2008
Ko Hai Koā ʻa Sīsū Kalaisi?
Māʻasi 2008


Ko Hai Koā ʻa Sīsū Kalaisi?

ʻĪmisi
President Boyd K. Packer

ʻI he fakataha ʻa Sīsū mo e Toko Hongofulu Mā Uá ʻi Sesalia ʻi Filipaí, naʻá Ne fehuʻi ange ai, “Ka ʻoku pehē ʻe kimoutolu ko hai au?” Naʻe tali ange ʻe he ʻAposetolo pule ko Saimone Pitá, “Ko koe ko e Kalaisí, ko e ʻAlo ʻo e ʻOtua moʻuí” (Mātiu 16:15–16). Naʻe toki fakamoʻoni ʻa Pita kimui ange, naʻe “muʻaki [fakanofo ʻa Sīsū] ʻi he teʻeki fakatupu ʻa māmaní” (1 Pita 1:20). Naʻe ʻi he “kamataʻangá [ia] mo e Tamaí, pea ko [ia] ʻa e ʻUluaki Fānaú” (T&F 93:21).

ʻI he taimi naʻe fakamatalaʻi ai e palani ʻa e Tamaí—ʻa e palani ʻo e fakamoʻuí mo e fiefiá (vakai, ʻAlamā 42:5, 8), naʻe fie maʻu ha taha ke ne fai ʻa e fakaleleí ke aʻu atu ʻa e huhuʻí mo e ʻaloʻofá kiate kinautolu kotoa pē te nau tali ʻa e palaní (vakai, ʻAlamā 34:16; 39:18; 42:15). Naʻe fehuʻi ʻe he Tamaí, “Ko hai te u fekauʻí?” Naʻe fili ʻa Sīsū ʻi he loto tauʻatāina mo fiemālie ke Ne tali ange, “Ko au ʻeni, fekauʻi au” (ʻĒpalahame 3:27). “ʻE Tamai, ke fai pē ʻa ho finangaló, pea ke ʻoʻou ʻa e lāngilangí ʻo taʻengata” (Mōsese 4:2).

Naʻe fakatupu leva ʻa e māmaní ʻi he teuteu ko iá, pea folofola ʻa e Tamaí: “Pea kuó u fakatupu ʻa e [māmaní] … ʻa ia ko hoku ʻAlo pē Taha naʻe Fakatupú” (Mōsese 1:33; vakai foki, ʻEfesō 3:9; Hilamani 14:12; Mōsese 2:1).

Ngaahi Huafa ʻo Sīsū Kalaisí

Naʻe ʻiloa Ia ko Sihova ʻe he kau palōfita ʻo e Fuakava Motuʻá (vakai, ʻĒpalahame 1:16; ʻEkesōtosi 6:3). Naʻe fakahā ki he kau palōfitá ʻo kau ki Heʻene hāʻele maí: “Vakai ki he Lami ʻa e ʻOtuá, ʻio, ko e ʻAlo ʻo e Tamai Taʻengatá!” (1 Nīfai 11:21; vakai foki, Sione 1:14). Naʻe fakahā ki Heʻene faʻeé, “Pea ke ui hono huafá ko Sīsū… . ʻE ui ia ko e ʻAlo ʻo e Fungani Māʻolungá” (Luke 1:31–32).

ʻOku lahi ha ngaahi lakanga pe hingoa ʻoku nau fakamatalaʻi ʻa Hono misioná mo ʻEne ngāue fakalangí. Naʻá Ne akoʻi mai: “Ko au ko e maama pea mo e moʻui ʻo e māmaní. Ko au ko e ʻĀlifá mo e ʻŌmeká, ko e kamataʻangá mo e ngataʻangá” (3 Nīfai 9:18). “Ko homou taukapo au ki he Tamaí” (T&F 29:5; vakai foki, T&F 110:14). “Ko au ko e tauhi leleí” (Sione 10:11). “Ko au ʻa e Mīsaiá, ko e Tuʻi ʻo Saioné, ko e Maka ʻo e Langí” (Mōsese 7:53). “Ko au ko e mā ʻo e moʻuí: ko ia ʻoku haʻu kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito fiekaia [pe] fieinua” (Sione 6:35). “Ko au ko e vaine moʻoní, pea ko ʻeku Tamaí ko e tauhi ngoué ia” (Sione 15:1). “Ko au ko e toetuʻú, mo e moʻuí” (Sione 11:25). “Ko au … ko e fetuʻu ngingila ʻo e pongipongí” (Fakahā 22:16), “Ko Sīsū Kalaisi, ko homou Huhuʻí, ko e Ko Au Lahí” (T&F 29:1).

