Generální konference
Budeme je tím zkoušeti
Generální konference – říjen 2020


Budeme je tím zkoušeti

(Abraham 3:25)

Nyní je vhodná doba na to, abychom se připravili a prokázali, že jsme ochotní a schopní učinit vše, co nám Pán, náš Bůh, přikáže.

Modlím se o to, aby nám všem pomáhal Duch Svatý, zatímco se s vámi budu dělit o myšlenky a pocity, které mi při přípravě na tuto konferenci vstoupily na mysl a do srdce.

Důležitost testů

Než jsem byl povolán do církevní služby na plný úvazek, pracoval jsem více než dvě desetiletí jako univerzitní učitel a hodnostář. Mou prvořadou zodpovědností jakožto učitele bylo pomáhat studentům naučit se, jak se mají sami vzdělávat. Důležitou součástí mé práce bylo vytváření a poskytování zpětné vazby týkající se toho, jak studenti dopadli při testech, a také jejich známkování. Z šenosti asi víte, že testy obvykle nejsou pro studenty tou nejoblíbenější součástí vzdělávacího procesu!

Avšak pravidelné testy jsou pro naše vzdělávání naprosto zásadní. Efektivní test nám pomáhá porovnat to, co potřebujeme znát, s tím, co o daném tématu ve skutečnosti víme; také poskytuje určité měřítko, podle něhož můžeme hodnotit své vzdělávání a vývoj.

Podobně jsou i testy ve škole smrtelnosti životně důležitým prvkem našeho věčného pokroku. Je však zajímavé, že slovo „test“ se v textu písem ve standardních dílech v angličtině ani jednou nevyskytuje. Spíše se zde používají slova jako „zkoušet“, „zkoumat“ či „prověřovat“, kterými se popisují různé postupy, jak dát náležitě najevo naše duchovní poznání věčného plánu připraveného Nebeským Otcem, naše porozumění a oddanost tomuto plánu a naši schopnost usilovat o požehnání plynoucí ze Spasitelova Usmíření.

Ten, kdo je tvůrcem plánu spasení, popsal v dávných i novodobých písmech účel naší zkoušky ve smrtelnosti slovy „zkoušet“, „zkoumat“„prověřovat“. „A budeme je tím zkoušeti, abychom viděli, budou-li činiti všechny věci, jež jim Pán, jejich Bůh, přikáže.“ 1

Zamyslete se nad touto žádostí žalmisty Davida:

[Zkoumej] mne, Hospodine, a zkus mne, [prověř] ledví má i srdce mé.

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.“ 2

A v roce 1833 Pán prohlásil: „Tudíž, nebojte se nepřátel svých, neboť jsem ustanovil v srdci svém, praví Pán, že vás budu prověřovati ve všech věcech, zda setrváte ve smlouvě mé, až k smrti, abyste mohli býti shledáni způsobilými.“ 3

Současné období prověřování a zkoušení

Rok 2020 je do určité míry charakteristický globální pandemií, která nás zkouší, zkoumá a prověřuje mnoha různými způsoby. Modlím se, abychom jako jednotlivci i rodiny získávali cenná ponaučení, která můžeme získat jedině skrze takovéto obtížné výzvy. Také doufám, že si všichni budeme více uvědomovat „velikost Boha“ a pravdivost toho, že „on posvětí strasti [naše] ku prospěchu [našemu]“. 4

Když v životě čelíme okolnostem, které nás prověřují a zkoušejí – ať již se jedná o cokoli – mohou nás vést a posilovat dvě základní zásady: 1) zásada připravenosti a 2) zásada tlačení se kupředu se stálostí v Kristu.

Prověřování a příprava

Jakožto učedníkům Spasitele je nám přikázáno připravit „každou nutnou věc; a [zřídit] dům, a to dům modlitby, dům půstu, dům víry, dům učení, dům slávy, dům pořádku, dům Boží“. 5

Je nám také slíbeno: „Jste-li připraveni, nebudete se báti.

A abyste mohli uniknouti moci nepřítele a býti shromážděni ke mně jako spravedlivý lid, bez poskvrny a bez úhony.“ 6

Tyto verše z písem tvoří dokonalý rámec pro to, abychom uspořádali a připravovali svůj život a domov jak z hlediska časného, tak duchovního. Naše úsilí připravovat se na prověřující zkušenosti smrtelnosti se má řídit příkladem Spasitele, který postupně „prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí“ 7 – což představuje vyváženou směs intelektuální, fyzické, duchovní a sociální připravenosti.

