Generální konference
Protož bděte a modlete se neustále
Generální konference – říjen 2020


Protož bděte a modlete se neustále

Dnes tuto výzvu k modlitbě rozšiřuji na všechny v každé zemi po celém světě.

Drazí bratři a sestry, Ježíš během posledního týdne své služby ve smrtelnosti učil své učedníky: „Protož bděte [a modlete se neustále], abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.“ 1

K věcem, „kteréž se budou díti“ před Jeho Druhým příchodem, patří „boje a pověsti bojů[,] …hladové a morové a země třesení po [různých] místech“. 2

V Nauce a smlouvách Spasitel řekl: „A všechny věci budou ve zmatku; … neboť strach přijde na všechny lidi.“ 3

Zcela jistě žijeme v době, kdy jsou věci ve zmatku. Mnozí se obávají budoucnosti a srdce mnohých se odvrací od víry v Boha a v Jeho Syna Ježíše Krista.

Zprávy jsou plné reportáží o násilí. Morální hanobení se publikuje on-line. Hřbitovy, kostely, mešity, synagogy a náboženské svatyně ničí vandalové.

Globální pandemie dosáhla prakticky do každého kouta země – miliony lidí se nakazily, přes milion lidí zemřelo. U promocí, církevních bohoslužeb, svateb, misionářské služby a mnoha dalších důležitých životních událostí došlo a dochází ke komplikacím. Kromě toho zde zůstává bezpočet osamocených a izolovaných lidí.

Ekonomické otřesy působí těžkosti mnoha lidem, zvláště těm nejzranitelnějším dětem našeho Nebeského Otce.

Vídáme ty, kteří se zanícením využívají své právo na pokojné protesty, a vídáme také výtržnosti rozlíceného davu.

Zároveň jsme dál svědky konfliktů probíhajících po celém světě.

Často myslím na ty z vás, kteří trpíte, děláte si starosti, máte obavy nebo se cítíte osamoceně. Ujišťuji každého z vás, že Pán vás zná, že si je vědom vašich starostí a úzkosti a že vás miluje – důvěrně, osobně, hluboce a na věky.

Každý večer, když se modlím, prosím Pána, aby žehnal všem těm, kteří jsou obtíženi zármutkem, bolestí, osamoceností a smutkem. Vím, že ostatní vedoucí Církve podobně pronášejí tutéž modlitbu. V srdci s vámi osobně i kolektivně soucítíme a modlíme se za vás k Bohu.

Vloni jsem strávil několik dnů v severovýchodní části Spojených států, kde jsem navštívil místa, která jsou historicky významná pro Spojené státy a Církev, zúčastnil se setkání s našimi misionáři a členy a setkal se s vedoucími představiteli státní správy a podnikatelské sféry.

V neděli 20. října jsem promlouval k velkému shromáždění poblíž Bostonu ve státě Massachusetts. Při proslovu jsem pocítil nabádání říci: „Naléhavě vás žádám, … abyste se modlili za tuto zemi, za naše vedoucí, za náš lid a za rodiny, které žijí v tomto úžasném národě, který založil Bůh.“ 4

Také jsem řekl, že Američané a mnohé další národy země se podobně jako v minulosti ocitly na další rozhodující křižovatce a potřebují naše modlitby. 5

Moje prosba nebyla součástí připraveného proslovu. Tato slova mi přišla na mysl, když jsem pocítil vnuknutí Ducha, abych přítomné vyzval k tomu, aby se modlili za svou zemi a své vedoucí představitele.

Dnes tuto výzvu k modlitbě rozšiřuji na všechny v každé zemi po celém světě. Nehledě na to, jak nebo ke komu se modlíte, použijte prosím svou víru – ať již jste jakéhokoli vyznání – a modlete se za svou zemi a za vedoucí představitele svého národa. Jak jsem řekl vloni v říjnu v Massachusetts, stojíme dnes na významné křižovatce v historii a národy země zoufale potřebují božskou inspiraci a vedení. Nejde o politiku ani o strategie. Jde o pokoj a uzdravení, které může nastat v duši jednotlivců i v duši zemí – v jejich městech a vesnicích – díky Knížeti pokoje a zdroji veškerého uzdravení, Pánu Ježíši Kristu.

Během několika posledních měsíců mívám vnuknutí, že současné situaci ve světě můžeme pomoci nejlépe tím, když se všichni lidé budou více spoléhat na Boha a budou se na Něj v srdci obracet prostřednictvím upřímné modlitby. Když se pokoříme a budeme usilovat o nebeskou inspiraci, abychom přečkali nebo přemohli to, co je před námi, bude to ten nejbezpečnější a nejjistější způsob, jak v těchto neklidných dobách kráčet s důvěrou kupředu.

Písma vyzdvihují modlitby, které pronesl Ježíš, i to, čemu během své služby ve smrtelnosti ohledně modlitby učil. Jistě si pamatujete modlitbu Páně:

„Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přiď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.“ 6

Tato soustředěná nádherná modlitba, kterou lidé v celém křesťanském světě často opakovaně pronášejí, jasně ukazuje, že je vhodné prosit přímo našeho Otce, který je v nebi, aby nám odpověděl na to, co nás trápí. Modleme se tudíž o božské vedení.

Vybízím vás, abyste se modlili neustále. 7 Modlete se za svou rodinu. Modlete se za vedoucí představitele národů. Modlete se za odvážné lidi, kteří jsou v přední linii současných bitev proti sociálním, ekologickým, politickým a biologickým pohromám, které dopadají na lidi po celém světě – bohaté i chudé, mladé i staré.

