2008
Ko e Fakaleleí mo e Tuí
‘Epeleli 2008


Ko e Fakaleleí mo e Tuí

Mei ha lea naʻe fai ʻi Sune ʻi ha seminā ʻa e kau palesiteni fakamisioná ʻi Polovo ʻi ʻIutā.

ʻĪmisi
Elder Dallin H. Oaks

Ko e ʻuluaki tefitoʻi moʻoni ʻo e ongoongoleleí ko e tui ki he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí. Ka ʻikai ʻa e tui ko ʻení, naʻe pehē ʻe he palōfita ko Molomoná, ʻoku ʻikai ke tau feʻunga ke lau fakataha kitautolu mo e kakai ʻo e Siasi ʻo e ʻEikí (vakai, Molonai 7:39). Ko e fuofua fekau naʻe fai ʻe Sihova ki he fānau ʻa ʻIsilelí ko e “ʻOua naʻá ke maʻu mo au ha ʻotua kehe ʻi hoku ʻaó” (ʻEkesōtosi 20:3). ʻOku totonu ke tau fakamuʻomuʻa maʻu pē ʻa e Fakamoʻuí. Ko e fakakaukau maʻongoʻonga ko ʻení—ʻa e pau ke tau tui mo fakamuʻomuʻa ʻa e ʻEikí—ʻoku hā ngali faingofua pē, ka ʻoku faingataʻa ia ki ha tokolahi he taimi ʻoku fakahoko aí.

ʻOku akoʻi mai ʻe he folofolá ʻoku maʻu e tuí ʻi he fanongo ki he folofola ʻa e ʻOtuá (vakai, Loma 10:17). Ko e folofola ʻa e ʻOtuá, ʻa ia ʻoku tau maʻu ʻi he folofolá, akonaki fakapalōfitá pea mo e fakahā fakafoʻituituí, ʻokú ne akoʻi mai ko e fānau kitautolu ʻa e ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá. ʻOkú ne akoʻi kitautoku ʻo kau ki he tupuʻanga mo e misiona ʻa Hono ʻAlo Tofu pē Taha Naʻe Fakatupú, ʻa ia ko Sīsū Kalaisi ko hotau Fakamoʻui mo e Huhuʻí. ʻI heʻetau fakavaʻe ʻaki ʻetau ʻilo ki he ngaahi moʻoni ko iá, ʻoku hoko ai e tui ki he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí ko ha fakapapau mo ha falala ʻoku ʻafioʻi mo ʻofeina kitautolu ʻe he ʻOtuá pea te Ne fanongo mo tali mai ʻetau ngaahi lotú ʻaki e meʻa ʻe lelei taha kiate kitautolú.

Ko e tui ki he ʻEikí ʻa e falala ki he ʻEikí. He ʻikai lava ke tau tui moʻoni ki he ʻEikí ʻo kapau he ʻikai ke tau falala kakato ki he finangalo mo e taimi ʻa e ʻEikí. Ko hono olá, neongo pe ko e hā hono mālohi ʻo ʻetau tuí, he ʻikai ke ne lava ʻe ia ʻo fakatupu ha ola ʻoku fepaki mo e finangalo ʻo e ʻEikí, ʻa ia ʻoku tau tui ki aí. Manatuʻi ʻeni he taimi ʻoku ngalingali ke ʻikai tali ai hoʻo ngaahi lotú ʻi he founga pe taimi ʻokú ke loto ki aí. Ko hono fakahaaʻi ʻo e tui ki he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí, kuo hoko maʻu pē ia ʻo fakatatau mo e fokotuʻutuʻu ʻa e langí, ki he lelei mo e finangalo mo e poto pea mo e taimi ʻa e ʻEikí. ʻI heʻetau maʻu e faʻahinga tui ko iá pea falala ki he ʻEikí, ʻoku tau ongoʻi malu mo nonga moʻoni ʻetau moʻuí.

