První kniha Nefiova

1 Já, ^aNefi, byv zrozen z ^bdobrých ^crodičů, byl jsem tudíž poněkud ^dpoučován ve všech vědomostech svého otce; a uviděv mnoho ^estrastí v průběhu svých dnů, nicméně byv velmi obdařen Pánem za všech svých dnů; ano, maje velikou znalost dobrotivosti a ^ftajemství Božích, tudíž činím ^gzáznam o svém působení za svých dnů.

2 Ano, činím záznam v otcově ^ajazyce, který sestává z vědomostí Židů a jazyka Egyptských.

3 A já vím, že záznam, který činím, je ^apravdivý; a činím jej svou vlastní rukou; a činím jej podle svých znalostí.

4 Neboť stalo se počátkem ^aprvního roku vlády ^bSedechiáše, krále judského (můj otec Lehi žil po všechny své dny v ^cJeruzalémě); a v témže roce přišlo mnoho ^dproroků prorokujících lidu, že musí činiti pokání, jinak veliké město ^eJeruzalém musí býti zničeno.

5 Pročež, stalo se, že můj otec ^aLehi, když vyšel, modlil se k Pánu, ano, dokonce z celého ^bsrdce svého za svůj lid.

6 A stalo se, když se modlil k Pánu, že se přiblížil ^asloup ohně a spočíval na skále před ním; a on viděl a slyšel mnoho; a pro věci, které viděl a slyšel, se nesmírně třásl a chvěl.

7 A stalo se, že se vrátil do svého vlastního domu v Jeruzalémě; a vrhl se na lože jsa ^apřemožen Duchem a tím, co viděl.

8 A jsa takto přemožen Duchem, byl unesen ve ^avidění, dokonce že viděl ^bnebesa otevřená, a myslel, že vidí Boha sedícího na svém trůnu obklopeného nesčetnými zástupy andělů, jak opěvují a chválí svého Boha.

9 A stalo se, že viděl Jednoho sestupujícího zprostředka nebe a spatřil, že jeho ^azáře převyšuje slunce v poledne.

10 A také viděl ^advanáct dalších, kteří ho následovali, a jejich jas překonával jas hvězd na obloze.

11 A sestoupili a vykročili po tváři země; a ten první přišel a stanul před mým otcem a dal mu ^aknihu a přikázal mu, aby četl.

12 A stalo se, že když četl, byl naplněn ^aDuchem Páně.

13 A četl řka: Běda, běda Jeruzalému, neboť viděl jsem ^aohavnosti tvé! Ano, a mnohé věci četl můj otec ohledně ^bJeruzaléma – že bude zničen, i jeho obyvatelé; mnozí zahynou mečem a mnozí budou ^codvedeni do zajetí do Babylonu.

14 A stalo se, že poté, co otec četl a viděl mnohé veliké a podivuhodné věci, volal mnohé věci k Pánu; jako: Veliká a podivuhodná jsou díla tvá, ó Pane Bože Všemohoucí! Trůn tvůj je vysoko v nebesích a tvá moc a dobrotivost a milosrdenství jsou nade všemi obyvateli země; a protože ty jsi milosrdný, nestrpíš, aby ti, kteří k tobě ^apřicházejí, zahynuli!

15 A těmito slovy promlouval můj otec, když chválil svého Boha; neboť duše jeho se radovala a celé srdce jeho bylo naplněno pro věci, které viděl, ano, které mu Pán ukázal.

16 A nyní já, Nefi, nečiním úplnou zprávu o tom, co můj otec napsal, neboť napsal mnohé z toho, co viděl ve viděních a ve snech; a také napsal mnohé z toho, co ^aprorokoval a promlouval ke svým dětem, o čemž neučiním úplnou zprávu.

17 Ale učiním zprávu o svém působení za svých dnů. Vizte, činím ^azkrácení ze ^bzáznamu svého otce na deskách, které jsem zhotovil svýma vlastníma rukama; pročež, poté, co zkrátím záznam svého otce, pak učiním zprávu o svém vlastním životě.

18 Tudíž, chtěl bych, abyste věděli, že poté, co Pán ukázal tolik podivuhodných věcí mému otci Lehimu, ano, o ^azničení Jeruzaléma, vizte, on vyšel mezi lid a počal mu ^bprorokovati a hlásati o tom, co viděl i slyšel.

19 A stalo se, že se mu Židé ^aposmívali kvůli tomu, co o nich svědčil; neboť vpravdě svědčil o zlovolnosti jejich a ohavnostech jejich; a svědčil, že to, co viděl a slyšel, a také to, co četl v knize, ukazuje jasně na příchod ^bMesiáše a také na vykoupení světa.

20 A když to Židé slyšeli, rozhněvali se na něj; ano, dokonce jako na proroky za stara, které ^avyvrhovali a kamenovali a zabíjeli; a také mu usilovali o život, aby ho o něj připravili. Ale vizte, já, Nefi, vám ukáži, že láskyplná ^bmilosrdenství Páně jsou nade všemi těmi, které on vyvolil pro jejich víru, aby je učinil mocnými až k moci vysvobození.