Stávejme se takovými, jako je On
Jedině se Spasitelovou božskou pomocí se můžeme všichni postupně stávat takovými, jako je On.
Dokonce i pro pečlivého studenta života a služby Ježíše Krista je Spasitelovo nabádání, abychom byli takoví „dokonce jako já jsem“, 1 zdánlivě nedosažitelné a vzbuzující obavy. Možná jste jako já – velmi dobře si uvědomujete své chyby a selhání, a tak vám připadá psychicky příjemnější kráčet po cestě bez stoupání a s minimálním růstem. A tak si to rozumově zdůvodňujeme a říkáme si: „Tato nauka je jistě nerealistická a je myšlena s nadsázkou.“ A pohodlně si volíme cestu nejmenšího odporu, na které spalujeme méně kalorií, než kolik je potřeba k dosažení změny.
Ale co když stát se takovými, „dokonce jako [On je]“, není myšleno jen obrazně, a to ani v našich smrtelných podmínkách? Co když je to, do určité míry, v tomto životě dosažitelné a je to podmínkou pro to, abychom mohli být opět s Ním? Co když „dokonce jako já jsem“ je přesně a doslovně to, co má Spasitel na mysli? Co by to znamenalo? Kolik úsilí bychom byli ochotni věnovat tomu, abychom do svého života přizvali Jeho zázračnou moc, abychom mohli změnit svou přirozenou povahu?
Starší Neal A. Maxwell učil: „Když přemítáme o tom, že nám Ježíš přikázal, abychom se stali takovými, jako je On, uvědomíme si, že v našem současném stavu nejsme nutně zlovolní, ale spíše jen vlažní a postrádající nadšení pro Jeho dílo – které je i naším dílem! Ježíše velebíme, ale málokdy Ho napodobujeme.“ 2 Jistý mladý duchovní jménem Charles M. Sheldon vyjádřil podobné myšlenky těmito slovy: „Naše křesťanství si hoví ve snadnosti a pohodlí natolik, že není ochotné unést nic tak nepříjemného a těžkého, jako je kříž.“ 3
Ve skutečnosti platí výzva stát se takovým, jako je On, pro každého – stejně jako se Ježíš Kristus stal takovým, jako je Otec. 4 V rámci svého pokroku se stáváme úplnějšími, dokončenými a zcela rozvinutými. 5 Tato nauka není založena na učení nějaké sekty, ale pochází přímo od samotného Mistra. Právě skrze tuto optiku máme pohlížet na svůj život; zvažovat, jak komunikujeme s druhými; a pečovat o své vztahy. Neexistuje vskutku žádný jiný způsob, jak zhojit rány rozbitých vztahů či narušené společnosti, než ten, že každý z nás bude v plnější míře napodobovat příklad Knížete pokoje. 6
Zamysleme se nad tím, jak můžeme začít pečlivě, vědomě a účelně usilovat o to, abychom se stávali takovými, jako je Ježíš Kristus, tím, že si budeme osvojovat Jeho vlastnosti.
Učiňme rozhodnutí a závazek
Před několika lety jsme s manželkou stáli na stezce vedoucí na nejvyšší horu Japonska – horu Fudži. Na začátku našeho výstupu jsme se dívali na vzdálený vrcholek a říkali jsme si, zda se tam vůbec dostaneme.
Jak jsme stoupali výše, začali jsme pociťovat vyčerpání, namožené svaly a vliv vyšší nadmořské výšky. Psychicky pro nás začalo být důležité soustředit se pouze na příští krok. Říkali jsme si: „Možná že nebudu na vrcholu za chvíli, ale teď dokážu udělat tento krok.“ Po nějaké době jsme onoho náročného cíle nakonec dosáhli – krok za krokem.
