2008
Ngaahi Moʻoni Mahinongofua mo Mahuʻinga
Māʻasi 2008


Ngaahi Moʻoni Mahinongofua mo Mahuʻinga

ʻOku tau monūʻia ʻoku tau maʻu ʻa e ngaahi tohi folofola ʻa e Siasí fakataha mo e Tohi Tapú ke akonekina ʻa kitautolu ʻo kau kia Sīsū Kalaisi pea ke fakamoʻoni kiate Ia. ʻOku ʻoatu ʻi lalo ha ngaahi foʻi moʻoni ʻe 25 kau ki he Fakamoʻuí mo ha ngaahi potufolofola mo ha ngaahi akonaki ʻa e kau palōfita ʻo e ngaahi ʻaho kimui ní. (Ko e saati ko ʻení ʻoku ʻikai ko ha lisi kakato ia ʻo e ngaahi akonaki fekauʻaki mo e ngaahi tefitó ni. Ke ke ʻilo lahi ange fekauʻaki mo e ngaahi tefitó ni, vakai ki he “Ko e Kalaisi Moʻuí: Ko e Fakamoʻoni ʻa e Kau ʻAposetoló,” ʻi he peesi 42 ʻo e makasini ko ʻení.)

Tokāteliné

Mei he Tohi Tapú

Mei he Ngaahi Tohi Folofola ʻa e Siasí mo e Kau Palōfitá

1 Ko e toko tolu mavahevahe ʻa e Tamaí, ʻAló, pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní.

“He ʻoku ai ʻa e toko tolu ʻi he langí ʻoku fakamoʻoni, ko e Tamaí, mo e Folofolá, pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní: pea ʻoku taha pē ʻa e toko tolú ni” (1 Sione 5:7; vakai foki, Mātiu 3:16–17; Ngāue 7:55).

“Kuó u talaki maʻu pē ko e ʻOtuá ko ha taha mavahe, pea ko Sīsū Kalaisí ko ha taha mavahe ia mei he ʻOtua ko e Tamaí, pea ko e Laumālie Māʻoniʻoní ko ha taha mavahe ia, ko e Laumālie: pea ko e toko tolú ni ʻoku nau mavahevahe pea ko e ʻOtua ʻe toko tolu” (Siosefa Sāmita, Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí: Siosefa Sāmita 2007, 48).

2 ʻOku maʻu ʻe he Tamaí mo e ʻAló ha sino ʻo e kakano mo e hui; ko e Laumālie Māʻoniʻoní ko ha tokotaha ia ko e laumālie.

“Ala mai kiate au, pea mou vakai; he ʻoku ʻikai kakano mo hui ha laumālie, ʻo hangē ko ia ʻoku mou ʻiló ni ʻiate aú” (Luke 24:39; vakai foki, Sēnesi 5:1; Sione 14:9; Filipai 3:21).

“ʻOku maʻu ʻe he Tamaí ʻa e sino ʻo e kakano mo e hui ʻoku ongoʻingofua tatau mo e sino ʻo e tangatá; pehē foki mo e ʻAló; ka ʻoku ʻikai maʻu ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e sino ʻo e kakano mo e hui, ka ko e tokotaha ia ko e Laumālie pē. Ka ne ʻikai ke pehē, ʻe ʻikai lava ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ke nofoʻia ʻa kitautolu” (T&F 130:22; vakai foki, 3 Nīfai 11:13–15).

3 ʻOku fāitaha haohaoa ʻa e kau mēmipa ʻe toko tolu ʻo e Toluʻi ʻOtuá ʻi heʻenau taumuʻá.

“ʻE Tamai Māʻoniʻoni, tauhi ʻi ho huafa ʻoʻoú ʻa kinautolu kuó ke foaki kiate aú, koeʻuhí ke nau taha pē, ʻo hangē ko kitauá” (Sione 17:11).

