Ještě jeden

Starší M. Russell Ballard

Kvorum dvanácti apoštolů

Potřebujeme více pilně pracujících a svědectvím naplněných misionářů, abychom mohli oslovit více dětí našeho Nebeského Otce.

Bratři a sestry, před několika týdny jsme měli se sestrou Ballardovou to potěšení promlouvat k misionářům v misionářském výcvikovém středisku v Provu. Byli jsme nadšeni, když jsme viděli jejich rozzářené dychtivé tváře a když jsme pociťovali přítomnost Ducha Páně. Tito skvělí misionáři jsou dobře připraveni přinášet světu poselství o znovuzřízení evangelia Ježíše Krista. Děkujeme rodičům, biskupům, presidentům kůlů, a zvláště našim mladým lidem za to, že zareagovali na prorokovu výzvu týkající se důkladnější duchovní přípravy sloužit Pánu.

Když jsme „zvedli laťku“ pro misionářskou službu, president Gordon B. Hinckley řekl: „Tato práce je náročná. Vyžaduje sílu a vitalitu. Vyžaduje duševní bystrost a schopnosti. Vyžaduje víru, touhu a zasvěcení. Vyžaduje čisté ruce a čisté srdce.“

Poté dodal: „Přišel čas, kdy jsme museli pozvednout měřítka těch, kteří jsou povoláváni… jako vyslanci Pána Ježíše Krista… Zkrátka nemůžeme dovolit těm, kteří se nekvalifikovali, co se týče jejich způsobilosti, aby šli do světa hlásat radostné zvěsti evangelia.“ („Missionary Service“, Worldwide Leadership Training Meeting, Jan. 11, 2003, 17.)

Dnes voláme po lépe kvalifikovaných misionářích, po mladých mužích, kteří se připravili sloužit tím, že přijali výzvu našeho proroka, aby „se cvičili v sebeovládání, žili nad nízkými měřítky světa, vyvarovali se přestupku a ubírali se vznešenější cestou při veškerých svých činnostech“. („Missionary Service“, 17.)

Dílo Páně v našich 339 misiích se rozšiřuje, a proto musíme zvýšit své úsilí a musíme zajistit, aby každý 12letý mladý muž byl hoden toho, aby byl vysvěcen jáhnem; každý 14letý učitelem; každý 16letý knězem a aby každý 18 až 19letý byl hoden přijmout Melchisedechovo kněžství. To můžeme dělat tak, že budeme naplňovat srdce našich mladých mužů láskou k Pánu, porozuměním a vděčností za Jeho usmíření a jasnou vizí o zázraku znovuzřízení.

Když naše mládež porozumí významu znovuzřízení evangelia a bude sama pro sebe vědět, že Bůh je náš Nebeský Otec a že miluje všechny své děti, že Ježíš je Kristus a že společně osobně navštívili Josepha Smitha, aby zahájili tuto poslední dispensaci času, budou chtít pomáhat nést toto poselství světu. Když bude naše mládež pohlížet na Knihu Mormonovu jako na hmatatelný důkaz toho, že poselství znovuzřízení je pravdivé, bude naplněna touhou vykonat svůj díl práce tím, že bude učit děti našeho Nebeského Otce těmto pravdám.

Od misionářů v misionářském výcvikovém středisku jsme se dozvěděli, co by jim bylo nejvíce pomohlo v přípravě na misii. Především je, kromě jiného, trápilo, že se před misií:

nenaučili lépe nauku soustředěným studiem písem,
nenaučili, jak studovat a jak se upřímně modlit,
nenaučili být ukázněnějšími a pracovitějšími,
nesnažili lépe rozumět tomu, co se od nich očekává,
nesnažili získat více příležitostí k výuce
a že neměli důkladnější pohovory s biskupy a s rodiči.

Bratři a sestry, společně můžeme veškerou naši mládež v Církvi učit evangeliu Ježíše Krista v jeho jednoduchosti a moci. Ve spolupráci s rodiči jim můžeme pomoci připravit se na misii a na celoživotní službu. Vykročme kupředu a vyhledejme každého drahocenného mladého člověka, nehledě na úroveň jeho aktivity, a zažehněme světlo Kristovo, které je v něm. President Boyd K. Packer řekl: „Světlo Kristovo je tak univerzální, jako samotné sluneční světlo. Kdekoli je lidský život, tam je Duch Kristův. Vlastní ho každá živá duše… Inspiruje vše, co požehná a prospěje lidstvu. Vyživuje samotnou dobrotu.“ („Světlo Kristovo“, Liahona, duben 2005, 13.)