ʻOku tau tomuʻa hanga hake ki hotau Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí. Ko Ia hotau faʻifaʻitakiʻangá. ʻI he malaʻe sipotí pe fakafiefiá, ʻoku ʻikai ko hotau faʻifaʻitakiʻangá ʻa e helo manakoa fakamuimuitahá. ʻOku tatau pē ia mo e ʻikai hoko ʻa e meʻavaʻinga mamafa tahá mo e ngaahi tohoaki ʻa e māmaní ko ʻetau koloa mahuʻinga tahá, ʻa ia ʻokú ne fakaʻaiʻai kitautolu ke tau tokanga taha ki he meʻa ʻoku fakataimi mo fakaemāmaní kae ngalo ʻiate kitautolu ʻa e meʻa ʻoku taʻengatá. Ko hotau faʻifaʻitakiʻangá—ʻa ia ko e meʻa ʻoku mahuʻinga taha kiate kitautolú—ko Sīsū Kalaisí. Kuo pau ke fakamoʻoni ʻo kau kiate Ia mo feakoʻiʻaki ʻi he founga ʻe lava ke tau fakaʻaongaʻi ai ʻEne ngaahi akonakí mo ʻEne tā sīpingá ʻi heʻetau moʻuí.

ʻOku Langaki Hake Kitautolu ʻe he Fakamoʻuí

Naʻe ʻomi ʻe Palesiteni Pilikihami ʻIongi (1801–77) kiate kitautolu ha faleʻi fakapotopoto ʻo fekauʻaki mo e founga ʻe lava ke tau ʻiloʻi ai Ia ʻoku tau muimui ki aí. Naʻá ne pehē, “Ko e faikehekehe ʻo e ʻOtuá mo e Tēvoló, he ʻoku fai fakatupu mo fakamāʻopoʻopo ʻa e ʻOtuá, ka ʻoku taha pē e taumuʻa ʻa e Tēvoló ke fakaʻauha.”1 ʻI he tafaʻaki leva ʻe tahá, ʻoku tau maʻu ha sīpinga mahuʻinga ʻoku ʻi ai moʻoni ʻa e “fehangahangai ʻi he meʻa kotoa pē” (2 Nīfai 2:11).

Manatuʻi ʻoku langaki hake maʻu pē kitautolu ʻe hotau Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí pea he ʻikai ʻaupito ke ne teitei holoki hifo kitautolu. ʻOku totonu ke tau fakaʻaongaʻi e mālohi ʻo e sīpinga ko iá ʻi he founga ʻoku tau fakaʻaongaʻi ʻaki hotau taimí, ʻo kau ai ʻetau ngaahi fakafiefiá mo e vaʻingá. Fakakaukauʻi e kaveinga ʻo e ngaahi tohí, makasiní, heleʻuhilá, televīsoné pea mo e mūsika ʻoku tau ʻai ʻo manakoa ko ʻetau saiʻia iá. ʻOku hanga nai ʻe he ngaahi fakafiefia ʻoku tau fili ki aí ʻo langaki hake pe holoki hifo e fānau ʻa e ʻOtuá?

Talu ʻeku tupu mo ʻeku mamata ki he fakaʻau ke toe lahi ange ʻa hono fakasītuʻaʻi ʻo e fakafiefia ʻoku langaki moʻui mo fakaʻeiʻeiki ki he fānau ʻa e ʻOtuá, kae fetongi ʻaki ia ʻa e ngaahi ʻata pe fakafiefia ʻoku fakatupu loto mafasiá, holoki moʻui mo fakatupu ʻauhá. Ko e fakakaukau mālohi ʻi he fakafehoanaki ko ʻení, ko e hā pē ha meʻa ʻokú ne langaki hake ʻa e kakaí, ʻoku tokoni ia ki he ngāue ʻa e ʻEikí kae ʻilonga ha meʻa ʻokú ne holoki hifo ʻa e kakaí, ʻoku tokoni ia ki he ngāue ʻa e tēvoló. ʻOku tau poupou ki ha taha ʻo e ngāué ni ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo fakafou ʻi heʻetau ngaahi fakakaukaú mo ʻetau holí. ʻOku totonu ke fakamanatu mai ʻe he meʻá ni ʻa hotau fatongia ke poupouʻi ʻa ia ʻoku leleí mo ne fakaʻaiʻai kitautolu ke tau fai ia ʻi ha founga ʻe fakahōifua kiate Ia naʻe mamahi ke tau maʻu ʻa e ʻamanaki leleí pea hoko ʻene tā sīpingá ko ha fakahinohino kiate kitautolú.

