2011
Ko ha Fānau Koā Au ʻa e ʻOtuá?
Sepitema 2011


Konga Makehe kau ki he Fakalakalaka Fakatāutahá

Ko e Fānau Koā Au ʻa e ʻOtuá?

Naʻe tokoni ha veesi ʻe taha ʻi he Fuakava Motuʻá ke mahino kiate au ʻa hoku natula faka-ʻOtuá.

Ko ha tokotaha ako taʻu 21 au ʻi he kolisí, pea naʻá ku fekumi ki he moʻoní pea naʻá ku fiefia lahi he fanongo ki he pōpoaki ʻo e ongoongoleleí mei he ongo faifekaú. Naʻe māmālie pē ʻeku tali kotoa e pōpoakí ʻaki e kotoa hoku lotó. Naʻá ku kau ki he Siasí, ka ko au tokotaha pē ʻi hoku fāmilí naʻe kau ki aí.

Hili ha taʻu ʻe taha nai ʻeku kau ki he Siasí, naʻá ku fakatokangaʻi naʻe fakaʻau ke mālohi ange ʻeku fakamoʻoní ʻi he ʻaho kotoa pē, ka naʻe ʻi ai e meʻa naʻe ʻikai ke u maʻu. Naʻe ʻikai ke u ʻiloʻi ko e fānau au ʻa e ʻOtuá.

Ko e moʻoni kuó u tali e ʻOtuá ko e Tamai ia ʻa e kakai kotoa pē. Ka naʻe ʻikai ke u ʻiloʻi ʻe au ʻokú Ne ʻafioʻi ʻa e ngaahi meʻa takitaha kuó Ne fakatupú. Ne u fehuʻi pē kiate au, “ʻOku lahi ʻa e ngaahi meʻa ʻi he māmaní, ʻe anga fēfē leva Haʻane ʻafioʻi fakatāutaha au? ʻE lava fēfē ke Ne lau au ko Hono ʻofefine? ʻE lava fēfē ke Ne ʻofa ʻiate au ʻo hangē pē Haʻane fānaú?”

Naʻá ku fakakaukau ki he ngaahi fehuʻi ko ʻení peá u lotu ki he Tamai Hēvaní. Taimi nounou mei ai lolotonga ʻeku ako folofolá, ne u lau ʻeni ʻi he 1 Fakamatala Meʻa Hokohoko 28:9. Naʻe folofola ʻa e Tuʻi ko Tēvitá ki hono fohá, “Pea ko koe, ʻe Solomone ko hoku foha, ke ke ʻilo ʻe koe ki he ʻOtua ʻo hoʻo tamaí, peá ke tauhi kiate ia ʻaki ho lotó kotoa, pea ʻi he loto fie fai: he ʻoku hakule ʻe [he ʻEikí] ʻa e loto kotoa pē, pea ʻokú ne ʻiloʻi ʻa e filioʻi mo e fakakaukau kotoa pē; kapau te ke kumi kiate ia, te ke ʻilo ia ʻe koe; pea kapau te ke siʻaki ia, te ne siʻaki koe ʻo lauikuonga.”

ʻOku ʻikai mo ha potufolofola tatau mo ʻeni kuó ne ʻomi au ke u ofi ange ki heʻeku Tamai ʻi Hēvaní. ʻIkai ngata pē ʻi heʻene fakamoʻoniʻi mai ko e ʻofefine au ʻo e ʻOtuá ka te u ʻilo Ia ʻo kapau te u kumi kiate Ia. Naʻá ne fakamoʻoniʻi mai kiate au ʻa hoku natula faka-ʻOtuá. Kuo teʻeki ai ke u ului kakato ʻi hoku lotó ki he fakakaukau ko ia ko e fānau au ʻa e ʻOtuá. Naʻá ku ʻamanaki naʻe moʻoni e ngaahi meʻa ko ʻení ka naʻe ʻikai lava ke u tui ki he ʻilo ko ia ʻoku ʻi ai ha Tamai Hēvani ʻofa pehē. Naʻe ʻikai mahino kiate au ha Tokotaha naʻá Ne lava ke ʻiloʻi ʻa e ngaahi fakakaukau mo e ngaahi kakapa ʻa hoku lotó. Naʻe ʻikai ke u lava ʻo tali ʻEne ʻofá lolotonga ʻeku ʻiloʻi ʻeku ngaahi tōnounoú mo e lahi e ngaahi fehālaaki kuó u faí.

Naʻe lahi e ngaahi meʻa naʻe akoʻi kiate au ʻe he folofolá. ʻUluakí ko Tēvita, ʻa ia ne lahi ʻene ngaahi fehālaakí ka naʻá ne akoʻi hono foha ko Solomoné ke tauhi kakato kiate Ia. ʻE lava ke ʻilo ʻe Solomone ʻa e ʻEikí ʻo ka ne fai ʻeni. Naʻe fakatupu ʻe heʻeku lau e ngaahi lea ko ʻení ha holi mālohi ʻi hoku lotó ke fakatupu ha fetuʻutaki fakatāutaha mo ʻeku Tamai ʻi Hēvaní. Naʻá ku ako lahi ange ʻo kau ki he ngaahi tōʻonga ʻofa ʻa e Tamai Hēvaní. Hangē ko Tēvita mo Solomoné, naʻá ku ʻiloʻi ʻe lava ke u ʻilo Ia. Naʻe tupulaki ʻema fetuʻutakí. Naʻe ʻomai ʻe he folofolá ha founga ke u moʻui ʻaki, pea naʻá ku ʻiloʻi ʻene moʻoní.

Naʻá ku ʻiloʻi ʻoku ʻafioʻi fakatāutaha au ʻe he Tamai Hēvaní. Ne hokohoko atu pē ʻeku ako ʻa e potufolofola ko ʻení kae ʻoua kuo mahino lelei ki hoku ʻatamaí ʻa e kupuʻi lea “ʻoku hakule ʻe [he ʻEikí] ʻa e loto kotoa pē.” Ko e taimi kotoa pē naʻa ku lau ai iá, naʻe fanafana mai ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ki hoku lotó ʻoku ʻafioʻi ʻe he Tamai Hēvaní ʻa e meʻa kotoa pē, naʻa mo e ngaahi “filioʻi mo e fakakaukau kotoa pē.” Naʻá ku ʻiloʻi naʻe ʻikai ngata pē ʻi heʻene hoko ko hoku Tupuʻangá ka ko ʻeku Tamai ʻofa Ia pea ko ʻEne fānau ʻofeina au. Kuo faifai peá u tali ʻokú Ne ʻafioʻi au. ʻOkú Ne ʻafioʻi ʻeku ngaahi fakakaukau liló, ngaahi kakapá, fakaʻānauá, ngaahi holí, manavasiʻí, ngaahi taumuʻá, pea mahuʻinga taha kiate aú, ʻa ʻeku ngaahi fakakaukaú. ʻOkú Ne ʻafioʻi au ʻo hangē ko hono ʻiloʻi au ʻe heʻeku mātuʻa ʻi he māmaní, ka ʻoku mahulu ange Ia. Ko e ngaahi ʻilo ʻeni naʻe maʻu ai ʻeku fakamoʻoni ko e fānau au ʻa e ʻOtuá.

Tā fakatātaaʻi ʻe Taia Morley