Ngaahi Tokoni Fakafolofolá
ʻEkesōtosi 14–18


Ngaahi Tokoni Fakafolofolá

ʻEkesōtosi 14–18

Hili e mahaki fakaʻauha hono hongofulú, naʻe fakangofua ʻe Felo ʻa Mōsese mo ʻĒlone ke na tataki e fānau ʻo ʻIsilelí mei ʻIsipite. Ka ʻi he hili ʻenau mavahé, naʻe fakafefeka ʻe Felo hono lotó ʻo ne fekauʻi atu ʻene kau taú ke tulimui ʻi he kau ʻIsilelí, ʻa ia naʻa nau nofo kemi ofi ki he Tahi Kulokulá. Naʻe vaheua ʻe he ʻEikí ʻa e Tahi Kulokulá, pea naʻe kolosi ʻa e fānau ʻo ʻIsilelí ʻi he kelekele mōmoá kae melemo ʻa e kau tau ʻa Feló. Naʻe hivaʻi ʻe he kakai ʻo ʻIsilelí ha ngaahi hiva fakafetaʻi mo e fakamālō ki he ʻEikí. ʻI he fononga kimui ange ʻa e kau ʻIsilelí ki he Moʻunga Sainaí, naʻa nau lāunga kia Mōsese ʻi heʻenau fiekaiá mo e fieinuá. Naʻe foaki ʻe he ʻEikí ʻi he mana ha meʻakai mo ha vai ʻi he feituʻu maomaonganoá. Naʻe ikuna ʻa e kau ʻIsilelí ʻi he tau mo e kau ʻAmalekí. Lolotonga e nofo kemi ʻa e kakai ʻIsilelí ʻo ofi ki he Moʻunga Sainaí, naʻe faleʻi ʻe Setelō ʻa Mōsese ke vahevahe ha niʻihi ʻo hono ngaahi fatongiá ki he niʻihi kehé.

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoní

Fakatokangaʻi ange: Ko hono fakaʻaongaʻi ha maʻuʻanga tokoni ʻoku ʻikai pulusi ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní ʻoku ʻikai ʻuhinga ia ʻoku poupouʻi ia pe ko e taha naʻá ne faʻú ʻe he Siasí pe te ne fakafofongaʻi ʻa e tuʻunga fakaʻofisiale ʻo e Siasí.

Puipuituʻá mo e Fakamatalá

ʻEkesōtosi 14:1–9

Naʻe ʻalu ʻa e kakai ʻIsilelí ki fē hili ʻenau mavahe mei ʻIsipité?

Hili hono fakaʻatā ʻe Felo ʻa e kau ʻIsilelí ke nau mavahe mei ʻIsipité, naʻe tataki kinautolu ʻe he ʻOtuá “ʻi he hala ʻo e toafa ʻo e tahi Kulokulá.” ʻOku ʻikai mahino ʻa e feituʻu pau naʻe nofo kemi ai ʻa e kau ʻIsilelí hili ʻenau mavahe mei ʻIsipité.

Ko e kupuʻi lea faka-Hepelū naʻe liliu ko e “Red Sea” ʻe lava foki ke liliu ia ko e “Reed Sea” pe “Sea of Reeds.” Koeʻuhí ko e meʻá ni, ʻoku tui ha niʻihi mahalo naʻe nofo kemi e kau ʻIsilelí ʻo ofi ki ha tahi kehe. Ka neongo ia, ʻoku fokotuʻu mai ʻe ha ngaahi fakamoʻoni kehe ko e ʻuhinga ʻa e fakamatalá ki he Tahi Kulokulá. Neongo pe ko e fē ʻa e feituʻu naʻe ʻi ai ʻa e kakai ʻIsilelí, ʻoku fokotuʻu mai ʻe he folofolá ko e tahi naʻa nau kolosi aí ko ha vai lahi.

ko ha mape ʻo e hala ʻo ʻIsilelí mei ʻIsipite ki Kēnani

Mape 2 ʻo e Tohi Tapú: “Ko e Fononga Atu ʻa ʻIsileli Mei ʻIsipité mo ʻEnau Hū Atu ki Kēnaní”

ʻEkesōtosi 14:19–20, 24

Ko e hā e taumuʻa ʻo e pou ʻaó mo e afí?