Ko e Mamahí ko ha Konga Ia ʻo e Fakatomalá

Ko e uhoʻi fakakaukau ʻi he ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí—ʻa e fakakaukau mālohi tahá, fakataha mo e Toetuʻu maʻá e funga ʻo e māmaní—ko e Fakalelei ʻa hotau Fakamoʻuí. Ko ʻEne kau tamaioʻeiki ʻa kitautolu pea ʻoku mahuʻinga fau ke mahino kiate kitautolu ʻa e fatongia ʻo e Fakaleleí ʻi heʻetau moʻuí pea mo e moʻui ʻa kinautolu ʻoku tau akoʻí. ʻOku mahuʻinga foki ki he mahino ko iá, ke tau ʻiloʻi e fekauʻaki ʻo e fakamaau totonú mo e ʻaloʻofá pea mo e Fakaleleí, pea pehē ki he fatongia ʻo e mamahí mo e fakatomalá ʻi he founga fakalangi ko ʻení.

Ko e fie maʻu mamafa ko ia ʻa e fakamaau totonú meiate kinautolu kuo nau maumauʻi e ngaahi fono ʻa e ʻOtuá—ʻa e tuʻunga ʻo e mamahí mo e faingtaʻaʻia taʻengata ʻoku fakamatalaʻi ʻi he folofolá—ʻe lava ke fakafeʻatungiaʻi mo fakangata ia ʻe he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí. Ko e fetuʻutaki ko ʻeni ʻa e fakamaau totonú ʻi he tafaʻaki ʻe tahá pea mo e Fakaleleí ʻi he tafaʻaki ʻe tahá, ko e tefitoʻi fakakaukau ia ʻo e ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí.

ʻOku akoʻi mai ʻe he Tohi ʻa Molomoná ʻoku ʻikai huhuʻi ʻe he Fakamoʻuí ʻa e tangatá ʻi heʻenau ngaahi angahalá: “Ko ia ʻe nofo maʻu e kau angahalá ʻo hangē kuo ʻikai fai ha huhuʻí, kae ngata pē ʻi hono vete ange ʻo e ngaahi haʻi ʻo e maté” (ʻAlamā 11:41). Naʻe haʻu ʻa e Fakamoʻuí ke huhuʻi ʻa e tangatá mei heʻenau ngaahi angahalá, ʻo kapau te nau fakatomala (vakai, Hilamani 5:11).

Ko e taha ʻo e makatuʻunga ko ia ʻo e fakatomalá, ko e tui ki he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí, ʻo kau ai ʻa e tui mo falala ki Heʻene feilaulau huhuʻí. Hangē ko ia ne akoʻi mai ʻe ʻAmulekí, “Ko ia ia ʻoku ʻikai ke ne ngāueʻaki ʻa e tui ke fakatomalá, te ne tuʻutāmaki ia ʻi hono kotoa ʻo e fono ʻo e ngaahi tuʻutuʻuni ʻa e fakamaau totonú; ko ia, ko ia pē ʻokú ne maʻu ʻa e tui ki he fakatomalá, ʻoku ʻaonga ki ai ʻa e palani lahi mo taʻengata ke huhuʻí” (ʻAlamā 34:16). ʻOku ʻuhinga ʻeni ko e tokotaha angahala ko ia ʻoku ʻikai fakatomalá, kuo pau ke ne mamahi koeʻuhí ko ʻene ngaahi angahalá. ʻOku ʻuhinga nai ia ʻoku ʻikai fie maʻu ke mamahi ha taha ia ʻe fakatomala koeʻuhí he ʻoku fuesia ʻe he Fakamoʻuí ia ʻa e tauteá kotoa? He ʻikai lava ke ʻuhinga pehē ia, he ʻoku fepaki ia mo e ngaahi akonaki kehe ʻa e Fakamoʻuí.

ʻOku ʻuhinga ʻa e ʻAlamā 34:16 ko e tokotaha ko ia ʻoku fakatomalá, he ʻikai fie maʻu ia ke ne mamahi ʻo hangē ko e mamahi ne aʻusia ʻe he Fakamoʻuí koeʻuhí ko e angahala ko iá. Ko e kau angahala ko ia ʻoku fakatomalá, te nau aʻusia ha mamahi, ka koeʻuhí ko ʻenau fakatomalá pea mo e Fakaleleí, he ʻikai ai ke nau aʻusia e kakato mo e tuʻunga makehe ko ia ʻo e mamahi taʻengata naʻe aʻusia ʻe he Fakamoʻuí koeʻuhí ko e ngaahi angahala ko iá.

