Generální konference
Proste, hledejte a klepejte
Generální konference – říjen 2020


Proste, hledejte a klepejte

Důležitou součástí plánu Nebeského Otce je příležitost rozmlouvat s Ním, kdykoli chceme.

Když jsem před čtyřmi měsíci při studiu písem četl o Almově misii v Ammonii, narazil jsem v příručce Pojď, následuj mne na toto doporučení: „Při čtení o velikých požehnáních, která dal Bůh lidu Nefiovu (viz zejména Alma 9:19–23), přemítejte o velikých požehnáních, která dal vám.“ 1 Rozhodl jsem se vytvořit si seznam požehnání, která mi Bůh dal, a zaznamenat si je v elektronické verzi příručky. Během pár minut jsem měl 16 požehnání.

Na prvním místě byla veliká požehnání Spasitelova milosrdenství a smírné oběti, kterou za mě přinesl. Také jsem si napsal požehnání, kterým pro mě bylo to, že jsem zastupoval Spasitele jako mladý misionář v Portugalsku a později se svou milující věčnou společnicí Patricií v Brazilské misii Porto Alegre-jih, kde jsme sloužili s 522 mocnými a úžasnými misionáři. Když mluvím o Patricii, mnohá požehnání, která jsem si toho dne zaznamenal, byla ta, ze kterých jsme se v průběhu 40 let našeho manželství těšili společně, včetně pečetění v brazilském chrámu São Paulo, tří úžasných dětí, jejich manželských partnerů a 13 vnoučat.

Pomyslel jsem také na své spravedlivé rodiče, kteří mě vychovali podle zásad evangelia. Vybavil se mi zejména jeden okamžik, kdy se mnou má milující maminka poklekla u postele, když mi bylo přibližně 10 let. Nejspíš měla pocit, že mé modlitby se musí zlepšit, mají-li se dostat až k Otci v nebi. Řekla tedy: „Nejprve se pomodlím já a potom se pomodlíš ty.“ Tímto způsobem pokračovala po mnoho večerů, dokud si nebyla jistá, že jsem se uplatňováním zásady a procvičováním naučil, jak s Nebeským Otcem mluvit. Na věky jí budu vděčný za to, že mě naučila se modlit, neboť jsem zjistil, že Nebeský Otec slyší mé modlitby a odpovídá na ně.

To je vlastně další požehnání, které jsem si přidal na seznam – dar, kterým je to, že můžeme slyšet a poznávat vůli Páně. Důležitou součástí plánu Nebeského Otce je příležitost rozmlouvat s Ním, kdykoli chceme.

Výzva od Pána

Když Spasitel po svém Vzkříšení navštívil americký kontinent, zopakoval výzvu, kterou předal svým učedníkům v Galileji. Řekl:

„Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; klepejte, a bude vám otevřeno.

Neboť každý, kdo prosí, dostává; a ten, kdo hledá, nalézá; a tomu, kdo klepe, bude otevřeno.“ (3. Nefi 14:7–8; viz také Matouš 7:7–8.)

Podobnou výzvu nám v dnešní době předal náš prorok, president Russell M. Nelson. Řekl: „Modlete se ve jménu Ježíše Krista ohledně svých starostí, obav, slabostí – ano, ohledně těch nejhlubších tužeb svého srdce. A poté naslouchejte! Zapište si myšlenky, které vás napadnou. Zaznamenejte si své pocity a uskutečněte to, co jste nabádáni udělat. Když tento postup budete opakovat den za dnem, měsíc po měsíci a rok co rok, budete ‚dorůstat k zásadě zjevení‘.“ 2

President Nelson dodal: „V nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat.“ 3

Proč je zjevení pro naše duchovní přežití tak nezbytné? Protože svět může být matoucí a hlučný, plný klamu a rušivých vlivů. Rozmlouvání s Otcem v nebi nám umožňuje utřídit si, co je pravdivé a co nepravdivé, co je pro plán, který pro nás Pán má, důležité a co není. Svět může být také krutý a zničující. Když však v modlitbě otevřeme své srdce, pocítíme útěchu, jež přichází od Otce v nebi, a ujištění, že On nás miluje a že si nás cení.

Proste

Pán řekl, že „každý, kdo prosí, dostává“. Prosba se zdá být snadná, je však také mocná, neboť odhaluje naše touhy a víru. Naučit se porozumět hlasu Páně však vyžaduje čas a trpělivost. Věnujeme pozornost myšlenkám a pocitům, které nám přicházejí na mysl a do srdce, a zapisujeme si je, jak nám to radí náš prorok. Zaznamenávání vnuknutí je důležitou součástí přijímání. Pomáhá nám to vybavit si, přezkoumat a opět pocítit, čemu nás Pán učí.

