Kapitola 39: Zákon cudnosti
    Footnotes

    Kapitola 39

    Zákon cudnosti

    Poznámka pro rodiče

    Tato kapitola obsahuje některé části, které přesahují vyspělost malých dětí. Je nejlepší počkat, dokud děti nebudou mít dostatečný věk na to, aby porozuměly sexuálním vztahům a plození, než je budete učit těmto částem této kapitoly. Naši církevní vedoucí nám říkají, že rodiče jsou zodpovědni za výuku svých dětí o plození (procesu početí a rození dětí). Rodiče je také musejí učit zákonu cudnosti, který je vysvětlen v této kapitole.

    Rodiče mohou začít učit své děti, aby měly správný postoj vůči svému tělu, už když jsou ještě malé. To, že s dětmi budou hovořit otevřeně, ale uctivě a budou při tom správně pojmenovávat různé části a funkce jejich těla, dětem pomůže vyrůstat bez zbytečných rozpaků týkajících se jejich těla.

    Děti jsou přirozeně zvědavé. Chtějí vědět, jak jejich tělo funguje. Chtějí vědět, odkud přicházejí miminka. Budou-li rodiče odpovídat na všechny tyto otázky ihned a jasně tak, aby tomu děti rozuměly, budou se děti s otázkami obracet na rodiče i dál. Pokud však rodiče na otázky odpovědí tak, že to děti uvede do rozpaků, budou se cítit odmítnuté nebo je odpovědi neuspokojí, pravděpodobně půjdou se svými otázkami za někým jiným a možná získají nesprávné názory a nevhodné postoje.

    Není však moudré ani nutné říkat dětem vše najednou. Rodiče jim mají poskytnout pouze ty informace, na které se ptají a kterým dokáží porozumět. Při odpovídání na tyto otázky mohou rodiče děti učit tomu, jak je důležité respektovat jejich tělo i tělo druhých. Rodiče mají děti učit, aby se slušně oblékaly. Mají opravovat nesprávné názory a vulgární řeč, kterou děti pochytí od druhých.

    V době, kdy děti dospívají, s nimi mají rodiče otevřeně mluvit o plození. Děti mají porozumět tomu, že tyto síly jsou dobré a že nám byly dány Pánem. Ten od nás očekává, že je budeme používat v mezích, které nám stanovil.

    Malé děti přicházejí na zem od Nebeského Otce čisté a nevinné. Když se rodiče budou modlit o vedení, Pán je bude inspirovat, aby učili děti ve správný čas a správným způsobem.

    Moc plození

    • Proč mají rodiče učit své děti o moci plození a o cudnosti? Jak je mohou učit vhodným způsobem?

    Po stvoření Bůh každému živému stvoření přikázal, aby se množilo podle svého druhu (viz Genesis 1:22). Rozmnožování bylo součástí Jeho plánu, aby tak na zemi mohla pokračovat existence všech forem života.

    Potom na zemi umístil Adama a Evu. Lišili se od Jeho ostatního stvoření tím, že byli Jeho duchovními dětmi. V zahradě Eden Bůh oddal Adama a Evu a přikázal jim, aby se množili a naplnili zemi (viz Genesis 1:28). Ve svém životě se však měli řídit podle morálních zákonů namísto instinktem.

    Bůh chtěl, aby se Jeho duchovní děti rodily do rodin, aby tak o ně mohlo být správně postaráno a aby mohly být učeny. My, podobně jako Adam a Eva, máme pro tyto duchovní děti zajišťovat fyzická těla. První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů uvedly: „Prohlašujeme, že způsob, kterým je tvořen smrtelný život, je božsky určený.“ („Rodina – Prohlášení světu“, Liahona, říjen 1998, 24.) Bůh nám přikázal, že sexuální vztahy mají existovat pouze v manželství mezi mužem a ženou. Tomuto přikázání se říká zákon cudnosti.

    Zákon cudnosti

    • Co je zákon cudnosti?

