1 A stalo se, že jim přikázal, že mají zapsati slova, která dal Otec Malachiášovi a která jim on řekne. A stalo se, že poté, co byla zapsána, je vykládal. A toto jsou slova, jež jim pověděl řka: Tak pravil Otec Malachiášovi – Viz, vyšlu ^aposla svého a on přede mnou připraví cestu a Pán, kterého hledáte, náhle přijde do chrámu svého, a to posel smlouvy, v němž máte potěšení; vizte, on přijde, praví Pán zástupů.

2 Ale kdo může ^asnésti den příchodu jeho a kdo obstojí, až se ukáže? Neboť on je jako ^boheň tavičův, a jako mýdlo běličovo.

3 A usedne jako tavič a čistič stříbra; a přečistí ^asyny Lévíovy a vyčistí je jako zlato a stříbro, aby mohli Pánovi ^bobětovati oběť ve spravedlivosti.

4 Pak bude oběť Judy a Jeruzaléma Pánu příjemná, jako za dávných dnů, a jako v dřívějších letech.

5 A já se k vám přiblížím, abych soudil; a budu rychlým svědkem proti kouzelníkům a proti cizoložníkům a proti křivopřísežníkům a proti těm, kteří utiskují nádeníka na mzdě, vdovu a ^adítě bez otce a odvracejí se od cizince, a mne se nebojí, praví Pán zástupů.

6 Neboť já jsem Pán, já se neměním; tudíž vy, synové Jákobovi, nejste stráveni.

7 Již ode dnů otců svých ^aodešli jste od nařízení mých a nezachovávali jste je. ^bNavraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Pán zástupů. Ale vy říkáte: V čem se máme navrátiti?

8 Bude člověk olupovati Boha? Nicméně vy jste mne oloupili. Ale říkáte: V čem jsme tě oloupili? V ^adesátcích a v ^bobětech.

9 Jste prokleti kletbou, neboť jste mne oloupili, dokonce celý tento národ.

10 Přineste všechny ^adesátky do zásobárny, aby byla potrava v domě mém; a vyzkoušejte mne nyní v tom, praví Pán zástupů, zda vám neotevřu průduchů nebeských a nevyleji na vás ^bpožehnání tak, že nebude dosti místa k jeho přijetí.

11 A pokárám za vás škůdce a nebude ničiti plody země vaší; ani vinný kmen váš neshodí předčasně plod svůj na polích, praví Pán zástupů.

12 A všechny národy vás budou zváti požehnanými, neboť budete zemí rozkošnou, praví Pán zástupů.

13 Slova vaše byla proti mně tvrdá, praví Pán. Nicméně vy říkáte: Co jsme proti tobě mluvili?

14 Řekli jste: Marné je sloužiti Bohu, a co to prospívá, že jsme zachovávali nařízení jeho a že jsme chodili před Pánem zástupů lítostivě?

15 A nyní, pokládáme pyšné za šťastné; ano, ti, kteří činí zlovolnost, mají úspěch; ano, ti, kteří pokoušejí Boha, jsou vpravdě vysvobozeni.

16 Tehdy ti, kteří se báli Pána, spolu často ^arozmlouvali a Pán poslouchal a slyšel; a byla před ním napsána ^bkniha pamětní pro ty, kteří se bojí Pána a kteří myslí na jméno jeho.

17 A budou moji, praví Pán zástupů, v onen den, kdy ^ashromáždím klenoty své; a ušetřím jich, jako muž šetří svého vlastního syna, který mu slouží.

18 Tehdy se navrátíte a ^arozeznáte mezi spravedlivými a zlovolnými, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží.