úvod“, Uzdravení prostřednictvím Spasitele: Program pro odvykání závislosti: Průvodce léčbou ve 12 krocích (2023)

„Úvod“, Program pro odvykání závislosti: Průvodce léčbou ve 12 krocích

sepjaté ruce

Úvod

V prvé řadě vás chceme ujistit, že naděje na vyléčení ze závislosti existuje. (Chceme to „my“ − muži a ženy, kteří zažili zničující účinky různých závislostí a prošli dlouhodobým zotavováním.) Zažili jsme veliké utrpení, ale byli jsme svědky toho, jak moc Spasitele proměnila naše nejničivější porážky v nádherná duchovní vítězství. Kdysi jsme každý den prožívali s depresí, úzkostí, strachem a ochromující zlobou, ale nyní zažíváme radost a pokoj. Byli jsme svědky zázraků ve svém vlastním životě i v životě dalších lidí, kteří byli chyceni do pasti závislosti.

Kvůli své závislosti jsme zaplatili strašlivou cenu v podobě bolesti a utrpení. Ale zatímco jsme podnikali jednotlivé kroky vedoucí k vyléčení, Bůh nám žehnal. Začali jsme na sebe pohlížet jako na milované děti Boží. Zažili jsme duchovní procitnutí, a proto se každý den snažíme zlepšovat svůj vztah s Nebeským Otcem, s Jeho Synem Ježíšem Kristem, sami se sebou i s druhými. Spasitel pro nás zkrátka vykonal to, co jsme pro sebe nemohli udělat sami.

Někteří lidé se domnívají, že závislosti jsou jen špatné návyky, které můžeme překonat pouhou silou vůle, ale my jsme se stali na určitém chování nebo na určité látce natolik závislými, že jsme pak již neviděli možnost, jak s tím přestat. Ztratili jsme náhled založený na ostatních prioritách v našem životě a přestali jsme je vnímat. Na ničem nezáleželo víc než na uspokojení naší zoufalé potřeby. Když jsme se snažili přestat, zažívali jsme silné fyzické, psychické i emoční touhy a bažení. Tím, že jsme tomuto bažení a závislostem podléhali, naše schopnost používat svobodu jednání se zmenšovala či omezovala. President Boyd K. Packer učil: „Závislost dokáže odpojit člověka od jeho vůle a zbavit účinnosti jeho morální svobodu jednání.“ („Revelation in a Changing World“, Ensign, Nov. 1989, 14.)

Proces odvykání jsme zahájili tím, že jsme byli pokorní a čestní, požádali jsme Boha a druhé o pomoc a začali jsme jednat tak, jak je to popsáno v tomto průvodci. Těchto 12 kroků pro odvykání závislosti nás naučilo, jak v životě uplatňovat evangelium Ježíše Krista. President Jeffrey R. Holland řekl: „Zápasíte s démonem závislosti – na tabáku, drogách nebo hazardních hrách, nebo… [na pornografii]? … Ať již musíte podniknout jakékoli další kroky potřebné k vyřešení těchto problémů, nejprve přijďte k evangeliu Ježíše Krista.“ („Opravit to, co je zlomeno“, Liahona, květen 2006, 70.)

1.−3. krok nás učí, jak používat víru v Nebeského Otce a Ježíše Krista. 4.−9. krok nás provádí procesem důkladného pokání. 10.−12. krok nás povzbuzuje k tomu, abychom přijali odpovědnost, usilovali o božské vedení a moc, jež nám pomohou zůstat na cestě smlouvy, dělili se s druhými o zázrak, který vstoupil do našeho života, a vytrvali do konce.

