„Proč Bůh nezměnil můj život?“, Liahona, leden 2024.
Mladí dospělí
Proč Bůh nezměnil můj život?
Když se mé manželství změnilo v noční můru, poznala jsem, jaká moc spočívá ve svobodě jednání.
Ve třiadvaceti letech jsem byla v chrámu připečetěna k muži svých snů. Nedokáži si vybavit šťastnější den v celém svém životě.
Jenomže vše, co jsem vždy ohledně svého života očekávala, se začalo hroutit závratnou rychlostí. Můj manžel mě stále více fyzicky a psychicky týral.
Pociťovala jsem zmatek a bolest. Nerozuměla jsem tomu, proč moje věrnost zjevně neměnila v manželství věci k lepšímu. Sloužila jsem na misii na plný úvazek, dodržovala své smlouvy, řídila se přikázáními, a dokonce jsem sloužila i jako chrámová pracovnice. Ať jsem se snažila přiblížit Ježíši Kristu sebevíc, manželství bylo čím dál obtížnější.
Když jsem se ohlédla zpět, uvědomila jsem si, že ačkoli jsem s modlitbou zvažovala, zda si mám svého manžela vzít, a měla jsem víru v to, že jakékoli problémy dokážeme překonat, přehlížela jsem náznaky potenciálních problémů, které později v našem manželství vyvstaly.
Nacházení odpovědí
Můj vztah s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem po pěti letech osamělosti a týrání trpěl. Má očekávání ohledně života byla zmařena a nenaplněna.
Cítila jsem se na dně.
Když vyšlo najevo, že můj manžel se nechce změnit, začala jsem prosit Boha, aby mě z mé situace vysvobodil nebo aby mi ukázal, jakou cestou se mám vydat. Když však odpovědi, které jsem potřebovala, nepřicházely, počala jsem svalovat vinu za svou bolest na Nebeského Otce.
I nadále jsem chodila na shromáždění a dodržovala své smlouvy, avšak mé srdce naplňovala zatrpklost kvůli nedostatku vedení.
Jednoho dne jsem si uvědomila, že mám odpověď na svou situaci – musela jsem použít svobodu jednání a začít jednat a svou situaci změnit. A uvědomovala jsem si, jaké rozhodnutí bude pro mě to nejlepší s ohledem na můj konečný cíl vrátit se k Nebeskému Otci.
Konečně jsem se rozhodla udělat krok vpřed: Promluvila jsem si s manželem a jako zázrakem jsme náš vztah ukončili v přátelském duchu.
Moc rozhodovat se
Tato náročná zkušenost mi pomohla poznat moc a zásadní důležitost Bohem daného daru svobody jednání.
President Dallin H. Oaks, první rádce v Prvním předsednictvu, učil: „Když se ohlédneme zpět, vidíme, jak výrazně některá z našich rozhodnutí ovlivnila náš život. Budeme se rozhodovat lépe, když zvážíme všechny možnosti a zamyslíme se nad tím, k čemu nás povedou. V takovém případě se budeme řídit radou presidenta Russella M. Nelsona, abychom vždy začínali s tím, že budeme mít na mysli určitý cíl. V našem případě se onen cíl vždy nachází na cestě smlouvy, jež vede skrze chrám k věčnému životu, největšímu ze všech darů Božích.“1
Uvědomila jsem si, že Nebeský Otec nebude zasahovat do ničí svobody jednání – nechal mě, abych se sama rozhodla vzít si svého manžela. Ani nepřinutil mého manžela, aby se změnil, přestože jsem byla věrná svým smlouvám – protože manželství na věčnost vyžaduje duchovní a časné úsilí obou osob, zatímco následují Ježíše Krista.
Když čelíme potížím, můžeme použít svobodu jednání, abychom změnili svůj pohled na život, své postoje, a dokonce i sami sebe. Toto je onen božský dar svobody jednání. Nebeský Otec si přeje, abychom hledali Jeho a Ducha a poté si důvěřovali, že učiníme to nejlepší rozhodnutí pro náš život.
Obrácení se ke Spasiteli
Zprvu jsem očekávala, že se z manželství, v němž jsem byla týrána, rychle uzdravím a půjdu dál, avšak onen proces byl pomalý a složitý. Díky terapeutickým pomůckám, naslouchání poselstvím proroků, čtení písem, modlitbám, lásce a podpoře od přátel a rodiny pociťuji naději v lepší budoucnost. Zatímco používám svobodu jednání s cílem nalézt uzdravení, těším se na život, jehož součástí je odpuštění a nádherné vztahy s druhými, včetně Spasitele.
Díky lepšímu pochopení toho, jak v životě používat svobodu jednání, se má zahořklost vůči Bohu změnila v porozumění a můj vztah s Ním se uzdravil.
A o tom evangelium je – činíme vlastní rozhodnutí, abychom přišli ke Kristu, jednáme podle rad a pokynů proroků, kteří nás povzbuzují, abychom svou svobodu jednání používali tak, že budeme důvěřovat Pánu, a vytváříme krásný, vírou naplněný život.
Jak učila sestra Camille N. Johnsonová, generální presidentka Pomocného sdružení: „Vznešená zásada svobody jednání nám samozřejmě dovoluje psát svůj vlastní příběh. … Avšak Ježíš Kristus je připraven učinit z nás božský nástroj… a napsat mistrovské dílo…, pokud [budeme] mít víru Mu to dovolit, pokud Ho [necháme psát náš] příběh.“2
Ukončit manželství bylo jednou z nejbolestivějších zkušeností mého života. Naučila jsem se však, že když v životě čelíme nečekaným zkouškám, můžeme vyhledat duchovní vedení a učinit rozhodnutí, díky nimž budeme kráčet kupředu po cestě smlouvy. Následujeme-li Nebeského Otce a Ježíše Krista, můžeme mít vždy naději, že to dobré přijde, a v Jejich zaslíbená požehnání pokoje a radosti.
Autorka žije v Chile.