“Ko ha niʻihi sino mavahevahe Kinautolu, ka ʻoku Nau taha pē ʻi he taumuʻa mo e ngāué. ʻOku Nau fāitaha ke fakahoko e palani fakalangi mahuʻinga ki hono fakamoʻui mo hākeakiʻi ʻo e fānau ʻa e ʻOtuá” (Gordon B. Hinckley, “ʻOku ou Tui ki he Toko Tolú Ni, Liahona, Siulai 2006, 8; vakai foki, 3 Nīfai 11:27).

4 Ko e ngāue ia mo e nāunau ʻo e ʻOtuá ke fakahoko e moʻui taʻe-faʻa-mate mo e moʻui taʻengata ʻa e tangatá.

“Ka kuo hā ʻeni ʻi he fakahā ʻa hotau Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí, ʻa ia kuó ne ikuna ʻa e maté, pea kuó ne fakahā ʻi he maama ʻo e moʻuí mo e taʻematé ʻi he ongoongoleleí” (2 Tīmote 1:10; vakai foki, Sione 3:16–17; 1 Kolinitō 15:22; Hepelū 9:11–12, 28).

“He vakai ko ʻeku ngāué ʻeni mo hoku nāunaú— ke fakahoko e moʻui taʻe-faʻa-mate mo e moʻui taʻengata ʻa e tangatá” (Mōsese 1:39; vakai foki, T&F 29:43).

5 Naʻe ʻi he kamataʻangá ʻa Sīsū Kalaisi mo e Tamaí pea ko ia ʻa e ʻUluaki Fānaú.

“Naʻe ʻi he kamataʻangá ʻa e Folofolá, pea naʻe ʻi he ʻOtuá ʻa e Folofolá, pea ko e ʻOtuá ʻa e Folofolá.

“Ko ia ia naʻe ʻi he kamataʻangá mo e ʻOtuá (Sione 1:1–2; vakai foki, Loma 8:29; Hepelū 1:5–6).

“Naʻá ku ʻi he kamataʻangá mo e Tamaí, pea ko au ʻa e ʻUluaki Fānaú” (T&F 93:21; vakai foki, 3 Nīfai 9:15; Mōsese 2:26).

6 Naʻe fili ʻe he Tamai Hēvaní ʻa Sīsū Kalaisi ʻi he maama fakalaumālié ke ne hoko ko e Fakamoʻuí.

“Naʻe muʻaki tuʻutuʻuni moʻoni [ʻa Kalaisi] he heʻeki fakatupu ʻa māmaní, ka naʻe fakahā ia ʻi he kuonga ki mui ní koeʻuhi ko kimoutolu” (1 Pita 1:20; vakai foki, Fakahā 13:8).

“Ko hoku ʻAlo ʻOfaʻangá, ʻa ia ko hoku ʻOfaʻanga mo e Tokotaha kuó u Fili talu mei he kamataʻangá, naʻe pehē mai ʻe Ia kiate au—ʻE Tamai, ke fai pē ʻa ho finangaló, pea ke ʻoʻou ʻa e lāngilangí ʻo taʻe ngata” (Mōsese 4:2; vakai foki, ʻEta 3:14).

7 Ko Sīsū naʻá Ne Fakatupu ʻa e māmaní ʻo fakatatau mo e fakahinohino ʻa ʻEne Tamaí.

“Naʻe ngaohi ʻe ia ʻa e meʻa kotoa pē; pea naʻe ʻikai ha meʻa ʻe ngaohi kae ʻiate ia pē” (Sione 1:3; vakai foki, ʻĪsaia 40:28; Kolose 1:16).

“Vakai, ko au ko Sīsū Kalaisi ko e ʻAlo ʻo e ʻOtuá. Naʻá ku fakatupu ʻa e ngaahi langí mo e māmaní, pea mo e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ʻi aí” (3 Nīfai 9:15; vakai foki, Mōsaia 3:8; Mōsese 1:33).