Ko Ia ʻa e Fakalaloá (vakai, 1 Tīmote 2:5), ko e Fakamoʻuí (vakai, Luke 2:11), ko e Huhuʻí (vakai, T&F 18:47), mo e ʻUlu ki he Siasí (vakai, ʻEfesō 5:23), ko e Fungani Maka Tulikí (vakai, ʻEfesō 2:20). ʻI he ʻaho fakaʻosí, “ʻE fakamāuʻi ai ʻe he ʻOtuá ʻia Sīsū Kalaisi … [ʻa e] kakaí ʻo fakatatau ki [he] ongoongoleleí” (Loma 2:16; vakai foki, Molomona 3:20).

“He naʻe ʻofa pehē ʻa e ʻOtuá ki māmani, naʻá ne foaki hono ʻAlo pē taha naʻe fakatupú” (Sione 3:16); “ko ia, ʻoku fou mai ʻa e huhuʻí ʻo tuʻunga ʻi he Mīsaia Māʻoniʻoní; he ʻoku fonu ia ʻi he ʻaloʻofa mo e moʻoni” (2 Nīfai 2:6).

Naʻe faʻa fehuʻi ki he Palōfita ko Siosefa Sāmitá ʻo pehē, “Ko e hā e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻoku fakavaʻe ʻaki ʻo hoʻomou tui fakalotú?”

“Ko e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻoku fakavaʻe ʻaki ʻetau tui fakalotú ko e fakamoʻoni ko ia ʻa e kau ʻAposetoló mo e kau Palōfitá ʻo fekauʻaki mo Sīsū Kalaisí, ʻa ia naʻe pekia pea telio pea toetuʻu ʻi he ʻaho hono tolú, ʻo Ne hāʻele hake ki he langí; ko hono toenga ʻo e ngaahi meʻa kehe kotoa pē fekauʻaki mo ʻetau tui fakalotú, ko ha tānaki atu pē ia ki ai.”1

Loto fakatōkilalo ʻa Sīsū Kalaisí

ʻI he taimi naʻe taki pōpula ai ʻa e ʻEikí ki muʻa ʻi Hono Tutukí, naʻá Ne hāʻele mai mei Ketisemani. ʻI he momeniti naʻe lavakiʻi ai iá, naʻe ʻai ʻe Pita ʻene heletaá kia Malikusi, ko ha tamaioʻeiki ʻa e taulaʻeiki lahí. Naʻe pehē ʻe Sīsū:

“Toe ʻai hoʻo heletaá ki hono ʻaiʻangá… .

“ʻOkú ke mahalo ʻe ʻikai te u faʻa lotú ni ki heʻeku Tamaí pea te ne tuku levá ni kiate au ʻa e kau ʻāngelo ke lahi ʻi he lisione ʻe hongofulu mā uá?” (Mātiu 26:52–53).

Lolotonga ʻa e taimi taukaeʻi, ngaohikovia, kaumaeaʻi, mo fakamamahi ʻo e tutukí, naʻe fakalongo pē mo anga vaivai ʻa e ʻEikí—tuku kehe ʻa e momeniti fakaloloma ko ia ʻoku fakahaaʻi ai e uho moʻoni ʻo e tokāteline faka-Kalisitiané. Naʻe hoko e momeniti ko iá lolotonga Hono fakamāuʻí. ʻI he ilifia ʻa Pailató, naʻá ne lea ai kia Sīsū ʻo pehē: “ʻIkai te ke lea kiate au? ʻikai te ke ʻilo ʻoku ʻiate au ʻa e mafai ke tutuki koe ki he ʻakaú, pea ʻiate au mo e mafai ke tukuange koe?” (Sione 19:10).

ʻE lava ke tau fakakaukauloto atu ki he molumalu mo fakaʻeiʻeiki e tali ʻa e ʻEikí ʻi Heʻene folofola ange: “ʻE ʻikai te ke mafai ha meʻa kiate au, ʻo ka ne ʻikai foaki ia kiate koe mei ʻolunga” (Sione 19:11). Ko e meʻa ne hoko atu aí, naʻe ʻikai makatuʻunga ia ʻi he mālohi ne maʻu ʻe Pailato ke ne fakahokó, ka koeʻuhí ko e loto fiemālie ʻa e ʻEikí ke Ne talí.

Naʻe folofola ʻa e ʻEikí ʻo pehē, “Ko e meʻa ʻi heʻeku tuku hifo ʻeku moʻuí, kau toe toʻo ia.

“ʻOku ʻikai ke toʻo ia ʻe ha taha ʻiate au, ka ʻoku ou tuku hifo ia ʻe au pē. ʻOku ou mafai ke tuku hifo ia, pea ʻoku ou mafai ke toʻo ia” (Sione 10:17–18).

Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí

Ki muʻa ʻi he Tutukí pea kimui ange aí, ne tokolahi ha kau tangata kuo nau foaki fiemālie ʻenau moʻuí ʻi ha founga kāfakafa mo taʻesiokita. Ka kuo teʻeki ai fehangahangai ha taha ia mo e meʻa ne kātekina ʻe Kalaisí. Naʻe hilifaki kiate Ia ʻa e mafatukituki ʻo e maumaufono ʻa e faʻahinga kotoa pē ʻo e tangatá, ʻa e ongoʻi halaia ʻa e tangatá. Pea naʻe fua tautau ia ʻi he Fakaleleí. Tuʻunga ʻi Heʻene fakahoko loto fiemālie ʻa e ngāué ni, naʻe malava ai ke fakaleleiʻi ʻa e ʻaloʻofá mo e fakamaau totonú pea fakahoko ai mo e fakalaloá, ʻa ia ka ne taʻeʻoua ia he ʻikai lava ke huhuʻi e tangata fakamatelié.

Naʻá Ne fili ke tali kakato e tautea ki he faiangahala mo e anga fulikivanu ʻa e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá; ko e ngaohikoviá, angaʻulí, ʻa e loí mo e kākaá; pea pehē kiate kinautolu ʻoku maʻunimaá; ʻa e fakapoó mo e fakamamahí mo e fakailifiá—pea mo e ngaahi meʻa kotoa pē kuo fakahoko pe ʻe fakahoko ʻi he māmani ko ʻení. ʻI Heʻene fili ke fai iá, naʻá Ne matuʻuaki ai e mālohi ʻo e tokotaha angakoví, ʻa ia naʻe ʻikai foaki kiate ia ʻa e kakanó pe moʻulaloa ki he mamahi fakamatelié. Ko Ketisemani ia!

ʻOku ʻikai ke tau ʻiloʻi pe naʻe ikunaʻi fēfē ʻa e Fakaleleí. Naʻe ʻikai ha mata fakamatelie ʻe mamata ki he tafoki mo e toitoi ʻa e koví mei he Maama ʻo e tokotaha haohaoá. Naʻe ʻikai malava ʻe he faiangahala kotoa pē ke ne matuʻuaki ʻa e Maama ko iá. Hili hono fai ʻo e meʻa ne fakahokó, ne lava leva hono totongi ʻo e moʻuá. Naʻe siʻaki leva ʻe mate mo heli fakatouʻosi, ʻa hono mālohi kiate kinautolu kotoa pē ʻe fakatomalá. Faifai pea kuo tauʻatāina ʻa e tangatá. ʻE lava leva ke fili ʻa e tokotaha kotoa pē ne moʻui, ke ne muimui ki he Maama ko iá pea huhuʻi ai ia.

ʻI he feilaulau taʻe fakangatangata ko ʻení, naʻe “fakamoʻui ai ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá kotoa pē ʻi he Fakalelei [ko ʻeni] ʻa Kalaisí, tuʻunga ʻi he talangofua ki he ngaahi fono mo e ngaahi ouau ʻo e Ongoongoleleí” (Ngaahi Tefito ʻo e Tuí 1:3).

“Fakaleleí” ʻi he Folofolá

Ko e lea faka-Pilitānia ki he foʻi lea ko e fakaleleí ko e atonement, ko ha foʻi lea ia ʻe tolu: at-one-ment, ʻa ia ʻoku ʻuhingá ke taha mo ha meʻa; ʻo taha mo e ʻOtuá; ʻo fakalelei, fakamelino, pea mo totongi fakafoki.

Ka ʻoku mou meaʻi koā ʻoku hā tuʻo taha pē ʻa e foʻi lea ko e atonement ia ʻi he Fuakava Foʻoú he lea faka-Pilitāniá? Tuʻo taha pē! Te u lau atu mei he tohi ʻa Paula ki he kakai Lomá:

“Ne pekia ʻa Kalaisí maʻatautolu.

“… Ne fakalelei ʻa kitautolu ki he ʻOtuá ʻi he pekia ʻa hono ʻAló, … pea tā ʻe ʻāsili hotau fakamoʻui ʻi heʻene moʻuí, he kuo tau fakalelei.

“Pea ʻoku ʻikai ngata ai, ka ʻoku tau fiefia foki ʻi he ʻOtuá ʻi hotau ʻEiki ko Sīsū Kalaisí, ʻa ia kuo tau maʻu ai ʻa e fakaleleí” (Loma 5:8, 10–11; ko e toki tānaki atu hono fakamamafaʻí)

Ko e konga pē ia ʻe taha ʻoku hā ai ʻa e foʻi lea ko e atonement [fakaleleí] ʻi he Fuakava Foʻoú he lea faka-Pilitāniá. ʻA ia ko e fakaleleí pē ʻi he kotoa ʻo e ngaahi leá! Naʻe ʻikai ko ha foʻi lea taʻeʻiloa ia, ka kuo lahi hono fakaʻaongaʻi ʻi he Fuakava Motuʻá ʻi heʻene fehokotaki mo e fono ʻa Mōsesé, ka ʻoku hā tuʻo taha pē ia ʻi he Fuakava Foʻoú. ʻOku ou tui ʻoku fakaofo ia.

