Kapitola 12

Usilujte o Ducha ve všem, co děláte

„Musíme být stále otevření a citliví vůči nabádáním Ducha Svatého ve všech oblastech svého života.“

Ze života Ezry Tafta Bensona

Když president Ezra Taft Benson poskytoval ostatním generálním autoritám rady ohledně služby v Církvi, často říkával: „Pamatujte, bratří, v tomto díle záleží zejména na Duchu.“¹ A když on a tito bratří spolu sloužili, učil této zásadě svým příkladem, z nějž bylo zjevné, že Pán „je svým služebníkům nablízku, dokonce tak blízko, aby slyšeli Jeho našeptávání“.² Starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů vyprávěl o tom, jak doprovázel presidenta Bensona na konferenci kůlu, na níž měl být povolán nový president kůlu:

„Po modlitbě, pohovorech, promýšlení a opětné modlitbě se starší Benson zeptal, zda vím, kdo bude novým presidentem. Řekl jsem, že jsem dosud tuto inspiraci nezískal. Dlouze se na mě podíval a odpověděl, že on také ne. Nicméně byli jsme inspirováni, abychom požádali tři způsobilé nositele kněžství, aby promluvili na sobotním večerním zasedání konference. Chvíli poté, co začal mluvit třetí řečník, mě Duch inspiroval, že právě tento řečník má být novým presidentem kůlu. Podíval jsem se na presidenta Bensona a viděl jsem, jak mu po tváři stékají slzy. Oběma nám bylo dáno zjevení – ale jen proto, že jsme nepřestávali usilovat o vůli Nebeského Otce a vykročili jsme kupředu s vírou.“³

Na začátku konference pro nové presidenty misií se president Benson podělil o tuto radu:

„Mnohokrát jsem bratřím říkal, že Duch je v tomto díle tím naprosto nejdůležitějším prvkem. Pokud budete mít Ducha a budete zvelebovat své povolání, můžete pro Pána v misijním poli vykonat zázraky. Bez Ducha nikdy neuspějete bez ohledu na své talenty a schopnosti.

Během příštích tří dnů se vám dostane vynikajícího poučení. Dostanete příručky, budete diskutovat o zodpovědnostech a postupech a budete rozebírat zásady, a toto všechno vám bude nesmírně užitečné. Ale ta největší pomoc, které se vám kdy jakožto presidentovi misie dostane, nebude pramenit z příruček či manuálů. Ta největší pomoc bude pocházet od samotného Pána, když Ho budete o něco žádat a snažně prosit v pokorné modlitbě. Když budete znovu a znovu poklekat a žádat Ho při své službě na misii o božskou pomoc, budete pociťovat Ducha, budete získávat odpovědi shůry a vaše misie bude po duchovní stránce vzkvétat díky tomu, že se na Něj budete spoléhat a získávat Jeho podporu.“⁴

Tato rada presidenta Bensona byla určena všem členům Církve včetně malých dětí.⁵ Řekl: „Duch je to, na čem v tomto díle záleží – ať už sloužíme kdekoli. Vím, že se musím spoléhat na Ducha. Získejme tohoto Ducha a buďme věrnými členy Církve, oddanými dětmi a rodiči, úspěšnými domácími učiteli, učiteli, kteří budou pozvedat druhé, a inspirovanými vedoucími sboru a kůlu.“⁶

Přestože této pravdě president Benson učil veřejně a směle po celém světě, jeho prvořadé úsilí se jí řídit bylo soukromou a nenápadnou záležitostí. Začínalo doma, v jeho partnerství s manželkou Florou. Bensonovy jednou navštívila Flořina nevlastní sestra, Julia Dalleyová, která později napsala Floře dopis, v němž o jejich rodině hovoří. „Kde na zemi bychom našli větší ideál?“ napsala. „Obdivuji jednoduchost toho, jak žijete, ale největší dojem na mě učinila skutečnost, že u vás doma přebývá Duch Páně.“⁷

„Jak můžeme získat Ducha? ‚Skrze modlitbu víry,‘ praví Pán.“

Učení Ezry Tafta Bensona

Po všechny dny svého života máme usilovat o stálé společenství Ducha Svatého.