Naʻe pehē ʻe Palesiteni Sipenisā W. Kimipolo (1895–1985), ʻa ia naʻá ne fai ha ngaahi akonaki mahino ʻo fekauʻaki mo e fakatomalá mo e fakamolemolé, ko e mamahi fakafoʻituituí ko ha konga mahuʻinga ʻaupito ia ʻo e fakatomalá. Naʻá ne pehē, “ʻOku teʻeki ai kamata fakatomala ha taha ia kae ʻoua leva kuó ne mamahi lahi koeʻuhí ko ʻene ngaahi angahalá… . Kapau kuo teʻeki ai mamahi ha taha ia, ta ʻoku teʻeki ai ke fakatomala ia.”2

Naʻe akoʻi ʻe he Fakamoʻuí ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení he taimi naʻá Ne folofola ai ko ʻEne feilaulau fakaleleí ʻoku fakataumuʻa ia “maʻanautolu kotoa pē ʻoku maʻu ʻa e loto mafesifesí mo e laumālie fakatomalá; pea ʻoku ʻikai lava ʻe ha tokotaha ʻo fakakakato ʻa e ngaahi tuʻutuʻuni ʻa e fonó” (2 Nīfai 2:7). Ko e tokotaha fakatomala moʻoni ko ia ʻoku haʻu kia Kalaisi ʻi he loto mafesifesi mo e laumālie fakatomalá, kuó ne ʻosi foua ʻe ia ʻa e mamahi fakafoʻituituí mo e faingataʻaʻiá koeʻuhí ko ʻene angahalá. ʻOku mahino kiate ia ʻa e ʻuhinga ʻo e lea ʻa ʻAlamaá ko e kau fakatomala moʻoní pē ʻe fakahaofí. Naʻe mahino ʻaupito ʻeni kia ʻAlamā ko e Siʻí. Lau angé ʻene fakamatala ʻi he Mōsaia 27 pea mo e ʻAlamā 36.

Naʻe pehē ʻe Palesiteni Kimipolo, “ʻOku toutou fakakaukau ha kakai kuo nau fakatomala pea ʻoku taau ke fakamolemoleʻi kinautolu, kae hili ko iá ko ʻenau meʻa pē ʻoku faí ko hono fakahaaʻi ha loto mamahi pe fakameʻapangoʻia ʻi he meʻa pango kuo hokó.”3

ʻOku ʻi ai ha faikehekehe lahi ʻo e mamahi fakaʻotua ʻokú ne fakatupu ʻa e fakatomalá (vakai, 2 Kolinitō 7:10), ʻa ia ʻoku kau ai ʻa e mamahi fakafoʻituituí, pea mo e mamahi faingofua mo ongonoa ko ia koeʻuhí ko hano maʻu kitá pe faʻahinga mamahi ko ia ne fakamatalaʻi ʻe Molomona ko e “loto mamahi ʻa e kau malaʻiá, koeʻuhí ʻe ʻikai tuku maʻu pē ʻe he ʻEikí ke nau fiefia ʻi he fai angahalá” (Molomona 2:13).

Kuo Pau ke Tau Fai ha Fuʻu Liliu Lahi

Ko e hā ʻoku fie maʻu ai ke tau mamahi ʻi he hala ʻo e fakatomalá koeʻuhí ko e ngaahi maumaufono mamafá? ʻOku tau faʻa fakakaukau ki he ngaahi ola ʻo e fakatomalá ʻo pehē ko hano fakamaʻa pē ia ʻo kitautolu mei he angahalá, ka ko ha vakai ʻeni ia ʻoku ʻikai kakato. Ko e tokotaha fai angahalá, ʻoku hangē ia ko ha fuʻu ʻakau ʻoku mapelu ngofua holo ʻi he havilí. ʻI he ʻaho havilivili mo ʻuhoʻuhá, ʻoku mapelu lahi ʻa e fuʻu ʻakaú ki he kelekelé ʻo pelepela ai ʻa hono ngaahi laú, ʻo tatau pē mo e angahalá. Kapau te tau tokanga pē ke fakamaʻa ʻa e lauʻi ʻakaú, ʻe kei tuku pē ʻa e vaivai ko ia he fuʻu ʻakaú ʻoku tupu ai ʻene mapelu mo pelepelá. ʻI he taimi tatau pē, ka ʻi ai ha taha ʻoku foʻi ongoʻi fakaʻofaʻia pē koeʻuhí ko ʻene ʻuli ʻi he angahalá, ʻe toe fai angahala pē ia ʻi he taimi ʻe tō mai ai e kiʻi havilivili hono hokó. ʻE kei hokohoko atu ai pē ʻetau fakaʻatā kitautolu ki he founga tatau pē kae ʻoua kuo fakamālohia ʻa e fuʻu ʻakaú.

