1 A nyní, synu můj, mám něco více, co bych ti chtěl říci nežli to, co jsem pravil tvému bratrovi; neboť viz, což jsi nepozoroval stálost svého bratra, jeho věrnost a jeho píli při zachovávání přikázání Božích? Viz, což ti nedal dobrý příklad?

2 Neboť ty jsi mezi lidem Zoramitů nedbal mých slov tolik, jako tvůj bratr. Nyní, toto je to, co mám proti tobě; ty jsi dospěl k vychloubání se silou svou a moudrostí svou.

3 A to není vše, synu můj. Ty jsi učinil to, co mne zarmoutilo; neboť jsi opustil službu a šel jsi do země Siron za hranici s Lamanity za nevěstkou Isabel.

4 Ano, ona uloupila srdce mnohých; ale to nebylo žádnou omluvou pro tebe, synu můj. Ty sis měl hleděti služby, která ti byla svěřena.

5 Což nevíš, synu můj, že tyto věci jsou ohavností v očích Páně; ano, ohavnější nade všechny hříchy kromě prolití nevinné krve nebo zapření Ducha Svatého?

6 Neboť viz, jestliže zapřeš Ducha Svatého, když již v tobě jednou měl místa, a víš, že ho zapíráš, viz, to je hřích, který je neprominutelný; ano, a kdokoli vraždí proti světlu a poznání Božímu, pro toho není snadné získati odpuštění; ano, pravím ti, synu můj, že pro toho není snadné získati odpuštění.

7 A nyní, synu můj, kéž by Bůh byl dal, abys nebyl vinen tak velikým zločinem. Nezabýval bych se tvými zločiny a nedrásal tvou duši, kdyby to nebylo pro tvé dobro.

8 Ale viz, před Bohem nemůžeš ukrýti své zločiny; a nebudeš-li činiti pokání, budou státi jako svědectví proti tobě posledního dne.

9 Nyní, synu můj, chtěl bych, abys činil pokání a abys zanechal hříchů svých a abys již nechodil za žádostmi očí svých, ale aby ses zapřel ve všech těchto věcech; neboť neučiníš-li tak, nemůžeš na žádný způsob zděditi království Boží. Ó, pamatuj a vezmi si to k srdci a zapři se v těchto věcech.

10 A přikazuji ti, aby sis vzal k srdci, že se budeš ve svém počínání raditi se svými staršími bratry; neboť viz, ty jsi mladý a máš zapotřebí, aby se o tebe tvoji bratři starali. A dbej jejich rad.

11 Nestrp, aby tě svedlo něco marného nebo pošetilého; nestrp, aby ďábel opět svedl srdce tvé k oněm zlovolným nevěstkám. Viz, ó synu můj, jak velikou nepravost jsi přivodil na Zoramity; neboť když viděli tvé chování, nechtěli věřiti slovům mým.

12 A nyní, Duch Páně mi praví: Přikaž dětem svým, aby činily dobro, aby nesvedly srdce mnoha lidí ke zkáze; tudíž ti přikazuji, synu můj, v bázni Boží, aby ses zdržel svých nepravostí;

13 Aby ses obracel k Pánu celou svou myslí, mocí a silou; abys již nesváděl srdce dalších k tomu, aby činili zlovolně; ale raději aby ses k nim vrátil a aby ses přiznal k svým chybám a k tomu zlu, které jsi učinil.

14 Neusiluj o bohatství ani o marné věci tohoto světa; neboť viz, nemůžeš si je vzíti s sebou.

15 A nyní, synu můj, chtěl bych ti říci něco o příchodu Krista. Viz, pravím ti, je to ten, který zajisté přijde, aby sňal hříchy světa; ano, přijde, aby lidu svému oznámil radostné zvěsti spasení.

16 A nyní, synu můj, toto byla ona služba, k níž jsi byl povolán, oznamovati tyto radostné zvěsti tomuto lidu, abys připravil mysl jejich; neboli spíše, aby k nim mohlo přijíti spasení, aby mohli připraviti mysl svých dětí, aby slyšely slovo v době příchodu jeho.

17 A nyní, upokojím poněkud mysl tvoji v této věci. Viz, podivuješ se, proč tyto věci mají býti známy tak dlouho dopředu. Viz, pravím ti, což není duše v této době Bohu stejně drahá, jako bude duše v době příchodu jeho?

18 Což není stejně nutné, aby byl plán vykoupení oznámen tomuto lidu jakož i jeho dětem?

19 Což není pro Pána v této době stejně snadné, aby poslal anděla svého, aby hlásal tyto radostné zvěsti nám, stejně jako našim dětem, nebo jako po době příchodu svého?