Pravda o všech věcech
Osobní zodpovědností každého z nás je dělat, co je třeba, abychom obdrželi silné svědectví a udrželi si ho.
Dnes večer přicházíme s nadějí a vírou, že odtud budeme odcházet posíleni a požehnáni Duchem Svatým, který učí pravdě.1 A právě o osobním hledání pravdy bych chtěl dnes hovořit.
Jako mladý muž jsem měl mnoho otázek ohledně Církve. Některé byly upřímné. Jiné nikoli a odrážely pochybnosti druhých.
Často jsem o svých otázkách mluvil s maminkou. Jsem si jist, že dokázala vytušit, že mnohé mé otázky byly upřímné a vycházely ze srdce. Domnívám se, že z otázek, které byly méně upřímné a konfliktnější, byla trochu zklamaná. Nikdy mě však kvůli mým otázkám neshazovala. Vždy naslouchala a snažila se je zodpovědět. Když měla pocit, že už řekla vše, co mohla, a já jsem měl stále otázky, říkávala něco na způsob: „Davide, to je dobrá otázka. Zatímco budeš hledat odpověď, číst a modlit se, zkus dělat to, o čem víš, že bys dělat měl, a nedělat to, o čem víš, že bys neměl.“ Toto se stalo při mém hledání pravdy určitým vzorem. Prostřednictvím studia, modlitby a dodržování přikázání jsem zjistil, že na všechny mé důležité otázky existují odpovědi. Také jsem zjistil, že u určitých otázek je zapotřebí stálé víry, trpělivosti a zjevení.2
Maminka vložila zodpovědnost za prohlubování víry a nacházení odpovědí na mě. Věděla, že důležité odpovědi získám tak, že budu hledat pravdu způsobem, který stanovil Nebeský Otec. Věděla, že musím najít pravdu. Věděla, že musím být ve svých otázkách upřímný a ochotný jednat podle toho, o čem jsem již věděl, že je pravda. Věděla, že ve snaze získat odpovědi od Pána musím studovat, modlit se a prohlubovat svou trpělivost. Ochota být trpělivý je součástí našeho hledání pravdy a vzoru, podle nějž Pán pravdu zjevuje.3
Časem jsem si uvědomil, že mě maminka učila vzoru Nebeského Otce pro hledání pravdy. Má víra rostla, odpovědi přicházely a já jsem přijal povolání na misii.
Na začátku mé misie nastal okamžik, kdy jsem si uvědomil, že musím vědět, zda je Církev pravdivá a zda byl Joseph Smith prorokem Božím. Pociťoval jsem to, co president Thomas S. Monson tak jasně vyjádřil na poslední generální konferenci: „Pokud o tomto nemáte pevné svědectví, udělejte vše, co je potřeba, abyste ho získali. Je nezbytně nutné, abyste v této složité době měli vlastní svědectví, neboť se svědectvím druhých se daleko nedostanete.“4 Věděl jsem, co je potřeba udělat. Musím číst Knihu Mormonovu s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem a tázat se Boha, zda je pravdivá.
Poslechněte si úžasné zaslíbení Nebeského Otce, které zaznělo prostřednictvím proroka Moroniho: „Až tyto věci obdržíte, chtěl bych vás nabádati, abyste se tázali Boha, Věčného Otce, ve jménu Krista, zda tyto věci nejsou pravdivé; a budete-li se tázati s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista, on vám projeví jejich pravdivost, mocí Ducha Svatého.“5
Abych získal to, co je v Knize Mormonově, musel jsem ji začít číst. Začal jsem od začátku a četl každý den. Někdo získá svědectví velmi rychle. U jiných si to vyžádá více času a modliteb a možná bude zapotřebí číst v této knize opakovaně a často. Já jsem předtím, než jsem obdržel zaslíbené svědectví, tuto knihu musel přečíst celou. Bůh mi nicméně projevil její pravdivost mocí Ducha Svatého.
Ve svém misionářském deníku jsem popsal svou radost z toho, že znám pravdu, i osobní vyjádření závazku a opravdového záměru jednat v souladu s pravdou, kterou jsem přijal. Napsal jsem: „Zavázal jsem se Otci v nebi i sobě, že budu dělat, co bude v mých silách; po zbytek života budu pracovat na 100 procent; udělám, cokoli se ode mě bude žádat, ale nyní mě čeká zbytek misie, a já ji proměním v úžasnou misii, za kterou se nebudu stydět, ne však pro sebe, ale pro Pána. Miluji Pána a toto dílo a jen se modlím o to, aby mě tento pocit nikdy neopustil.“
Zjistil jsem, že k tomu, aby tento pocit člověka nikdy neopustil, je zapotřebí stálé výživy a nepřetržitého úsilí činit pokání a dodržovat přikázání. President Monson řekl: „Svědectví … je třeba … udržova[t] silné a živé tím, že budete neustále poslušni přikázání Božích a budete se denně modlit a studovat písma.“6
Již mnoho let se ptám misionářů a mladých lidí po celém světě, co bylo počátkem jejich osobního úsilí najít pravdu a získat svědectví. Téměř bez výjimky odpovídají, že na počátku jejich úsilí získat osobní svědectví stálo osobní rozhodnutí přečíst Knihu Mormonovu od začátku a zeptat se Boha, zda je pravdivá. Tím se rozhodli sami působit, místo aby na sebe nechali působit7 pochybnosti druhých.
