2010
Naʻe Fakatupu ʻe he Tamai Hēvaní mo Sihova ʻa e Māmaní
Fēpueli 2010


Ngaahi Talanoa ʻo Sīsuú

Naʻe Fakatupu ʻe he Tamai Hēvaní mo [e ʻEikí] ʻa e Māmaní

Naʻe folofola ʻa Sihova, “Ke maama!” Fakafokifā pē, kuo malama ha maama ngingila ʻi he fakapoʻuli ʻo e vavaá. Naʻe ʻafioʻi ʻe he Tamai Hēvaní mo Sihova naʻe lelei ʻa e māmá. Naʻá Na ui ʻa e māmá ko e ʻaho mo e poʻulí ko e pō. Kuo kamata ha māmani foʻou.

Naʻe fakahinohino ʻe he Tamai Hēvaní ʻa Sihova ʻi hono fakatupu ʻo e māmaní. Naʻá Na palaniʻi lelei fakataha koeʻuhí ke ʻi ai ha meʻakai, vai, fanga monumanu, pea mo e meʻa kotoa pē te tau fie maʻu ʻi hotau ʻapi ʻi he māmaní.

Naʻe fakaʻaongaʻi ʻe Sihova ʻa e mālohi ʻo e lakanga fakataulaʻeikí ke fokotuʻutuʻu ʻa e ngaahi ʻelemēnití. Naʻe talangofua ʻa e meʻa kotoa pē ki Heʻene tuʻutuʻuní. Naʻá Ne fakatupu ha palanite ʻaki ha ngaahi maka mo e kelekele pea mo e vai. Naʻá Ne tānaki fakataha ʻa e ngaahi vaí ke faʻu ʻa e ngaahi tahí mo e ngaahi ʻōsení.

Ko e taimi naʻá Ne folofola ai, “Tuku ke ʻi ai ha fonua mōmoá,” naʻe tupu leva ʻa e ngaahi moʻungá, ngaahi tafungofungá, pea mo e ngaahi teleʻá ʻi he veʻe tahí. Naʻá Ne fakatupu ʻa e langí mo e ngaahi ʻaó ʻi ʻolunga ʻi he fonuá mo e vaí.

Naʻe hoko leva ʻa e foʻi māmaní kotoa ko ha ngoue ʻa e ʻOtuá. Naʻe tuku ʻa e ngaahi tengaʻi ʻakaú ki he kelekelé ke tupu ko ha ngaahi ʻuluʻakau ʻoku ʻi ai ha moli melie, ʻakau iiki mo hano ngaahi fua maʻá e fanga manupuná ke nau tositosi ai, pea mo e mohukú ke ne ʻuʻufi ʻa e ngaahi moʻungá.

Naʻe fakatupu ʻe Sihova ʻa e laʻaá ke ʻulo ʻi he ʻahó kotoa koeʻuhí ke lava ʻa e ʻakaú ʻo tupu. Naʻá Ne fakatupu ʻa e māhiná mo e ngaahi fetuʻú ke nau ulo ʻi he poʻulí. Naʻá Ne ʻai ʻa e māmaní ke vilo takai ʻi hono ʻalungá koeʻuhí ke ʻi ai ʻa e ngaahi ʻahó, faʻahitaʻú, pea mo e ngaahi taʻú.

Naʻá Ne fakatupu ʻa e meʻa-moʻui kotoa pē ʻoku ʻi he vaí mo fakafonu ʻa e ʻataá ʻaki ʻa e manupuna kotoa pē ʻoku puna. ʻOku lutu e fanga tofuaʻá. Ngaʻeke ʻa e kolukalú. Tāpate mo e fanga pató. Pea kapapuna mo e fanga pelikaní.

Naʻe fakatupu ʻe Sihova ʻa e fanga kangakaluú, ʻa ē ʻoku nau tauhi ʻenau fanga kiʻi pēpeé ʻi he kato honau keté ʻi he lolotonga ʻenau topuna holó mo e fanga ngeli ʻoku vilo mei he ʻuluʻakaú ʻaki honau ikú. Ko e ʻinisēkite kotoa pē ʻoku totolo; ʻa e moko kotoa pē ʻoku totolo; ʻa e manu moʻui kotoa pē ʻoku ngungulu, talua, pe māfulu—naʻe fakatupu kotoa kinautolu ʻe Sihova. Naʻe fakatupu kinautolu taki taha ke ʻi ai haʻanau fānau pea ke tatau pē mo ʻenau mātuʻá. Naʻe faifai pea maau ʻa e māmaní ke hoko ko ha ʻapi maʻá e fānau ʻa e Tamai Hēvaní.

Ko ʻĀtama mo ʻIvi ʻa e ʻuluaki ʻi he fānau fakalaumālie ʻa e Tamai Hēvaní ke omi ki māmani ʻo maʻu ha sinó. Naʻe tāpuakiʻi kinaua ʻe he Tamai Hēvaní ko e husepāniti mo e uaifi. Naʻe ʻafioʻi ʻe Sihova ko e meʻa kotoa pē naʻe ʻosi fakatupu naʻe mātuʻaki lelei ʻaupito!

Naʻe fakahā leva ʻe he Tamai Hēvaní kia ʻĀtama mo ʻIvi “ke na fanafanau mo fakatokolahi” koeʻuhí ke nofoʻi ʻe heʻena fānaú mo e fānau ʻa ʻena fānaú ʻa e funga ʻo e māmaní.

Ko e kiʻi pēpē foʻou kotoa pē ʻoku fāʻeleʻi mai te ne maʻu ha sino fakamatelie mei heʻene mātuʻa fakamāmaní pea ko ha fānau fakalaumālie ia ʻa e Tamai Hēvaní. Pea ko e fānau kotoa pē ʻoku haʻu ki māmani ʻoku tāpuakiʻi ʻaki ia e māmani fakaʻofoʻofa naʻe fakatupu ʻe he Tamai Hēvaní mo Sihová.

Naʻe fokotuʻutuʻu ʻe Sihova ha palanite naʻe ʻi ai ha kelekele, ngaahi ʻōseni, langi, pea mo ha ngaahi ʻao.

Ko e fānau kotoa pē ʻoku haʻu ki māmani ʻoku tāpuakiʻi ʻaki ia e māmani fakaʻofoʻofa naʻe fakatupu ʻe he Tamai Hēvaní mo Sihová.

Naʻe fakatupu ʻe Sihova ʻa e laʻaá ke ulo koeʻuhí kae lava ʻa e ʻakaú ʻo tupu.

Mei toʻohemá: toʻo mei he Kalaisi mo e Talavou Koloaʻiá, tā ʻe Heinrich Hofmann, ʻi he angalelei ʻa e C. Harrison Conroy Co.; tā ʻo māmaní © Corbis; tā ʻo e fanga kiʻi ʻinisēkité © Getty Images; tā ʻo e ngaahi tengaʻi ʻakaú naʻe fai ʻe John Luke; tā fakatātaaʻi ʻe Sam Lawlor; faitaaʻi ʻe Craig Dimond