Generální konference
Zkoušeni, prověřováni a zušlechťováni
Generální konference – říjen 2020


Zkoušeni, prověřováni a zušlechťováni

Tím největším požehnáním, které přijde, když během zkoušek prokážeme věrnost svým smlouvám, bude změna v naší povaze.

Drazí bratři a sestry, jsem vděčný, že k vám dnes mohu promluvit. Přeji si vám dát povzbuzení pro dobu, kdy se život může zdát obzvlášť obtížný a nejistý. Pro některé z vás je to právě teď. Pro jiné tato doba teprve přijde.

Není to pesimistický pohled. Díky záměru, kvůli němuž Bůh stvořil tento svět, je realistický, a přitom optimistický. Oním záměrem bylo dát Božím dětem příležitost prokázat, že jsou schopny a ochotny rozhodovat se správně, když je to těžké. Díky tomu se změní jejich povaha a ony se stanou více takovými, jako je Bůh. On věděl, že to bude vyžadovat neotřesitelnou víru v Něj.

Mnohé z toho, co vím, mi předala rodina. Když mi bylo asi osm let, moje moudrá matka požádala mě a mého bratra, abychom s ní šli vytrhávat plevel na zahradě za domem. Může se to zdát snadné, ale my jsme žili v New Jersey. Často pršelo. Zeminu tvořil těžký jíl. Plevel rostl rychleji než zelenina.

Vzpomínám si na pocity marnosti, když se mi plevel přetrhl v rukou a jeho kořeny pevně vězely v těžkém blátě. Maminka s bratrem byli ve svých řádcích brzy daleko přede mnou. Čím víc jsem se snažil, tím víc jsem byl pozadu.

„Je to moc těžké!“ zvolal jsem.

Maminka se místo projevu soucitu usmála a řekla: „Samozřejmě, že je to těžké, Hale. Má to být těžké. Život je zkouška.“

V tu chvíli jsem poznal, že její slova jsou pravdivá a že budou pravdivá i v budoucnosti.

Důvod, proč se maminka tak láskyplně usmívala, se stal zřejmý o několik let později, když jsem četl o tom, jak Nebeský Otec a Jeho Milovaný Syn vysvětlili, proč stvořili tento svět a dali duchovním dětem příležitost prožít smrtelný život:

„A budeme je tím zkoušeti, abychom viděli, budou-li činiti všechny věci, jež jim Pán, jejich Bůh, přikáže;

A těm, kteří zachovají svůj první stav, bude přidáno; a ti, kteří svůj první stav nezachovají, nebudou míti slávu ve stejném království s těmi, kteří svůj první stav zachovají; a ti, kteří zachovají svůj druhý stav, budou míti slávu přidanou na hlavu svou na věky věků.“ 1

Vy i já jsme přijali onu výzvu být zkoušeni a prokázat, že se rozhodneme dodržovat Boží přikázání, až již nebudeme v přítomnosti Nebeského Otce.

I přes tuto láskyplnou výzvu Nebeského Otce Lucifer přesvědčil třetinu duchovních dětí, aby ho následovaly a zavrhly plán Otce pro náš růst a věčné štěstí. Satan byl kvůli své vzpouře i se svými následovníky vyvržen. Nyní se snaží dosáhnout toho, aby se během tohoto smrtelného života co nejvíce lidí odvrátilo od Boha.

My, kteří jsme plán přijali, jsme tak učinili díky své víře v Ježíše Krista, který se nabídl, že se stane naším Spasitelem a Vykupitelem. Museli jsme tehdy věřit, že ať již budeme mít jakékoli slabosti spojené se smrtelností a budou proti nám namířené jakékoli síly zla, síly dobra budou mnohonásobně silnější.