8 Ko Sīsū Kalaisi ʻa e Sihova ʻo e Fuakava Motuʻá.

“Pea talaange ʻe Sīsū kiate kinautolu, Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Ki muʻa ʻia ʻĒpalahamé, ʻoku ou ʻi ai au” (Sione 8:58; vakai foki, Sēnesi 22:14; 1 Kolinitō 10:1–4).

“ʻOku fakapapauʻi ʻe hotau lotó ʻa e misiona fakalangi ʻa e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí. Ko e Sihova Ia ʻo e Fuakava Motuʻá, ko ia ʻa e Tupuʻangá, naʻá Ne fakatupu ʻa e meʻa kotoa pē ʻi he fakahinohino ʻa [ʻEne] Tamaí” (Gordon B. Hinckley, “Ko ha Taimi Ke Fakahoungaʻi,” Tūhulu, Tīsema. 1997, 4; vakai foki, ʻĒpalahame 2:8).

9 Ko Sīsū ʻa e ʻAlo pē Taha ʻo e Tamaí kuo Fakatupu ʻi he kakanó.

“Pea naʻe hoko ʻa e Folofolá ko e kakano, pea nofo ia ʻiate kinautolu, (pea naʻa mau mamata ki hono nāunaú, ko e nāunau ʻo e tokotaha naʻe tupu mei he Tamaí,) ʻoku fonu ʻi he ʻaloʻofa mo e moʻoni” (Sione 1:14; vakai foki, Sione 3:16).

“ʻOku ou ʻiloʻi ʻe hāʻele mai ʻa Sīsū Kalaisi, ʻio, ʻa e ʻAló, ʻa e ʻAlo pē Taha naʻe Fakatupu ʻo e Tamaí, ʻoku fonu ʻi he ʻaloʻofa, mo e manavaʻofa, pea mo e moʻoni. Pea vakai, ko ia ia ʻe hāʻele mai ke ʻave ʻa e ngaahi angahala ʻa māmaní, ʻio, ʻa e ngaahi angahala ʻa e tangata kotoa pē ʻoku tui moʻoni ki hono huafá” (ʻAlamā 5:48; vakai foki, ʻAlamā 9:26; T&F 93:11).

10 Ko Sīsū ʻa e faʻifaʻitakiʻanga haohaoa maʻá e faʻahinga ʻo e tangatá.

“He kuó u tuku kiate kimoutolu ʻa e fakatātā, koeʻuhi ke mou fai ʻo tatau mo ia kuó u fai kiate kimoutolú” (Sione 13:15; vakai foki, 1 Pita 2:21).

“Ko e taha foki ʻo e ngaahi tefitoʻi taumuʻa ʻo ʻetau moʻuí ke tau hoko ʻo tatau mo e ʻīmisi ʻo ia naʻe nofo taʻe mele ʻi he kakanó—ʻo haohaoa, maʻa, mo taʻe-ha-melé! Naʻe ʻikai hāʻele mai pē ʻa Kalaisi ke fakalelei maʻá e ngaahi angahala ʻa māmaní, ka naʻá ne tā ha sīpinga ʻi he ʻao ʻo e tangata kotoa pea mo fokotuʻu ʻa e ngaahi tuʻunga ʻo e haohaoa faka-ʻOtuá, ʻo e fono ʻa e ʻOtuá, pea mo e talangofua ki he Tamaí” (Siosefa F. Sāmita, Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí: Siosefa F. Sāmita [1998], 175; vakai foki, 2 Nīfai 31:16; 3 Nīfai 18:16).

11 ʻI he kamata ʻe he ʻEikí ʻa ʻEne ngāue ʻi he māmaní, naʻá Ne fokotuʻu Hono Siasí.

“Pea naʻá ne foaki ʻa e niʻihi ko e kau ʻaposetolo; mo e niʻihi, ko e kau palōfita; mo e niʻihi, ko e kau ʻevangeliō; mo e niʻihi, ko e kau faifekau mo e kau akonaki;

“Ko hono fakahaohaoa ʻo e kakai māʻoniʻoní, mo e ngāue fakafaifekaú, ke langa hake ʻa e sino ʻo Kalaisí” (ʻEfesō 4:11–12; vakai foki, Mātiu 16:18; Luke 6:13).