Mnozí z nás, kteří již závislost překonali, se programu pro odvykání závislosti dál účastní. Nacházíme tím velkou podporu v naší touze si svobodu od závislosti udržet. A získáváme požehnání, zatímco se snažíme pomáhat druhým, kteří se dosud nacházejí v područí závislosti. Pevně věříme, že jsme byli proměněni prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista. Podobně jako Anti-Nefi-Lehité v Knize Mormonově (viz Alma 24:17−19) jsme i my zažili uzdravení a změnu své podstaty prostřednictvím milosti a moci Ježíše Krista. Nechceme o tento dar přijít, a proto chceme každý den pamatovat na to, že se na Něj musíme zcela spoléhat. Tím, že se Programu pro odvykání závislosti dál účastníme, si připomínáme, že závislost je mocná a že pokud tyto pravdy ztratíme ze zřetele, může se stát, že místo toho, abychom se vrátili k Bohu, se vrátíme k závislosti. Přejeme si uchovat to, co nám Bůh tak milostivě udělil.

Máte-li pocit, že jste na něčem závislí, a máte-li sebemenší touhu se z této závislosti vymanit a jste ochotni vyzkoušet slovo Boží (Alma 32:27), vybízíme vás, abyste spolu s námi studovali a uplatňovali zásady evangelia Ježíše Krista uvedené v tomto průvodci. Z vlastní zkušenosti víme, že budete-li kráčet po této cestě s upřímným srdcem, naleznete moc, kterou potřebujete k tomu, abyste se ze závislosti vyléčili. Tato moc se nazývá milost. „Boží milost nám pomáhá každý den. Posiluje nás, abychom konali dobré skutky, které bychom vlastními silami vykonat nedokázali.“ (Témata a otázky, „Milost“, Knihovna evangelia.) Budete-li věrně uplatňovat každý z těchto 12 kroků, Spasitel vás posílí a vy „poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí“ (Jan 8:32).

Z vlastní zkušenosti víme, že z pout závislosti se můžete vymanit. Ať již se možná cítíte jakkoli ztraceně či beznadějně, jste dítě milujícího Nebeského Otce. Pokud jste si tuto pravdu dosud neuvědomovali, zásady vysvětlené v tomto průvodci vám pomohou ji znovu objevit a zasadit si ji hluboko do srdce. Tyto zásady vám mohou pomoci přijít ke Kristu a umožnit Mu, aby vás změnil. Budete-li tyto kroky uplatňovat, budete čerpat ze Spasitelovy moci a On vás vysvobodí z područí.

My, kteří jsme dosáhli vyléčení, vás s veškerou empatií a láskou vyzýváme, abyste se k nám připojili a vedli nádherný život plný naděje, svobody a radosti, objati náručí Ježíše Krista, našeho Vykupitele. Tak jako jsme se vyléčili my, se můžete vyléčit i vy a těšit se ze všech požehnání evangelia Ježíše Krista.

Akční kroky

Tento program zahrnuje konání a jednání. Náš pokrok závisí na důsledném uplatňování těchto kroků v každodenním životě. Tomuto se říká „práce na krocích“. Níže popsané úsilí nám pomáhá přijít ke Kristu a obdržet vedení a sílu nezbytné k tomu, abychom pokračovali v léčení. Nezapomeňte prosím spolupracovat se svým patronem.

Zaměřujte se na svou věčnou identitu

Když byl president Russell M. Nelson dotázán, jak pomoci těm, kteří trpí závislostí, odpověděl: „Učte je o jejich identitě a účelu jejich života.“ (In: Tad R. Callister, „Our Identity and Our Destiny“ [zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, 14. srpna 2012], speeches.byu.edu.) Každý z nás je dítě milujícího Boha. Víme, že Bůh nás miluje a aktivně se o nás stará.

Ne vždy jsme ale o tom takto přemýšleli. Někteří z nás byli přesvědčeni, že Bůh se o nás nezajímá. Některým z nás to bylo jedno. Někteří z nás věřili, že Bůh sice existuje, ale že jsme Ho příliš rozzlobili nebo zklamali, než aby nám pomohl. Téměř u každého z nás vedlo nepochopení našeho vztahu k Bohu k vytvoření překážky, která nám bránila obrátit se k Němu o pomoc. Místo toho jsme se obraceli k návykovým látkám či chování s nadějí, že nám pomohou vyrovnat se s životními výzvami a těžkostmi. Často jsme se dostali do negativního koloběhu. Zachovali jsme se špatně, což vedlo k pocitům viny a studu, a to vedlo k dalšímu špatnému chování či jednání, abychom zakryli bolest, kterou nám tyto emoce přinášely. Porozumění naší identitě a účelu našeho života jakožto Božích dětí nám dodalo sílu tento koloběh prolomit.