    Nemáme mít žádné sexuální vztahy, vyjma se svým manželským partnerem, se kterým jsme zákonně oddáni. Nikdo, ani muž ani žena, nemá mít sexuální vztahy před sňatkem. Po sňatku jsou sexuální vztahy povoleny pouze s manželským partnerem.

    Pán řekl Izraelitům: „Nesesmilníš.“ (Exodus 20:14.) Izraelité, kteří toto přikázání porušili, byli podrobeni tvrdému trestu. Pán toto přikázání zopakoval i v posledních dnech (viz NaS 42:24).

    Jsme učeni tomu, že zákon cudnosti se týká i dalších věcí kromě sexuálního styku. První předsednictvo varovalo mladé lidi před dalšími sexuálními hříchy:

    „Než vstoupíte do manželství, nedělejte nic, co by probudilo mocné pocity, které smějí být vyjadřovány pouze v manželství. Nezapojujte se do vášnivého líbání, neležte na druhé osobě, ani se nedotýkejte důvěrných, posvátných částí těla druhé osoby, ať již zahalených, nebo nezahalených. Nedovolte nikomu, aby totéž dělal s vámi. Neprobouzejte tyto pocity ve vlastním těle.“ (Pro posílení mládeže [brožurka, 2001], 27.)

    Homosexuální chování je, podobně jako jiná porušení zákona cudnosti, závažným hříchem. Proroci posledních dnů mluví o nebezpečích týkajících se homosexuálního chování a o tom, jak se Církev staví k těm, kteří mají tyto sklony. President Gordon B. Hinckley řekl:

    „Na prvním místě věříme, že manželství mezi mužem a ženou je ustanoveno Bohem. Věříme, že manželství může být věčné prostřednictvím uplatnění moci věčného kněžství v domě Páně.

    Lidé se vyptávají na náš postoj k těm, kteří sami sebe považují za takzvané gaye a lesbičky. Má odpověď zní, že je máme rádi jako syny a dcery Boží. Mohou mít určité sklony, které jsou mocné a které lze obtížně ovládat. Většina lidí má v různých obdobích nějaké sklony. Pokud podle těchto sklonů nejednají, potom mohou jít vpřed, jako to činí všichni ostatní členové Církve. Pokud poruší zákon cudnosti a morální zásady Církve, potom jsou, stejně jako ostatní, podrobeni církevnímu disciplinárnímu řízení.

    Chceme těmto lidem pomáhat, posilovat je, pomáhat jim s jejich problémy a obtížemi. Nemůžeme ale nečinně stát v situaci, kdy se oddávají nemorálnímu jednání, kdy se snaží podporovat a obhajovat takzvané manželství mezi stejným pohlavím a kdy se v něm snaží žít. Kdybychom to dovolili, znevážilo by to nejzávažnější a nejposvátnější základ manželství posvěceného Bohem a jeho pravý účel, výchovu rodiny.“ (Liahona, leden 1999, 83.)

    Satan chce, abychom porušovali zákon cudnosti

    • Jakými způsoby Satan pokouší lidi, aby porušovali zákon cudnosti?

    Satanovým plánem je oklamat tolik z nás, kolik se mu jen povede, aby nám zabránil v návratu k Nebeskému Otci. Jednou z jeho nejničivějších snah je pokoušet nás, abychom porušili zákon cudnosti. Satan je lstivý a mocný. Chtěl by, abychom věřili, že porušení tohoto zákona není hříchem. Mnoho lidí již bylo oklamáno. Musíme bránit sami sebe před zlými vlivy.

    Satan útočí na měřítka cudnosti. Chce, abychom věřili, že vzhledem k tomu, že lidské tělo je krásné, je to něco, co máme vystavovat na odiv a odhalovat. Nebeský Otec si přeje, abychom svá těla udržovali zahalená tak, abychom tím v mysli druhých nevyvolávali nevhodné myšlenky.