Nebeský Otec a Ježíš Kristus vás znají a milují vás. Přejí si, abyste se k Nim vrátili a stali se takovými, jako jsou Oni. Váš úspěch je Jejich úspěchem. Pocítili jste, jak vám o této lásce vydává potvrzení Duch Svatý, když jste četli nebo slyšeli tato slova: „Neboť viz, toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“ 2

Bůh má moc nám naši cestu usnadnit. Děti Izraele při putování do zaslíbené země živil mannou. Pán při své službě ve smrtelnosti uzdravoval nemocné, pozvedal k životu mrtvé a tišil moře. Po svém Vzkříšení otevřel „vězení těm, již byli svázáni“. 3

Přesto Prorok Joseph Smith, jeden z Jeho největších proroků, trpěl ve vězení a obdržel ponaučení, které je ku prospěchu nám všem a které v opakujících se zkouškách víry potřebujeme i my: „A jestliže bys byl uvržen do jámy nebo do rukou vražedníků a byl by nad tebou vynesen rozsudek smrti; jestliže budeš uvržen do hlubiny; jestliže se vzdouvající vlny spiknou proti tobě; jestliže se prudké větry stanou nepřítelem tvým; jestliže nebesa shromáždí temnotu a všechny prvky se spolčí, aby zatarasily cestu; a nade vše, jestliže by samotný jícen pekla rozevřel chřtán dokořán proti tobě, věz, synu můj, že všechny tyto věci ti dají zkušenosti a budou pro dobro tvé.“ 4

Máte oprávněný důvod se ptát, proč milující a všemocný Bůh dopouští, aby naše zkouška ve smrtelnosti byla tak těžká. Je tomu tak proto, že On ví, že musíme růst v duchovní čistotě a síle, abychom mohli žít se svou rodinou v Jeho přítomnosti na věky. Aby nám to Nebeský Otec umožnil, dal nám Spasitele a moc sami se skrze víru rozhodnout dodržovat Jeho přikázání a činit pokání, a tím k Němu přicházet.

Ústředním bodem Otcova plánu štěstí je to, abychom se stali více takovými, jako je Jeho Milovaný Syn Ježíš Kristus. Spasitelův příklad je nám ve všem tím nejlepším vodítkem. On nebyl osvobozen od nutnosti prokázat svou způsobilost. Trpěl za všechny děti Nebeského Otce a zaplatil cenu za všechny naše hříchy. Pocítil utrpení všech, kteří kdy přišli a ještě přijdou do smrtelnosti.

Když přemýšlíte, kolik bolesti dokážete úspěšně přestát, pamatujte na Něj. Trpěl tak, jak trpíte vy, aby věděl, jak vás pozvednout. Možná vaše břemena neodejme, ale dodá vám sílu, útěchu a naději. On zná cestu. Vypil onen hořký kalich. Snášel utrpení všech.

Jste vyživováni a utěšováni milujícím Spasitelem, který ví, jak vám pomoci v jakékoli zkoušce, jíž čelíte. Alma učil:

„A on půjde, trpě bolesti a strasti a pokušení všeho druhu; a to se stane, aby se naplnilo slovo, jež praví, že na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého.

A vezme na sebe smrt, aby mohl uvolniti pouta smrti, jež spoutávají lid jeho; a vezme na sebe slabosti jejich, aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho.“ 5

Jedním ze způsobů, jak vám bude pomáhat, je to, že vás vždy bude vyzývat, abyste na Něj pamatovali a přicházeli k Němu. Povzbuzuje nás:

„Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.“ 6

Přijít k Němu můžeme tím, že budeme hodovat na Jeho slovech, uplatňovat víru ku pokání, rozhodneme se být pokřtěni a konfirmováni Jeho oprávněným služebníkem a poté budeme dodržovat své smlouvy s Bohem. Sesílá Ducha Svatého, aby byl váš společník, utěšitel a průvodce.

Když žijete tak, abyste byli hodni daru Ducha Svatého, Pán vás může vést do bezpečí, i když sami cestu nevidíte. Nejčastěji mi Pán ukazuje jeden či dva následující kroky, které mám učinit. Výjimečně mi umožní letmo zahlédnout vzdálenou budoucnost, avšak i tato občasná nahlédnutí vedou má rozhodnutí ohledně toho, co budu činit v každodenním životě.

