„Naše světlo v pustině“, Liahona, leden 2024.
Naše světlo v pustině
Ti, kteří s upřímností čtou Knihu Mormonovu, žijí podle jejích předpisů a modlí se ohledně její pravdivosti, budou pociťovat Ducha Svatého a prohlubovat svou víru ve Spasitele a svědectví o Něm.
Obrázek bratra Jaredova se zářícími kameny, Normandy Poulter
Už jako chlapec jsem měl svědectví o Knize Mormonově. Obzvláště mě oslovoval příběh bratra Jaredova a jeho lidu na jejich cestě do „země zaslíbení“ (Eter 2:9).
Když je čekala cesta v neosvětlených člunech, bratr Jaredův se zeptal: „Viz, ó Pane, ty strpíš, abychom přepluli tuto velikou vodu v temnotě?“ Pán odpověděl: „Co chceš, abych učinil, abyste měli v plavidlech svých světlo?“ (Eter 2:22, 23.)
Bratr Jaredův věděl, že Pán je všemocný. Věděl, že Pán je zdrojem veškerého světla. Věděl, že Pán přikázal, aby Ho Jeho lid vzýval v čase potřeby. A tak bratr Jaredův uplatnil víru v Pána a připravil 16 malých kamenů. Jistě si vzpomínáte, že poté Pána požádal, aby se kamenů dotkl prstem, „aby mohly svítiti v temnotě“ (Eter 3:4).
Obraz toho, jak se Pán těchto kamenů dotýká, mám vrytý do paměti od chvíle, kdy jsem poprvé tento příběh četl. Vidím to, jako bych to měl před očima. Možná je to proto, že skutečně vnímám obraz toho, jak světlo přemáhá temnotu.
Když nepociťuji Ducha Svatého, když nejsem zcela naladěn na Pánova Ducha, pociťuji temnotu. Když však čtu Knihu Mormonovu, světlo se navrací. Kniha Mormonova je pro mě zářícím kamenem, jehož se dotkl Pán. Osvěcuje mou cestu životem.
Světlem na věky
Podobně jako ti, kteří byli přivedeni rukou Páně na dávný americký kontinent, i my všichni čelíme bouřím a potemnělým dnům během své cesty do zaslíbené země v podobě oslavení. Pán však pro nás bude činit to, co činil pro Jaredity a Nefity. Povede nás a bude naši cestu osvěcovat – pokud Ho budeme poslušni, budeme uplatňovat víru v Něj a budeme naléhavě žádat o Jeho pomoc.
Pán řekl Nefimu: „A také budu v pustině vaším světlem; a budu před vámi připravovati cestu, pakliže budete zachovávati má přikázání; pročež, nakolik budete zachovávati přikázání má, budete vedeni k zaslíbené zemi; a budete věděti, že to jsem já, kdo vás vede.“ (1. Nefi 17:13.)
Jákobovi, Nefiovu bratru, Pán pravil: „Budu na věky světlem těm, kteří slyší slova moje.“ (2. Nefi 10:14.)
Prorok Abinadi o Spasiteli svědčil: „On je světlo a život světa; ano, světlo, jež je nekonečné, jež nemůže nikdy býti zatemněno.“ (Mosiáš 16:9.)
A Spasitel svědčil o sobě samém: „Jsem světlo a život světa.“ A dodal: „Vizte, já jsem světlo; já jsem vám dal příklad.“ (3. Nefi 9:18; 18:16.)
Pociťujte Světlo
Mám moc rád našeho proroka, presidenta Russella M. Nelsona. Mám to požehnání sloužit po jeho boku. Když vstoupí do místnosti, místnost se okamžitě zdá jasnější. Vyzařuje z něj Světlo Kristovo.
Světlo Kristovo je skutečné. Je to „božská energie, moc nebo vliv, který vystupuje od Boha skrze Krista a dává život a světlo všem věcem“. Jde o drahocenný duchovní dar, který může vést Boží děti k Duchu Svatému a k evangeliu Ježíše Krista.1 Četba Knihy Mormonovy toto světlo posiluje.
Někdy je potřeba se v životě ohlédnout zpět, abychom nezapomínali, jak jsme na své cestě získávali pomoc. Když se ohlédneme zpět, můžeme znovu pocítit Spasitelův vliv. Když písma praví „pamatujte, pamatujte“ (Helaman 5:12), myslím, že nám tím říkají: „Nestačí se jen rozpomenout, co jste kdysi věděli a pociťovali; spíše – pociťujte ono světlo znovu.“
Pociťovat duchovní světlo je pro někoho snadné. Pro jiné je obtížné toto světlo pociťovat kvůli osobním těžkostem nebo světským rozptýlením. Jsme-li však věrní, světlo přijde – občas způsobem, který nečekáme.