Také jsme poznali, jaký je rozdíl mezi vinou a studem. Pociťovat vinu znamená mít špatný pocit kvůli něčemu, co jsme udělali, a pociťovat stud znamená mít špatný pocit z toho, jací jsme. Starší David A. Bednar vysvětlil hodnotu pocitu viny takto: „Pocit viny je pro našeho ducha tím, čím je bolest pro tělo – varováním před nebezpečím a ochranou před další újmou.“ („Věříme, že máme býti cudní“, Liahona, květen 2013, 44.) Před zahájením odvykání se mnozí z nás spíše styděli, protože jsme se domnívali, že jsme navždy zlomení a nehodní lásky Boha ani nikoho jiného.

Jakmile jsme si však uvědomili svou božskou podstatu a uznali jsme, že potřebujeme nebeskou pomoc, abychom se ze závislosti vyléčili, začali jsme sami sebe vidět tak, jak nás vidí Ježíš Kristus − jako duchovně nemocné muže a ženy, kteří se snaží uzdravit prostřednictvím Jeho milosti, nikoli jako špatné muže a ženy, kteří se snaží stát se dostatečně dobrými, aby si zasloužili Jeho lásku.

Vybízíme vás, abyste se cvičili ve víře, že jste Boží děti a že Bůh vás miluje bez ohledu na to, co děláte nebo co jste udělali. I když je pravda, že škodlivá rozhodnutí omezují naše příležitosti, naše hodnota v očích Božích se nemůže nikdy změnit. Bůh nás miluje, protože jsme Jeho děti, ne kvůli našim rozhodnutím: „I když jsme neúplní, Bůh nás miluje úplně. I když jsme nedokonalí, On nás miluje dokonale. I když si můžeme připadat, že jsme se ztratili a neznáme směr, jsme ve všech směrech zcela obklopeni Boží láskou.“ (Dieter F. Uchtdorf, „Láska Boží“, Liahona, listopad 2009, 22.)

Buďte ochotni abstinovat

Nakonec jsme byli ochotni abstinovat až ve chvíli, když bolest spojená z daným problémem začala být větší než bolest spojená s řešením problému. Už jste se dostali do tohoto bodu? Pokud ne a pokud v závislosti dál setrváváte, bezpochyby se k tomuto bodu dostanete, protože závislost je problém, který neustále narůstá. Jedná se o degenerativní onemocnění, které nám bere schopnost normálně fungovat.

Zpočátku nám myšlenka na to, že bychom mohli být zcela střízliví, naháněla obavy. Ale když jsme dál naslouchali těm, kteří nalezli klid a dosáhli střízlivosti, o kterou jsme usilovali, začali jsme věřit, že i my se můžeme vyléčit.

Než jsme mohli zahájit proces léčení, potřebovali jsme mít nejprve touhu se vyléčit (viz Alma 32:27). Osvobození se od závislosti začíná malým plamínkem ochoty. Je-li v současné době vaše touha malá a nedůsledná, nedělejte si starosti. Budete-li jednat, vaše touha poroste! Zjistili jsme, že jedním z nejmocnějších kroků, které můžeme podniknout, je modlit se a prosit Boha, aby prohloubil naši touhu abstinovat.

Pokud touhu začít se léčit dosud nemáte, můžete si přiznat svou neochotu a zamyslet se nad tím, co všechno vás vaše závislost bude stát. Sepište si, co je pro vás důležité. Zamyslete se nad svými vztahy s rodinou a s přáteli, nad svým vztahem k Bohu, nad svou duchovní silou, nad svou schopností pomáhat a žehnat druhým a nad svým zdravím. Pak hledejte rozpory mezi tím, v co věříte a doufáte, a tím, jak se chováte. Zamyslete se nad tím, jak vaše skutky podkopávají to, čeho si ceníte. Modlete se, aby vám Bůh pomohl vidět sebe a svůj život tak, jak ho vidí On − s veškerým vaším božským potenciálem − a také to, co riskujete, když budete ve své závislosti pokračovat.