ʻI he taimi kuo foua ai ʻe ha taha ʻa e founga ʻe maʻu mei ai e ngaahi ola ʻoku ui ʻe he folofolá “ko ha loto mafesifesi mo ha laumālie fakatomalá,” ʻe fakahoko leva ʻe he Fakamoʻuí ia ha ngāue ʻoku mahulu hake ʻi hono fakamaʻa pē ʻo e tokotaha ko iá mei he angahalá. ʻOkú ne foaki kiate ia ha mālohi foʻou. ʻOku mahuʻinga ʻa e fakamālohia ko iá kiate kitautolu ke tau ʻiloʻi ai e taumuʻa ʻo hono fai ʻo e fakamaʻá, ʻa ia ko ʻetau toe foki ki heʻetau Tamai Hēvaní. Ke hū ki Hono ʻaó, kuo pau ke tau mahulu hake ʻi he maʻá pē. Kuo pau ke tau liliu mei heʻetau hoko ko ha taha fakatuʻasino ʻoku vaivai ki he angahalá, ka tau hoko ko ha taha mālohi ʻokú ne malava ʻo matuʻuaki fakalaumālie ke nofo ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá. Hangē ko e lau ʻa e folofolá, kuo pau ke tau hoko ko ha “tangata māʻoniʻoni ʻi he fakalelei ʻa Kalaisi ko e ʻEikí” (Mōsaia 3:19). Ko e meʻa ʻeni ʻoku ʻuhinga ki ai e folofolá ʻi heʻene fakamatalaʻi mai ʻe siʻaki ʻe ha taha kuó ne fakatomala mei heʻene ngaahi angahalá (vakai, T&F 58:43). Ko hono siʻaki ʻo e angahalá, ʻoku mahulu hake ia ʻi he fakapapau pē ke ʻoua naʻa toe fai kinautolú. ʻOku kau ʻi hono siʻakí ha liliu mahuʻinga ʻi he fakafoʻituituí.

Naʻe fakamatalaʻi ʻe he kakai ʻo e Tuʻi ko Penisimaní ʻa e fuʻu liliu lahi ne nau fai ko iá ʻaki ʻenau pehē kuo ʻikai te nau “toe maʻu ha holi ke faikovi, ka ke failelei maʻu ai pē” (Mōsaia 5:2). Ko e kakai ko ia kuo nau maʻu e faʻahinga liliu ko iá ʻi honau lotó, kuo nau aʻusia e mālohi mo e tuʻunga ke nau nofo ai mo e ʻOtuá. Ko e meʻa ʻeni ʻoku tau ui ko e fakamoʻuí pe fakahaofí.

Kuo hoko maʻu pē ʻa e fakatomalá ko e pōpoaki ʻo e kuonga fakakōsipeli kotoa pē. Naʻe fakamamafaʻi mai ʻeni ʻe he ʻEiki toetuʻú ki he kau Nīfaí ʻi he meʻa naʻá ne ui ko e “ongoongolelei kuó u ʻoatu kiate kimoutolú” (3 Nīfai 27:13). “Ko ʻeni ko e fekaú ʻeni: Fakatomala, ʻa kimoutolu ʻa e ngaahi ngataʻanga kotoa pē ʻo e māmaní, pea haʻu kiate au ʻo papitaiso ʻi hoku hingoá, koeʻuhí ke fakamāʻoniʻoniʻi ʻa kimoutolu ʻi he maʻu ʻo e Laumālie Māʻonioʻní, koeʻuhí ke mou tuʻu taʻe-ha-mele ʻi hoku ʻaó ʻi he ʻaho fakaʻosí” (3 Nīfai 27:20).

Naʻe fakamatalaʻi mai ʻe he ʻEikí ʻi ha fakahā ʻi onopooni ʻo pehē, “Ko e moʻoni, ko e moʻoni ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ko kinautolu ʻoku ʻikai ke tui ki hoʻomou ngaahi leá, pea ʻikai ke nau papitaiso ʻi he vaí ʻi hoku hingoá, ke fakamolemoleʻi ʻenau ngaahi angahalá, koeʻuhí ke nau maʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní, te nau malaʻia pea ʻe ʻikai te nau haʻu ki he puleʻanga ʻo ʻeku Tamaí, ʻa ia ʻoku ʻafio ai ʻeku Tamaí mo Au” (T&F 84:74).