“ʻOku mau tui ki he ngaahi lakanga tatau ko ia naʻe fokotuʻu ʻi he Siasí ʻi he kuonga muʻá, ʻa ia ko e kau ʻaposetolo, kau palōfita, kau faifekau, kau akonaki, kau ʻevangeliō, mo e ngaahi lakanga peheé” (Ngaahi Tefito ʻo e Tuí 1:6; vakai foki, 3 Nīfai 12:1).

12 Naʻe foaki ʻe he Fakamoʻuí ʻa ʻEne moʻuí ke fai ʻa e fakalelei maʻá e angahala ʻa e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá.

“He ko hoku toto ʻeni ʻo e fuakava foʻoú, ʻa ia ʻoku lilingi ke fakamolemole ai ʻa e angahala ʻa e tokolahi” (Mātiu 26:28; vakai foki, ʻĪsaia 53:5–6; 1 Sione 2:1–2).

“He vakai, ko au, ko e ʻOtuá, kuó u kātakiʻi ʻa e ngaahi meʻá ni maʻá e kakai kotoa pē, koeʻuhi ke ʻoua naʻa nau mamahi ʻo kapau te nau fakatomala; …

“ʻA ia ko e mamahi naʻe langaki ai ʻa ʻeku tetetete ʻaʻaku, ʻa ia ko e ʻOtuá, ko e tokotaha ʻoku mālohi tahá, koeʻuhí ko e mamahi, pea mo e tafe ʻa e totó ʻi he ava kotoa ʻo hoku kilí, mo e mamahiʻia ʻi he sinó mo e laumālié fakatouʻosi—peá u loto ke ʻoua naʻá ku inu ʻi he ipu mahí, peá u holomui ai—

“Ka neongo ia, kae tuku ʻa e lāngilangí ki he Tamaí, pea naʻá ku inu ai ʻo fakaʻosi ʻa ʻeku ngaahi teuteu ki he fānau ʻa e tangatá” (T&F 19:16, 18–19; vakai foki, 1 Nīfai 11:32–33).

13 Naʻe lava tokotaha pē ʻe Sīsū ke ne totongi ʻa e moʻua ki heʻetau ngaahi angahalá.

“Pea ʻoku ʻikai ha fakamoʻui ʻi ha taha kehe: he ʻoku ʻikai ke tuku mo ha hingoa ki he kakai ʻi lalo langí ke tau moʻui ai” (Ngāue 4:12).

“Naʻe lava ke Ne fakakakato ʻa Hono misioná he ko e ʻAlo Ia ʻo e ʻOtuá pea naʻá Ne maʻu ʻa e mālohi ʻo e ʻOtuá… .

“Naʻe ʻikai ke maʻu ʻe ha tangata matelie ʻa e mālohi pe ivi ke huhuʻi ʻa e kakai matelie kotoa pē mei honau tuʻunga mole mo hingá, pea naʻe ʻikai lava foki ʻe ha taha ke foaki loto fiemālie ʻa ʻene moʻuí ke lava ʻo fakahoko ai ha toetuʻu ʻa e kakai kehe kotoa pē ʻi he funga ʻo e māmaní.

“Ngata pē ʻia Sīsū naʻá Ne lava peá Ne loto fiemalie ke fakahoko ha ngāue huhuʻi ʻo e ʻofá (Ezra Taft Benson, “Jesus Christ—Our Savior and Redeemer,” Tambuli, Dec. 1990, 5; vakai foki, ʻAlamā 34:8–10).

14 Kuo maumauʻi ʻe Sīsū ʻa e ngaahi haʻi ʻo e maté.

“Ka ko ʻeni, kuo toe tuʻu ʻa Kalaisi mei he pekiá, pea kuo hoko ia ko e ʻuluaki fua ʻo kinautolu naʻe mohé” (1 Kolinitō 15:20; vakai foki, Sione 14:19; 1 Kolinitō 15:54).