Když pochopíte, co ztrácíte tím, že se nadále oddáváte své závislosti, může vám to pomoci objevit touhu přestat. Pokud dokážete najít alespoň tu nejmenší touhu, budete mít prostor začít. A zatímco budete procházet jednotlivými kroky tohoto programu a budete pozorovat změny, které ve vašem životě nastávají, vaše touha poroste.

Poznámka: Dle povahy vaší závislosti bude možná nutné vyhledat lékařskou pomoc, než se vydáte na cestu odvykání. Poraďte se prosím s lékařem.

Získejte podporu

Cesta k vyléčení a uzdravení je dlouhá a náročná, ale nemusíme po ní kráčet sami. Život bez závislosti vyžaduje absolutní upřímnost. Popírání, sebeklam a izolovanost ztěžují dosažení trvalého a stabilního pokroku v procesu léčení. Je důležité získat co nejdříve podporu ze strany druhých. Mnozí lidé jsou ochotni kráčet s námi a pomáhat nám. President Spencer W. Kimball řekl: „Bůh si nás všímá a bdí nad námi. Naše potřeby ale obvykle naplňuje prostřednictvím druhého člověka.“ (Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2011], 82.)

Úsilí získat pomoc od Boha a od druhých nám poskytne nejen povzbuzení potřebné k tomu, abychom pokračovali v cestě, ale také nám pomůže pamatovat na to, že jsme hodni pomoci. Když požádáte o pomoc, budete možná překvapeni, kolik lásky a přijetí naleznete. Čím více budete v kontaktu s druhými, tím více příležitostí přijímat lásku a podporu budete při nacházení skutečného uzdravení a vyléčení mít.

Zamyslete se nad různými zdroji podpory, které máte k dispozici, a nad tím, jak se můžete obrátit na druhé s žádostí o pomoc. Doporučujeme vám najít si patrona, který úspěšně uplatňuje 12 kroků, a spolupracovat s ním. Patron není nikomu nikdy přidělován. Povzbuzujeme vás, abyste se s modlitbou co nejdříve zamysleli nad tím, koho byste mohli požádat, aby byl vaším patronem. Skvělým místem, kde patrona najít, jsou setkání v rámci programu pro odvykání závislosti. Odvykací setkání jsou pro nás bezpečným místem, kde se můžeme dělit o zkušenosti a dozvídat se něco nového o odvykání.

Dalšími důležitými zdroji podpory jsou členové rodiny, přátelé, církevní vedoucí a terapeuti. Hlavním zdrojem podpory je Nebeský Otec. Kdy a koho požádáte o pomoc, je osobní rozhodnutí. V některých případech pro nás nemusí být bezpečné ani užitečné svěřit se určitým členům rodiny či přátelům nebo je požádat o pomoc. Je však důležité, abychom získali co největší podporu z co největšího počtu zdrojů. Další informace naleznete v oddíle „Podpora při léčbě“ v dodatku tohoto průvodce.

Možná se cítíme trapně nebo se stydíme, když bychom chtěli požádat druhé o podporu. Možná si nepřejeme, aby nikdo jiný o našich problémech či chybách věděl. Možná nechceme být pro druhé přítěží nebo se možná domníváme, že si pomoc nezasluhujeme. Zjistili jsme ale, že když druhé požádáme o pomoc, přináší jim to požehnání. 12. krok se týká služby a pomoci druhým. Když ti, kteří procházejí odvykáním, slouží druhým, posiluje je to i při jejich vlastním odvykání.

Studium a porozumění

Následující verše z písem a citáty církevních vedoucích vám pomohou s odvykáním začít. Používejte je k přemítání, při studiu a psaní deníku. Dbejte na to, abyste byli při psaní čestní a konkrétní.