Spolehlivý způsob, jak zjistit, zda se nacházíme na oné těsné a úzké cestě, je ten, že ve svém životě máme Ducha Páně.

Přítomnost Ducha Svatého s sebou přináší určité ovoce.

Apoštol Pavel řekl, že „ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost [a] středmost“. (Gal. 5:22–23.)

Nejdůležitější věcí v životě je Duch. Vždy jsem byl o tom přesvědčen. Musíme být stále otevření a citliví vůči nabádáním Ducha Svatého ve všech oblastech svého života. … Tato nabádání nejčastěji přicházejí ve chvílích, kdy nejsme pod tlakem sjednaných schůzek a kdy nejsme zachyceni v síti starostí každodenního života.⁸

Duchovnost – stav, kdy jsme v souladu s Duchem Páně – je tou největší potřebou, kterou všichni pociťujeme. Po všechny dny svého života máme usilovat o stálé společenství Ducha Svatého. Když budeme mít Ducha, budeme s radostí sloužit, budeme milovat Pána a budeme mít rádi ty, s nimiž sloužíme, i ty, jimž sloužíme.

Několik let poté, co byl Prorok Joseph Smith zavražděn, se zjevil presidentu Brighamu Youngovi. Slyšte jeho poselství:

„Řekni lidem, aby byli pokorní a věrní a aby dbali na to, aby si uchovávali Ducha Páně, a ten je povede správně. Buďte opatrní a neodhánějte ten tichý a jemný hlas; bude vás učit tomu, co máte dělat a kam máte jít; ponese plody království. Řekni bratřím, aby uchovávali své srdce otevřené vůči přesvědčení, takže až k nim Duch Svatý přijde, jejich srdce bude připraveno Ho přijmout.“ …

Toto dílo posledních dnů je duchovní povahy. Je zapotřebí duchovnosti, aby bylo možné mu porozumět, mít ho rád a rozpoznat ho. Proto usilujte o Ducha ve všem, co děláte. Mějte Ho stále s sebou. To je výzva, které čelíme.⁹

Žijeme ve velmi zlovolném světě. Obklopuje nás propaganda, která tvrdí, že zlo je dobro a dobro je zlo. Množí se falešná učení, která nás ovlivňují. Téměř vše, co je chvályhodné, dobré, čisté, povznášející a posilující, je zpochybňováno tak, jako nikdy předtím.

Jedním z důvodů, proč jsme zde na zemi, je to, abychom rozlišovali mezi pravdou a omylem. Toto rozlišování pramení z Ducha Svatého, nejen z našich rozumových schopností.

Pokud opravdově a upřímně usilujeme o poznání pravdy, dochází k naplnění tohoto nádherného zaslíbení: „Bůh vám dá Svatým Duchem svým poznání, ano, nevyslovitelným darem Ducha Svatého.“ (Nauka a smlouvy 121:26.)¹⁰

Pokud jsme pokorní a citliví, Pán nás bude nabádat skrze naše pocity.

Modlete se k Nebeskému Otci, aby vám vždy žehnal svým Duchem. Onoho Ducha často nazýváme Duchem Svatým. … Duch Svatý vám pomáhá správně se rozhodovat. Duch Svatý vás ochrání před zlem. Tichým a jemným hlasem vám našeptává, abyste činili dobro. Dobré činy vyvolávají dobré pocity, a takto k vám Duch Svatý promlouvá. Duch Svatý je úžasným společníkem. Vždy je připraven vám pomoci.¹¹

Přemítejte o věcech, jimž nerozumíte. Jak Pán přikázal Oliveru Cowderymu: „Ty to musíš promysleti v mysli své; potom se mne musíš tázati, zda je to správné, a jestliže je to správné, já způsobím, aby nitro tvé v tobě hořelo; tudíž, ty pocítíš, že je to správné.“ (NaS 9:8; kurzíva přidána.)