Nedávno mi jeden blízký člověk řekl: „Věřím, že osobní zjevení je pravdivé. Věřím, že Duch Svatý mi ukáže vše, co mám dělat. 4 Je snadné tomu věřit, když v mém nitru hoří nepochybné přesvědčení. 5 Jak ke mně však může Duch Svatý vždy promlouvat na této úrovni?“

Tomuto blízkému člověku a vám všem bych řekl, že i já bych rád neustále pociťoval ta silná vnuknutí od Ducha a vždy jasně viděl cestu, po které mám jít. Ale není tomu tak. Co však můžeme pociťovat častěji, je tichý, jemný hlas Páně, který k naší mysli a srdci šeptá: „Jsem zde. Mám tě rád. Jdi dál; dělej to nejlepší, co dokážeš. Já tě budu podporovat.“ Není třeba, abychom vždy všechno věděli nebo viděli.

Onen tichý, jemný hlas ujišťuje, povzbuzuje a poskytuje útěchu – a často je to právě to, co toho dne potřebujeme. Duch Svatý je skutečný a Jeho vnuknutí jsou skutečná – ta velká i ta malá.

Hledejte

Pán dále slíbil: „Ten, kdo hledá, nalézá.“ Hledání v sobě zahrnuje duševní a duchovní úsilí – přemítání, zkoušení, snažení se a studování. Hledáme, protože důvěřujeme Pánovým slibům. „Nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.“ (Židům 11:6.) Když hledáme, pokorně uznáváme, že je toho ještě hodně, co se máme naučit, a Pán prohloubí naše porozumění a připraví nás, abychom mohli obdržet více. „Neboť vizte, tak praví Pán Bůh: Dám dětem lidským řádku za řádkou, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu; … neboť tomu, kdo přijímá, dám více.“ (2. Nefi 28:30.)

Klepejte

Nakonec Pán řekl: „Tomu, kdo klepe, bude otevřeno.“ Klepat znamená jednat s vírou. Když Pána aktivně následujeme, otevírá nám cestu, která je před námi. Jedna krásná náboženská píseň nás učí tomuto: „Vstávej a neztrácej čas, a nechtěj jen o nebi snít. Konat dobro je radost, a rovněž povinnost, již my máme na mysli mít.“ 6 Starší Gerrit W. Gong z Kvora Dvanácti nedávno vysvětlil, že zjevení často přichází v okamžiku, kdy konáme dobro. Řekl: „Myslím, že když se snažíme sloužit lidem ve svém okolí, Pán nám vůči nim, a tudíž i vůči nám, dává větší míru své lásky. Myslím, že když se modlíme, abychom pomohli lidem kolem sebe, slyšíme Jeho hlas a pociťujeme Jeho blízkost jiným způsobem, protože to je jedna z modliteb, na které si nejvíce přeje odpovědět.“ 7

Příklad Almy

Ono prosté doporučení v příručce Pojď, následuj mne, abych se zamyslel nad svými požehnáními, mi přineslo nádherného ducha a několik nečekaných duchovních postřehů. Když jsem pokračoval ve čtení o Almovi a jeho službě v Ammonii, zjistil jsem, že Alma je pro nás dobrým příkladem toho, co znamená prosit, hledat a klepat. Dočítáme se, že „Alma se velice namáhal v duchu, potýkaje se s Bohem v mocné modlitbě, aby vylil Ducha svého na lidi“. Tato modlitba však nebyla zodpověděna tak, jak Alma doufal, a on byl z města vyhnán. Alma, „ztížen zármutkem“, už to chtěl vzdát, když mu anděl přinesl toto poselství: „Požehnaný jsi, Almo; tudíž pozdvihni hlavu svou a raduj se, neboť máš velikou příčinu radovati se.“ Poté mu anděl řekl, aby se vrátil do Ammonie a zkusil to znovu, a Alma se „rychle … navrátil“. 8

Čemu se od Almy učíme ohledně toho, že máme prosit, hledat a klepat? Učíme se, že modlitba vyžaduje duchovní úsilí a že ne vždy vede k výsledku, ve který doufáme. Když jsme však skleslí nebo stiženi zármutkem, Pán nám poskytuje útěchu a sílu jinými způsoby. Možná okamžitě nezodpoví všechny naše otázky či nevyřeší všechny naše problémy; spíše nás povzbuzuje, abychom se nepřestávali snažit. Když poté rychle uvedeme Jeho a svůj plán do souladu, otevře nám cestu, jako to udělal pro Almu.

Mám svědectví o tom, že toto je dispensace plnosti evangelia. V životě se můžeme těšit z požehnání plynoucích z Usmíření Ježíše Krista. Máme písma, která jsou široce dostupná. Vedou nás proroci, kteří nás učí vůli Páně ohledně obtížného období, ve kterém žijeme. Kromě toho máme přímý přístup k vlastnímu zjevení, takže Pán nám může poskytovat útěchu a vedení osobně. Jak anděl řekl Almovi, máme „velikou příčinu radovati se“ (Alma 8:15). Ve jménu Ježíše Krista, amen.