Skutečně ten plán funguje?
Svědčím o tom, že plán štěstí funguje. Vytvořil ho váš Nebeský Otec, který vás miluje.
Skutečně ten plán funguje?
Nedávno jsem si povídal s jedním mladým dospělým, který před lety sloužil na misii a nyní se již věnuje své profesní dráze. V určitých ohledech se mu v životě daří dobře. Ale jeho víra ochabuje. Utápí se v moři pochybností o Spasiteli a Jeho Církvi. Vysvětlil mi, že se mu nedostává požehnání, která od znovuzřízeného evangelia očekával. Má pocit, že plán štěstí v jeho životě nefunguje.
Mé dnešní poselství je určeno všem, kteří možná mají podobné pocity. Hovořím k těm, kterým se v minulosti „chtělo zpívati píseň vykupitelské lásky“, ale nyní se tak již necítí.1
Náš Nebeský Otec připravil nádherný plán pro naše věčné štěstí. Když se však život neodvíjí směrem, ve který jsme doufali, může se zdát, že tento plán nefunguje.
Možná se někdy cítíme stejně jako Ježíšovi učedníci, když byli na lodi „u prostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný“.2
Poté, velmi brzy ráno:
„Bral se k nim Ježíš, jda po moři.
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zlekali se… a strachem křičeli.
Ale i hned Ježíš promluvil k nim, řka: [Buďte dobré mysli, já to] jsem, nebojte se.
I odpověděv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobě přijíti po vodě.
On pak řekl: Poď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu, Ó malé víry, pročežs pochyboval?“3
Mohu se s vámi podělit o tři zásady, kterým jsem se od Petra naučil? Modlím se, aby tyto zásady mohly pomoci komukoli, kdo má pocit, že plán štěstí v jeho životě nefunguje.
Zaprvé – jednejte s vírou v Ježíše Krista.
Petrova víra mě přivádí v úžas. Na základě Ježíšovy prosté výzvy, aby šel k Němu, opustil svou bouří zmítanou loď. Zřejmě věděl, že když ho Ježíš Kristus vyzve, aby něco udělal, dokáže to.4 Petr věřil Spasiteli více než své lodi. A ona víra mu dodala moc jednat ve stresové a děsivé situaci s odvahou.
Petrova víra mi připomíná jeden příběh, který mi vyprávěl starší José L. Alonso. Krátce poté, co staršímu Alonsovi zemřel syn a zanechal po sobě rodinu s malými dětmi, starší Alonso zaslechl, jak si děti povídají.
„Co teď budeme dělat?“ ptaly se.
Devítiletá dcera odpověděla: „Tatínek se má dobře. Káže teď evangelium Ježíše Krista.“
Tak jako Petr viděla i tato holčička za hranice svých problémů a vkládala důvěru v Ježíše Krista a Jeho Usmíření. Víra ve Spasitele přináší pokoj a sílu jít vpřed.
Věřím, že když se ohlédnete na svůj dosavadní život, uvidíte, že jste víru uplatňovali mnohokrát. Vstoupit do Církve je skutek víry. Rozmlouvat s Nebeským Otcem v modlitbě je skutek víry. Číst písma je skutek víry. Naslouchat mému poselství na této generální konferenci je skutek víry. Jak řekl president Russell M. Nelson: „Nezlehčujte víru, kterou již máte.“5
Dalším ponaučením, které jsem získal od Petra, je toto:
V těžkých chvílích se okamžitě obraťte na Ježíše Krista.
Když Petr kráčel směrem ke Spasiteli, polekal se větru a začal se potápět. Když si však uvědomil, co se děje, nesnažil se udržet na vodě vlastními silami ani nezačal plavat zpět k lodi. Místo aby odložil svou víru v Krista, držel se jí o to více a zvolal: „Pane, pomoz mi.“
„A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej.“6
Všichni čelíme prudkým vichrům, jež mohou otřást naší vírou a způsobit, že se začneme potápět. Když toto nastane, pamatujte prosím na to, že plán štěstí, který připravil Nebeský Otec, má ještě další název – plán vykoupení. Tento plán neříká, že budeme pohodlně a vždy s úsměvem na tváři proplouvat životem, aniž bychom kdy klopýtli nebo se topili. Nebeský Otec věděl, že budeme muset být vykoupeni. Právě proto připravil plán vykoupení.7 Právě proto poslal Vykupitele. Když zápolíme s problémy – z jakýchkoli důvodů – neznamená to, že plán nefunguje. Právě v takových chvílích potřebujeme tento plán nejvíce!