“Ko ʻeni, ʻoku ʻi ai ha mate ʻoku ui ko ha mate fakasino, pea ʻe vete ʻe he pekia ʻa Kalaisí ʻa e ngaahi haʻi ʻo e mate fakasino ko ʻení, koeʻuhi ke fokotuʻu hake ʻa e kakai fulipē mei he mate fakasinó ni” (ʻAlamā 11:42; vakai foki, Mōsaia 16:7–8; ʻAlamā 22:14).

15 Ko Sīsū ʻa e Fakamoʻui mo e Huhuʻi ʻo e māmaní.

“Pea kuo mau mamata, mo fakahā, kuo fekau ʻe he Tamaí ʻa e ʻAló ko e Fakamoʻui ki he māmaní” (1 Sione 4:14; vakai foki, Luke 2:11).

“ʻOkú ne hāʻele mai ki he māmaní koeʻuhi ke ne fakamoʻui ʻa e kakai fulipē ʻo kapau te nau tokanga ki hono leʻó; he vakai, ʻokú ne kātakiʻi ʻa e ngaahi mamahi ʻa e kakai moʻui kotoa pē, ʻa e kakai tangata, mo e kakai fefine fakatouʻosi, pea mo e fānau” (2 Nīfai 9:21; vakai foki, T&F 66:1; Mōsese 1:6).

16 Ko Sīsū ʻa e Mīsaia ʻo e Fuakava Foʻoú.

“Pea pehē ʻe he fefiné kiate ia, ʻoku ou ʻilo ʻoku haʻu ʻa e Mīsaiá, (ʻoku ui ko Kalaisí); pea ka haʻu ia, te ne fakahā ʻa e meʻa kotoa pē kiate kimautolu.

“Pea talaange ʻe Sīsū kiate ia, Ko au ia ʻoku ou lea kiate koé” (Sione 4:25–26; vakai foki, Luke 4:16–21).

“ʻIo, ʻo ka hili ʻa e taʻu ʻe onongeau mei he taimi naʻe mavahe ai ʻa ʻeku tamaí mei Selusalemá, ʻe fokotuʻu hake ʻe he ʻEiki ko e ʻOtuá ha palōfita ʻi he kau Siú—ʻio ko ha Mīsaia, pe ko hono fakalea ʻe tahá, ko ha Fakamoʻui ʻo e māmaní” (1 Nīfai 10:4; vakai foki, 2 Nīfai 2:26; Mōsese 7:53).

17 Naʻe malanga ʻa e ʻEikí ʻi he lotolotonga ʻo ʻEne “fanga sipi kehe” ʻi he ongo ʻAmeliká he kuonga muʻá.

“Oku ai mo ʻeku fanga sipi kehe, ʻoku ʻikai ʻi he lotoʻā ko ʻení: te u ʻomi ʻa kinautolu foki, pea te nau fanongo ki hoku leʻó; pea ʻe ai ʻa e lotoʻā pē taha, mo e tauhi pē taha” (Sione 10:16).

“Pea ko e moʻoni ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ko kimoutolu ia ʻa e faʻahinga ʻa ia naʻá ku lau ki ai ʻo pehē: ʻOku ai mo ʻeku fanga sipi kehe ʻoku ʻikai ʻi he lotoʻaá ni; te u ʻomi mo kinautolu foki, pea te nau fanongo ki hoku leʻó; pea ʻe ʻi ai ʻa e lotoʻā pē taha, mo e tauhi pē taha” (3 Nīfai 15:21; vakai foki, 3 Nīfai 19:2–3; 26:13, 15).

18 Ko Sīsū ʻa hotau Taukapo mo e Fakalaloa ki he Tamaí.

“He ʻoku taha pē ʻa e ʻOtuá mo e fakalaloa pē taha ʻi he vahaʻa ʻo e ʻOtuá mo e kakaí, ko e tangata ko Kalaisi Sīsū” (1 Tīmote 2:5; vakai foki, 1 Sione 2:1).

