1 Nyní stalo se, že uplynul devadesátý a první rok a bylo to šest set let od doby, kdy Lehi opustil Jeruzalém; a bylo to v roce, kdy hlavním soudcem a správcem nad zemí byl Lachoneus.

2 A Nefi, syn Helamanův, odešel ze země Zarahemla, předav svému synovi Nefimu, který byl jeho nejstarším synem, správu nad deskami z mosazi a nad všemi záznamy, jež byly vedeny, a nad všemi těmi věcmi, jež byly uchovávány v posvátnosti od odchodu Lehiova z Jeruzaléma.

3 Poté odešel ze země, a kam šel, nikdo neví; a jeho syn Nefi vedl záznamy na jeho místě, ano, záznam tohoto lidu.

4 A stalo se, že na počátku devadesátého a druhého roku, vizte, proroctví proroků se počala naplňovati plněji; neboť mezi lidem počaly býti konány větší znamení a větší zázraky.

5 A byli někteří, kteří počali říkati, že pominul čas, kdy se měla naplniti slova, jež promlouval Samuel, Lamanita.

6 A počali se radovati nad svými bratřími řkouce: Vizte, čas pominul a slova Samuelova se nenaplnila; tudíž, vaše radost a vaše víra v této věci byla marná.

7 A stalo se, že učinili po celé zemi veliký rozruch; a lidé, kteří věřili, počali býti velice zarmouceni, že snad ony věci, o nichž bylo promlouváno, nenastanou.

8 Ale vizte, neochvějně vyhlíželi onen den a onu noc a onen den, jež měly býti jako jeden den, jako kdyby nebylo žádné noci, aby mohli poznati, že jejich víra nebyla marná.

9 Nyní, stalo se, že nevěřící stanovili den, kdy všichni ti, kteří v tyto tradice věří, mají býti usmrceni, ledaže by přišlo ono znamení, které dal Samuel, prorok.

10 Nyní, stalo se, že když Nefi, syn Nefiův, viděl tuto zlovolnost svého lidu, jeho srdce bylo nesmírně zarmouceno.

11 A stalo se, že šel a sklonil se k zemi a volal vroucně k svému Bohu za svůj lid, ano, za ty, kteří měli býti zničeni pro svou víru v tradici svých otců.

12 A stalo se, že volal mocně k Pánu po celý onen den; a vizte, přišel k němu hlas Páně řkoucí:

13 Pozdvihni hlavu svou a buď dobré mysli; neboť viz, čas je na dosah a této noci bude dáno znamení a nazítří přijdu na svět, abych ukázal světu, že naplním všechno to, co jsem dal, aby bylo promlouváno ústy mých svatých proroků.

14 Viz, přijdu k svým vlastním, abych naplnil všechny věci, jež jsem oznámil dětem lidským od založení světa, a abych učinil vůli jak Otce, tak Syna – Otce skrze mne a Syna skrze mé tělo. A viz, čas je na dosah a této noci bude znamení dáno.

15 A stalo se, že slova, která přišla k Nefimu, se vyplnila podle toho, jak byla řečena; neboť vizte, při západu slunce nenastala tma; a lidé počali žasnouti, protože nebyla tma, když přišla noc.

16 A byli mnozí, kteří ve slova proroků nevěřili a kteří padli k zemi, jako by byli mrtví, neboť poznali, že onen veliký plán zkázy, který připravili pro ty, kteří ve slova proroků věřili, byl zmařen; neboť znamení, jež bylo dáno, již bylo na dosah.

17 A počali poznávati, že se brzy musí ukázati Syn Boží; ano, zkrátka, všichni lidé na tváři celé země od západu po východ, jak v zemi severní, tak v zemi jižní, byli tak nesmírně užaslí, že padli k zemi.

18 Neboť věděli, že proroci o těchto věcech svědčili po mnoho let a že znamení, jež bylo dáno, již bylo na dosah; a počali se báti pro svou nepravost a svou nevíru.

19 A stalo se, že po celou tu noc nebyla tma, ale bylo světlo, jako by bylo poledne. A stalo se, že slunce ráno vyšlo opět, podle svého vlastního řádu; a oni věděli, že to je ten den, kdy se narodí Pán, pro znamení, jež bylo dáno.

20 A stalo se tak, ano, všechny věci, každá tečka, podle slov proroků.

21 A také stalo se, že se objevila nová hvězda, podle slova.

22 A stalo se, že od té doby nadále počal Satan vysílati mezi lid lži, aby zatvrdil srdce jejich proto, aby neuvěřili v ona znamení a divy, jež viděli; ale i přes tyto lži a klamání větší část lidu uvěřila a obrátila se k Pánu.

23 A stalo se, že Nefi šel mezi lid, a také mnozí další, křtíce ku pokání, v němž bylo veliké odpuštění hříchů. A tak lid opět počal míti v zemi mír.

24 A nebylo žádných svárů kromě několika lidí, kteří počali kázati, snažíce se dokázati písmy, že již není nezbytné dodržovati zákon Mojžíšův. Nyní, v této věci se mýlili, neporozuměvše písmům.

25 Ale stalo se, že se brzy obrátili a přesvědčili se o omylu, v němž se nacházeli, neboť jim bylo oznámeno, že zákon nebyl ještě naplněn a že musí býti naplněn v každé tečce; ano, přišlo k nim slovo, že on se musí naplniti; ano, že nepomine literka ani čárka, dokud se celý nenaplní; tudíž v témže roce byli přivedeni k poznání svého omylu a vyznali své chyby.

26 A tak uplynul devadesátý a druhý rok, který přinesl lidu radostné zvěsti pro ona znamení, jež nastala, podle slov proroctví všech svatých proroků.

27 A stalo se, že devadesátý a třetí rok také uplynul v míru, až na ony Gadiantonovy lupiče, kteří přebývali v horách a kteří zamořili zemi; neboť jejich pevnosti a tajná místa byla tak silná, že je lid nemohl přemoci; tudíž se dopouštěli mnohých vražd a mezi lidem páchali mnohá krveprolití.

28 A stalo se, že v devadesátém a čtvrtém roce se počali ve veliké míře rozmáhati, protože bylo mnoho odštěpenců od Nefitů, kteří k nim uprchli, což způsobilo veliký smutek těm Nefitům, kteří v zemi zůstali.

29 A i Lamanité měli příčinu k velikému smutku; neboť vizte, měli mnoho dětí, které rostly a počaly léty síliti, takže se staly samostatnými a byly sváděny některými, kteří byli Zoramité, jejich lžemi a jejich lichotivými slovy, aby se připojily k oněm Gadiantonovým lupičům.

30 A tak byli postiženi i Lamanité a počali ochabovati ve víře a ve spravedlivosti pro zlovolnost dorůstajícího pokolení.