Požehnaní jsou všichni čistí v srdci
Kéž Bůh žehná našemu opravdovému úsilí být čistého srdce a mysli, aby „ctnost [mohla zdobiti myšlenky naše] neustále“.
Když jsme jednoho slunného rána před několika lety kráčeli s manželkou po pláži v Karibiku, uviděl jsem několik rybářských loděk, které byly vytažené na písek. Když jsme se zastavili, abychom si je prohlédli, dozvěděl jsem se o rybaření něco, na co nikdy nezapomenu. Místní rybáři, místo aby používali sítě, vlasce nebo háčky, používali jednoduché pasti zhotovené z drátěného pletiva. Každá past měla tvar krabice. Rybáři vystřihli na každé straně pasti asi dvacet centimetrů dlouhé podélné otvory a potom ohnuli dráty dovnitř a tak vytvořili úzké štěrbiny, kterými mohla ryba vplout dovnitř.
Pravděpodobně si umíte představit, jak past fungovala. Rybáři vyvezli past s návnadou na moře a spustili ji ke dnu. Když se k pasti přiblížila ryba dostatečně velká k obědu a ucítila návnadu, našla otvor na straně pasti a vplula dovnitř, prostě se protlačila mezi nastříhanými dráty. Když se potom chycená ryba snažila vyplavat, zjistila, že jedna věc je vtlačit se mezi dráty, aby se dostala do pasti, ale že je něco úplně jiného plavat proti ostrým koncům drátu, aby se dostala ven – byla tedy polapená. Když se rybáři vrátili, vytáhli past z vody a ulovená ryba se brzy stala čerstvým obědem z moře.
Ve Starém zákoně je zpráva o někom, kdo se chytil do podobné pasti. Tím mužem byl mocný král David, a to, co se přihodilo, je jedním z nejsmutnějších příběhů v písmech.
„I stalo se… když králové vyjíždívají na vojnu, že poslal David Joába a služebníky své s ním, též i všecken Izrael, [a oni bojovali proti Ammonovi]. David pak zůstal v Jeruzalémě.
Tedy stalo se k večerou, když vstal David s ložce svého, procházeje se po paláci domu královského, že uzřel s paláce ženu, ana se myje; kterážto žena byla vzezření velmi krásného.“ (2. Samuelova 11:1–2.)
David se dozvěděl, že žena se jmenuje Betsabé. Její manžel, voják Uriáš, byl pryč a se zbytkem vojska, ve kterém měl být i David, jejich král, bojoval s Ammonitskými. David nechal Betsabé přivést do paláce. Dopustili se cizoložství, Betsabé otěhotněla a David se začal bát, že jejich cizoložství vyjde najevo. Nařídil, aby Uriáše poslali zpět do Jeruzaléma, doufaje, že hřích zakryje. Uriáš se vrátil, ale ze zásady odmítl vejít do svého domu, aby navštívil Betsabé. David potom zařídil, aby byl Uriáš zabit v bitvě (viz 2. Samuelova 11:3–17). Tato série strašlivých rozhodnutí přinesla smrt Uriášovi a bídu Davidovi, Betsabé a nakonec celému království. Bible velmi mírně říká: „Nelíbilo se to Hospodinu, co učinil David.“ (2. Samuelova 11:27.)
Vidíte, jak se David polapil do této pasti? Byl na střeše svého paláce, díval se dolů na sousední dvůr a spatřil něco, co neměl nikdy vidět. To byla protivníkova návnada. Slušnost, cudnost a zdravý úsudek vyžadovaly, aby se David ihned odvrátil a nedíval se, on ale neudělal ani jedno z toho. Místo toho své mysli dovolil, aby se uchýlila k zakázaným fantaziím, tyto myšlenky vedly ke skutkům, a vše ve víru událostí rychle upadalo od špatného přes horší až k fatálnímu konci. David byl polapen, a mělo to pro něho věčné důsledky.
Dnes existuje duchovní léčka nazývaná pornografie, a mnozí, svedeni jejími provokativními poselstvími, do této pasti vstupují. Jako u každé pasti je snadné vejít, ale obtížné je uniknout. Někteří si rozumově zdůvodňují, že se mohou příležitostně dívat na pornografii, aniž by trpěli jejími nepříznivými účinky. Na začátku říkají: „Není to tak špatné,“ nebo „Koho to zajímá?“ Nic se nestane“ nebo „Jsem jenom zvědavý.“ Ale to se mýlí. Pán varoval: „A ten, kdo hledí na ženu, aby jí byl žádostiv, zapře víru a nebude míti Ducha; a nečiní-li pokání, bude vyvržen.“ (NaS 42:23.) Přesně to se stalo Davidovi – díval se na Betsabé, zatoužil po ní, a ztratil Ducha. Jak odlišný mohl být zbytek Davidova života, kdyby se jenom díval jinam!