Moje božská identita

„Ohlédněte se za sebe a pamatujte na to, že jste prokázali svou způsobilost v předsmrtelném stavu. Jste udatným dítětem Božím a s Jeho pomocí můžete zvítězit v bitvách tohoto padlého světa. Zvládli jste to předtím a můžete to zvládnout znovu.

Hleďte dopředu. Vaše starosti a trápení jsou velmi skutečné, ale nepotrvají na věky.“ (Neil L. Andersen, „Zranění“, Liahona, listopad 2018, 85; zvýraznění přidáno.)

  • Když se ohlédnu za sebe, ve kterých bitvách jsem již bojoval(a) a zvítězil(a)?

  • Kdy jsem v životě obdržel(a) pomoc od Pána?

„Po celé Církvi slýchám mnohé, kteří s tímto problémem zápasí: ‚Zkrátka nejsem dostatečně dobrý.‘ ‚Jsem tak nedokonalá.‘ ‚Nikdy na to nebudu stačit.‘ …

Jako děti Boží se nemáme shazovat a ponižovat, jako kdybychom se snad mohli stát takovými, jakými si Bůh přeje, abychom se stali, jen na základě neustálého sebetýrání. To rozhodně ne!“ (Jeffrey R. Holland, „Buďtež vy tedy dokonalí – nakonec“, Liahona, listopad 2017, 40.)

  • Jak se mohu poučit ze svých chyb, a přitom stále pamatovat na svou hodnotu jakožto dítěte Božího?

  • Co mě napadá ohledně toho, proč president Holland v názvu svého proslovu použil slovo nakonec?

Můj vztah s Ježíšem Kristem

„A oni spatřili sami sebe ve svém vlastním tělesném stavu, že jsou dokonce méně nežli prach země. A všichni volali nahlas jedním hlasem řkouce: Ó, buď milosrdný a obrať k nám smírnou krev Kristovu, abychom mohli obdržeti odpuštění hříchů svých a aby srdce naše mohlo býti očištěno; neboť my věříme v Ježíše Krista, Syna Božího, který stvořil nebe a zemi a všechny věci; a který sestoupí mezi děti lidské.“ (Mosiáš 4:2.)

Proces léčení nastává tehdy, když se soustředíme na řešení, nikoli na samotný problém. Když posílíme svůj vztah s Ježíšem Kristem, udělí nám moc a pokoj, které potřebujeme k tomu, abychom mohli dosáhnout vyléčení.

  • Jaký mám vztah s Ježíšem Kristem? Důvěřuji Mu, že mi pomůže?

  • Když si uvědomím své slabosti, mám odvahu obracet se ke Spasiteli a žádat Ho o Jeho vykupující moc? Proč ano, nebo proč ne? Pokud ne, jak s tím mohu začít?

„Písma definují nauku Kristovu jako používání víry v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření, činění pokání, křest, přijetí daru Ducha Svatého a vytrvání do konce [viz 2. Nefi 31].

Kristovo Usmíření vytváří podmínky, díky nimž se můžeme spoléhat na ‚zásluhy a milosrdenství a milost Svatého Mesiáše‘ [2. Nefi 2:8], být ‚zdokonalováni v [Kristu]‘ [Moroni 10:32], obdržet každou dobrou věc a získat věčný život.

Kristova nauka je naproti tomu prostředkem – jediným prostředkem – k získání všech požehnání, jež jsou nám díky Ježíšovu Usmíření dostupná.“ (Brian K. Ashton, „Nauka Kristova“, Liahona, listopad 2016, 106.)

  • 12 krokům odvykání se někdy říká „dětské krůčky“, protože se jedná o postupné kroky v procesu uplatňování nauky Ježíše Krista při řešení závislosti. Jak mi uskutečnění těchto „dětských krůčků“ může pomoci obdržet požehnání plynoucí z Usmíření Ježíše Krista?