Ko e pou ʻaó mo e afí ko ha fakataipe ia ʻo e ʻao ʻo Sihová. Naʻe hoko mai ia ʻi he vahaʻa ʻo e kau ʻIsipité mo e kau ʻIsilelí ʻi he Tahi Kulokulá. Naʻe hoko ia ko ha maʻuʻanga ‘o e maama mo ha maluʻanga ki he kakai ʻIsilelí, ka ko ha “ʻao ia mo e fakapoʻuli ki he kau ʻIsipité.” Hili iá, naʻe tataki ʻe he poú ʻa e kau ʻIsilelí ʻi he kotoa ʻo ʻenau fononga ʻi he feituʻu maomaonganoá. ʻI he ngaʻunu ʻa e ʻaó, naʻe muimui e kakai ʻIsilelí ai ki honau feituʻu hokó. ʻI he poʻulí, naʻe ʻomi ʻe he pou afí ha maama ke tataki e kau ʻIsilelí ki he feituʻu ʻoku totonu ke nau ō ki aí.

ʻEkesōtosi 14:4, 8

Naʻe fakafefeka nai ʻe he ʻOtuá ʻa e loto ʻo Feló?

Vakai, “ʻEkesōtosi 4:21. Naʻe fakafefeka nai ʻe he ʻOtuá ʻa e loto ʻo Feló?

ʻEkesōtosi 14:13–14

Ko e hā e ʻuhinga ʻa Mōsese ʻi heʻene pehē, “Tuʻu fakalongolongo pē, ʻo mamata ki he fakamoʻui ʻa [e ʻEikí]”?

ʻOku faʻa fakaʻaongaʻi ʻa e foʻi lea faka-Hepelū ʻoku liliu ko e “fakamoʻuí” ʻi he Fuakava Motuʻá ke ʻuhinga ki he tokoni mei he ʻOtuá—ʻo faʻa meimei ʻuhinga maʻu pē ko ha faʻahinga founga fakahaofi fakatuʻasino. ʻOku haʻu ʻa e kupuʻi lea “tuʻu fakalongolongó” mei ha foʻi lea faka-Hepelū ʻe lava foki ʻo ʻuhinga “ke toʻo ʻa e tuʻunga totonu pe tuʻunga kuo vahe ki ai ha taha.” Naʻe fehangahangai ʻa e kakai ʻIsilelí mo ha pole faingataʻa moʻoni, ʻi he fakaofi mai ʻa Felo mo ʻene kau taú. ʻI he taimi naʻe pehē ai ʻe Mōsese, “Tuʻu fakalongolongo pē, ʻo mamata ki he fakamoʻui ʻa [e ʻEikí],” mahalo naʻá ne fakaafeʻi e kau ʻIsilelí ke liliu ʻenau tokangá mei honau mālohi fakangatangatá kae tuku ʻenau falalá ki he mālohi ʻo e ʻOtuá ke fakahaofi kinautolú.

ʻEkesōtosi 14:19–22

Ko e hā e meʻa naʻe fakataipe ʻe he kolosi ʻa e kau ʻIsilelí ʻi he Tahi Kulokulá?

Naʻe akoʻi ʻe he ʻAposetolo ko Paulá ko e halanga ʻo e kau ʻIsilelí ʻi he Tahi Kulokulá, fakataha mo e pou ʻao mo e afi naʻá ne fakamalumalu kinautolú, ko ha fakataipe ia ʻo e papitaiso ʻaki ʻa e vaí mo e afí. ʻI heʻenau fononga atu ʻi he Tahi Kulokulá, naʻe liʻaki ʻe he kau ʻIsilelí ʻenau moʻui nofo pōpula ʻi ʻIsipité pea kamata ha moʻui foʻou ko ha kakai fuakava ʻa e ʻEikí.