ʻOku taha pē ʻa e fakamatala ʻoku ou ʻilo ki aí. ʻOku tau vakai ai ki he Tohi ʻa Molomoná. Naʻe fakamoʻoni ʻa Nīfai ʻoku hā ʻi he Tohi Tapú ʻa e “kakato ʻo e ongoongolelei ʻa e ʻEikí, ʻa ia oku fakamoʻoniʻi ʻe he kau ʻaposetolo ʻe toko hongofulu mā uá” pea “hili ʻenau [folofolá] ʻalu atu ʻi he nima o e kau ʻaposetolo ʻe toko hongofulu mā ua ʻa e Lamí, mei he kau Siú ki he kau Senitailé, ʻokú ke mamata ki hono fokotuʻu ʻo ha fuʻu siasi lahi mo fakalielia, ʻa ia ʻoku fuʻu fakalielia lahi taha ʻi he ngaahi siasi kehe kotoa pē; he vakai, kuo nau toʻo mei he ongoongolelei ʻa e Lamí ha ngaahi konga lahi ʻa ia oku mahinongofua mo mahuʻinga taha; kaeʻumaʻā foki mo e ngaahi fuakava ʻa e ʻEikí kuo nau toʻo mei ai” (1 Nīfai 13:24, 26).

Naʻe fakamatalaʻi ʻe Sēkope ʻa e siasi lahi mo fakalieliá ʻaki ʻa e ngaahi lea ko ʻení: “Ko ia, ʻilonga ia ʻoku tauʻi ʻa Saioné, ʻa e Siú mo e Senitailé fakatouʻosi, ʻa e pōpulá mo e tauʻatāiná fakatouʻosi, ʻa e tangatá mo e fefiné fakatouʻosi, ʻe ʻauha ia; he ko kinautolu ko e kau feʻauaki ia ʻo e māmaní kotoa pē; he ʻilonga ʻa kinautolu ʻoku ʻikai kau mo aú, ʻoku nau fakafili kiate au, ʻoku folofola ʻe hotau ʻOtuá” (2 Nīfai 10:16).

Naʻe toe pehē foki ʻe Nīfai, “Koeʻuhí ko e ngaahi meʻa lahi ʻoku mahinongofua mo mahuʻinga ʻa ia kuo toʻo mei he tohí, … ʻoku tūkia ai ha fuʻu tokolahi ʻaupito, ʻio, ʻoku maʻu ai ʻe Sētane ʻa e mālohi lahi kiate kinautolu” (1 Nīfai 13:29). Naʻá ne toki kikite leva ʻe toe fakafoki mai ʻa e ngaahi meʻa mahuʻingá (vakai, 1 Nīfai 13:34–35).

Pea naʻe toe fakafoki mai ia. ʻI he Tohi ʻa Molomoná (faka-Pilitāniá), ʻoku hā tuʻo 39 ai ʻa e foʻi lea ko e fakaleleí. ʻOku ou fie lau atu ha veesi ʻe taha mei he tohi ʻa ʻAlamaá: “Pea ko ʻeni, ʻe ʻikai lava ke fakahoko ʻa e palani ʻo e ʻaloʻofá taʻe fai ha fakalelei; ko ia naʻe fai ʻe he ʻOtuá tonu ʻa e fakalelei ki he ngaahi angahala ʻa e māmaní, ke fakahoko ʻa e palani ʻo e ʻaloʻofá, ke fakalato ai ʻa e ngaahi fie maʻu ʻa e fakamaau totonú, koeʻuhí ke hoko ʻa e ʻOtuá ko ha ʻOtua haohaoa, mo angatonu, kae ʻumaʻā ko ha ʻOtua ʻaloʻofa foki” (ʻAlamā 42:15; tānaki atu hono fakamamafaʻí).

ʻOku hā tuʻo taha pē he Fuakava Foʻoú ʻi he lea faka-Pilitāniá kae tuʻo 39 ia ʻi he Tohi ʻa Molomona lea faka-Pilitāniá. Ko e hā mo ha toe fakamoʻoni ʻe lelei ange ʻi he Tohi ʻa Molomoná, ʻa ia ko ha toe fakamoʻoni ʻe taha ʻo Sīsū Kalaisí?