ʻOku Pau ʻa e Fakamolemolé

ʻOku ou fakaʻosi ʻaki ha pōpoaki ʻo e ʻamanaki leleí ʻa ia ʻoku moʻoni ki he taha kotoa pē, kae tautautefito kiate kinautolu ʻoku nau fakakaukau ʻoku fuʻu faingataʻa ʻa e fakatomalá. Ko e fakatomalá ko ha founga ia ʻoku ʻikai hano ngataʻanga, ka ʻoku fie maʻu ʻe he tokotaha kotoa pē he “kuo faiangahala kotoa pē, pea tōmui ʻi he fakamālō mei he ʻOtuá” (Loma 3:23). ʻE malava pē ʻo fakahoko ʻa e fakatomalá, pea ka hili ia, ʻoku pau leva ʻa e fakamolemolé.

Naʻe pehē ʻe Palesiteni Kimipolo: “ʻI he taimi ʻe niʻihi … ʻi he toe sio fakafoki ʻa e tokotaha fakatomalá ʻo mamata ki he palakū mo e fulikivanu ʻo e maumaufonó, ʻokú ne meimei ongoʻi lōmekina ai peá ne ofo ʻo pehē, ‘ʻE lava nai ʻe he ʻEikí ʻo fakamolemoleʻi au? ʻE lava nai ke u fakamolemoleʻi pē au?’ Ka ʻi he aʻu ko ia ha taha ki he vanu kovi taha ʻo e mamahí peá ne ongoʻi ʻa e tuʻunga taumuʻa valea kuó ne aʻu ki aí, pea ʻi he taimi ʻokú ne tangi ai ʻi he loto tui mo taʻeʻamanekina ki he ʻOtuá ke maʻu ha ʻaloʻofá, ʻoku ongo mai leva ʻa e kihiʻi leʻo siʻi mo mālié ʻo fanafana ange ki hono laumālié, ‘Kuo fakamolemoleʻi hoʻo ngaahi angahalá.’ “4

ʻI he taimi ʻe hoko ai ʻení, ʻoku fakahoko ai kiate kitautolu ʻa e talaʻofa pelepelengesi ko ia ʻe toʻo atu ʻe he ʻOtuá ʻa e ongoʻi halaiá mei hotau lotó, ʻo fakafou ʻi he ngaahi lelei ʻo Hono ʻAló (vakai, ʻAlamā 24:10). Meʻa fakafiemālie moʻoni ko e talaʻofa ko ia ʻi he ʻĪsaia 1:18 ko e “neongo ʻa e tatau ʻo hoʻomou angahalá mo e kula ʻahoʻahó, ʻe hoko ia ke hinehina ʻo hangē ko e ʻuha hina ekiaki.” Meʻa nāunauʻia moʻoni ko e talaʻofa ʻa e ʻOtuá “ko ia ia kuó ne fakatomala mei heʻene ngaahi angahalá, ʻoku fakamolemoleʻi ia pea ko au ko e ʻEikí ʻoku ʻikai te u toe manatu ki ai” (T&F 58:42).

ʻE hoku ngaahi tokoua mo e tuofāfine ʻofeina, ʻoku ou fakamoʻoni kiate kimoutolu ʻoku moʻoni ʻa e ngaahi leá ni, pea ko e pōpoakí ni ko e tokāteline ia ʻo Sīsū Kalaisí, ko e palani ʻa e ʻOtua ko ʻetau Tamai Taʻengatá, ʻa ia naʻe fakahoko mo fakaʻosi ʻe hotau Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ou fakamoʻoni ʻo kau kia Sīsū Kalaisi pea mo ʻEne palōfitá pea mo hono Toe Fakafoki Mai ʻo e ongoongoleleí ʻi he ngaahi ʻaho fakaʻosí ni, ʻo fakafou ʻia Siosefa Sāmitá.

MAʻUʻANGA FAKAMATALÁ

  1. Discourses of Brigham Young, sel. John A. Widtsoe (1954), 69.

  2. The Teachings of Spencer W. Kimball, ed. Edward L. Kimball (1982), 88, 99.

  3. The Teachings of Spencer W. Kimball, 87.

  4. The Miracle of Forgiveness (1969), 344.