Místní stránky
Láskyplná milosrdenství Páně
„Kéž jsme těmi, kteří po vzoru Spasitele dávají druhým pocítit jejich hodnotu, zvlášť tam, kde ji druzí vidět nedokáží. Kéž dokážeme slyšet volání z Getseman našich nejbližších i těch, které máme ve svém dosahu, ať už jsou od nás jakkoli daleko.“
V Novém zákoně můžeme číst spoustu příběhů o tom, jak Ježíš jednal s lidmi a pomáhal jim. Jeden takový příběh můžeme číst v 5. kapitole Marka. Píše se zde o ženě, která 12 let trpěla krvácením. Stejný příběh můžeme číst v 9. kapitole Matouše, ale v Markově podání se mi líbí, že se o této ženě dozvídáme něco více. Ve verši 26 čteme: „A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla.“ Tato žena trpěla dlouhou řádku let nemocí, se kterou jí nikdo nebyl schopný pomoct. Obětovala všechen svůj majetek. Musela během toho období cítit velikou osamělost, bolest, smutek, a možná i zoufalství. Navíc s ohledem na poměry té doby se k ní přistupovalo jako k někomu, kdo si za své trápení může sám, protože když nějaká nemoc trvala nezvykle dlouho, znamenalo to, že takový člověk udělal jistě něco špatného, a proto ho Bůh trestá. Osamělá, zavržená a nepochopená.
Když ale tato žena uslyšela o Ježíšovi, rozhodla se jednat. Přišla zezadu zástupu a dotkla se Jeho roucha. Verš 28 říká: „Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.“ Líbí se mi její obrovská víra a odhodlání jednat s nadějí, že jí Ježíš může pomoci. Ježíš pocítil, že z Něj vyšla síla, a ptal se učedníků, kdo se Ho dotknul. Učedníci byli možná touto otázkou zaskočeni, protože tam bylo velké množství lidí. Velmi na mě zapůsobily verše, které pak následovaly, verše 32–34, které nás učí: „I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila. Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu. On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.“1
Uvědomíme-li si, za jakých okolností se tento příběh odehrál, přijde mi ještě krásnější způsob, jak Ježíš na situaci zareagoval. Jak víme z předchozích veršů, když se toto stalo, byl zrovna na cestě do domu Jaira, který za Ním přišel s žádostí, aby uzdravil jeho na smrt nemocnou dcerku. Ježíš mohl pocítit, že z Něj vyšla moc, když uzdravil ženu s krvácením, a jít s Jairem dál, ale neudělal to. Zastavil se, aby s touto ženou promluvil, věnoval jí svůj čas a projevil svůj zájem, i když to znamenalo, že se o chvilku později dozvěděli, že malá Jairova dcera zemřela. Díky Spasiteli však později opět ožila. Jak nádherné jsou to příběhy o Spasitelově soucitu a milosrdenství!
Žena s krvácením měla dost odhodlání, víry a síly a byla schopná přijít ke Kristu, aby mohla být uzdravena. V Markovi ve 2. kapitole čteme jiný příběh, o muži s ochrnutím, který potřeboval být uzdraven, ale kvůli své nemoci se k Ježíšovi nemohl dostat vlastními silami. Měl ale čtyři přátele, kteří byli dostatečně odhodlaní dostat ho k Ježíšovi. Možná během cesty museli změnit plány, protože se do domu, kde Ježíš byl, museli nakonec dostat střechou. Vyžadovalo to odvahu, úsilí a vytrvalost. Moc krásně o tomto příběhu vyprávěl starší James W. McConkie III. na generální konferenci na podzim 2022: „Aby mohli přinést svého přítele ke Kristu, musí každý z těchto čtyř nést svůj roh lůžka. Pokud by ho jeden z nich upustil, bylo by to obtížnější. Pokud by to vzdali dva, pak by se tento úkol stal v podstatě neuskutečnitelným. Každý z nás zastává v království Božím určitou roli. A když tuto roli naplňujeme a odvádíme svůj díl práce, neseme svůj roh lůžka. … V různých obdobích života jsem nesl roh nějakého lůžka a jindy jsem byl já tím, koho nesli druzí. Tento pozoruhodný příběh o Ježíšovi je tak mocný zčásti proto, že nám připomíná, jak moc jako bratři a sestry potřebujeme jeden druhého, abychom mohli přijít ke Kristu a být proměněni.“2
V letošním roce máme příležitost učit se více o Ježíšově životě a Jeho skutcích v Novém zákoně. Můžeme se zaměřovat na to, jakým způsobem jednal s lidmi, čemu věnoval svou energii a čas, a učit se díky Jeho příkladu, jak Mu být více podobnými. Můžeme Ho více poznat a jít po cestě, kterou nám ukázal. Cestou větší laskavosti, zájmu, odpuštění, soucitu a milosrdenství, lásky, naděje a víry. Kéž se chopíme rohu lůžka, jak nás vyzval starší McConkie, aniž bychom se tomu vyhýbali nebo se toho obávali.
Bratři a sestry, Nebeský Otec v dnešní době nabízí svým dětem různé nástroje k tomu, aby se stávaly více takovými, jako je Spasitel. Jedním z takových nástrojů je inspirovaný program Děti a mládež, který pomáhá naší dorůstající generaci přemýšlet o sobě samých a dávat si cíle, které jim ve čtyřech oblastech – intelektuální, fyzické, sociální a duchovní – pomohou rozvíjet jejich dary a následovat Ježíše Krista.
Jak učila sestra Bonnie H. Cordonová: „Tento nový program přináší dětem a mladým lidem na míru přizpůsobenou příležitost rozvíjet se svým jedinečným způsobem, rozvíjet své osobní dary a rozpoznávat to, co pociťují nabádání dělat, aby se stali více takovými, jako je Spasitel.“3 A sestra Joy D. Jonesová rodičům slíbila: „Program Děti a mládež bude cenným nástrojem rodičovské výchovy.“4 Věříme, že se jím skutečně může stát?
Kéž jsme těmi, kteří po vzoru Spasitele dávají druhým pocítit jejich hodnotu, zvlášť tam, kde ji druzí vidět nedokáží. Kéž dokážeme slyšet volání z Getseman našich nejbližších i těch, které máme ve svém dosahu, ať už jsou od nás jakkoli daleko.
Vím, že Usmíření dokáže uzdravit a zahojit vše, co se zdá zlomené nebo ztracené. Kéž na to nezapomínáme a jsme ke svým spolucestovatelům na jejich cestě domů shovívavější a soucitnější. Kéž jsme všímaví natolik, abychom jednali, i když bychom chtěli možná dělat něco jiného.
Svědčím o tom, že náruč Toho, který rozumí, je otevřená všem Jeho dětem. Nebeský Otec nás miluje láskou, která nezná hranic. Vím, že tato láska je hojivá a uzdravující a že s Kristem zvládneme všechny věci.5 Kéž si všímáme Pánových láskyplných milosrdenství a jsme těmi, kdo je druhým štědře nabízí.