Pea ʻoku ʻikai ko ia pē. ʻOku hā tuʻo nima ʻa e foʻi lea ko e fakaleleí, ʻi he Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava faka-Pilitāniá, pea tuʻo ua ʻi he Mataʻitofe Mahuʻinga faka-Pilitāniá. Ko ha fakamoʻoni mahuʻinga ia ʻe fāngofulu mā fitu. Pea ʻoku ʻikai ko ia pē! ʻOku lau ngeau mo ha ngaahi potu folofola kehe ʻoku nau tokoni ki hono fakamatalaʻi ʻo e Fakaleleí.

Tauʻatāina ke Filí

Naʻe fuesia loto fiemālie mo tauʻatāina ʻe he ʻEikí ʻa e totongi ʻo e Fakaleleí, he ko e tauʻatāina ke filí ko ha tefitoʻi moʻoni fisifisimuʻa ia. Fakatatau ki he palaní, kuo pau ke fakaʻapaʻapaʻi ʻa e tauʻatāina ke filí. Naʻe pehē ia talu mei ʻĪteni mei he kamataʻangá.

“Naʻe folofola ʻa e ʻEikí kia ʻĪnoke: Vakai ki he faʻahingá ni ko ho kāingá; kuó u fakatupu ʻa kinautolu ʻaki hoku nima pē ʻoʻokú, pea naʻá ku foaki kiate kinautolu ʻa honau potó, ʻi he ʻaho naʻá ku fakatupu ai ʻa kinautolú; pea ʻi he Ngoue ʻo ʻĪtení, naʻá ku foaki ai ki he tangatá ʻa ʻene tauʻatāina ke filí” (Mōsese 7:32).

Neongo pe ko e hā mo ha toe meʻa kehe naʻe hoko ʻi ʻIteni, ka naʻe fai ʻe ʻAtama ha fili lolotonga e momeniti faingataʻa taha ne siviʻi ai iá. Hili hono fekauʻi ʻe he ʻEikí ʻa ʻĀtama mo ʻIvi ke na fanafanau mo fakatokolahi ʻa e māmaní pea fekau ke ʻoua naʻá na kai mei he ʻakau ʻo e ʻiloʻi ʻo e leleí mo e koví, naʻá Ne folofola ʻo pehē, “ka neongo ia, ʻoku ngofua ke ke fili maʻau, he ʻoku foaki ia kiate koe; kae manatu ʻoku ou fakatapui ia, he ko e ʻaho te ke kai aí ko e moʻoni te ke mate” (Mōsese 3:17).

Naʻe fuʻu lahi mo mahuʻinga ʻa e ngaahi meʻa ke faí ke maumauʻi ʻaki hano fakamālohiʻi ke hoko ʻo matelie ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá. ʻE fepaki ia mo e fono pē ko ia ʻoku fie maʻu ki he palaní. Ko e palaní ʻe maʻu ʻe he fānau fakalaumālie kotoa pē ʻa e ʻOtuá ha sino fakamatelie pea ʻe siviʻi ʻa kinautolu takitaha. Naʻe ʻiloʻi ʻe ʻĀtama kuo pau ke fakahoko ʻeni ko ia naʻá ne fai ai ʻene filí. “Naʻe hinga ʻa ʻĀtamá koeʻuhi ke ʻi ai ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá; pea ʻoku ʻi ai ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá koeʻuhi ke nau maʻu ʻa e fiefiá” (2 Nīfai 2:25).

Ne hoko atu ʻa ʻĀtama mo ʻIvi ke fanafanau pea fakatokolahi ʻa e māmaní ʻo hangē ko hono fekauʻi kinauá. Naʻe mahuʻinga ʻaupito ki he palaní ke fakatupu mavahe hona sinó ʻi he tatau ʻo e ʻOtuá. Naʻe fie maʻu ke hoko ʻa ʻena Hingá kae hoko ʻa e moʻui matelié pea hokohoko atu ʻa e palaní.

Ko e Fie maʻu ke ʻi ai ha Fakaleleí

Naʻe fakamatalaʻi ʻe Nīfai ʻa e meʻa ʻe hoko ki hotau sinó mo hotau laumālié tuku kehe ʻo ka ʻi ai “ha fakalelei taʻe-fakangatangata.” Naʻá ne pehē, “Naʻe pau ke tatau ʻa hotau laumālié mo e [tēvoló].” (Vakai, 2 Nīfai 9:7–10.)

ʻOku tātātaha ke u fakaʻaongaʻi ʻa e foʻi lea ko e mātuʻakí. ʻOku ʻikai faʻa feʻunga ia. Ka ʻoku ou fakaʻaongaʻi tuʻo ua ia—he taimí ni:

Koeʻuhi ko e Hingá, naʻe mātuʻaki ʻaonga ke ʻi ai ʻa e Fakaleleí ke hoko ʻa e toetuʻú pea ikunaʻi ai ʻa e mate fakamatelié.