Všimli jste si těch slov na konci? „Pocítíš, že je to správné.“

Slova Páně vnímáme nejčastěji skrze pocity. Pokud jsme pokorní a citliví, Pán nás bude nabádat skrze naše pocity. To je důvod, proč jsme skrze duchovní nabádání příležitostně pohnuti k velké radosti a někdy k slzám. Mnohokrát, když se mě dotkl Duch, jsem pocítil dojetí a stal jsem se mnohokrát vnímavějším.

Duch Svatý je příčinou toho, že naše pocity jsou jemnější a láskyplnější. Pociťujeme k sobě navzájem více pravé lásky a soucitu. Ve vztazích k druhým pociťujeme více pokoje. Narůstá naše schopnost mít rádi jeden druhého. Lidé chtějí být v naší blízkosti, neboť sama naše tvář vyzařuje vliv Ducha. Získáváme zbožnější povahu. V důsledku toho jsme vůči nabádáním Ducha Svatého čím dál tím citlivější, díky čemuž dokážeme lépe chápat duchovní věci.¹²

Ducha získáváme skrze upřímnou modlitbu a půst.

Jak můžeme získat Ducha? „Skrze modlitbu víry,“ praví Pán. [NaS 42:14.] Proto se musíme modlit upřímně a s opravdovým záměrem. Musíme se modlit o hlubší víru a o to, aby nás Duch doprovázel, když učíme. Máme prosit Pána o odpuštění.

Naše modlitby musí být pronášeny v témže duchu a stejně vřele jako modlitby Enose v Knize Mormonově. Většina z vás onen inspirující příběh zná, a tak nebudu opakovat jeho historické pozadí. Chci vás jen upozornit na tato slova. Enos svědčil: „Povím vám o zápase, který jsem měl před Bohem, nežli jsem získal odpuštění svých hříchů.“ Poté vysvětlil podstatu onoho zápasu s Bohem. Povšimněte si vřelosti jeho žádosti:

„Duše má hladověla.“

„[Poklekl jsem] před svým Tvůrcem.“

„Volal jsem k Němu v mocné modlitbě a v úpěnlivé prosbě za svou vlastní duši.“

„Po celý den jsem k němu volal.“

Pak Enos svědčil: „A přišel ke mně hlas řka: Enosi, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny a ty budeš požehnán. … Pročež, moje vina byla zahlazena.“ Když se ptal Pána, jak se to stalo, Pán mu odpověděl: „Pro tvou víru v Krista, … víra tvá tě uzdravila.“ (Enos 1:2, 4–8; kurzíva přidána.)

Enos se duchovně uzdravil. Skrze své mocné úpěnlivé prosby k Pánu zažil to, co mohou zažívat, zažívají a musí zažívat věrní lidé v kterékoli dispensaci, pokud mají uzřít Boha a být naplněni Jeho Duchem.¹³

Chcete-li získat ducha svého úřadu a povolání …, zkuste se nějaký čas postit. Nemám na mysli pouhé vynechání jednoho jídla a pak snědení dvojnásobné porce při tom dalším. Mám na mysli se během oné doby opravdově postit a modlit. To na to, abyste pocítili opravdového ducha svého úřadu a povolání a dovolili Duchu, aby skrze vás působil, bude mít větší vliv než cokoli jiného, co znám.¹⁴

Ducha přivoláváme tím, že denně studujeme písma a přemítáme o tom, co v nich čteme.

Každý den při osobním studiu pilně bádejte v písmech. Každodenní studium písem přivolává Ducha.¹⁵

Věnujte čas přemítání. Přemítání o verši z písem – Jakub 1:5 – dovedlo mladého chlapce do lesnatého háje, kde rozmlouval se svým Nebeským Otcem. Právě to v této dispensaci otevřelo nebesa.