    Satan nás nejen povzbuzuje, abychom se oblékali neslušně, ale také nás povzbuzuje, abychom měli nemorální nebo nevhodné myšlenky. Snaží se o to prostřednictvím obrazových materiálů, filmů, příběhů, vtipů, hudby a tance, které navádějí k nemorálním skutkům. Zákon cudnosti vyžaduje, aby naše myšlenky i naše skutky byly čisté. Prorok Alma učil, že až budeme Bohem souzeni, „myšlenky naše nás také odsoudí; a v tomto hrozném stavu se neodvážíme vzhlédnouti k Bohu svému“. (Alma 12:14.)

    Ježíš učil: „Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.

    Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.“ (Matouš 5:27–28.)

    President Gordon B. Hinckley řekl: „Žijete ve světě hrozných pokušení. Pornografie svou ohavnou špínou zaplavuje zemi jako hrozivý, pohlcující příliv. Je to jed. Nedívejte se na ni ani ji nečtěte. Zničí vás, pokud to budete dělat. Vezme vám vaši sebeúctu. Oloupí vás o cit pro krásy života. Srazí vás k zemi a vtáhne do močálu zlých myšlenek a možná i zlých činů. Vyvarujte se jí. Vyhýbejte se jí stejně, jako byste se vyhýbali zhoubné nemoci, neboť je stejně smrtelná. Buďte ctnostní v myšlenkách a skutcích. Bůh ve vás záměrně zasadil božskou touhu, která může být snadno zvrácena k zlým a ničivým účelům. Když jste mladí, vyhýbejte se vážným známostem. Když dosáhnete věku, kdy budete uvažovat o manželství, pak bude čas na vážnou známost. Ale vy, chlapci, kteří jste na střední škole, toto nepotřubejete, a dívky také ne.“ Liahona, leden 1998, 56.)

    Satan nás někdy pokouší prostřednictvím našich citů. Ví, kdy jsme osamělí, zmatení nebo sklíčení. Vybírá si toto období naší slabosti, aby nás pokoušel porušit zákon cudnosti. Nebeský Otec nám může dát sílu, abychom těmito zkouškami prošli bez úhony.

    Písma vyprávějí o spravedlivém mladém muži jménem Josef, který se těšil velké důvěře svého pána Putifara. Putifar dal Josefovi moc nad vším, co měl. Putifarova žena po Josefovi toužila a pokoušela ho, aby se s ní dopustil cizoložství. Ale Josef jí odolal a uprchl od ní. (Viz Genesis 39:1–18.)

    Pavel učil: „Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.“ (1. Korintským 10:13.) Alma zdůraznil, že nebudeme „pokoušeni nad to, co [můžeme] snésti“, když se pokoříme „před Pánem a [budeme vzývat] svaté jméno jeho a [bdít a modlit se] stále“. (Alma 13:28.)

    • Jak souvisí slušnost a zdrženlivost s cudností? Jak mohou rodiče učit své děti, aby byly slušné a zdrženlivé v oblékání, v řeči a v chování?

    • Jak můžeme bojovat proti šíření a vlivu pornografie?

    • Jaká zaslíbení nám Pán dává, aby nám pomohl překonávat Satanova pokušení?

    Porušení zákona cudnosti je nanejvýš závažné

    Prorok Alma byl zarmoucen, protože jeden z jeho synů porušil zákon cudnosti. Svému synovi Koriantonovi řekl: „Což nevíš, synu můj, že tyto věci jsou ohavností v očích Páně; ano, ohavnější nade všechny hříchy kromě prolití nevinné krve nebo zapření Ducha Svatého?“ (Alma 39:5.) Necudnost se svou závažností řadí hned za vraždu.