“Hiki hake homou lotó pea fiefia, he ʻoku ou ʻi homou lotolotongá, pea ko homou taukapo au ki he Tamaí” (T&F 29:5; vakai foki, 2 Nīfai 2:27–28; T&F 45:3–5).

19 Ko e ʻEikí ʻa e Maama mo e Moʻui ʻo māmaní.

“Pea toe lea ai ʻa Sīsū kiate kinautolu, ʻo pehē, Ko au ko e maama ʻo māmaní; ko ia ʻoku muimui ʻiate aú, ʻe ʻikai ʻalu ia ʻi he poʻulí, ka ʻe ʻiate ia ʻa e maama ʻo e moʻuí” (Sione 8:12; vakai foki, Saame 27:1; Sione 1:9).

“He ko e moʻoni, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ko e ʻĀlifá mo e ʻŌmeká au, ko e kamataʻangá mo e ngataʻangá, ko e maama mo e moʻui ʻo e māmaní—ko ha maama ʻoku ulo ʻi he fakapoʻulí pea ʻoku ʻikai maʻu ia ʻe he fakapoʻulí” (T&F 45:7; vakai foki, Mōsaia 16:9; T&F 12:9).

20 ʻE lava ʻe Sīsū ʻo tokoniʻi ʻa Hono kakaí ʻo fakatatau ki honau ngaahi vaivaí.

“He ko e meʻa ʻi heʻene mamahi ʻaʻana ʻi hono ʻahiʻahiʻí, ʻokú ne faʻa fai ke tokoniʻi ʻa kinautolu ʻoku ʻahiʻahiʻí” (Hepelū 2:18; vakai foki, ʻĪsaia 53:5).

“Pea te ne toʻo kiate ia ʻa e maté, koeʻuhi ke ne vete ʻa e ngaahi haʻi ʻo e maté ʻa ia ʻoku haʻihaʻi ʻa hono kakaí; pea te ne toʻo kiate ia ʻa honau ngaahi vaivaí, koeʻuhi ke fonu hono lotó ʻi he ʻaloʻofa, ʻo fakatatau ki he kakanó, koeʻuhi ke ne ʻafioʻi ʻo fakatatau ki he kakanó ʻa e founga ke tokoniʻi ai ʻa hono kakaí ʻo fakatatau ki honau ngaahi vaivaí” (ʻAlamā 7:12; vakai foki, T&F 62:1).

21 ʻE lava ʻe he Fakamoʻuí ʻo liliu e natula ʻo e tangatá.

“Ko ia kapau ʻoku ʻia Kalaisi ha taha, ko e fakatupu foʻou ia: kuo mole atu ʻa e ngaahi meʻa motuʻá; vakai, kuo hoko ʻo foʻou ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē” (2 Kolinitō 5:17; vakai foki, 1 Sione 5:4).

“ʻOua ʻe ofo he ko e faʻahinga kotoa ʻo e tangata kotoa pē, ʻio, ʻa e tangata mo e fefine, ʻa e ngaahi puleʻangá, mo e ngaahi faʻahingá, mo e ngaahi leá, mo e kakai kotoa pē, kuo pau ke fanauʻi foʻou; ʻio, ke nau fanauʻi ʻi he ʻOtuá, ʻo liliu mei honau tuʻunga fakakakano mo tō ki laló, ki ha tuʻunga ʻo e anga-māʻoniʻoni, kuo huhuʻi ʻe he ʻOtuá, ʻo hoko ko hono ngaahi foha mo hono ngaahi ʻofefine;

“Pea ʻoku nau hoko ai ko ha kakai foʻou; pea ka ʻikai ke nau fai ʻeni, ʻe ʻikai te nau teitei lava ʻo maʻu ʻa e puleʻanga ʻo e ʻOtuá” (Mōsaia 27:25–26; vakai foki, Mōsaia 5:2, 7; ʻAlamā 5:14).