Naʻe mātuʻaki fie maʻu ʻa e Fakaleleí ke fakamaʻa ai ʻa e tangatá mei he angahalá pea ikunaʻi ʻa e mate ʻangauá, ʻa e mate fakalaumālié, ʻa ia ko e mavahe mei heʻetau Tamai ʻi Hēvaní, he ʻoku tuʻo valu hono fakahā mai ʻe he folofolá he ʻikai hū ha meʻa taʻemaʻa ki he ʻafioʻanga ʻo e ʻOtuá (vakai, 1 Nīfai 10:21; 15:34; ʻAlamā 7:21; 11:37; 40:26; Hilamani 8:25; 3 Nīfai 27:19; Mōsese 6:57).

Naʻe hanga ʻe he ngaahi lea ko ia mei he folofolá, “ʻOku ngofua ke ke fili maʻau, he ʻoku foaki ia kiate koé” (Mōsese 3:17), ʻo fakafeʻiloaki ʻa ʻĀtama mo ʻIvi mo hona hakó ki he ngaahi fakatuʻutāmaki kotoa ʻo e moʻui matelié. ʻI he moʻui matelié, ʻoku tauʻatāina ʻa e tangatá ke fili, pea ʻoku ʻi ai ʻa e nunuʻa ʻo e fili takitaha. Naʻe kamata ʻe he fili ʻa ʻĀtamá ʻa e fono ʻo e fakamaau totonú, ʻa ia ko e tautea naʻe fie maʻu ki he talangataʻá, ko e mate.

Ka naʻe fakamoʻoniʻi mai ʻe he ngaahi lea naʻe folofolaʻaki ʻi hono fakamāuʻi ʻo e ʻEikí, “ʻE ʻikai te ke mafai ha meʻa kiate au, ʻo ka ne ʻikai foaki ia kiate koe mei ʻolunga” (Sione 19:11), naʻe mahuʻinga tatau pē mo e ʻaloʻofá. Naʻe fekauʻi mai ha huhuʻi ke totongi ʻa e moʻuá pea fakatauʻatāinaʻi ʻa e tangatá. Ko e palaní ia.

Naʻe fakakaukau ʻa e foha ʻo ʻAlamā ko Kolianitoní naʻe ʻikai totonu ke muimui mai ʻa e ngaahi tauteá ʻi he faiangahalá, pea ʻikai ke fie maʻu ki ai ha tautea. Naʻe akoʻi ʻe ʻAlamā ha lēsoni mahuʻinga moʻoni ki hono fohá pea kiate kitautolu foki. Naʻá ne lea ʻo kau ki he Fakaleleí ʻo ne pehē, “Ko ʻeni, ʻe ʻikai lava ke hoko mai ʻa e fakatomalá ki he tangatá tuku kehe kapau naʻe ʻi ai ha tautea” (ʻAlamā 42:16).

Kapau ko e tauteá ko e meʻa ia ʻoku fie maʻu ʻi he fakatomalá, ʻoku ʻikai ko ha meʻa lahi ia. ʻOku maluʻi kitautolu ʻe he ngaahi nunuʻá, ʻo aʻu pē ki he ngaahi nunuʻa ʻoku fakamamahí. ʻE lava ke akoʻi ʻeni kiate kitautolu ʻe he kiʻi meʻa faingofua hangē ko e tangi mamahi ʻa ha kiʻi tamasiʻi ʻi heʻene ala ki he afí. Makehe mei he mamahí, naʻe mei lava ke mole ai ʻene moʻuí.

Ngaahi Tāpuaki ʻo e Fakatomalá

ʻOku ou fie fakahā tonu atu he ʻikai ke u maʻu ha nonga pe fiefia pe ongoʻi malu ʻi māmani taʻe kau ai ʻa e fakatomalá. ʻOku ʻikai ke u ʻiloʻi pe ko e hā ʻoku totonu ke u fai kapau he ʻikai ha founga kiate au ke tāmateʻi ʻaki ʻeku ngaahi fehālaakí. He ʻikai ke u faʻa lava ʻo makātakiʻi ʻa e mamahi ko iá. Mahalo te mou lava ia ʻe kimoutolu, ka he ʻikai ke u lava ia ʻe au.

Naʻe fakahoko ʻa e Fakaleleí. Talu mei ai mo ʻene hoko pea te ne hoko maʻu pē ko hotau veteange mei he maumaufonó mo e maté ʻo kapau te tau fakatomala. Ko e fakatomalá ʻa e founga ke ikunaʻi ai ʻa e maumaufonó mo e maté. Ko e fakatomalá ʻa e kī ʻe lava ke tau fakaava ai mei loto ʻa e fale fakapōpulá. ʻOku tau pukepuke ʻa e kī ko iá pea ʻoku ʻatautolu ʻa e tauʻatāina ke filí ke tau fakaʻaongaʻi.

