„Ó, kéž bych byl andělem a mohl splniti přání srdce svého“
Naléhavě [vás] vyzývám, abyste využívali chrámů Církve. Jděte tam a chopte se toho velkého a podivuhodného díla, které nám Bůh nebes připravil.
Moji milovaní bratří a sestry, opět vás vítáme na velké celosvětové konferenci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Alma prohlásil: „Ó, kéž bych byl andělem a mohl splniti přání srdce svého, abych vyšel a mluvil pozounem Božím, hlasem, který by otřásl zemí, a volal ke všem národům, aby činili pokání.“ (Alma 29:1.)
Dosáhli jsme bodu, kdy toto již téměř dokážeme. Zasedání této konference budou přenášena do celého světa a řečníci budou slyšeni a viděni Svatými posledních dnů na každém kontinentu. Ušli jsme již velký kus cesty při naplňování vize, která je zaznamenána v Knize zjevení: „I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku i lidu.“ (14:6.)
Toto je tak velkolepá událost, moji bratři a sestry! Lze to pochopit jen s obtížemi. Promlouváme z tohoto podivuhodného Konferenčního centra. Neznám jinou budovu, která by se mu rovnala.
Jsme jako jedna velká rodina, jsme představiteli lidské rodiny v tomto rozsáhlém a nádherném světě.
Mnoho z vás se v červnu zúčastnilo zasvěcení chrámu Nauvoo. Byla to velkolepá a podivuhodná událost, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Nezasvětili jsme pouze velkolepou budovu, dům Páně, zasvětili jsme také nádherný památník proroka Josepha Smitha.
V roce 1841, dva roky poté, co přišel do Nauvoo, provedl první výkop pro dům Páně, který zde měl stát jako korunovační klenot díla Božího.
Jen s obtížemi lze uvěřit tomu, že v podmínkách a okolnostech té doby byla navržena tak velkolepá budova, která měla stát na tehdejším americkém pohraničí.
Pochybuji, vážně pochybuji, o tom, že v celém státě Illinois byla kdy postavena budova srovnatelného architektonického stylu a velkoleposti.
Chrám měl být zasvěcen dílu Všemohoucího, aby bylo dosaženo Jeho věčných záměrů.
Nešetřili žádného úsilí. Žádná oběť nebyla příliš velká. V příštích pěti letech muži opracovávali kámen a pokládali paty zdí a základy, stavěli zdi a vyráběli ornamenty. Stovky jich odešli na sever, aby tam po určitou dobu žili a těžili dřevo, velké množství dřeva, a pak ho vázali dohromady a vytvářeli z něho vory, které spouštěli po řece do Nauvoo. Z tohoto dřeva vyrobili nádherné římsy. Shromažďovali každou penny, aby mohli koupit hřebíky. Přinesli nepředstavitelné oběti, aby mohli získat sklo. Stavěli chrám Boží a ten musel být postaven z toho skutečně nejlepšího, co dokázali zajistit.
Uprostřed všech těchto aktivit byli dne 27. června 1844 prorok a jeho bratr Hyrum v Carthage zavražděni.
Nikdo z nás, kteří žijeme dnes, nedokáže pochopit, jak hrozivá rána to pro Svaté byla. Jejich vůdce už nežil, on, muž vizí a zjevení. Nebyl jenom jejich vůdcem. Byl jejich prorokem. Jejich zármutek byl veliký, jejich utrpení hrozivé.
Ale Brigham Young, president Kvora Dvanácti, převzal otěže. Joseph přenesl svou pravomoc na bedra apoštolů. Brigham se rozhodl chrám dokončit, a tak práce pokračovala. Za dne i noci naplňovali svůj cíl bez ohledu na veškeré hrozby, které na ně chrlila lůza, jež pohrdala zákony. V roce 1845 již věděli, že nebudou moci zůstat ve městě, které vystavěli z močálů u řeky. Věděli, že budou muset odejít. Nastal okamžik horečnatého úsilí – nejprve dokončit chrám a potom postavit vozy a shromáždit zásoby, aby mohli odejít do pustiny na západě.
Práce na obřadech započala ještě předtím, než byl chrám úplně dokončen. Pokračovali v tomto horečnatém úsilí až do studené zimy roku 1846, kdy lidé začali opouštět své domy a vozy pomalu sjížděly Parleyovou ulicí až k vodě a poté přes řeku a vzhůru po břehu na straně státu Iowa.
Přesun pokračoval. Byla tak strašlivá zima, že řeka zamrzla. To jim ale umožnilo přejít po ledu.
