Požehnání plynoucí z písem
„Písma nám rozšiřují paměť tím, že nám pomáhají vždy pamatovat na Pána a na náš vztah k Němu a k Otci. Studujte písma pozorně. Přemítejte o nich a modlete se ohledně nich. Písma jsou zjevení a přinesou zjevení další.“
V dnešní době uznáváme jako písma tyto čtyři knihy: Bibli, Knihu Mormonovu, Nauku a smlouvy a Drahocennou perlu. Rád bych zmínil několik slov ohledně Bible.
Nejstarší překlady biblických textů na českém, respektive moravském území jsou překlady do staroslověnštiny související s cyrilometodějskou misí v 9. století. V následujících staletích se díky západní, latinské liturgii a omezené gramotnosti české překlady omezují na glosy napsané na okrajích biblických textů. První překlad celé Bible z latinské Vulgaty vznikl kolem roku 1360.
První český překlad z původních jazyků (hebrejština, aramejština a řečtina) vznikl v prostředí Jednoty bratrské v druhé polovině 16. století a je znám jako Bible kralická. Tato Bible byla vytištěna v Kralicích v roce 1579 až 1593. První vydání Kralické bible vyšlo v šesti svazcích, proto se často označuje jménem „šestidílka“.
Bratři z Jednoty bratrské nebyli prvními ani posledními z těch, kteří v mnoha zemích a jazycích přinášeli oběti, dokonce i svůj život, aby vynesli slovo Boží z temnoty. Jsme jim všem zavázáni velikou vděčností. A jsme možná ještě více zavázáni těm, kteří toto slovo věrně zaznamenávali a uchovávali po celé věky, často s velkou námahou a obětí – Mojžíšovi, Izaiášovi, Abrahamovi, Janovi, Pavlovi, Nefimu, Mormonovi, Josephu Smithovi a mnoha dalším.
Co nám přináší písma?1
1. Písma nám rozšiřují paměť
Písma nám rozšiřují paměť tím, že nám pomáhají vždy pamatovat na Pána a na náš vztah k Němu a k Otci. Připomínají nám, co jsme znali v předsmrtelném životě. A rozšiřují nám paměť i v jiném smyslu tím, že nás učí o lidech, které jsme osobně nepoznali, a o dobách a událostech, které jsme osobně neprožili.
Nikdo z nás osobně neviděl, jak se Rudé moře rozdělilo, ani s Mojžíšem nepřešel mezi vodními stěnami na druhý břeh. Neslyšeli jsme osobně Kázání na hoře, neviděli jsme, jak byl Lazar vzkříšen z mrtvých, neviděli jsme, jak Spasitel trpěl v Getsemanech a na kříži, a neslyšeli jsme s Marií, jak dva andělé u prázdného hrobu svědčí o tom, že Ježíš vstal z mrtvých. Ani vy, ani já jsme jeden po druhém, se zástupem lidí v zemi Hojnosti, nevykročili kupředu, abychom se na základě Spasitelovy výzvy dotkli stop po hřebech, a neomývali jsme Mu nohy svými slzami. Neklečeli jsme po boku Josepha Smitha v Posvátném háji a nehleděli jsme na Otce a Syna. Přesto o těchto i o mnoha dalších věcech víme díky záznamům v písmech, které nám rozšiřují paměť a učí nás tomu, co jsme neznali.
2. Písma jsou měřítkem pro rozlišování mezi pravdou a omylem
Bůh používá písma k tomu, aby sňal masku mylným domněnkám, falešným tradicím a hříchu s jeho ničivými účinky. Je starostlivým rodičem, který nás chce ušetřit zbytečného utrpení a zármutku a zároveň nám chce pomáhat naplňovat naše božské možnosti.
V úplném protikladu k tomu, co bylo před sto lety, by dnes mnozí lidé polemizovali s Almou o závažnosti nemorálnosti. Jiní by argumentovali tím, že vše je relativní nebo že Boží láska vše dovoluje. Pokud Bůh existuje, říkají, pak nám díky své lásce k nám promine všechny hříchy a špatné činy – není třeba pokání. Bůh lásky však nechce, abychom skrze smutnou zkušenost poznali, že „zlovolnost nikdy nebyla štěstím“ (Alma 41:10; viz také Helaman 13:38). Jeho přikázání jsou hlasem popisujícím skutečnost a naší ochranou před bolestí, kterou bychom si způsobili.
3. Písma nás přivádějí ke Kristu
A konečně, hlavním smyslem všech písem je naplnit nám duši vírou v Boha Otce a v Jeho Syna Ježíše Krista – vírou v to, že existují; vírou v Otcův plán pro naši nesmrtelnost a věčný život; vírou v Usmíření a Vzkříšení Ježíše Krista, které tento plán štěstí udržuje v pohybu; vírou, abychom z evangelia Ježíše Krista vytvořili způsob života; a vírou, abychom poznali jediného „pravého Boha, a… Ježíše Krista, kterého Bůh poslal“ (Jan 17:3).
Přemýšlejte o tom, jak nesmírně jsme požehnáni tím, že máme Bibli svatou a dalších asi 900 stran písem – Knihu Mormonovu, Nauku a smlouvy a Drahocennou perlu a slova žijících proroků, vidoucích a zjevovatelů.
Předpokládám, že nikdy v historii nebyli lidé požehnáni takovým množstvím svatého písma. A nejen to – každý muž, žena a dítě může vlastnit a studovat svůj osobní výtisk těchto posvátných textů, většinou ve vlastním jazyce. Toto by lidem z doby Jednoty bratrské a Svatým z dřívějších dispensací připadalo jako něco neuvěřitelného! Skrze toto požehnání nám Pán zcela jistě naznačuje, že naše potřeba neustálého vyživování skrze písma je větší než kdykoli dříve.
Kéž neustále hodujeme na slovech Kristových, která nám řeknou vše, co máme činit (viz 2. Nefi 32:3).