He toki meʻa pelepelengesi fakalangi moʻoni ka ko e tauʻatāiná; meʻa mahuʻinga fungani moʻoni ka ko e tauʻatāina ke filí ia.

ʻOku feinga ʻa Lusifā ke fakahalaʻi ʻetau ngaahi filí ʻi ha founga poto, ʻaki ʻene lokiakiʻi kitautolu ʻo fekauʻaki mo e angahalá pea mo e ngaahi nunuʻá. ʻOkú ne hanga mo hono kau muimuí ʻo fakatauveleʻi kitautolu ke tau moʻui taʻetaau pea aʻu ai pē ki haʻatau faiangahala. Ka he ʻikai ke ne lava—ʻi he kotoa ʻo e taʻengatá, pea mo e kotoa hono mālohí—ʻo fakaʻauha kakato kitautolu, taʻe te tau loto ki ai. Kapau naʻe maʻu ʻe he tangatá ʻa e tauʻatāina ke filí taʻe kau ai ʻa e Fakaleleí, naʻe mei hoko ia ko ha meʻaʻofa ke tau ʻauha ai.

Fakatupu ʻi Hono Tataú

ʻOku akoʻi kitautolu ʻi he tohi ʻa Sēnesí, Mōsese, ʻĒpalahame, Tohi ʻa Molomoná pea mo e ʻenitaumení, naʻe ngaohi ʻa e sino fakamatelie ʻo e tangatá ʻi he tatau ʻo e ʻOtuá ʻi ha fakatupu naʻe kehe. Kapau naʻe hoko mai e Fakatupú ʻi ha toe founga kehe, naʻe ʻikai ke mei ʻi ai ʻa e Hingá.

Kapau naʻe ngaohi ʻa e tangatá ke tatau mo e monumanú, ko e meʻa naʻe mei hokó ko e tauʻatāina taʻe ʻi ai ha ongoʻi haʻisia.

ʻOku ou ʻiloʻi ʻoku kau he kau tangata potó ha kakai ʻoku nau sio ki ha fakatupu māʻulalo ange, hangē ko e monumanú mo e maká ke ʻilo mei ai e tupuʻanga ʻo e tangatá. ʻOku ʻikai ke nau sio pē ki honau lotó ke ʻiloʻi ai e laumālié. ʻOku nau akoʻi kinautolu ke nau fuatautau e ngaahi meʻa ʻoku hokó ʻo fakatatau ki he taimí, ʻo lau afe mo laui miliona, pea nau pehē leva naʻe tupukoso pē ʻa e monumanu ko ʻeni ko e tangatá. Pea ʻoku ʻanautolu ʻa e tauʻatāina ke fili ke fakahoko ʻení.

Ka ʻoku ʻatautolu foki mo e tauʻatāina ke filí. ʻOku tau sio ki ʻolunga ʻo vakai ki he ʻunivēsí ʻo mamata ai ki he fakatupu ʻa e ʻOtuá pea tau fuatautau ʻa e ngaahi meʻa ʻoku hokó ʻo fakatatau mo hono ʻēpokí, kuonga taʻefaʻalauá, kuonga fakakōsipelí mo e taʻengatá. Ko e ngaahi meʻa ko ia ʻoku ʻikai ke tau ʻilo ki aí, ʻoku tau tali ia ʻi he tui.

Ka ko e meʻa ʻeni ʻoku tau ʻiló! Naʻe tomuʻa palani kotoa pē ia “ʻi he teʻeki ai ke ngaohi ʻa e māmaní” (T&F 38:1; vakai foki, T&F 49:17; 76:13, 39; 93:7; ʻĒpalahame 3:22–25). Ko e ngaahi meʻa kotoa pē naʻe hoko talu mei hono Fakatupu ʻo e māmaní ʻo aʻu ki he meʻa fakaʻosi ʻe hokó, ʻoku ʻikai ko ha tupukoso hake pē; ʻoku makatuʻunga kotoa ia ʻi he fili! Naʻe palani pē ke pehē.

Ko e meʻa ʻeni ʻoku tau ʻiló! ʻA e moʻoni faingofua ko ʻení! Kapau naʻe ʻikai ke ʻi ai ha Fakatupu pea ʻikai mo ha Hinga, naʻe ʻikai fie maʻu ha Fakalelei ia, pe ha Huhuʻi ke fakalaloa maʻatautolu. Pea naʻe ʻikai mei ʻi ai foki mo ha Kalaisi.