V takových chvílích se řiďte příkladem Petra. Okamžitě se obraťte na Spasitele.
„Nyní je doba a den spasení vašeho. … [Neodkládejte] den pokání svého.“8
Bez ohledu na to, kde se právě nacházíme nebo kde jsme byli, je pokání vždy cesta vpřed. President Nelson učil:
„Nic není více osvobozující a zušlechťující a nic nemá klíčovější důležitost pro náš osobní vývoj než pravidelný, každodenní důraz na pokání. …
Ať již pilně kráčíte po cestě smlouvy, či jste klopýtli, nebo z cesty smlouvy sešli, nebo pokud ji z místa, kde se nyní nacházíte, dokonce ani nevidíte, snažně vás prosím – čiňte pokání. Zažijte onu posilující moc každodenního pokání, kdy si každý den povedete o něco lépe a budete o něco lepší.“9
Přijít ke Kristu znamená více než jen na Něj myslet nebo o Něm mluvit, nebo dokonce Ho jen milovat. Znamená to následovat Ho. Znamená to žít tak, jak nás učí, že žít máme. A to pro nás všechny znamená činit pokání bez otálení.
Jedna z mých dcer pracovala v misionářském výcvikovém středisku. Vyprávěla mi o jednom starším, kterého učila a který se jí svěřil, že si není jistý pravdivostí Knihy Mormonovy. Opakovaně se modlil o duchovní svědectví, ale žádná odpověď nepřicházela.
Dcera se modlila, aby věděla, co má udělat, aby tomuto misionářovi pomohla. Obdržela vnuknutí, že písma nám nebyla dána jen proto, abychom je mohli číst a získat svědectví; byla nám dána také proto, aby nás učila dodržovat Boží přikázání. Tuto myšlenku pak dcera sdělila onomu misionářovi.
Později tohoto misionáře viděla znovu a tentokrát vypadal mnohem šťastnější. Řekl jí, že konečně obdržel svědectví, že Kniha Mormonova je pravdivá. Věděl, že toto svědectví přišlo v důsledku toho, že se usilovně snažil dělat to, čemu Kniha Mormonova učí.
Řiďme se Petrovým příkladem a obracejme se v těžkých chvílích na Spasitele. Následujme Ježíše Krista místo spoléhání se na svou vlastní moudrost a sílu. Bez ohledu na to, jak dlouho se již snažíte udržet na vodě bez Něj, nikdy není pozdě požádat Ho o pomoc. Tento plán funguje!
Třetí zásadou, které se od Petra a z jeho zážitku učím, je tato:
Pokořte se před Pánem, a On vás pozvedne k něčemu většímu.
Petr projevil víru – jednak tím, že kráčel po vodě, a také tím, že se obrátil na Spasitele, když potřeboval pomoc. Nicméně Spasitel viděl, že Petr má potenciál dokázat toho mnohem více. „Ó malé víry,“ řekl, „pročežs pochyboval?“10
Petr mohl toto pokárání nést nelibě. On ho však pokorně přijal. Nadále usiloval o větší víru v Ježíše Krista. Díky mnoha dalším víru posilujícím zážitkům – z nichž některé byly opravdu velmi náročné – se nakonec Petr stal skálopevným vedoucím, kterým Pán potřeboval, aby byl. V Pánově službě vykonal veliké věci.
Co velikého si Pán přeje, abyste vykonali vy? V Jeho Církvi a království je mnoho příležitostí ke službě a péči o druhé po vzoru Spasitele. Přeje si, abyste byli součástí Jeho velikého díla. Plán štěstí se pro vás nikdy nestane opravdovějším, než když budete pomáhat druhým podle něj žít.
Při budování mé vlastní víry mi změnila život tato slova Almy: „Požehnaní jsou ti, kteří se pokoří, aniž by byli donuceni býti pokornými.“11 Stůjme pokorně na místě, kde nás Ježíš bude moci povznést, vést nás a tím nejlepším způsobem využívat naše schopnosti.12
Svědčím o tom, že plán štěstí funguje. Vytvořil ho váš Nebeský Otec, který vás miluje. Funguje, protože Ježíš Kristus svým Vzkříšením překonal hřích a smrt. Pojďte k Němu, následujte Ho, a „veliký plán vykoupení se pro vás bude ihned uskutečňovati“.13 Ve jménu Ježíše Krista, amen.