Knihy a lekce
Kapitola 42: Shromažďování domu Izraele

Kapitola 42

Shromažďování domu Izraele

Obrázek
The Old Testament prophet Israel (Jacob) with his sons gathered around him. One of the sons (Joseph) is kneeling before his father. Israel has his hand on the son's head as he prepares to give him a priesthood blessing.

Domem Izraele je lid Boží smlouvy

  • Jaké zodpovědnosti má lid Boží smlouvy vůči národům světa?

Jákob byl velkým prorokem, který žil stovky let před dobou Kristovou. Protože byl Jákob věrný, Pán mu dal zvláštní jméno Izrael, což znamená „ten, jenž vítězí s Bohem“ nebo „nechť vítězí Bůh“. (Bible Dictionary, „Israel“, 708.) Jákob měl dvanáct synů. Tito synové a jejich rodiny se stali známými jako dvanáct kmenů Izraele neboli Izraelité (viz Genesis 49:28).

Jákob byl vnukem Abrahama. Pán učinil s Abrahamem věčnou smlouvu, která byla obnovena s Izákem i s Jákobem a s jeho dětmi (viz kapitola 15 v této knize; viz také ilustrace v této kapitole, která zobrazuje Jákoba žehnajícího své syny). Bůh slíbil, že Izraelité budou Jeho lidem smlouvy, pokud budou poslouchat Jeho přikázání (viz Deuteronomium 28:9–10). Budou požehnáním pro všechny národy světa tím, že jim přinesou evangelium a kněžství (viz Abraham 2:9–11). Takto budou dodržovat svou smlouvu s Pánem a On bude dodržovat svou smlouvu s nimi.

Dům Izraele byl rozptýlen

Proroci Páně znovu a znovu varovali dům Izraele ohledně toho, co se stane, pokud budou zlovolní. Mojžíš prorokoval: „A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého.“ (Deuteronomium 28:64.)

I přes toto varování Izraelité stále porušovali přikázání Boží. Bojovali mezi sebou a rozdělili se do dvou království: severní království, nazývané království Izraele, a jižní království, nazývané královstvím Judy. Deset z dvanácti kmenů Izraele žilo v severním království. Během války byly poraženy svými nepřáteli a odvedeny do zajetí. Některé z nich později unikly do severních zemí a pro zbytek světa se staly ztracenými.

Asi 100 let po dobytí severního království bylo poraženo i jižní království. Hlavní město Jeruzalém bylo zničeno v roce 586 př. Kr. a mnoho příslušníků zbývajících dvou kmenů Izraele bylo odvedeno do zajetí. Později se někteří příslušníci těchto kmenů vrátili a znovu vystavěli Jeruzalém. Těsně předtím, než byl Jeruzalém zničen, Lehi a jeho rodina, kteří byli příslušníci domu Izraele, město opustili a usídlili se na americkém kontinentu.

Po době Kristově byl Jeruzalém opět zničen, tentokrát římskými vojáky. Židé byli rozptýleni téměř do celého světa. Dnes se Izraelité nacházejí ve všech zemích světa. Mnozí z těchto lidí ani nevědí, že jsou potomky dávného domu Izraele.

  • Jaký prospěch mají děti Boží z toho, že Jeho lid smlouvy byl rozptýlen po celém světě?

Dům Izraele musí být shromážděn

  • Proč si Pán přeje, aby Jeho lid byl shromážděn?

  • Jak bude dům Izraele shromážděn?

Pán slíbil, že Jeho lid smlouvy bude jednoho dne shromážděn: „Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal.“ (Jeremiáš 23:3.)

Bůh shromažďuje své děti prostřednictvím misionářské práce. Když se lidé dozvídají o Ježíši Kristu, přijímají spásné obřady a dodržují smlouvy, které se těchto obřadů týkají, stávají se „dětmi smlouvy“. (3. Nefi 20:26.) Pán má ke shromažďování svých dětí vážné důvody. Shromažďuje je proto, aby mohli poznat učení evangelia a připravit se na setkání se Spasitelem, až znovu přijde. Shromažďuje je proto, aby budovali chrámy a vykonávali posvátné obřady za předky, kteří zemřeli, aniž by měli tuto příležitost. Shromažďuje je proto, aby se mohli navzájem posilovat a být sjednoceni v evangeliu, díky čemuž nalézají ochranu před nespravedlivými vlivy světa. A shromažďuje je také proto, aby se mohli připravovat na to, že budou sdílet evangelium s druhými.

