Ďáblův chřtán
Pomozte nám prosím odsunout svět stranou. Musíme stát proti větru. Někdy musíme být nepopulární a prostě říci: „Toto není správné.“
Drazí bratří v kněžství, dnes večer se se svým proslovem obracím na každého z vás, obzvláště však na mladé muže. Mým cílem je poučit vás a varovat vás před nebezpečími, která před vámi leží, ale také vám chci vyjádřit lásku a velkou důvěru, kterou ve vás jako v nastupující generaci vkládám.
Jako mladý muž jsem sloužil na misii v Brazílii. Byla to úžasná zkušenost. Jedním z divů světa v této velké zemi jsou vodopády Iguaçu. V období záplav je množství vody, které se zde přelévá přes okraj, největší na světě. Každých pár minut se do propasti pod vodopádem valí miliony litrů vody. Jedna část vodopádů, kde se vody valí nejvíce, se nazývá Ďáblův chřtán.
Nahoře, těsně před místem, kde se voda řítí do Ďáblova chřtánu, se tyčí několik velkých balvanů. Před lety nezodpovědní převozníci brali své pasažéry v kánoích k těmto balvanům, na které pak vylezli, a dívali se dolů do Ďáblova chřtánu. Voda nad vodopády je obvykle klidná a plyne pomalu a atmosféra je uklidňující. Jen burácení vody tam dole varuje před nebezpečím, které se skrývá o pouhých pár metrů dále. Náhlý nečekaný proud může strhnout kánoi do řítících se vod, přes sráz, dolů do Ďáblova chřtánu. Ti, již jsou natolik nerozumní, že z kánoí vylézají na tyto zrádné mokré balvany, mohou velmi snadno uklouznout a být smeteni do vířivých proudů pod nimi.
Uvědomuji si, že někteří z vás se považují za odvážlivce připravené postavit se téměř jakékoli výzvě. Některé z těchto výprav za vzrušením vás však nevyhnutelně stáhnou do Ďáblova chřtánu. Jedinou bezpečnou možností je držet se dost daleko od nebezpečí Ďáblova chřtánu. President George Albert Smith důrazně varoval: „Pokud překročíte čáru a ocitnete se jen jeden centimetr na ďáblově straně, jste v moci pokušitele, a pokud bude úspěšný, nebudete schopni přemýšlet či dokonce ani uvažovat správně, neboť ztratíte ducha Páně.“1
Někteří z vás, mladí muži, necháváte druhé, aby vám určovali měřítka. Hájíte se tím, že říkáte: „Kdo řekl, že nemáme dělat to či ono?“ Existuje mnoho odstínů toho, co je správné a co je špatné, a každý z vás se musí rozhodnout, kudy ona čára povede. Pokud máte v mysli či v srdci nějaké pochybnosti ohledně toho, zda je vaše osobní chování správné či špatné, důrazně vás nabádám, abyste to nedělali. Každý z nás má morální svobodu jednání a dar Ducha Svatého zbystří naši vnímavost vůči tomu, co je správné či špatné, pravdivé či falešné. Zodpovědností proroků Božích je učit slovu Božímu, nikoli vysvětlovat každou literu a puntík lidského chování. Pokud se vědomě snažíme vyvarovat se nejen zla, ale také pouhého zdání zla, budeme jednat sami za sebe a nebude jednáno za nás.2
Mnohé z toho, co pochází od ďábla, je svůdné a lákavé. Třpytí se to a přitahuje to smyslnou část naší povahy. Jeho poselství zní velmi rozumně a je snadné ho ospravedlnit. Jeho hlas je obvykle uhlazený a poutavý. Kdyby byl nepříjemný či nelibozvučný, nikdo by nenaslouchal, nikdo by nebyl sváděn. Některá ze Satanových nejpřitažlivějších poselství jsou tato: každý to dělá; pokud to nikomu jinému neškodí, pak je to v pořádku; pokud si myslíte, že na tom není nic špatného, pak je to OK; je to „skvělá“ věc. Satan je ten největší imitátor, mistr-podvodník, arcipadělatel a ten největší falšovatel v historii světa. Vchází do našeho života jako zloděj v noci. Jeho přestrojení je tak dokonalé, že je těžké ho rozpoznat či rozpoznat jeho metody. Je to vlk v rouše beránčím.