Naposledy se ohlédli na východ, aby spatřili město svých snů a chrám svého Boha. Pak se obrátili na západ – vstříc osudu, který neznali.
Chrám byl následně zasvěcen a ti, kteří ho zasvětili, řekli „amen“ a vydali se na cestu. Budova byla později vypálena žhářem, který při tomto zlovolném skutku málem přišel o život. Tornádo nakonec srovnalo se zemí většinu toho, co ještě zbývalo. Dům Páně, velkolepý cíl jejich úsilí, již nestál.
Nauvoo se téměř stalo městem duchů. Upadalo, až téměř zaniklo. Chrámový pozemek lidé zorali a udělali z něj pole. Roky plynuly a pomalu se blížilo probuzení. Naši lidé, potomci těch, kteří tam kdysi žili, si uchovali vzpomínku na své předky a přáli si poctít ty, kteří zaplatili tak obrovskou cenu. Město postupně oživlo a části Nauvoo byly renovovány.
Na základě nabádání Ducha a motivováni přáním mého otce, který v té oblasti sloužil jako misijní president a který si přál ke stému výročí Nauvoo znovu postavit tento chrám, ač toho nikdy nedosáhl, jsme na dubnové konferenci v roce 1999 oznámili, že tuto historickou stavbu postavíme znovu.
Vzduch naplnilo nadšení. Přihlásili se muži a ženy, kteří si přáli pomoci. Velké finanční příspěvky byly darovány a dovedné ruce nabídly svou pomoc. Opět jsme nelitovali žádného výdaje. Chystali jsme se znovu postavit Dům Páně jako památník proroka Josepha a jako oběť našemu Bohu. A 27. června letošního roku, odpoledne, přibližně ve stejnou dobu, kdy byli Joseph a Hyrum zastřeleni v Carthage před 158 lety, jsme zahájili zasvěcení této nové velkolepé budovy. Je to nanejvýš krásná stavba. Stojí přesně na tomtéž místě, kde stál původní chrám. Její venkovní rozměry se shodují s originálem. Je to důstojný a vhodný památník velkého proroka této dispenzace, Josepha, Vidoucího.
Jsem tak vděčný, jsem tak hluboce vděčný za to, k čemu došlo. Dnes na té vyvýšenině u města Nauvoo stojí Josephův chrám, velkolepý dům Boží, je situován západním směrem a ční nad městem, řekou Mississippi a pláněmi Iowy. Zde, v údolí Salt Lake, stojí Brighamův chrám, chrám Salt Lake, který je situován východním směrem k onomu krásnému chrámu v Nauvoo. Hledí jeden ke druhému jako začátek a konec knihy, která obsahuje kapitoly plné utrpení, zármutku, oběti a i smrti tisíců těch, kteří ušli onu dlouhou pouť od řeky Mississippi do údolí Great Salt Lake.
Nauvoo se stalo 113. chrámem v provozu. Od té doby jsme zasvětili další v Haagu v Nizozemí, který zvýšil jejich celkový počet na 114. Tyto nádherné budovy rozmanité velikosti a architektonického stylu jsou nyní rozsety po všech národech země. Byly postaveny tak, aby umožňovaly našemu lidu pracovat na díle Všemohoucího, jehož záměrem je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka (viz Mojžíš 1:39).Tyto chrámy byly postaveny proto, abychom je používali. Když je používáme, ctíme tak svého Otce.
V úvodu této konference vás, moji milovaní bratří a sestry, naléhavě vyzývám, abyste využívali chrámů Církve.
Jděte tam a chopte se toho velkého a podivuhodného díla, které nám Bůh nebes připravil. Učme se tam Jeho cestám a Jeho záměrům. Uzavírejme tam smlouvy, které nás povedou po cestách spravedlivosti, nesobeckosti a pravdy. Kéž jsme tam spojeni jako rodiny věčnou smlouvou uzavřenou pravomocí kněžství Božího.
A kéž tam poskytujeme tatáž požehnání těm, kteří jsou z předchozích pokolení, ano, našim vlastním předkům, kteří čekají na skutek služby, kterou jim nyní můžeme poskytnout.
Kéž na vás spočívají požehnání nebes, moji milovaní bratří a sestry. Kéž se Eliášův duch dotýká vašeho srdce a nabádá vás vykonávat tuto práci za druhé, kteří nemohou postoupit dál, pokud ji vy nevykonáte. Kéž se můžeme radovat z této slavné výsady, která nám náleží, o to se pokorně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.