    Pokud muž a žena poruší zákon cudnosti a počnou dítě, mohou být v pokušení spáchat další ohavný hřích – potrat. Jen zřídkakdy existuje ospravedlnitelný důvod pro potrat. Vedoucí Církve řekli, že určité výjimečné okolnosti mohou potrat ospravedlnit – například když k těhotenství došlo v důsledku incestu nebo znásilnění, když život nebo zdraví matky je po posouzení kvalifikovaného lékaře ve vážném ohrožení nebo když je podle kvalifikovaného lékaře zárodek tak vážně poškozen, že by miminko porod nepřežilo. Dokonce ani tyto okolnosti potrat automaticky neospravedlňují. Ti, kteří se nacházejí v takové situaci, mají o potratu uvažovat pouze po konzultaci se svými místními vedoucími Církve a poté, co obdrželi potvrzení prostřednictvím upřímné modlitby.

    „Když muž a žena počnou dítě, aniž by byli oddáni, mají se všemožně povzbuzovat k tomu, aby sňatek uzavřeli. Když je nepravděpodobné, že by toto manželství bylo kvůli věku nebo jiným okolnostem úspěšné, má se nesezdaným rodičům poradit, aby dali dítě k adopci prostřednictvím organizace LDS Family Services, aby mohlo být miminko připečetěno k rodičům, kteří jsou hodni vstupu do chrámu.“ (Dopis Prvního předsednictva, 26. června 2002 a 19. července 2002.)

    Pro našeho Nebeského Otce je nesmírně důležité, aby Jeho děti byly poslušny zákona cudnosti. Členové Církve, kteří porušují tento zákon nebo nabádají druhé, aby ho porušili, jsou podrobeni církevnímu disciplinárnímu řízení.

    Těm, kteří porušili zákon cudnosti, může být odpuštěno

    Ti, kteří porušili zákon cudnosti, mohou dosáhnout klidu. Pán nám říká: „Pakli by se bezbožný odvrátil ode všech hříchů svých, kteréž činil, a [dodržoval] by všech ustanovení mých,… žádná přestoupení jeho, jichž se dopustil, nebudou jemu připomínána.“ (Ezechiel 18:21–22.) Klid v duši přichází pouze prostřednictvím odpuštění.

    President Kimball řekl: „Pro každé odpuštění existuje podmínka. … Půst, modlitby a pokora musejí být rovny nebo větší než daný hřích. Srdce musí být zlomené a duch zkroušený . … Musí dojít na slzy a opravdovou změnu srdce. Musí dojít k uvědomění si hříchu, zanechání zla a vyznání chyby patřičně ustanovené Pánově autoritě.“ (The Miracle of Forgiveness [1969], 353.)

    Vyznání je pro mnohé tou nejobtížnější částí pokání. Musíme se vyznat nejenom Pánu, ale také člověku, kterému jsme ublížili, například manželovi nebo manželce, a patřičné kněžské autoritě. Vedoucí kněžství (biskup nebo president kůlu) posoudí naše postavení v Církvi. Pán řekl Almovi: „Kdokoli se dopustí přestupku proti mně,… vyzná-li hříchy své před tebou a přede mnou a bude-li činiti pokání v upřímnosti srdce svého, odpustíš mu a já mu odpustím také.“ (Mosiáš 26:29.)

    President Kimball ale varuje: „Ačkoli je nám hojně slibováno odpuštění, neexistuje žádný slib ani náznak odpuštění pro jakoukoli duši, která nečiní úplné pokání. … Stěží můžeme být přespříliš důrazní v připomínání lidem, že nemohou hřešit a získat odpuštění, a potom hřešit znovu a znovu a očekávat opětovné odpuštění.“ (The Miracle of Forgiveness, 353, 360.) Ti, kteří získali odpuštění a potom hřích opakují, jsou zodpovědni i za své bývalé hříchy (viz NaS 82:7; Eter 2:15).

    Ti, kteří dodržují zákon cudnosti, jsou hojně požehnáni

    • Jaká požehnání získáváme, když dodržujeme zákon cudnosti?

    Jsme-li poslušni zákona cudnosti, můžeme žít bez viny nebo hanby. Život náš i našich dětí je požehnán, udržujeme-li se čistými a neposkvrněnými před Pánem. Děti mohou vzhlížet k našemu příkladu a kráčet v našich stopách.

    Další verše z písem