22 Kuo toe fakafoki mai ʻe he ʻEikí ʻi he ngaahi ʻaho ki mui ní, ʻa Hono Siasi naʻe ʻi he kamataʻangá.

“Pea te ne fekau mai ʻa Sīsū Kalaisi, ʻa ia naʻe tomuʻa malangaʻaki kiate kimoutolú:

“ʻA ia ʻe maʻu ʻe he langí, kae ʻoua ke hoko mai ʻa e kuonga ʻo e liliu ʻo e meʻa kotoa pē, ʻa ia kuo lea ki ai ʻa e ʻOtuá ʻi he ngutu ʻo ʻene kau palōfita māʻoniʻoni kotoa pē talu mei he ngaohi ʻa māmaní” (Ngāue 3:20–21; vakai foki, Mātiu 17:11).

“Kae ʻumaʻā mo kinautolu foki naʻe tuku ki ai ʻa e ngaahi fekau ko ʻení, ke nau maʻu ʻa e mālohi ke fokotuʻu ʻa e tuʻunga ʻo e siasi ko ʻení, pea ʻomi ia mei he kakapú, pea mei he fakapoʻulí, ko e siasi moʻoni mo moʻui pē taha ʻi he funga ʻo e māmaní kotoa, ʻa ia ko au, ko e ʻEikí, ʻoku ou leleiʻia ai” (T&F 1:30; vakai foki, T&F 20).

23 ʻOku tataki ʻe Sīsū ʻa Hono Siasí ʻo fakafou ʻi Heʻene kau palōfita kuo filí.

“Kuo fokotuʻu [ʻa kimoutolu] ki he tuʻunga ʻo e kau ʻaposetolo mo e kau palōfita, ko hono [fungani] makatulikí ʻa Sīsū Kalaisi pē” (ʻEfesō 2:20).

“Ko e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí ʻa e ʻulu ʻo e Siasí. Ko Hono Siasí ʻeni. Ka ko e taki ʻi he māmaní ko hotau palōfitá“ (Gordon B. Hinckley, ”The Church Is on Course,“ Ensign, Nov. 1992, 53; vakai foki, T&F 21:1–5).

24 ʻE toe hāʻele mai ʻa Sīsū ki he māmaní ʻi ha ʻaho.

“Ko e Sīsū ko ia kuo ʻave ʻiate kimoutolu ki langí, ʻe pehē pē ʻene toe haʻu ʻo hangē ko hoʻomou mamata ʻene ʻalu hake ki loto langí” (Ngāue 1:11; vakai foki, 1 Tesālonaika 4:16; Fakahā 1:7).

“He te u fakahā au ʻe au mei he langí ʻi he mālohi mo e fuʻu nāunau lahi, fakataha mo e kakai taʻefaʻalaua ʻi aí, ʻo nofo ʻi he māʻoniʻoni fakataha mo e tangatá ʻi he māmaní ʻi ha taʻu ʻe taha afe, pea ʻe ʻikai ke tuʻu ʻa e kau angahalá” (T&F 29:11; vakai foki, T&F 34:6; Mōsese 7:62–64).

25 ʻE fakamāuʻi ʻe he ʻEikí ʻa māmani ʻi he māʻoniʻoni.

“Kuó ne kotofa ʻa e ʻaho, te ne fakamāu māʻoniʻoni ai ʻa māmani” (Ngāue 17:31; vakai foki, Saame 9:8; ʻĪsaia 11:3–4).

“Ko ia ia ʻe fakatomala mo papitaiso ʻi hoku hingoá ʻe fakafonu ia; pea kapau te ne kātaki ki he ngataʻangá, vakai, te u lau ia ʻoku ʻikai haʻane angahala ʻi he ʻao ʻo ʻeku Tamaí ʻi he ʻaho ʻa ia te u tuʻu ai ke fakamāuʻi ʻa e māmaní” (3 Nīfai 27:16; vakai foki, T&F 19:1–3).