Pán vysvětlil:

„Vy nemůžete spatřiti přirozenýma očima svýma, v nynější době, plán vašeho Boha týkající se těchto věcí, jež přijdou později, a slávu, která bude následovati po mnohém soužení.

Neboť po mnohém soužení přicházejí požehnání.“ 7

Tím největším požehnáním, které přijde, když během zkoušek prokážeme věrnost svým smlouvám, bude změna v naší povaze. Když se rozhodneme dodržovat své smlouvy, budou v nás moci působit moc Ježíše Krista a požehnání Jeho Usmíření. Naše srdce bude moci být obměkčeno, aby milovalo, odpouštělo a zvalo druhé, aby přišli ke Spasiteli. Naše důvěra v Pána poroste. Naše obavy se zmenší.

Přestože jsou nám za soužení slíbena požehnání, soužení nevyhledáváme. Ve své smrtelné existenci budeme mít dostatek příležitostí prokázat, co v nás je, projít dostatečně těžkými zkouškami, abychom se stávali čím dál více takovými, jako jsou Spasitel a Nebeský Otec.

Kromě toho si musíme všímat i soužení druhých a snažit se jim pomoci. To bude obzvlášť náročné, když budeme sami těžce zkoušeni. Zjistíme však, že když ulehčíme břemena někomu druhému, byť jen malinko, naše bedra budou posílena a v temnotě budeme vnímat světlo.

V tomto je Pán naším Vzorem. Pán na kříži na Golgotě, kdy již vytrpěl tak nesmírnou bolest, že by býval zemřel, kdyby nebyl Synem zrozeným z Boha, pohlédl na své katy a řekl svému Otci: „Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ 8 A zatímco trpěl za všechny, kteří kdy budou žít, pohlédl z kříže na Jana a na svou usouženou matku a v její zkoušce jí pomohl:

„Tedy Ježíš uzřev matku, a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl matce své: Ženo, aj, syn tvůj.

Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě.“ 9

Onoho nejposvátnějšího dne svými skutky dobrovolně položil život za každého z nás a nabídl nám pomoc nejen v tomto životě, ale také věčný život v čase, který přijde.

Vídám druhé povznést se k velikým výšinám díky tomu, že prokazují věrnost v nesmírných zkouškách. Příklady dnes nalezneme v celé Církvi. Protivenství dohánějí lidi na kolena. Díky věrnému vytrvání a úsilí se stávají více takovými, jako jsou Spasitel a Nebeský Otec.

Od své matky jsem obdržel další ponaučení. V mládí měla záškrt a téměř zemřela. Později měla míšní meningitidu. Její otec zemřel mladý, a tak moje matka a její bratři pomáhali svou maminku podporovat.

Po celý život pociťovala následky svých sužujících nemocí. V posledních deseti letech svého života podstoupila mnoho operací. Avšak během toho všeho prokázala svou věrnost Pánu, i když byla upoutána na lůžko. Jediný obrázek, který měla v ložnici na stěně, byl obrázek Spasitele. Poslední slova, která mi řekla na smrtelné posteli, zněla: „Hale, podle hlasu se mi zdá, že ses nachladil. Měl bys na sebe dávat pozor.“

Posledním řečníkem na jejím pohřbu byl starší Spencer W. Kimball. Poté, co zmínil její zkoušky a věrnost, řekl v podstatě následující: „Někteří z vás se možná ptají, proč Mildred musela tolik a tak dlouho trpět. Povím vám proč. To proto, že Pán si ji přál ještě trochu zušlechtit.“

Vyjadřuji svou vděčnost za mnohé věrné členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kteří nesou svá břemena se stálou vírou a kteří pomáhají druhým nést jejich břemena, zatímco se je Pán snaží ještě trochu zušlechtit. Také vyjadřuji lásku a obdiv pečovatelům a vedoucím po celém světě, kteří slouží druhým, zatímco se svými rodinami sami podstupují toto zušlechťování.

Svědčím o tom, že jsme děti Nebeského Otce, který nás miluje. Pociťuji lásku, kterou president Russell M. Nelson chová k nám všem. On je dnes Pánovým prorokem na zemi. O tom svědčím v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.