Jednou odpoledne před několika měsíci jsme se Susan dělali inventuru našich potravinových zásob a potřeb pro nouzové situace. V té době se nemoc covid-19 rychle šířila a naším domem v Utahu navíc otřásla série zemětřesení. Již od začátku našeho manželství se snažíme následovat prorocké rady ohledně připravenosti na nepředvídané těžkosti, takže „prozkoumat“ náš stav připravenosti uprostřed virové pandemie a zemětřesení se nám zdálo dobré a příhodné. Chtěli jsme zjistit, jaké bychom z těchto neohlášených testů dostali známky.

Zjistili jsme toho hodně. V mnoha oblastech byla naše připravenost v pořádku. V některých oblastech jsme se ale potřebovali zlepšit, protože jsme určité potřeby nerozpoznali a nevyřešili včas.

Také jsme se hodně nasmáli. Například jsme v zapadlé komůrce objevili věci, které v našem potravinovém skladišti byly už několik desetiletí. Upřímně řečeno, některé nádoby jsme měli strach otevřít a prozkoumat z obavy, že spustíme další globální pandemii! Ale jistě budete rádi, když vám řeknu, že jsme všechny nebezpečné materiály náležitě zlikvidovali a zdravotní riziko pro svět bylo zažehnáno.

Někteří členové Církve se domnívají, že plány a zásoby pro nouzové případy, potravinové zásoby a 72hodinové balíčky pro přežití již určitě nejsou důležité, protože Bratří o těchto a souvisejících tématech na generální konferenci v poslední době nijak zvlášť rozsáhle nemluví. Avšak opakovaná nabádání, abychom byli připraveni, pronášejí vedoucí Církve již celá desetiletí. Důsledně pronášené prorocké rady v průběhu času vytvářejí mocný koncert, který zní jasně a varuje mnohem hlasitěji, než by to kdy dokázala jen sólová vystoupení.

Právě tak jako obtížné časy odhalují nedostatky v časné připravenosti, tak i neduhy duchovní nedbalosti a pohodlnosti mají ty nejzhoubnější dopady během náročných zkoušek. V podobenství o deseti pannách se například dozvídáme, že odkládání přípravy vede k neúspěchu při prověřování. Vzpomeňte si, jak se oněch pět bláhových panen náležitě nepřipravilo na zkoušku, kterou podstoupily v den ženichova příchodu.

„Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.

Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. …

O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.

Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.

Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.

I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.

A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.

Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.“ 8

„Ale on odpověděl a řekl: Amen, pravím vám, neznáte mne.“ 9

Přinejmenším při této zkoušce se ukázalo, že oněch pět bláhových panen byli pouze posluchači, a nikoli činitelé slova. 10

Jeden můj přítel byl svědomitým studentem právnické fakulty. Během semestru věnoval Sam každý den nějaký čas tomu, aby si prošel a shrnul své poznámky a aby se z nich něco naučil na každý kurz, na který chodil. Tímtéž postupem se řídil u všech předmětů na konci každého týdne a každý měsíc. Díky svému přístupu byl schopen se právu skutečně naučit, a ne si jen zapamatovat nějaké podrobnosti. A když se přiblížily závěrečné zkoušky, Sam byl připravený. Ve skutečnosti bylo pro něj období závěrečných zkoušek tou nejméně stresující částí jeho právnického studia. Efektivní a včasná příprava předchází úspěchu při prověřování.

Samův přístup k právnickému studiu je příkladem jednoho z Pánových hlavních vzorů růstu a rozvoje. „Tak praví Pán Bůh: Dám dětem lidským řádku za řádkou, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu; a požehnaní jsou ti, již poslouchají předpisy moje a propůjčují sluch radě mé, neboť ti se naučí moudrosti; neboť tomu, kdo přijímá, dám více.“ 11

Vybízím nás všechny, abychom se zamysleli nad cestou svou 12 a abychom „sami sebe [zkoumali, jsme-li ve] víře“ 13 a sami sebe prověřili. Čemu jsme se během těchto posledních měsíců změn životního stylu a omezení naučili? Co ve svém životě potřebujeme zlepšit duchovně, fyzicky, sociálně, emočně a intelektuálně? Nyní je vhodná doba na to, abychom se připravili a prokázali, že jsme ochotní a schopní učinit vše, co nám Pán, náš Bůh, přikáže.