Prvním krokem na cestě k tomu, abychom se stali takovými, jako je Ježíš Kristus, je mít touhu na ni vstoupit. Rozumět onomu nabádání, abychom byli takoví, jako je On, je dobré, ale ono porozumění musí být spojeno s touhou měnit se, krok za krokem, a překonávat přirozeného člověka. 7 Abychom tuto touhu rozvinuli, musíme vědět, kdo Ježíš Kristus je. Musíme vědět něco o Jeho charakteru 8 a vyhledávat Jeho vlastnosti v písmech, na bohoslužbách a na dalších svatých místech. Jakmile Ho začneme lépe poznávat, uvidíme, jak se Jeho vlastnosti zrcadlí v druhých lidech. To nás povzbudí v našem vlastním úsilí, protože pokud si dokáží do určité míry osvojit Jeho vlastnosti druzí, pak to dokážeme i my.
Budeme-li k sobě upřímní, Světlo Kristovo 9 nám bude v nitru našeptávat, že jsme od vytouženého Spasitelova charakteru stále ještě vzdáleni. 10 Máme-li pokračovat ve snaze stát se takovými, jako je On, je takováto upřímnost velmi důležitá. Upřímnost je ostatně jednou z Jeho vlastností.
Ti statečnější z nás by mohli zvážit možnost zeptat se někoho, komu důvěřují – člena rodiny, manželského partnera, přítele či duchovního vedoucího – které z vlastností Ježíše Krista se nám nedostává; a buďme připraveni i na překvapivou odpověď! Někdy je to, jako bychom se na sebe dívali do zkreslujících zrcadel v zábavním parku, ve kterých vypadáme buď příliš zakulacení, nebo mnohem hubenější, než jací skutečně jsme.
Blízcí přátelé a rodina nám mohou pomoci vidět sami sebe v pravdivějším světle, ale ač se snaží být laskaví a pomáhat nám, i oni mohou vidět ledacos nedokonale. Proto je nutné ptát se také našeho milujícího Nebeského Otce, co potřebujeme a na co máme zaměřovat své úsilí. On na nás nahlíží dokonalým pohledem a láskyplně nám ukáže naše slabosti. 11 Možná se dozvíte, že potřebujete více trpělivosti, pokory, pravé lásky, naděje, píle nebo poslušnosti, mám-li jmenovat několik příkladů. 12
Není tomu tak dávno, co jsem měl zážitek, který mi pronikl do duše, když jeden láskyplný církevní vedoucí velmi přímočaře navrhl, že by mi prospělo, kdybych více oplýval určitou vlastností. Laskavě ponechal stranou jakékoli zkreslení. Ten večer jsem o tomto zážitku vyprávěl své manželce. Ačkoli byla soucitná a shovívavá, s jeho návrhem souhlasila. Duch Svatý mi potvrdil, že jejich rada pochází od milujícího Nebeského Otce.
Také může být užitečné upřímně si vyplnit test týkající se křesťanských vlastností v kapitole 6 příručky Kažte evangelium mé. 13
Jakmile se upřímně ohodnotíte a odhodláte se zahájit výstup na horu, bude potřeba, abyste činili pokání. President Russell M. Nelson nás s láskou učil: „Rozhodnutí činit pokání znamená, že se rozhodujeme změnit. Dovolujeme Spasiteli, aby nás proměnil v nejlepší verzi nás samotných. Rozhodujeme se duchovně růst a přijímat radost – radost z vykoupení v Něm samotném. Rozhodujeme-li se činit pokání, rozhodujeme se stát se více takovými, jako je Ježíš Kristus!“ 14
Abychom se stali takovými, jako je Ježíš Kristus, je třeba změnit naše srdce a mysl, ba dokonce náš samotný charakter; a to je možné jedině prostřednictvím spásné milosti Ježíše Krista. 15
Rozpoznávejme a jednejme
Nyní když jste se rozhodli změnit a činit pokání a usilujete o vedení skrze modlitbu, upřímné přemítání a případně poradu s druhými, bude třeba, abyste si vybrali jednu vlastnost, které se budete intenzivně věnovat. Bude třeba, abyste se zavázali vyvinout značné úsilí. Tyto vlastnosti se nedostaví snadno ani rychle, ale skrze Jeho milost se budou postupně rozvíjet, zatímco se budete snažit.