A tak víme, že všichni mají v sobě Světlo Kristovo. Naší zodpovědností jakožto rodičů, učitelů a vedoucích je roznítit toto světlo v naší mládeži, dokud se hluboko v jejich srdci a duši nerozhoří plamen svědectví, a pak máme povzbuzovat každého z nich, aby vzal tento plamen a používal ho k rozněcování Světla Kristova v druhých.

Samozřejmě, že protivník o tom ví a že pracuje přesčas, aby přiměl některé naše mladé lidi, aby nedbali učení Církve. Z tohoto důvodu se rodiče, vedoucí a učitelé musejí společně radit a poznat každého mladého muže a mladou ženu – každého z nich. Ať již jsou aktivní či nikoli, musíme je poznat.

Je pravda, že laťka pro naše misionáře byla zvednuta. To znamená, že laťka byla rovněž zvednuta pro rodiče a vedoucí. Bude zapotřebí, abychom posílili svou víru a rozvinuli své úsilí, abychom každému mladému muži poskytli příležitost sloužit.

President Hinckley také uvedl: „Potřebujeme více misionářů. Poselství o zvýšení laťky v kvalifikaci misionářů nebylo signálem k vyslání méně misionářů, ale spíše voláním k rodičům a vedoucím, aby s mladými muži začali pracovat dříve a aby je připravili lépe na misionářskou službu a aby je udrželi hodnými takové služby. Všichni mladí muži, kteří jsou toho hodni a jsou fyzicky a citově schopni, se mají připravit na službu v tomto nesmírně důležitém díle.“ („Biskupům Církve“, Celosvětové školení vedoucích, 19. června 2004, 27.)

Obdobně, pokud jde o mladé ženy, president Hinckley řekl: „V souvislosti s dřívější radou týkající se svobodných sester sloužících jako misionářky došlo k jistému nedorozumění. Potřebujeme nějaké mladé ženy. Konají pozoruhodnou práci. Mohou se dostat do domovů, kam starší nemohou. Ale měli bychom mít stále na mysli, že na mladých sestrách nespočívá závazek jít na misii. Neměly by pociťovat, že je to jejich povinnost, jako je tomu u mladých mužů, ale některé budou chtít sloužit.“ („Biskupům Církve“, 27.)

Bratři a sestry, je třeba vykonat nesmírné množství práce. Duch Páně se vznáší nad mnohými národy světa. Dveře, které byly dříve zamčené, se pro nás otevírají. Potřebujeme více pilně pracujících a svědectvím naplněných misionářů, abychom mohli oslovit více dětí našeho Nebeského Otce, které se nyní nacházejí tam, kde je oslovit můžeme. Jsou to naši bratři a sestry, a my máme zodpovědnost učit je poselství znovuzřízení.

Víme, že veliké věci nastávají v životě těch, kteří věrně slouží misii na plný úvazek. Misionářská služba není snadná, ale stojí zcela určitě za to. Ti, kteří slouží a vracejí se domů se ctí, si osvojili styl života a služby, který požehná jejich vlastnímu životu i životu generací, které budou následovat. Vracejí se lépe připraveni na to, aby byli silnými vedoucími a učiteli v organizacích Církve. Vracejí se lépe připraveni na to, aby byli spravedlivými otci a matkami a aby byli schopni učit své děti evangeliu. Služba na misii na plný úvazek je požehnáním pro ty, které misionáři najdou a které učí, stejně jako pro misionáře samotné.

Nyní se na vás, biskupy a presidenty odboček, obracíme se zvláštní žádostí. Jsme si vědomi toho, že již znáte ty, kteří splňují onu laťku a připravují se přijmout povolání na misii v tomto roce. O co však žádáme vedoucí v každé jednotce, je to, aby se radili s rodiči a modlili se, aby našli alespoň ještě jednoho mladého muže, který může být povolán sloužit, kromě těch, kteří se již k této službě zavázali. Pokud více než 26 000 sborů a odboček v Církvi pošle všechny ty, které již mají v úmyslu do misijního pole poslat, plus ještě jednoho, zástupy našich misionářů na plný úvazek zmohutní a my se o tentýž díl přiblížíme našemu božsky danému nařízení přinést evangelium každému národu, pokolení, jazyku a lidu. Samozřejmě, tito misionáři musejí být způsobilí, věrní, zdraví a zcela oddaní. Možná, že tento ještě jeden není připraven právě teď. A tak žádáme vás, rodiče a členy rady kůlu a sboru, abyste spoléhali na rozlišující moc Svatého Ducha a abyste tak poznali, komu můžete pomoci připravit se na povolání v tomto roce.

