1 A stalo se, že já, Nefi, jsem se vrátil po rozmlouvání s Pánem do stanu svého otce.

2 A stalo se, že ke mně promluvil řka: Viz, snil jsem ^asen, ve kterém mi Pán přikázal, abyste se ty a bratří tvoji vrátili do Jeruzaléma.

3 Neboť viz, Laban má záznam o Židech a také ^arodokmen mých předků a ty jsou vyryty na deskách z mosazi.

4 Pročež, Pán mi přikázal, abyste ty a bratři tvoji šli do domu Labanova a usilovali o záznamy a donesli je sem dolů do pustiny.

5 A nyní viz, bratři tvoji reptají a říkají, že to, co od nich požaduji, je těžké; ale viz, nepožaduji to od nich já, nýbrž je to přikázání Páně.

6 Tudíž jdi, synu můj, a dostane se ti přízně Páně, protože ty jsi ^anereptal.

7 A stalo se, že já, Nefi, jsem řekl svému otci: ^aPůjdu a učiním věci, které přikázal Pán, neboť vím, že Pán nedává dětem lidským žádná ^bpřikázání, aniž by pro ně ^cpřipravil cestu, aby mohly uskutečniti věc, kterou jim přikazuje.

8 A stalo se, že když můj otec uslyšel tato slova, nesmírně se zaradoval, neboť věděl, že jsem byl Pánem požehnán.

9 A já, Nefi, a bratří moji jsme se vydali na cestu pustinou, se svými stany, abychom vyšli do země Jeruzalém.

10 A stalo se, že když jsme vyšli do země Jeruzalém, já a bratří moji jsme se společně radili.

11 A ^ametali jsme los – kdo z nás půjde do domu Labanova. A stalo se, že los padl na Lamana; a Laman šel do domu Labanova a mluvil s ním, zatímco on seděl ve svém domě.

12 A žádal od Labana záznamy, které byly vyryty na deskách z mosazi, jež obsahovaly ^arodokmen mého otce.

13 A vizte, stalo se, že se Laban rozhněval a vykázal ho ze své přítomnosti; a nechtěl, aby ony záznamy měl. Pročež, řekl mu: Viz, ty jsi lupič a já tě zabiji.

14 Ale Laman uprchl z jeho přítomnosti a vyprávěl nám o tom, co Laban učinil. A počali jsme býti nesmírně zarmouceni a bratří moji se chtěli vrátiti k mému otci do pustiny.

15 Ale vizte, já jsem jim řekl toto: Jakože žije Pán a jakože žijeme my, nesejdeme k svému otci do pustiny, dokud neuskutečníme věci, které nám Pán přikázal.

16 Pročež, buďme věrni v zachovávání přikázání Páně; tudíž sejděme do země ^adědictví svého otce, neboť vizte, on opustil zlato a stříbro a všeliké bohatství. A toto vše učinil kvůli ^bpřikázáním Páně.

17 Neboť on věděl, že Jeruzalém musí býti ^azničen pro zlovolnost lidu.

18 Neboť vizte, oni ^azavrhli slova proroků. Pročež, kdyby můj otec zůstal v zemi poté, co mu bylo ^bpřikázáno ze země uprchnouti, vizte, také by zahynul. Pročež, musí nezbytně býti, aby ze země uprchl.

19 A vizte, je to moudrost v Bohu, že máme získati tyto ^azáznamy, abychom mohli svým dětem zachovati jazyk svých otců;

20 A také abychom jim mohli ^azachovati slova, která byla promlouvána ústy všech svatých proroků, která jim byla dána Duchem a mocí Boží od počátku světa až do této nynější doby.

21 A stalo se, že těmito slovy jsem přesvědčil bratří své, aby byli věrni v zachovávání přikázání Božích.

22 A stalo se, že jsme sešli do země svého dědictví a shromáždili jsme své ^azlato a své stříbro a své drahocenné věci.

23 A poté, co jsme shromáždili tyto věci, vyšli jsme opět k domu Labanovu.

24 A stalo se, že jsme vešli k Labanovi a žádali jsme ho, aby nám dal záznamy, které byly vyryty na ^adeskách z mosazi a za něž jsme mu chtěli dáti své zlato a své stříbro a všechny své drahocenné věci.

25 A stalo se, že když Laban viděl náš majetek, a že je nesmírně veliký, ^abyl ho žádostiv natolik, že nás vykázal ven a poslal své služebníky, aby nás zabili, aby tak mohl náš majetek získati.

26 A stalo se, že jsme prchali před služebníky Labanovými a byli jsme nuceni tam svůj majetek zanechati, a ten padl do rukou Labanových.

27 A stalo se, že jsme uprchli do pustiny a služebníci Labanovi nás nedostihli a my jsme se ukryli ve skalní dutině.

28 A stalo se, že Laman se na mne rozhněval, a také na mého otce; a hněval se i Lemuel, neboť poslouchal slova Lamanova. Pročež Laman a Lemuel promlouvali mnoho ^atvrdých slov k nám, svým mladším bratrům, a bili nás, dokonce holí.

29 A stalo se, že když nás bili holí, vizte, přišel ^aanděl Páně a stanul před nimi a promluvil k nim řka: Proč bijete svého mladšího bratra holí? Nevíte, že ho Pán vyvolil, aby byl nad vámi ^bvládcem, a to pro vaše nepravosti? Vizte, vyjdete opět do Jeruzaléma a Pán vydá Labana do vašich rukou.

30 A poté, co k nám ^aanděl promluvil, odešel od nás.

31 A poté, co anděl odešel, Laman a Lemuel opět počali ^areptati řkouce: Jak je možné, že Pán vydá Labana do našich rukou? Vizte, je to mocný muž a může přikázati padesáti, ano, dokonce může padesát zabíti; tak proč ne nás?