Křesťanské vlastnosti jsou dary od milujícího Nebeského Otce, kterými žehná nám a lidem kolem nás. Naše snaha o získání těchto vlastností tak bude vyžadovat vroucí prosby o Jeho božskou pomoc. Budeme-li o tyto dary usilovat proto, abychom mohli lépe sloužit druhým, bude nám v našem úsilí žehnat. Sobecká snaha o získání daru od Boha skončí zklamáním a rozčarováním.
Zaměříte-li se důkladně na jednu potřebnou vlastnost a budete pokračovat v jejím rozvíjení, brzy se k ní přidají i další vlastnosti. Je snad možné, aby někdo, kdo se zaměřuje na rozvíjení pravé lásky, nerostl zároveň v laskavosti a pokoře? Je snad možné, aby někdo, kdo se zaměřuje na poslušnost, nerozvíjel více píle a naděje? Vaše intenzivní úsilí o osvojení jedné vlastnosti se stane přílivem, který nadzvedne všechny lodě v přístavu.
Zapisujme si a vytrvejme
Zatímco se snažím stát se takovým, jako je On, je pro mě důležité zapisovat si své zkušenosti a zážitky a to, čemu se učím. Když se při studiu písem zaměřuji na některou z Jeho vlastností, jeví se mi písma v novém světle a vidím příklady dané vlastnosti v Jeho učení, Jeho službě a u Jeho apoštolů. Můj zrak se také začne více zaměřovat na rozpoznávání této vlastnosti u druhých. Často vídám úžasné lidi v Církvi i mimo ni, kteří mají vlastnosti, jimiž se Pánovi podobají. Jsou mocnými příklady toho, jak se takové vlastnosti mohou projevovat u obyčejných smrtelníků díky Jeho láskyplné milosti.
Abyste byli svědky opravdového pokroku, budete muset vyvíjet vytrvalé úsilí. Podobně jako výstup na horu vyžaduje předchozí přípravu, vytrvalost a houževnatost, bude i tato cesta vyžadovat skutečné úsilí a oběti. Opravdové křesťanství, ve kterém se snažíme stát takovými, jako je náš Mistr, vždy vyžaduje naše nejlepší úsilí. 16
Nyní mi dovolte krátce uvést jedno varování. Přikázání, abychom byli jako On, ve vás nemá vyvolávat pocity viny či nedostatečnosti nebo pocit, že nejste milováni. Účelem celé naší smrtelné existence je činit pokrok, snažit se a zažívat selhání i úspěchy. Jakkoli jsme si s manželkou přáli, abychom mohli zavřít oči a mávnutím kouzelného proutku se přenést na vrchol hory, v životě to takto nefunguje.
Jste dostatečně dobří a jste milováni, ale to neznamená, že jste již úplní. Je třeba na tom pracovat – v tomto životě i v tom příštím. Jedině s Jeho božskou pomocí se můžeme všichni postupně stávat takovými, jako je On.
V této době, kdy se „všechny věci [zdají být] ve zmatku; a … strach [zdánlivě přichází] na všechny lidi“, 17 je jedinou protilátkou, jediným lékem, naše snaha stávat se takovými, jako je Spasitel, 18 Vykupitel 19 veškerého lidstva a Světlo světa, 20 a vyhledávat toho, jenž prohlásil: „Já jsem ta cesta.“ 21
Vím, že stávat se takovými, jako je On, skrze Jeho božskou pomoc a sílu, je možné krok za krokem. Kdyby tomu tak nebylo, nedal by nám toto přikázání. 22 Toto vím – částečně i proto, že u mnohých z vás vidím Jeho vlastnosti. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.