Až jim budete pomáhat, mějte prosím na paměti zážitek jednoho mého přítele. Můj přítel nikdy v životě nevlastnil koně, dokud se neoženil s jednou skvělou ženou, která koně miluje. Protože chtěl udělat dojem na svou nevěstu, jednou večer jí oznámil, že jde na pastvinu naučit hříbě, jak se má nechat vést. Vážil víc než ono hříbě. Věděl toho víc než ono hříbě. Myslel si, že postačí jen zatáhnout za provaz a že dříve či později půjde hříbě za ním. Byl přesvědčen, že to bude krátký a jednoduchý proces.

Přivázal provaz k ohlávce, postavil se před hříbě a zatáhl. Hříbě se postavilo na odpor. Můj přítel zatáhl silněji, ale hříbě se ještě více zapřelo. A tak zatáhl ještě víc, a hříbě se svalilo. Tento postup se několikrát opakoval, až můj přítel dospěl k tomuto závěru: za pouhé čtyři nebo pět minut úspěšně naučil hříbě padat. Stačilo k tomu jediné: postavit se před hříbě, vzít provaz, a hříbě se svalilo.

Jeho žena, která to všechno sledovala, mu nakonec doporučila, aby se místo toho, aby se postavil před hříbě a táhl ho, pokusil přehodit provaz kolem hříběte a prostě kráčel po jeho boku. K velkému zklamání mého přítele to fungovalo.

Zdá se, že v každém z nás je něco, co se vzpírá tomu, aby nám někdo něco přikazoval či nás tlačil nebo táhl. Když však někdo vezme mladého muže kolem ramen a kráčí po jeho boku, bude ho tento mladý muž nejspíše následovat s touhou sloužit. Pamatujte na to prosím, až budete posilovat svědectví ještě jednoho, který může sloužit.

Dovolte, abych pro vaše zvážení uvedl tři doporučení, která pomohou založit bohatou tradici misionářské služby v rodině, v kůlech, ve sborech či v odbočkách.

Zaprvé zajistěte, aby všichni naši mladí lidé rozuměli tomu, kým jsou. Od svých prvních okamžiků v Primárkách naše děti zpívají „Já jsem dítě Boží“ (Zpěvník náboženských písní a písně pro děti, str. 96). Pomozte jim porozumět tomu, co to skutečně znamená být dítětem Božím. Připomínejte jim, že jsou zde v tento konkrétní čas v historii světa a mají plnost evangelia na dosah, protože učinili odvážná rozhodnutí v předsmrtelné existenci. Je třeba, aby naše mládež pevně stála za spravedlivostí a pravdou. Je třeba, aby měli vizi požehnání, kterých mohou dosáhnout, když projevují svou lásku k Nebeskému Otci a k Pánu Ježíši Kristu svou ochotou sloužit.

Zadruhé učte je nauce. I když činnosti, akce a společenské události mají své vyhrazené místo v našem všezahrnujícím programu pro mládež, je to právě nauka, díky níž dochází k obrácení a k uzavírání závazků. Naše mládež má právo očekávat, že jejich rodiče a církevní vedoucí a učitelé se postarají o to, aby poznali evangelium Ježíše Krista a rozuměli mu. Duch Svatý jim bude potvrzovat pravdu v jejich srdci a zažehne Světlo Kristovo v jejich duši. A pak budete mít ještě jednoho zcela připraveného misionáře. Včera starší Richard G. Scott uvedl, že nová příručka Kažte evangelium mé, kterou nyní naši misionáři používají při výuce evangelia, může být pro vás dobrým zdrojem pomoci.

A nakonec, uvědomujeme si, že pro některé naše mladé muže a mladé ženy nemusí být moudré, aby čelili přísným nárokům a obtížím misie na plný úvazek. Pokud vedoucí kněžství omluví kohokoli z vás z misionářské služby na plný úvazek, žádáme vás a vaše rodiny, abyste toto rozhodnutí přijali a abyste kráčeli dál. Můžete se připravit na to, abyste se zapojili do spasitelných obřadů v chrámu a abyste našli jiné způsoby ke službě. A žádáme všechny členy, aby poskytovali podporu a projevovali velkou lásku a pochopení, když pomáhají všem našim věrným mladým lidem v jejich rozličných církevních povoláních.

Bratři a sestry, připojuji své svědectví o božském poslání Církve Ježíše Krista a modlím se o to, aby nám všem žehnal v našem úsilí inspirovat a motivovat více našich mladých lidí a manželských párů ke službě na misii na plný úvazek. Ve jménu Ježíše Krista, amen.