Ti, kteří se oddávají pornografii, spolu se ztrátou Ducha ztrácejí i vizi a soudnost. I oni se, stejně jako král David, snaží zakrýt svůj hřích, a zapomínají na to, že před Pánem není skrytého nic (viz 2. Nefi 27:27). Skutečné důsledky se začínají kupit, zatímco slábne sebeúcta, hořknou sladké vztahy, manželství chřadne a začínají přibývat nevinné oběti. Když zjistí, že to, na co se dívali, je již neuspokojuje, experimentují s ještě horšími obrazy. Pomalu se stávají závislými, i když o tom nevědí nebo to popírají, a jejich chování se, stejně jako u Davida, mění k horšímu, zatímco se jejich mravní měřítka rozpadají.
Tak jako degeneruje populární kultura na celém světě, ovládá špinavost v rostoucí míře sdělovací prostředky, zábavu, reklamu a internet. Ale popularita podle norem, které převládají ve světě, je velice nebezpečné měřítko na měření toho, co je správné, nebo dokonce toho, co není nebezpečné. Film nebo televizní pořad může být velmi známý a oblíbený u milionů diváků, a přesto ukazuje obrazy a jednání, které je pornografické. Pokud film obsahuje něco, co „není zas tak špatné“, automaticky to znamená, že to není ani příliš dobré. A tak skutečnost, že druzí sledují filmy nebo otevírají webové stránky, které nejsou vhodné, není pro nás žádnou omluvou. Život nositelů kněžství má napodobovat měřítka Spasitele a Jeho Církve, nikoli měřítka světa.
Spasitel učil: „A požehnaní jsou všichni čistí v srdci, neboť oni uvidí Boha.“ (3. Nefi 12:8.) Zaslíbení evangelia jsou povznášející a zušlechťující, dokonce oslavující. Tato zaslíbení přijímáme smlouvami, které jsou podmíněny naším čistým a mravným životem. Když žijeme správně a snažíme se očišťovat své srdce, přibližujeme se k Bohu a k Duchu. Stav našeho srdce rozhoduje o tom, kolik důkazů božskosti vidíme nyní ve světě, a kvalifikuje nás pro konečnou realizaci slibu, že čistí „uvidí Boha“. My usilujeme o čistotu. Apoštol Jan napsal:
„Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.“ (1. Jan 3:2–3.)
Pokud jste se již lapili do pasti pornografie, nyní je čas se s pomocí Spasitele osvobodit. Existuje cesta ven, ale k úniku budete potřebovat Jeho pomoc. Vaše úplné uzdravení bude záviset na vašem úplném pokání. Ihned jděte za svým biskupem. Usilujte o jeho inspirované vedení. Pomůže vám sestavit plán pokání, který obnoví vaši sebeúctu a přivede vám do života zpět Ducha. Uzdravující moc usmíření Pána Ježíše Krista léčí všechny choroby, dokonce i tuto. Obrátíte-li se z celého srdce ke Spasiteli a budete-li se řídit radami svého biskupa, naleznete uzdravení, které potřebujete. Spasitel vám pomůže najít sílu odolávat pokušení a moc překonat závislost. Jak učil Moroni:
„[Pojďte] ke Kristu a [chopte] se každého dobrého daru a [nedotýkejte] se daru zlého, ani věci nečisté…
Ano, pojďte ke Kristu a buďte v něm zdokonalováni a popírejte v sobě veškerou bezbožnost; a popřete-li v sobě veškerou bezbožnost a budete-li milovati Boha celou svou mocí, myslí a silou, pak je milost jeho postačující pro vás, abyste milostí jeho mohli býti dokonalí v Kristu.“ (Moroni 10:30, 32.)
Kéž Bůh žehná našemu opravdovému úsilí být čistého srdce a mysli, aby „ctnost [mohla zdobiti myšlenky naše] neustále“. (NaS 121:45.) Svědčím o vykupující lásce Spasitele a o očišťující moci Jeho usmíření, ve jménu Ježíše Krista, amen.