Spasitel nás učil, abychom se v tom, za koho se modlíme, neomezovali. Řekl: „Milujte [nepřátele] své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví.“ 8

Ježíš na kříži na Kalvárii, kde umíral za naše hříchy, ve své modlitbě v praxi uplatnil to, čemu učil: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ 9

Upřímná modlitba za ty, které lze považovat za naše nepřátele, dokládá naši víru v to, že Bůh může změnit naše srdce i srdce druhých. Takovéto modlitby mají posilovat naše odhodlání provést jakékoli nezbytné změny v osobním životě, v rodině i ve společnosti.

Nehledě na to, kde žijete, jakým jazykem mluvíte nebo jakým těžkostem čelíte, Bůh vás slyší a odpovídá vám svým vlastním způsobem a ve svém vlastním čase. Jsme Jeho děti, a proto se na Něj můžeme obracet, abychom našli pomoc, útěchu a novou touhu něco ve světě změnit k lepšímu.

Modlit se za spravedlnost, mír, chudé a nemocné často nestačí. Poté, co poklekneme k modlitbě, se musíme zvednout a udělat to, co je v našich silách, abychom pomohli – a to jak sobě, tak druhým. 10

Písma jsou plná příkladů věřících, kteří spojili modlitbu se skutky, aby ve svém životě nebo v životě druhých dosáhli změny. V Knize Mormonově například čteme o Enosovi. Kdosi poznamenal, že „asi dvě třetiny této krátké knihy popisují modlitbu nebo řadu modliteb a zbytek vypráví o tom, co Enos v důsledku odpovědí, které obdržel, udělal“. 11

Máme mnoho příkladů toho, co modlitba dokázala změnit, v naší vlastní církevní historii – počínaje první modlitbou Josepha Smitha, kterou na jaře roku 1820 pronesl nahlas v jednom lesíku poblíž roubeného domu svých rodičů. Josephova modlitba, v níž usiloval o odpuštění a duchovní vedení, otevřela nebesa. Dnes máme prospěch z toho, o co se Prorok Joseph a další věrní muži a ženy z řad Svatých posledních dnů modlili a co dělali, aby pomohli založit Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Často myslím na modlitby věrných žen, jako byla Mary Fielding Smithová, která s Boží pomocí odvážně odvedla svou rodinu z Ilinois, kde sílilo pronásledování, do bezpečí v tomto údolí, kde její rodina vzkvétala jak po stránce duchovní, tak časné. Po upřímné modlitbě na kolenou se pustila do usilovné práce, aby překonala těžkosti a žehnala své rodině.

Modlitba nás pozvedne a přiblíží nás k sobě navzájem jako jednotlivce, jako rodiny, jako církev i jako svět. Modlitba zapůsobí na vědce a pomůže jim na cestě k objevení vakcín a léků, které tuto pandemii ukončí. Modlitba utěší ty, kteří ztratili někoho blízkého. Povede nás v tom, abychom věděli, jak se osobně chránit.

Bratři a sestry, naléhavě vás žádám, abyste ve vztahu k modlitbě znásobili své odhodlání. Naléhavě vás žádám, abyste se modlili ve své komůrce, v běžném životě, doma, ve sboru a neustále ve svém srdci. 12

Jménem vedoucích Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů vám děkuji za vaše modlitby za nás. Naléhavě vás žádám, abyste se dál modlili, abychom během tohoto složitého období mohli získávat inspiraci a zjevení potřebné pro vedení Církve.

Modlitba nám může změnit život. Jsme-li motivováni upřímnou modlitbou, můžeme se zlepšovat a pomáhat druhým činit totéž.

Znám moc modlitby z vlastní zkušenosti. Nedávno jsem byl sám ve své kanceláři. Krátce předtím jsem podstoupil lékařský zákrok na ruce. Měl jsem ji černou a modrou, napuchlou a bylo to bolestivé. Seděl jsem u stolu a nedokázal se soustředit na důležité a závažné záležitosti, protože bolest odváděla mou pozornost.

Poklekl jsem a požádal jsem Pána, aby mi pomohl se soustředit, abych mohl svou práci dokončit. Postavil jsem se a vrátil se ke stohu papírů na pracovním stole. Téměř okamžitě se mi do mysli vrátila schopnost jasně a soustředěně přemýšlet a já byl schopen neodkladné záležitosti dokončit.

Když se zamýšlíme nad množstvím problémů a výzev, může nám stávající situace ve světě nahánět strach. Ale mám upřímné svědectví o tom, že pokud se budeme modlit a prosit Nebeského Otce o potřebná požehnání a vedení, poznáme, jak budeme moci žehnat své rodině, bližním, společnosti, a dokonce i zemi, v níž žijeme.

Spasitel se modlil a poté „chodil, dobře čině“ 13 – sytil chudé, dodával odvahu potřebným a podporoval je a přinášel lásku, odpuštění, pokoj a odpočinutí všem, kteří si k Němu přáli přijít. A dál se zajímá o každého z nás.

Vybízím všechny členy Církve i naše bližní a přátele jiných vyznání z celého světa, aby dělali to, co Spasitel radil svým učedníkům: „Protož bděte [a modlete se neustále] 14  – za mír, útěchu, bezpečí a příležitosti si navzájem sloužit.

Jak velká je moc modlitby a jak potřebné jsou naše modlitby víry v Boha a v Jeho Milovaného Syna v dnešním světě! Pamatujme na moc modlitby a važme si jí! Ve jménu Ježíše Krista, amen.