Má touha abstinovat od závislosti

„Když se přestanete zaměřovat na světská rozptýlení, ustoupí něco z toho, co se vám nyní zdá důležité, do pozadí. Některých věcí, ačkoli se možná zdají být neškodné, se budete muset vzdát. Jakmile započnete tento celoživotní proces zasvěcování svého života Pánu a budete se mu neustále věnovat, změny, jež se dotknou vašich postojů, pocitů a duchovní síly, vás ohromí!“ (Russell M. Nelson, „Duchovní poklady“, Liahona, listopad 2019, 77)

Toto zaslíbení, které nám dal prorok Boží, nastiňuje úžasné změny, jichž je možné dosáhnout, když svou pozornost přesměrujeme na Pána.

  • Co budu každý den dělat pro to, abych se zaměřoval(a) na Ježíše Krista?

  • Jakých světských rušivých vlivů se vzdám s důvěrou, že „ustoupí… do pozadí“?

„A Pán… pravil [Almovi]: Nepodivuj se, že veškeré lidstvo, ano, muži a ženy, všechny národy, pokolení, jazyky a lidé musejí býti znovuzrozeni; ano, zrozeni z Boha, proměněni z tělesného a padlého stavu svého do stavu spravedlivosti, jsouce Bohem vykoupeni, a státi se syny a dcerami jeho.“ (Mosiáš 27:25.)

  • Má ochota se změnit je klíčem k vykoupení z mého „padlého stavu“. Mám touhu přestat se svou závislostí? Mám pocit, že tuto ochotu nemám? Pokud ano, proč tomu tak je?

  • Ochota přichází, když se zamýšlím nad tím, jakou cenu kvůli mé závislosti musím platit já a druzí. Jakou cenu musím kvůli své závislosti platit?

  • Jakou cenu kvůli tomu platí mé zdraví?

  • Jakou cenu platí má rodina? Mé vztahy s druhými? Má schopnost pomáhat druhým?

  • Jak moje závislost ovlivňuje můj vztah s Bohem?

Najděte pomoc

„Jako následovníci Krista nejsme v životě ušetřeni těžkostí a zkoušek. Často se po nás požaduje vykonat něco obtížného, což by pro nás bylo příliš náročné až nemožné, kdybychom se o to pokoušeli jen vlastními silami. Přijmeme-li však Spasitelovu výzvu ‚Poďtež ke mně‘ [Matouš 11:28], On nám poskytne nezbytnou podporu, útěchu a pokoj.“ (John A. McCune, „Přijďme ke Kristu a žijme jako Svatí posledních dnů“, Liahona, květen 2020, 36.)

  • Spasitel nám poskytuje nezbytnou podporu, útěchu a pokoj, abychom dokázali vykonat to, co je příliš náročné až nemožné. Jak mohu nalézt podporu a útěchu, kterou Pán slibuje?

  • Připadá mi odvykání až příliš náročné nebo dokonce nemožné, když se o to pokouším jen vlastními silami?

  • Jak mi vědomí toho, že v životě nikdo není ušetřen zkoušek a že všichni potřebujeme podporu, pomáhá zbavit se neochoty požádat druhé o pomoc?

  • Modlil(a) jsem se ohledně toho, koho mám požádat, aby byl mým patronem? Napadla mě nějaká jména?

„Prostřednictvím milosti Páně může člověk – vírou v Usmíření uskutečněné Ježíšem Kristem a pokáním ze svých hříchů – obdržet sílu a pomoc ke konání dobrých skutků, které by jinak, pokud by byl odkázán jen na vlastní síly, nebyl schopen nikdy vykonat. Tato milost představuje uschopňující moc, která mužům a ženám umožňuje obdržet věčný život a oslavení poté, co vynaložili své nejlepší úsilí.“ (Bible Dictionary, „Grace“)

  • Byly chvíle, kdy jsem se dokázal(a) na určitou dobu své závislosti vzdát. Jak se mohu trvale zbavit závislosti i tehdy, když jsem ve stresu nebo se cítím sklíčeně?