Na světě vždy existovaly dvě velké soupeřící síly. Započaly působit ještě předtím, než byl svět stvořen. Tyto protikladné síly představují síly dobra a zla. Mezi těmito dvěma mocnými silami je každý z nás přetahován. Jednoduše řečeno to, co je dobré, pochází od Boha, a to, co je zlé, pochází od ďábla.3 Nemůžete činit dobro i zlo a najít skutečné štěstí; někteří se o to pokoušeli, ale v dlouhodobější perspektivě nikdo neuspěl. Pokud si někdo z vás, mladí muži, myslí, že může činit dobro i zlo, pouze klamete sami sebe. Tak to nefunguje. Nikdy to tak nefungovalo. A nikdy nebude.
Drazí mladí přátelé, je zde ještě jedna velká pravda, které se vy, mladí muži, musíte naučit. Tou pravdou je, že za všechno se platí. Platí se za úspěch, naplnění, dosažení cíle i za radost. Dárky zdarma neexistují. Pokud nezaplatíte cenu, která je požadována pro získání úspěchu, zaplatíte cenu za neúspěch. Abyste získali a nalezli štěstí, je zapotřebí přípravy, práce, studia a služby. K neposlušnosti a nedostatku přípravy se pojí strašlivá cenovka. My, jako nositele kněžství v této Církvi, musíme část ceny zaplatit tím, že žijeme jinak než svět. Jsme vlastníky a opatrovníky těchto velících mocí, které mohou potlačit a které potlačují Satanovu moc na zemi. Z celého srdce vás naléhavě žádám, abyste nám, prosím, pomohli odsunout svět stranou. Musíme stát proti větru. Někdy musíme být nepopulární a prostě říci: „Toto není správné.“
Každý z nás chce zjistit, kým skutečně je a jaké je jeho místo ve světě. Někteří z vás, mladých lidí, se snažíte najít svou identitu tím, že se snažíte odlišovat od svých rodičů a své rodiny v tom, za čím si oni stojí. Bůh každého z nás učinil tak, aby se lišil od kohokoli jiného na světě, jak to dokazuje naše DNA a otisky prstů. Nemusíte usilovat o to, abyste měli jinou identitu – už ji máte.
Někteří mladí lidé se chtějí bouřit proti omezením. Někteří z vás si myslí, že na tom není nic „skvělého“ poslouchat rodiče nebo následovat radu svého biskupa či presidenta kvora. Biskup Richard C. Edgley vyprávěl zážitek, který se mu stal jako malému chlapci, o následcích nedbalosti a neposlušnosti:
„Když jsem byl malý chlapec, naše garáž byla od sousedovy garáže vzdálena asi metr a půl. Sousedova garáž byla velmi stará a zchátralá a některá prkna se rozpadala. Občas jsem vylezl na naši garáž a skákal jsem z jedné garáže na druhou a hrál jsem si na jejich střechách. Otec mi říkal: „Drž se dál od garáží,“ ale já jsem neposlechl. Jednou, když jsem si na nich hrál, skočil jsem z naší garáže a střechou jsem se propadl do sousedovy garáže a přitom jsem si ošklivě odřel záda a nohy. Protože jsem byl neposlušný, bláhově jsem se rozhodl, že nikomu nepovím, že jsem se zranil. Šel jsem domů a omyl jsem si oděrky a škrábance, jak nejlépe jsem mohl, ale nemohl jsem dosáhnout na oděrky na zádech, abych je desifinkoval či abych je alespoň omyl. A tak několik dní, zatímco se rány hojily, mě tížila bolest, dělal jsem si starosti s tím, abych nedostal infekci, a měl jsem pocit viny.“4
Jak kdosi řekl: „Jednou z nejlepších věcí na světě je být chlapcem; nevyžaduje to žádné zkušenosti, ale je třeba trochu cviku, abyste byli dobrým chlapcem.“5
Někteří z vás jste možná oklamáni tím, že si myslíte, že můžete zažít vzrušení v zaplétání se s drogami, alkoholem, pornografií a nezákonným sexem. Varuji vás, že tyto svody jsou stejně kluzké a nebezpečné jako balvany poblíž Ďáblova chřtánu a povedou vás jedině na Satanovo území. Cesta ven z podobného nebezpečí je obtížná a způsobí vám mnohem větší zranění než jen několik oděrek a škrábanců.