ʻEkesōtosi 14:21–29

Ko e hā ha meʻa te tau lava ʻo ako fekauʻaki mo e fakahaá mei he mana ʻi he Tahi Kulokulá?

ʻI ha fakahā naʻe maʻu ʻe Siosefa Sāmita, ʻa ia naʻe fakataumuʻa kia ʻŌliva Kautele, naʻe fakaʻaongaʻi ʻe he ʻEikí ʻa e aʻusia ʻa Mōsese ʻi he Tahi Kulokulá ko ha sīpinga ʻo e fakahā ʻo fakafou ʻi he Laumālie Māʻoniʻoní. Naʻe talaʻofa ʻe he ʻEikí te Ne folofola ki he ʻatamai mo e loto ʻo ʻŌlivá ʻo fakafou ʻi he Laumālie Māʻoniʻoní. Naʻá Ne fakamatalaʻi leva ʻo pehē, “Ko ʻeni ʻa e laumālie ʻo e fakahaá; vakai, ko e laumālie ʻeni ʻa ia naʻe taki mai ai ʻe Mōsese ʻa e fānau ʻa ʻIsilelí ʻi he Tahi Kulokulá ʻi he kelekele mōmoá.”

Naʻe akoʻi ʻe Palesiteni Sefilī R. Hōlani fekauʻaki mo e fakafehoanaki ko ʻení, ʻo pehē:

“Ko e hā ne fakaʻaongaʻi ai ʻe he ʻEikí e sīpinga ʻo e fononga atu he Tahi Kulokulá ko e sīpinga fungani ʻo e ‘laumālie ʻo e fakahaá’ [Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 8:3]? …

“… Ko e pole ʻa Mōsesé pe ʻe founga fēfē haʻane fakahaofi ia mo e fānau ʻo ʻIsilelí mei he tuʻunga fakamamahi ko ʻeni ne nau ʻi aí. Naʻe ʻi ai ha ngaahi saliote ʻi mui ʻiate kinautolu, ngaahi moʻunga ʻoneʻone ʻi he tafaʻaki kotoa pē, pea vai lahi ʻaupito ʻi muʻa. Naʻá ne fiemaʻu ha fakamatala ke ʻiloʻi ʻa e meʻa ke faí, ka naʻe ʻikai ko ha meʻa noa pē naʻá ne kolé. ʻI he tūkunga ko ʻení, ko ha tūkunga moʻoni ia ʻo e moʻui pe mate. …

“… ʻE mavaeua ʻa e Tahi Kulokulá ki he kau fekumi fakamātoato ki he fakahaá.”

Ko hono pukepuke ʻe Mōsese ha tokotoko ʻo taaʻi ʻa e Tahi Kulokulá

Ko e Taaʻi ʻe Mōsese ʻa e Tahi Kulokulá, tā fakatātaaʻi ʻe Robert T. Barrett

ʻEkesōtosi 15:6

Ko e hā e meʻa ʻoku fakataipe ʻe he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻEikí?

ʻOku faʻa fakamatala ʻa e folofolá ki he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻOtuá ʻaki ha fakataipe mahuʻinga. Hangē ko ʻení, ʻoku fekauʻaki ʻa e toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻOtuá mo e māʻoniʻoní, mālohí, mo hono fakahoko ha ngaahi fuakavá. ʻOku fakamatalaʻi foki ʻa e ʻEikí ko ʻEne fakahoko ʻa e fakamāú mo fakahaofi Hono kakaí ʻaki Hono toʻukupu toʻomataʻú. ʻOku faʻa fakamatalaʻi ʻa Sīsū Kalaisi ʻoku ʻi he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻOtuá, pea ʻe nofo foki mo e kau māʻoniʻoní ʻi he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻOtuá ʻo taʻengata.