V důsledku přemítání o verši z písem v Janovi v Novém zákoně přišlo velké zjevení o třech stupních slávy. [Viz Jan 5:29; NaS 76.]

Přemítání o verších z písem v Petrově epištole otevřelo nebesa presidentu Josephu F. Smithovi, a on uzřel duchovní svět. Ono zjevení, známé jako Vidění o vykoupení mrtvých, je nyní součástí Nauky a smluv. [Viz 1. Petrova 3:18–20; 4:6; NaS 138.]

Zamyslete se nad tím, jaký význam má zodpovědnost, kterou nám Pán dal. Pán nám říká: „Nechť vážnosti věčnosti spočívají na mysli vaší.“ (NaS 43:34.) To však nedokážete, pokud vaši mysl zaměstnávají starosti světa.

Čtěte a studujte písma. Písma máme studovat doma pod vedením otců a matek, kteří ostatním dávají příklad. Písma máme chápat skrze moc Ducha Svatého, neboť Pán svým věrným a poslušným dal toto zaslíbení: „[Budeš moci] znáti tajemství a pokojné věci.“ (NaS 42:61.)

Následující slova presidenta Spencera W. Kimballa objasňují, jak můžeme v životě získat více duchovnosti:

„Zjišťuji, že když začnu být nedbalým ve svém vztahu k božství a když se zdá, že žádné božské ucho nenaslouchá a žádný božský hlas nepromlouvá, jsem daleko, velmi daleko. Jestliže se ponořím do písem, vzdálenost se zkracuje a duchovnost se navrací. Zjišťuji, že ve větší míře mám rád ty, které musím mít rád celým svým srdcem, myslí a silou, a díky tomu, že je mám raději, je pro mě jednodušší dbát jejich rad.“ …

Je to skvělá rada, o níž z vlastní zkušenosti vím, že je pravdivá.

Čím lépe znáte písma, tím více se přiblížíte mysli a vůli Páně, a tím více se sblížíte jako manžel a manželka a děti. Zjistíte, že budete-li číst písma, ve vaší mysli spočinou pravdy věčnosti.¹⁶

„Každodenní studium písem přivolává Ducha.“

Protivník nechce, abychom doma studovali písma, a proto, bude-li to možné, bude vytvářet problémy. Ale musíme vytrvat.¹⁷

Nemůžeme poznat Boha a Ježíše, aniž bychom se o nich učili a pak činili Jejich vůli. Tento postup vede k dalšímu zjevenému poznání, které, pokud ho budeme poslušni, nás nakonec dovede k dalším pravdám. Budeme-li se tímto vzorem řídit, dostane se nám dalšího světla a radosti a nakonec se budeme poté, co budeme přivedeni do Boží přítomnosti, s Ním těšit z plnosti.¹⁸

Duch Svatý s námi bude tehdy, když budeme ctít, zachovávat a poslouchat Boží zákony.

Učíme se, že Duch nebude přebývat v nečistém svatostánku. [Viz Helaman 4:24.] Proto jednou z našich prvořadých priorit je dbát na to, aby byl náš osobní život v pořádku.¹⁹

Dovolte mi říci něco o poslušnosti. Nyní se učíte dodržovat všechna přikázání Páně. Zatímco tak činíte, bude s vámi Jeho Duch. Budete mít ze sebe dobrý pocit. Nemůžete dělat to, co je špatné, a cítit se dobře. To je nemožné!²⁰

Časné zaslíbení za poslušnost [Slova moudrosti] zní: „Obdrží zdraví v pupku svém a morek pro kosti své; … poběží, a nebudou znaveni, a budou kráčeti, a nebudou umdlévati.“ (NaS 89:18, 20.)

Vždy jsem však pociťoval, že větší požehnání za poslušnost Slova moudrosti i všech ostatních přikázání má duchovní povahu.