Prověřování a tlačení se kupředu

Kdysi jsem se zúčastnil pohřbu mladého misionáře, který zahynul při nehodě. Na pohřbu mluvil jeho otec a popisoval zármutek z nečekaného odloučení od milovaného dítěte ve smrtelnosti. Otevřeně prohlásil, že osobně nechápe důvody ani načasování této události. Ale vždy si budu pamatovat, jak tento úžasný muž také prohlásil, že ví, že Bůh důvody a načasování odchodu jeho dítěte zná – a to mu stačilo. Řekl shromážděným, že on i jeho rodina, i když pociťují zármutek, se z toho dostanou; jejich svědectví zůstává pevné a ád bych, abyste věděli, že pokud jde o evangelium Ježíše Krista, celá naše rodina se evangelia drží. Všichni se ho pevně držíme.“

I když byla ztráta milovaného blízkého člověka zarmucující a těžká, členové této statečné rodiny byli duchovně připraveni, aby prokázali, že skrze to, co vytrpěli, dokáží získat ponaučení věčné důležitosti. 14

Věrnost není bláhovost ani fanatismus. Naopak to znamená důvěřovat Ježíši Kristu a spoléhat se na Něho jako na našeho Spasitele, důvěřovat Jeho jménu a Jeho zaslíbením. Když se budeme „tlačiti kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem“, 15 budeme požehnáni perspektivou věčnosti a vizí, která dalece přesahuje naše omezené smrtelné schopnosti. Budeme schopni se shromáždit a stát „na svatých místech“ 16 a nepohnout se, „dokud den Páně nepřijde“. 17

Když jsem sloužil jako rektor Univerzity Brighama Younga-Idaho, navštívil v prosinci 1998 náš kampus starší Jeffrey R. Holland, aby promluvil na jednom z týdenních zasvěcujících shromáždění. Spolu se Susan jsme pozvali skupinu studentů, aby se se starším Hollandem před jeho proslovem setkali a popovídali si s ním. Když se naše setkání chýlilo ke konci, zeptal jsem se staršího Hollanda: „Pokud byste se mohl s těmito studenty podělit jen o jednu věc, co by to bylo?“

Odpověděl:

„Jsme svědky čím dál většího posunu k polarizaci. Možnost kráčet prostředkem cesty bude nám, Svatým posledních dnů, odňata. O tento střed přijdeme.

Pokud v proudu řeky šlapete vodu, někam se dostanete. Dostanete se zkrátka tam, kam vás donese proud. Nestačí jít s proudem, nechat se hnát vlnami a unášet řekou.

Musíte učinit rozhodnutí. A neučinit rozhodnutí je také rozhodnutí. Naučte se rozhodovat právě teď.“

Sociální trendy a události v průběhu oněch 22 let od doby, kdy starší Holland odpověděl na mou otázku, dokazují, že jeho slova o čím dál větší polarizaci byla prorocká. Starší Holland předpovídal čím dál větší rozdíly mezi cestami Páně a cestami světa a upozornil na to, že doba, kdy můžeme jednou nohou pohodlně stát ve znovuzřízené Církvi a druhou nohou ve světě, rychle mizí. Tento služebník Páně povzbuzoval mladé lidi, aby se rozhodli, připravili se a stali se oddanými učedníky Spasitele. Pomáhal jim v tom, aby se připravili a tlačili kupředu k životním zkušenostem, které je budou prověřovat, zkoumat a zkoušet, a aby těmito zkušenostmi úspěšně procházeli.

Zaslíbení a svědectví

Proces prověřování sebe sama je zcela zásadní součástí velikého plánu štěstí připraveného Nebeským Otcem. Slibuji vám, že když se budeme připravovat a zároveň se tlačit kupředu s vírou ve Spasitele, budeme moci všichni získat tutéž známku z té nejvyšší zkoušky smrtelnosti: „To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.“ 18

Dosvědčuji, že Bůh Věčný Otec je naším Otcem. Ježíš Kristus je Jeho Jednorozený Syn – náš Spasitel a Vykupitel. O těchto pravdách radostně svědčím v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.