Moc a pravomoc řídit práci shromažďování domu Izraele byla dána Josephu Smithovi prorokem Mojžíšem, který se zjevil v roce 1836 v chrámu Kirtland (viz NaS 110:11). Od té doby každý prorok drží klíče shromažďování domu Izraele a toto shromažďování je důležitou součástí práce Církve. Lidé smlouvy se nyní shromažďují tím, že přijímají znovuzřízené evangelium a slouží Bohu Abrahama, Izáka a Jákoba (viz Deuteronomium 30:1–5).

Izraelité mají být shromážděni nejprve duchovně a potom fyzicky. Duchovně se shromažďují tehdy, když vstupují do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a uzavírají posvátné smlouvy a dodržují je. Toto duchovní shromažďování začalo v době Proroka Josepha Smitha a dnes pokračuje na celém světě. Obrácení do Církve jsou Izraelité buď pokrevně, nebo adopcí. Náležejí do rodiny Abrahamovy a Jákobovy (viz Abraham 2:9–11; Galatským 3:26–29).

President Joseph Fielding Smith řekl: „V Církvi… je zastoupeno mnoho národů. … Přišly, protože na nich spočinul Duch Páně; … přijaly ducha shromažďování a opustily vše kvůli evangeliu.“ (Doctrines of Salvation, comp. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–1956], 3:256; kurzíva je součástí originálu.)

Fyzické shromažďování Izraele znamená, že lidé smlouvy budou shromážděni „domů do zemí dědictví svého a … budou usazeni ve všech svých zemích zaslíbení“. (2. Nefi 9:2.) Kmeny Efraima a Manassese budou shromážděny na americkém kontinentu. Kmen Juda se vrátí do města Jeruzalém a do okolní oblasti. Deset ztracených kmenů obdrží svá zaslíbená požehnání od Efraimova kmene (viz NaS 133:26–34).

Krátce po založení Církve dostali Svatí pokyn, aby se shromáždili ve státě Ohio, potom v Missouri a potom v údolí Solného jezera. V dnešní době však proroci učí, že členové Církve mají budovat království Boží ve své vlastní zemi. Starší Russell M. Nelson řekl: „Rozhodnutí přijít ke Kristu není záležitostí fyzického místa; je to záležitost individuálního závazku. Lidé mohou být ‚přiveden[i] k poznání Pána‘ [3. Nefi 20:13], aniž by opustili domovskou zemi. Je pravda, že za raných dnů Církve obrácení rovněž často znamenalo i emigraci. Nyní se ale shromáždění uskutečňuje v každém národě. … Shromažďovací místo pro brazilské Svaté je v Brazílii; shromažďovací místo pro nigerijské Svaté je v Nigérii; shromažďovací místo pro korejské Svaté je v Koreji, a tak dále. Sion znamená ‚čistí v srdci‘. [NaS 97:21.] Sion je všude tam, kde jsou spravedliví Svatí.“ (Liahona, listopad 2006, 81.)

Fyzické shromažďování Izraele nebude dokončeno před Druhým příchodem Spasitele a před začátkem milénia (viz Joseph Smith–Matouš 1:37). Pak se naplní toto Pánovo zaslíbení:

„Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,

Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země půlnoční a ze všech zemí, do nichž je byl rozehnal, když je zase přivedu do země jejich, kterouž jsem dal otcům jejich.“ (Jeremiáš 16:14–15.)

  • Jakým způsobem jste shromažďováni duchovně jako jedni z těch, kteří patří mezi Pánův lid smlouvy?

  • Jakým způsobem se podílíte na shromažďování druhých?

Další verše z písem