Vyslechněte si duchovní zaslíbení: „Všichni svatí, kteří pamatují na to, aby zachovávali a činili tato slova, kráčejíce v poslušnosti přikázání, … naleznou moudrost a veliké poklady poznání, vpravdě skryté poklady.“ (NaS 89:18, 19; kurzíva přidána.)

Někteří se domnívají, že toto zaslíbení je závislé jen na tom, zda dodržujeme opatření stanovená Slovem moudrosti. Ale povšimněte si, že musíme kráčet v poslušnosti všech přikázání. Pak se nám dostane určitých duchovních zaslíbení. To znamená, že musíme být poslušni zákona desátku, světit den sabatu, uchovávat se morálně čistými a ctnostnými a být poslušni všech ostatních přikázání.

Když toto vše činíme, máme tento slib: „A naleznou moudrost a veliké poklady poznání, vpravdě skryté poklady.“ (NaS 89:19.)

Který otec či která matka by při výchově dětí nestáli o inspiraci od Pána? Svědčím o tom, že tato požehnání můžete získat. Rodiče by jistě nechtěli skrze neposlušnost bránit svým dětem v tom, aby získávaly Pánova požehnání. Všichni otcové a matky v Izraeli by měli splňovat nároky tohoto zaslíbení.

To, zda žijeme podle přikázání Božích, je podmínkou způsobilosti pro vstup do domu Páně. Tam získáváme moudrost a „veliké poklady poznání“ vztahující se k našemu štěstí v tomto životě a k radosti na celou věčnost. …

Nevěřím tomu, že by člen Církve mohl mít živé svědectví o evangeliu, aniž by dodržoval přikázání. Svědectví je současná inspirace, kterou získáváme, abychom věděli, že dílo je pravdivé; není to něco, čeho se nám dostane pouze jednou. S těmi, kdo ctí, zachovávají a poslouchají Boží zákony, zůstává Duch Svatý. A je to onen Duch, který jednotlivce inspiruje. S pokorou svědčím o tom, že toto zaslíbení je skutečné.²¹

Náměty ke studiu a k výuce

Otázky

President Benson řekl, že nabádání Ducha Svatého „nejčastěji přicházejí ve chvílích, kdy nejsme pod tlakem sjednaných schůzek a kdy nejsme zachyceni v síti starostí každodenního života“. (1. oddíl.) Jak můžeme zůstat citliví vůči Duchu, přestože jsme vystaveni takovýmto tlakům?
President Benson učil: „Pokud jsme pokorní a citliví, Pán nás bude nabádat skrze naše pocity.“ (2. oddíl.) Čemu jste se naučili ohledně toho, jak takováto nabádání rozpoznat?
Ve 3. oddíle nás president Benson vyzývá, abychom následovali příklad Enose, tak jak je zaznamenán v Knize Mormonově. Jakým ponaučením ohledně vyhledávání Ducha se například můžeme od Enose naučit?
Jaký je podle vás rozdíl mezi čtením písem a „[přemítáním] o verších z písem“? (Viz 4. oddíl.) Proč nám podle vás pilné každodenní studium písem pomáhá být otevřenými vůči nabádáním Ducha?
President Benson řekl: „S těmi, kdo ctí, zachovávají a poslouchají Boží zákony, zůstává Duch Svatý.“ (5. oddíl.) Proč je podle vás naše schopnost získávat inspiraci ovlivněna naším úsilím dodržovat přikázání?

Související verše z písem

1. Nefi 10:17–19; 2. Nefi 4:15–16; Mosiáš 2:36–37; NaS 8:2–3; 45:56–57; 76:5–10; 121:45–46

Pomůcka ke studiu

„Když studujete, věnujte pečlivou pozornost myšlenkám, které vás napadají, a pocitům, které vám vstupují do srdce, zejména ohledně lidí, které učíte.“ (Kažte evangelium mé [2004], 18.) Zvažte možnost zaznamenávat si dojmy, které vám vstupují do mysli, i když se zdá, že nemají nic společného se slovy, která právě čtete. Je možné, že se jedná právě o to, co vám Pán chce zjevit.