Vy, mladí muži, si budete razit svůj věčný osud v zajímavé době. V budoucnosti bude přibývat vědeckých objevů a vynálezů, díky kterým bude pro mnohé život mnohem pohodlnější a snazší. Lékařská věda bude bezpochyby pokračovat v nacházení nových léčebných postupů a léků, které dnes nejsou k dispozici. V kontrastu s tím pravděpodobně budou přibývat světské vlivy zla a více lidí bude ohroženo Satanovými klamy a svody. Vy, mladí muži, budete muset být duchovně a morálně silnějšími, abyste odolali pokušením a nástrahám světa. Možná právě proto byli tak zvláštní duchové uchováni pro tuto dobu.
Také věřím, že v budoucnu bude odpor Satana jak zákeřnější, tak také otevřenější. Zatímco v mnoha ohledech může být nehoráznější, bude maskován větší promyšleností a vychytralostí. Budeme potřebovat větší duchovnost, abychom postřehli všechny podoby zla, a větší sílu, abychom mu odolávali.
Mnohé země nyní čelí nebezpečí terorismu. Válka vystavuje lidi újmě na těle, existuje zde však také vystavení morální újmě. Ti z nás, kteří sloužili v armádě během války, zažili onen zlom v životě, který nastává, když jste odtrženi od domova a od rodiny, od hodnotných kontaktů s druhými a od vlivu organizované Církve. Varuji ty, kteří nyní slouží v armádě, nebo kteří sloužit mohou, před nástrahami těchto zlomů. Mohou nás zavést přímo do čelistí Ďáblova chřtánu.
Mnohé aktivity, do kterých budete zapojeni, se odehrávají ve skupinovém prostředí, kde si vždy nemůžete vybrat své společníky. Můžete si však vybrat svá měřítka. V armádě patříte do organizace, jejíž síla částečně pochází z jednoty jejích příslušníků. Je třeba, abyste byli loajální k příslušníkům své jednotky, protože váš kolega vedle vás vám může zítra zachránit život! To však neznamená, že musíte snížit svá morální měřítka. V jakékoli skupině musí být někdo nebo více těch, kteří se postaví a řeknou: „To, co děláme, není správné.“ Takové jednání vyžaduje morální odvahu!
Církev nedávno znovu vydala vojenské vydání Zásad evangelia pro členy Církve sloužící v armádě kdekoli na světě. Ačkoli je tato publikace nyní k dispozici pouze v angličtině, bude přeložena do dalších jazyků. Tato vynikající příručka obsahuje pokyny ohledně církevních činností a nošení garmentu v armádě, kněžských obřadů a požehnání, témata z evangelia a několik vybraných náboženských písní. My, kteří jsme sloužili v armádě ve 2. světové válce, jsme měli k dispozici podobnou příručku. Shledal jsem ji neocenitelnou.
Proces prosívání neustále pokračuje. Připomeňme si podobenství o pšenici a koukolu. V tomto podobenství Pán řekl: „Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém“, avšak zatímco spal, přišel jeho nepřítel a zasel mezi obilí koukol, takže když vyrazila stébla pšenice, tak vyrazil také plevel. Dělníci tohoto muže nechápali, jak se na pole dostal plevel, a ptali se, zda mají jít plevel vytrhat. Majitel pole pravil, že nikoli, protože zatímco by vytrhávali plevel, vytrhávali by také obilí. A tak jim poradil, aby nechali obilí a plevel růst spolu až do času žně, kdy bude pšenice svázána odděleně od plevele.6
Ježíšovi učedníci požádali Spasitele o výklad tohoto podobenství a Spasitel odvětil: „Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel… a ženci jsou andělé.
Protož jakož vybrán bývá koukol a ohněm spálen, takť bude při skonání tohoto světa.“7
Toto podobenství potvrzuje prohlášení Almy, které chci zopakovat: „Vše dobré od Boha pochází a všechno zlé pochází od ďábla.“8
Bratří, žijeme v náročné době a je to doba, kdy máme stát pevně a neochvějně při plnění svých rodinných a kněžských zodpovědností. Nemáme být zmítáni jako vlny mořské, „kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá“.9 Máme jít kupředu v duchu víry a nemáme se obávat ničeho, vyjma toho, že bychom byli příliš blízko Ďáblova chřtánu. Budeme-li následovat rady a pokyny presidenta Gordona B. Hinckleyho, který stojí v čele, budeme posíleni a zachováni. Mám zvláštní svědectví, že on je náš prorok, vidoucí a zjevovatel. On je dnes mluvčím Boha na zemi. Modlím se, aby Pánova požehnání zůstávala s námi se všemi, ve jménu Ježíše Krista, amen.