Ngaahi Fakaʻilonga ʻo e Fakaleleí

Naʻe lilingi ʻa e taʻataʻa ʻo e Fakamoʻuí ʻi Ketisemani pea mo Kolokota. Naʻe fakahoko ʻa e Laka Atú ʻi he ngaahi senituli ki muʻa aí ko ha fakaʻilonga mo ha fakataipe ʻo ha ngaahi meʻa ʻe hoko mai. Ko ha ouau ia ke tauhi ʻo taʻe ngata. (Vakai, ʻEkesōtosi 12.)

ʻI he fakahā ʻe tō ki ʻIsipite ʻa e tautea ko e maté, naʻe fekau ki he fāmili ʻIsileli kotoa pē ke ʻomi ha lami—ko e ʻuluaki ʻuhiki tangata ʻoku taʻe hano mele. Naʻe tāmateʻi ʻa e lami ko ʻeni ʻo e Laka Atú taʻe maumauʻi ai ha taha ʻo hono ngaahi huí, pea fakaʻilongaʻi e matapā ki honau falé ʻaki ʻa hono totó. Naʻe talaʻofa ʻa e ʻEikí ʻe laka atu ʻa e ʻāngelo fakaʻauhá ʻi he ngaahi ʻapi naʻe fakaʻilongaʻí ʻo ʻikai tāmateʻi ai ʻa kinautolu ʻi lotó. Naʻe fakahaofi kinautolu ʻe he toto ʻo e lamí.

Hili hono Tutuki ʻo e ʻEikí, naʻe ʻikai toe fie maʻu ʻe he fono ʻo e feilaulaú ʻa e lilingi ʻo e totó. Pea hangē ko ia ne akonakiʻaki ʻe Paula ki he kakai Hepeluú, naʻe fai ia “ʻo liunga taha pē … ko e feilaulau ʻe taha koeʻuhi ko e angahalá” (Hepelū 10:10, 12). Pea kamata mei ai ʻo fai mai, ko e feilaulaú ko ha loto mafesifesi mo ha laumālie fakatomala—ʻa ia ko e fakatomalá.

Pea ʻe fakamanatu ʻa e Laka Atú ʻaki ʻa e sākalamēnití ʻo taʻe ngata, ʻa ia te tau fakafoʻou ai ʻetau fuakava ʻo e papitaisó pea toʻo ʻa e sākalamenití ko e fakamanatu ʻo e sino ʻo e Lami ʻa e ʻOtuá pea mo Hono taʻataʻá, ʻa ia ne lilingi koeʻuhi ko kitautolu.

ʻOku ʻikai ko ha meʻa siʻi ʻa e toe hā ʻa e fakaʻilonga ko ʻení ʻi he Lea ʻo e Potó. Makehe mei he talaʻofa ko ia ʻe maʻu ʻe he Kāingalotu ʻi he toʻu tangatá ni ʻa e moʻui lelei mo e ngaahi fuʻu koloa mahuʻinga ʻo e ʻiló, ʻoku toe ʻomi ai mo ʻeni: “Ko au ko e ʻEikí, ʻoku ou fai ha talaʻofa kiate kinautolu, ʻe laka ʻa e ʻāngelo fakaʻauhá ʻiate kinautolu ʻo ʻikai tāmateʻi ʻa kinautolu, ʻo hangē ko e fānau ʻa ʻIsilelí” (T&F 89:21).

He ʻikai ke u lava ʻo fakahā atu ʻa e ongo ʻoku ou maʻu kau ki he Fakaleleí taʻe te u ongoʻi ʻa e māfana ʻi hoku lotó. ʻOkú ne ʻohake ʻa e ongoʻi moʻoni ʻo e loto fakafetaʻí mo e fatongiaʻakí. ʻOku ongoʻi ʻe hoku laumālié ʻa e ʻofa kiate Ia naʻá Ne fai ʻa e Fakaleleí—ʻa e Kalaisi ko ʻení, ʻa hotau Fakamoʻuí, ʻa ia ʻoku ou hoko ko ʻEne fakamoʻoní. ʻOku ou fakamoʻoni ʻo kau kiate Ia. Ko Ia hotau ʻEikí, hotau Huhuʻí mo hotau Taukapo ki he Tamaí. Naʻá Ne huhuʻi kitautolu ʻaki Hono taʻataʻá.

ʻOku ou fakahā ʻi he loto fakatōkilalo ʻoku moʻoni ʻa e Fakalelei ʻa Kalaisí. ʻOku ʻikai te u mā ke tūʻulutui ʻo hū ki heʻetau Tamaí mo Hono ʻAló. He ʻoku ou tauʻatāina ke fili pea ko e meʻa ʻeni ʻoku ou fili ke faí!

MAʻUʻANGA FAKAMATALÁ

  1. Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí: Siosefa Sāmita (2007), 57.