Žena víry
Žena víry důvěřuje Bohu… Ví, že On se zajímá o její život. Ví, že On ji zná. Miluje Jeho slova a zhluboka pije tuto živou vodu.
Mám ráda Pána Ježíše Krista a Jeho Církev, která byla v dnešní době znovuzřízena na zemi. Jako pokladu si cením učení o Jeho svatém životě od novorozeněte až po vzkříšeného muže, Syna Božího.
Ze stránek Bible jsem Ho sledovala, jak „prospíval moudrostí, a věkem, a milostí u Boha i u lidí.“1 Díky své četbě jsem byla při tom, když křísil mrtvé. Uzdravoval nemocné, nasytil zástup 5000, přinášel útěchu a naději a způsob nalezení míru do světa, který stvořil. Odpustil těm, kteří se mu vysmívali, trýznili jej a křižovali – neboť nevěděli, co činí. Viděla jsem božskou lásku a péči, kterou pociťoval vůči své matce, ačkoli sám trpěl největšími bolestmi. Přemohl smrt, abychom ji mohli i my přemoci. Připravil pro nás místo v nebi u našeho Nebeského Otce. Vyučoval nás plánu štěstí a dal nám vidinu tohoto plánu a naději jej následovat. Žil životem nejvyšší oběti a životem služby, aby naplnil plán Boha, svého Otce.
Žena Svatých posledních dnů, která následuje Kristův příklad ve svém každodenním životě, začíná naplňovat plán, který pro ni Bůh, náš Otec, má. Tím může být mocnou silou dobra na tomto světě a překonávat obtíže smrtelnosti. Takové ženy jsem poznala a jsou pro mne světlem, které ukazuje cestu. Žena Svatých posledních dnů, která následuje Krista, je skutečnou křesťankou v pravém smyslu toho slova. Je ženou víry, která důvěřuje Bohu, věří si a nebojí se.
Žena víry důvěřuje Bohu a protivenství překonává nadějí. Ví, že On se zajímá o její život. Ví, že On ji zná. Miluje Jeho slova a zhluboka pije tuto živou vodu. Je vděčná za proroka, kterého On vyslal v těchto posledních dnech, a důvěřuje jeho radám a chová se podle nich, neboť ví, že tak najde bezpečí a mír. V modlitbě hledá ono laskavé neomylné vedení a pomoc od naslouchajícího Nebeského Otce. Modlí se a současně naslouchá – takže komunikace může plynout v obou směrech. A důvěřuje mu, že On ji svým tichým a klidným způsobem povede za ruku a vyslyší její modlitby.2
Žena víry si věří, protože rozumí božskému plánu našeho Nebeského Otce a své úloze při žehnání životů. Věří si, protože každá oběť, kterou musí podstoupit, je určena pro něco věčného. Ví, co je oběť, protože zná život Spasitele. Ví, že její oběti mohou být ve srovnání s Jeho nepatrné, ale ví, že Bůh rozumí všemu, co ona dělá pro posílení svého domova a rodiny a světa, ve kterém žije, a cení si toho. Její sebedůvěra roste, protože je ctnostná a milá a laskavá, což je ještě lepší než být krásná. Taková žena má čisté úmysly. Je milá a něžná a laskavá. Srdce jejího manžela a jejích dětí se na ni spoléhají.3 A stejně se na ni spoléhají děti, mládež nebo ženy, jež byla povolána učit a vést a jimž slouží a dává lásku – ti všichni jsou k ní přitahováni, protože kolem sebe šíří zvláštní atmosféru. To přitažlivé a důležité v ní je obraz Boha, který si vštípila do rysů svého obličeje.4 Tato žena věří, že si vytváří takový charakter a že dělá takové věci, které jí zajistí pozvání do přítomnosti Nebeského Otce. Bude ho schopna přijmout s pocitem, že tam plně patří, že On ji zná a miluje ji a cení si jí jako pokladu neustále a navždy.
Žena víry se nebojí. Nebojí se, protože Bůh je s ní.5 V jejím životě není žádná nejistota, žádný nejednoznačný tón. Je schopna žít podle svých zásad, protože studuje nauky a učení dokonalého učitele, Mistra. Tato žena je vznešeným příkladem pro všechny, kdo ji znají. Jistěže není dokonalá, nikoli však proto, že by neměla dokonalé zásady nebo dokonalý příklad Ježíše Krista, ale protože je lidská bytost. Straní se zlých vlivů a nečistých věcí, a pokud něco takového pronikne na její území, stává se z ní lvice, která brání svá lvíčata. Statečná žena víry má odvahu mluvit se svými dětmi o věcech a činnostech, které by je mohly zničit. Nejenže jim vysvětlí své odhodlání, ale své odhodlání jim ukáže ve svém každodenním životě – ve způsobu, jak se obléká, v tom, co čte a sleduje, jak tráví svůj volný čas, co má ráda a čemu se směje, koho přitahuje a jak jedná ve všech dobách, ve všech věcech, ať je kdekoli. Taková žena má svůj vlastní charakteristický styl, který je přitažlivý a radostný a zářivý a dobrý. Naše dívky a naše mladé ženy se mohou spolehnout na její příklad. Modlíme se, aby byly také nebojácné při vyhledávání a prosazování toho, co je povznášející, šťastné a uměřené, protože jsou naší budoucností.
Děkujme Nebesům za ženy víry v našich životech. Žena víry miluje Pána. Chce mu to dát poznat životem, který žije, slovy, která promlouvá, službou, kterou poskytuje Jeho dětem, každým svým skutkem. Taková žena ví, že On ji miluje, ačkoli není dokonalá, a stále se snaží se zlepšovat. Ví, že pokud bude dělat to nejlepší, čeho je schopna, bude to postačovat, jak nám řekl president Hinckley.6
Žena víry je ve svém životě požehnána věrnými muži, kteří jsou nositeli kněžství Božího a kteří tuto výsadu ctí: svým otcem, biskupem, manželem, bratry, syny. Ti všichni si cení jí a všech božských darů, které Bůh této své dceři dal. Podporují ji a povzbuzují a rozumějí velkolepému poslání, které má v životě jako žena. Milují ji, žehnají ji. Tato žena víry jim také žehná při společné cestě životem. Tito muži vědí, jak učí Písma, že „lépe jest dvěma než jednomu… Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého.“7
Chci vyjádřit svou vděčnost úžasným ženám víry a velkým vznešeným mužům a své milované rodině, kteří mne v mém životě podpírají a inspirují. Stali se pro mne obzvláště velkým požehnáním, když jsem se pokoušela plnit své posvátné povolání od Pána jako generální presidentka Mladých žen.
Drazí bratři a sestry, ráda bych vám vyjádřila svou lásku, i lásku, kterou pociťuji vůči našemu Otci na nebesích a jeho milovanému Synu, Pánu Ježíši Kristu. Budu je ctít a navždy jim sloužit celým svým srdcem a budu za tuto výsadu vděčná. Ve jménu Ježíše Krista, amen.