Abychom poznali pravdu, je třeba žít podle evangelia8 a vyzkoušet9 slovo. Jsme varováni, abychom neodporovali Duchu Páně.10 Pokání, jež jde ruku v ruce s odhodláním dodržovat přikázání, je důležitou součástí hledání pravdy každého jednotlivce.11 Ve skutečnosti možná budeme muset být ochotni odložit všechny hříchy, abychom poznali pravdu.12
Je nám přikázáno usilovat „o vědomosti, dokonce studiem a také vírou“, a vyhledávat „slova moudrosti z nejlepších knih“.13 Naše hledání pravdy se má zaměřovat na nejlepší knihy a nejlepší zdroje. Mezi ty úplně nejlepší patří písma a slova žijících proroků.
President Monson žádá každého z nás, abychom dělali, co je třeba pro to, abychom obdrželi silné svědectví a udrželi si ho.14 Co je nutné k tomu, aby se vaše svědectví prohlubovalo a sílilo? Osobní zodpovědností každého z nás je dělat, co je třeba, abychom obdrželi silné svědectví a udrželi si ho.
Trpělivé dodržování smluv, zatímco budeme dělat, co je třeba, abychom obdrželi od Pána odpovědi, je součástí Božího vzoru pro zjišťování pravdy. Obzvláště ve složitých situacích se od nás může žádat, abychom se „podrobovali … radostně a s trpělivostí veškeré vůli Páně“.15 Trpělivé dodržování smluv prohlubuje naši pokoru a touhu zjistit pravdu a umožňuje Duchu Svatému, aby nás „vedl po stezkách moudrosti, [abychom] byli požehnáni, aby se [nám] dařilo a [abychom] byli zachováváni“.16
S mou manželkou Mary máme velmi rádi jistou osobu, jež velkou část svého života zápolí s určitými aspekty Církve. Má ráda evangelium a Církev, ale přesto má otázky. Je zpečetěna v chrámu, aktivní v Církvi, plní svá povolání a je to úžasná matka a manželka. Celá léta se snaží dělat to, o čem ví, že je správné, a vyhýbat se tomu, o čem ví, že je špatné. Dodržuje své smlouvy a stále hledá. Občas je vděčná za to, že se může přidržovat víry druhých.
Přednedávnem poprosil biskup ji a jejího manžela o schůzku. Požádal je, aby přijali úkol v chrámu, v rámci nějž by sloužili v zastoupení těch, kteří potřebují chrámové obřady. Toto povolání je překvapilo, ale přijali je a započali službu v domě Páně. Jejich dospívající syn se nedávno zapojil do bádání v oblasti rodinné historie a našel v rodině jméno muže, za nějž nebyly vykonány chrámové obřady. Po nějakém čase dělali za tohoto muže a jeho rodinu chrámové obřady v zastoupení. Když klečeli u oltáře a probíhal obřad pečetění, měla tato úžasná, trpělivá žena, která tak dlouho hledala, určitý osobní duchovní zážitek, na základě kterého poznala, že chrám a obřady, jež se v něm provádějí, jsou pravdivé a skutečné. Zavolala své matce, zážitek jí vyprávěla a řekla, že i když má stále nějaké otázky, ví, že chrám je pravdivý, že chrámové obřady jsou pravdivé a že Církev je pravdivá. Její matka plakala vděčností za láskyplného, trpělivého Nebeského Otce a za dceru, která stále trpělivě hledá.
Vytrvalé dodržování smluv nám do života vnáší požehnání nebe.17
Nacházím velkou útěchu v Pánově zaslíbení, že „mocí Ducha Svatého můžete znáti pravdu ohledně všech věcí“.18 Můžeme poznat pravdu, aniž bychom věděli všechno. Můžeme poznat, že Kniha Mormonova je pravdivá. Ve skutečnosti, jak nás dnes odpoledne učil president Russell M. Nelson, můžeme „z ‚celé hloubky srdce svého‘ [viz Alma 13:27] pociťova[t], že Kniha Mormonova je jednoznačně slovo Boží“. A můžeme „to pociťovat tak hluboce, že bez ní nebudeme chtít prožít ani jediný den“.19
Můžeme poznat, že Bůh je náš Otec, který nás má rád; a že Jeho Syn Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel. Můžeme poznat, že členství v Jeho Církvi je třeba si vážit a že každotýdenní přijímání svátosti pomůže nám i naší rodině zůstat v bezpečí. Můžeme poznat, že díky chrámovým obřadům mohou být rodiny skutečně spolu na věky. Můžeme poznat, že Usmíření Ježíše Krista a požehnání plynoucí z pokání a odpuštění jsou pravdivá a skutečná. Můžeme poznat, že náš drahý prorok, president Thomas S. Monson, je prorok Páně a že jeho rádci a členové Kvora Dvanácti jsou apoštolové, proroci, vidoucí a zjevovatelé.
O tomto všem vím, že je to pravda, a vydávám své svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.