ʻEkesōtosi 15:22–26

ʻE lava fēfē ke fakamanatu mai ʻe he fuʻu ʻakau naʻe lī ki he ngaahi vai ʻo Malá ʻa Sīsū Kalaisi?

ʻI he taimi naʻe talangofua ai ʻa Mōsese ki he fekau ʻa e ʻEikí ke lī ha fuʻu ʻakau ki he ngaahi vai ʻo Malá, naʻe fakaʻau ʻo moʻui mo maʻa ʻa e vai naʻe kona kimuʻa pea ʻikai feʻunga ke inú. Hangē ko e fuʻu ʻakau naʻá ne fakamoʻui ʻa e vai ʻo Malá, ʻoku foaki mai ʻe Sīsū Kalaisi ʻa Hono mālohi faifakamoʻuí ke fakamaʻa kitautolu mo toʻo ʻa e koná mei heʻetau moʻuí. Hili e mana ʻi Malá, naʻe fakahā ʻe he ʻEikí, “ko au [ko e ʻEikí] ʻoku ou fakamoʻui koe.”

ʻEkesōtosi 16:14–15

Ko e hā ʻa e mana?

ʻI he lea faka-Hepeluú, ʻoku ʻuhinga e foʻi lea manna ki he “ko e hā ia?” Ko e tali ʻeni ʻa e kau ʻIsilelí ʻi heʻenau fuofua maʻu ha meʻakaí ʻi he mana ʻa ia naʻe ʻasi ʻi he kelekelé ʻi he feituʻu maomaonganoá. Naʻe foaki ʻe he ʻEikí ki he kakai ʻIsilelí ʻa e maná ʻi he taʻu ʻe 40 naʻa nau fononga holo ai ʻi he feituʻu maomaonganoá. Naʻe fakamatalaʻi ʻa e maná ko ha “meʻakai siʻisiʻi fuopotopoto ʻoku ifo hangē ha pisikete melié … pe lolo foʻou” Naʻe teuteuʻi ia ʻe he kakai ʻIsilelí ʻi ha ngaahi founga kehekehe. ʻOku lekooti ʻi he tohi ʻa Nōmipá ne nau “momosi ia ʻi he ngaahi meʻa momosí, pe tuki ia ʻi ha ipu, pea naʻe tunu ia ʻi he ngaahi ipu kapa, pea naʻe ngaohi ʻaki ia ʻa e ngaahi foʻi mā.”

Ko e maná ko ha fakataipe ia ʻo Sīsū Kalaisi. Hili hono fafanga fakaofo ʻe he Fakamoʻuí ʻa e toko 5,000 lolotonga ʻEne ngāue fakafaifekau ʻi he māmaní, naʻá Ne fakamanatu ki he kau Siú ʻa e mā mei he langí kuo kai ʻe heʻenau ngaahi kuí. Naʻá Ne fakahā leva ko Ia ʻa e “mā moʻoni mei he langí.” Naʻá Ne fakamoʻoni ʻo pehē, “Ko au ko e mā ʻo e moʻuí: ko ia ʻoku haʻu kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito fiekaia; pea ko ia ʻoku tui kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito fieinu ia,” pea “kapau ʻe kai ʻe ha tangata ʻa e maá ni, ʻe moʻui taʻengata ia.”

ʻEkesōtosi 16:16–30

Ko e hā e meʻa naʻe akoʻi ʻe hono tānaki ʻo e maná ki he kakai ʻIsilelí?

Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā D. Toti Kulisitofasoni: “ʻI hono ʻomi fakaʻaho ʻa e tokoní, naʻe feinga ʻa Sihova ke akoʻi e tuí ki ha puleʻanga kuo laka hake he taʻu ʻe 400 e mole ʻa e tui ʻenau ngaahi kuí. Naʻá ne akoʻi kinautolu ke nau falala kiate Ia, ke nau ʻsio pē kiate [Ia] ʻi he fakakaukau kotoa pē; ʻoua ʻe tālaʻa, ʻoua ʻe manavahē’ [Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 6:36]. Naʻá Ne ʻomi fakaʻaho pē ʻa e meʻa feʻunga ki he ʻaho ʻe taha. Naʻe ʻikai lava ke nau tuku ʻa e maná ke toki fakaʻaongaʻi ʻi he ʻaho hono hokó, tuku kehe pē ʻa e ʻaho hono onó. Ko hono moʻoní, naʻe pau ke ʻaʻeva fakataha e fānau ʻo ʻIsilelí pea mo Ia ʻi he ʻahó ni pea falala te Ne ʻomi ha meʻakai feʻunga ki he ʻaho hono hokó ʻi he ʻaho hono hokó, pea fai pehē atu ai pē. ʻI he founga ko ʻení he ʻikai mamaʻo ʻenau ngaahi fakakaukaú mo e lotó.”

Kimuʻa siʻi pea hū ʻa e kakai ʻIsilelí ki he fonua ʻo e talaʻofá, naʻe naʻinaʻi ʻa Mōsese kiate kinautolu ke nau manatuʻi ʻa e meʻa kotoa pē kuo fai ʻe he ʻEikí maʻanautolu ʻi he feituʻu maomaonganoá. Naʻá ne akoʻi ko e taha ʻo e ngaahi taumuʻa hono ʻomi ʻe he ʻEikí ʻa e maná, ke tokoniʻi kinautolu ke nau ʻiloʻi “ʻoku ʻikai moʻui ʻa e tangatá ʻi he mā pē, ka ʻoku moʻui ʻa e tangatá ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku haʻu mei he fofonga ʻo [e ʻEikí].”

ko ha nima ʻoku ala hifo ke toʻo ʻa e maná mei he kelekelé

ʻEkesōtosi 16:16

Ko e hā ʻa e oma?

Naʻe fakahinohinoʻi ʻe he ʻEikí ʻa e kakai ʻIsilelí ke tānaki fakaʻaho ha oma ʻe taha ʻo e maná maʻá e tokotaha kotoa pē ʻi honau fale fehikitakí. Ko e omá ko ha ʻiuniti fua ia ʻoku tatau mo ha lita ʻe 1.89.

ʻEkesōtosi 17:1–6

ʻE lava fēfē ʻe he vai naʻe tafe mei he maká ʻo fakamanatu mai kiate kitautolu ʻa Sīsū Kalaisí?

ʻOku fakamatala ʻa e folofolá ʻo kau kia Sīsū Kalaisi ko e “maka” pea mo e tupuʻanga ʻo e vai moʻuí fakatouʻosi. Naʻe pehē ʻe he ʻAposetolo ko Paulá ʻi haʻane lea fekauʻaki mo e inu ʻe he kakai ʻIsilelí ʻa e vaí mei he maká, naʻa nau “inu kotoa pē ʻi he inu fakalaumālie pē taha: he naʻa nau inu mei he Maka fakalaumālie ko ia ʻa ia naʻe muimui ʻiate kinautolú: pea ko e Maka ko iá ko Kalaisi.”

ʻEkesōtosi 17:8–13

Ko e hā e ʻuhinga naʻe tuku ai pē ʻe Mōsese ke hiki hono ongo nimá lolotonga e tau ʻa ʻIsilelí?

Lolotonga e tau ʻa ʻIsileli mo e kau ʻAmalekí, naʻe pehē ʻe Mōsese te ne tuʻu ʻi he funga moʻungá mo e “tokotoko ʻo e ʻOtuá ʻi hoku nimá.” Naʻe toki ikunaʻi pē ʻe ʻIsileli ʻa e kau ʻAmalekí ʻi hono hiki hake e ongo nima ʻo Mōsesé. ʻOku malava pē ke pehē ko e hiki hake e ongo nima ʻo Mōsesé ko hano fakahaaʻi ia ʻo e lotu. Neongo pe ko e hā e ʻuhinga ʻo e ngaahi angafai ʻa Mōsesé, ka ʻoku mahino ko e ʻEikí ʻa e tupuʻanga ʻo e mālohi ʻo e kakai ʻIsilelí ʻi he tau ko ʻení. Kuo fakaʻaongaʻi ʻe he kau taki ʻo e Siasí ʻa e ngaahi ngāue ʻa ʻĒlone mo Hua ʻi he talanoa ko ʻení ke akoʻi ʻa e mahuʻinga ʻo hono poupouʻi ʻo e palōfita ʻa e ʻEikí.