President Nelson, který nás vyzval, abychom Knihu Mormonovu studovali s modlitbou každý den,2 zmínil několik způsobů, jak nás Kniha Mormonova může přivádět blíže k Ježíši Kristu a pomáhat nám pociťovat světlo evangelia, porozumět pravdám evangelia a žít podle učení evangelia.
President Nelson prohlásil, že když budeme číst Knihu Mormonovu, naše porozumění Usmíření Ježíše Krista a naše vděčnost za něj poroste.
Budeme pociťovat touhu být „znovuzrozeni“ (Mosiáš 27:25), jelikož tato kniha nám pomáhá zakusit změnu srdce (viz Mosiáš 5:2).
Když budeme číst a studovat učení Knihy Mormonovy o shromažďování Izraele, budeme pociťovat větší touhu vyhledávat své zemřelé předky a vykonávat za ně v chrámu obřady týkající se spasení a oslavení.
Budeme pociťovat světlo, zatímco budeme získávat odpovědi na své otázky, vedení při rozhodování a sílu činit pokání a odolávat zlu.
A když budeme číst pravdy uvedené v Knize Mormonově, budeme pociťovat uzdravení, útěchu, obnovu, podporu, sílu, potěšení a radost pro naši duši.3
„Ó, cožpak to není skutečné?“ zeptal se Alma ohledně bobtnajícího, klíčícího semínka pravdy, poznání a svědectví. „Pravím vám, ano, protože to je světlo; a vše, co je světlo, je dobré, protože je to rozeznatelné, tudíž musíte věděti, že to je dobré.“ (Alma 32:35.)
Christ’s Image [Kristova podobizna], Heinrich Hofmann
Najděte ve tmě Spasitele
Když bylo mé kamarádce Kamryn deset let, nakazila se vzácnou, avšak trvalou oční chorobou, která infikovala rohovku jejího pravého oka.4 Ve chvílích, kdy Kamryn trpěla ustavičnými a nesnesitelnými bolestmi, nesnesla žádné světlo. Její rodiče z obav, že by mohla oslepnout, zatemňovali okna její ložnice ve snaze pomoci jí cítit se dobře. Kamrynina matka Janna vzpomínala:
„Asi čtyři měsíce po její diagnóze jsem vešla do jejího potemnělého pokoje. Když si mé oči přivykly, uviděla jsem Kamryn, jak leží na posteli schoulená do klubíčka. Měla takové bolesti, že se ani nepohnula a ani nezaplakala, když uslyšela, jak vcházím dovnitř. Prostě tam ležela a obě oči měla nateklé tak, že nic neviděla.
„Poklekla jsem u její postele, vzala ji za ruku a třikrát ji stiskla, což byl náš tajný kód pro ‚mám tě ráda‘. Obvykle mi poté stiskla ruku čtyřikrát, což znamenalo ‚mám tě ráda ještě víc‘, ale tentokrát to neudělala. Byla v příliš velkých bolestech. Se slzami, které mi stékaly po tváři, jsem se dívala na svou desetiletou dceru, kdysi plnou života a nyní schoulenou do klubíčka. Zlomilo mi to srdce.“
Janna pronesla tichou vroucí modlitbu.
„Řekla jsem Nebeskému Otci, že vím, že On ví všechno nejlépe, ale i tak jsem se modlila: ‚Pomoz jí, prosím.‘ Jak jsem se tak vsedě modlila, zalil mě hřejivý pocit. Pocítila jsem klid, když mi na mysli vytanula myšlenka o Spasiteli Ježíši Kristu: ‚On je světlo. Najdi Ho ve tmě.‘“
Janna pozvedla hlavu a pošeptala Kamryn do ucha: „Musíš ve tmě najít Spasitele.“
Kamryn následně usnula při poslouchání náboženských písní a písem z církevní aplikace.
Když se jí oční infekce roznítí, Kamryn nachází ve tmě Spasitele.
Fotografii laskavě poskytla Kamrynina rodina
Kamrynina choroba se většinu času neprojevuje, ale kdykoli propukne, Janna s manželem Darrinem Kamryn utěšují a zakrývají okna v její ložnici dekami. Kamryn během oněch bolestivých chvil říká: „Prostě nacházím ve tmě Spasitele.“5
Když se život jeví jako temná a chmurná pustina (viz 1. Nefi 8:4), bude možná potřeba, abychom i my našli ve tmě Spasitele. Svědčím o tom, že Kniha Mormonova a její svědectví, „že Ježíš je Kristus, Věčný Bůh“,6 nás k Němu povedou. Vím, že ti, kteří s upřímností čtou Knihu Mormonovu, žijí podle jejích předpisů a modlí se ohledně její pravdivosti, budou pociťovat Ducha Svatého a prohlubovat svou víru ve Spasitele a svědectví o Něm.
Kéž projevujeme vděčnost za tuto „nejsprávnější“ knihu7 tím, že ji budeme číst, vážit si jí a používat ji k posílení své víry a víry druhých ve Světlo světa.