Ko e tokoni ʻa ʻĒlone mo Hua kia Mōsese ke hiki hake hono ongo nimá

Taha ʻi he ʻAo ʻo e ʻOtuá, tā fakatātaaʻi ʻe Joseph Brickey

ʻEkesōtosi 17:14–16

Ko e hā e ʻuhinga naʻe fekau ai ʻe he ʻEikí kia Mōsese ke fakaʻauha ʻa e kau ʻAmalekí?

Ko e kau ʻAmalekí ko ha faʻahinga ia naʻe ʻauhē holo ʻa ia naʻe faʻa fepaki mo e kau ʻIsilelí. Naʻe pehē ne nau tukuʻau hifo meia ʻAmaleki, ko ha mokopuna tangata ʻo ʻĪsoa. Neongo ʻoku fakahaaʻi ʻe he fakamatala ʻi he tohi ʻEkesōtosí naʻe fakatupu ʻe he kau ʻAmalekí ʻa e tau mo ʻIsilelí, ka ʻoku tānaki mai ʻe he tohi Teutalōnomé ʻa e fakaikiiki mahuʻinga ko ia naʻe ʻoho mai ʻa e kau ʻAmalekí mei he tafaʻaki ki mui ʻo e ʻapitangá, ʻo tamateʻi ai siʻi niʻihi ne laveangofua tahá. Koeʻuhí ko e meʻá ni, naʻe fakapapau ai ʻa e ʻEikí ke fakafepakiʻi kinautolu. Ne hokohoko atu hono ʻohofi ʻe he kau ʻAmalekí ʻa ʻIsileli ʻi he ngaahi toʻu tangata ne hoko aí.

Ako Lahi Ange

Ko e laumālie ʻo e fakahaá

  • Jeffrey R. Holland, “Cast Not Away Therefore Your Confidence,” Ensign, Mar. 2000, 6–11

  • David A. Bednar, “Ko e Laumālie ʻo e Fakahaá,” Liahona, Mē 2011, 87–90

Mana

  • D. Todd Christofferson, “Ko Hono Fakatokangaʻi e Toʻukupu ʻo e ʻOtuá ʻi Hotau Ngaahi Tāpuaki Fakaʻahó,” Liahona, Sānuali 2012, 16–23

  • Maná,” Ki Hono Fakamālohia ʻo e Toʻu Tupú, Mē 2022, 21

Ko hono poupouʻi ʻo e kau palōfitá

Mītiá

Hivá

  • Bread of Life, Living Water,” Hymns—For Home and Church

Ngaahi Vitiō

2:37
2:59
2:48

Ngaahi ʻĪmisí

ko e kolosi ʻa e kau ʻIsilelí ʻi he kelekele mōmoa he Tahi Kulokulá

Ko e Fonongaʻanga ʻo e Tahi Kulokulá, tā fakatātaaʻi ʻe William Hole/Bridgeman Images

ko hono tānaki ʻe he kakai ʻIsilelí ʻa e maná mei he kelekelé

Ko e Tānaki ʻo e Maná, tā fakatātaaʻi ʻe James Tissot

ko hono tānaki ʻe he kakai ʻIsilelí ʻa e maná

Tā valivali ʻo hono tānaki ʻe he kakai ʻIsilelí ʻa e maná, tā fakatātaaʻi ʻe Leopold Bruckner

Ko hono ʻomi ʻe Mōsese ha vai mei he maká

Tā valivali ʻo hono ʻomi ʻe Mosese ha vai mei he maká, ta fakatātaaʻi ʻe Leopold Bruckner