Ale my jsme jich nedbali
Smlouvy a obřady nás směrují k Pánu Ježíši Kristu a pomáhají nám vždy pamatovat na naše propojení s Ním, zatímco kráčíme dál po cestě smlouvy.
Má žena Susan, naši tři synové a jejich manželky, všechna naše vnoučata i starší Quentin L. Cook, můj kolega, který již téměř 15 let sedí vedle mě v Kvoru Dvanácti – ti všichni vám ochotně dosvědčí, že neumím moc dobře zpívat. Ale i přes svůj nedostatek vokálního talentu rád zpívám náboženské písně znovuzřízeného evangelia. Inspirované texty písní společně se vznešenými melodiemi mi pomáhají učit se základním zásadám evangelia a dojímají mou duši.
Jednou z písní, která je pro mě v životě mimořádným požehnáním, je i píseň „Pojďme všichni vpřed“. Nedávno jsem zkoumal jednu konkrétní část textu v refrénu této písně a přemýšlel o ní. „Nechceme na řeči svých nepřátel [dbát], jenom Pána chceme poslouchat.“1
Nechceme na to dbát.
Při zpěvu písně „Pojďme všichni vpřed“ často myslím na lidi v Lehiově vidění, kteří se tlačili kupředu po cestě vedoucí ke stromu života a kteří se nejen drželi,2 ale „neustále se pevně [drželi] tyče ze železa, dokud se [nepřiblížili a neklesli a nepojedli] z ovoce stromu“.3 Lehi popsal zástupy lidí ve veliké a prostorné stavbě, kteří „ukazovali pohrdavě prstem na [něho] a na ty, kteří… pojídali z ovoce“.4 Jeho odpověď na posměšky a urážky je vynikající a nezapomenutelná. „Ale my jsme jich nedbali.“5
Modlím se o to, aby Duch Svatý žehnal každému z nás a osvěcoval nás, zatímco se budeme společně zamýšlet nad tím, jak můžeme být posíleni, abychom „nedbali“ zlovolných vlivů a posměšných hlasů současného světa, v němž žijeme.
Nedbejte toho
Slovo dbát naznačuje, že si někoho nebo něčeho všímáte nebo tomu věnujete pozornost. Proto nás text písně „Pojďme všichni vpřed“ nabádá, abychom učinili jasné rozhodnutí nevěnovat žádnou pozornost řečem „svých nepřátel“. A Lehi a ti, kteří spolu s ním pojedli z ovoce onoho stromu, jsou velkým příkladem toho, jak nevěnovat pozornost posměchu a pohrdání, jež se tak často ozývají z oné veliké a prostorné stavby.
Nauka Kristova, vepsaná „Duchem Boha živého… na dskách [masitých] srdce [našeho]“,6 zvyšuje naši schopnost nedbat na mnohé rušivé vlivy, posměšky a rozptýlení v našem padlém světě. Například víra, která je soustředěna v Pánu Ježíši Kristu a zaměřuje se na Něj, nás posiluje duchovní silou. Víra ve Vykupitele je zásadou činu a moci. Když jednáme v souladu s pravdami Jeho evangelia, jsme požehnáni duchovní schopností tlačit se kupředu obtížemi smrtelnosti a zároveň se zaměřovat na radosti, které nám Spasitel nabízí. Vskutku, „netřeba se bát, děláme-li správnou věc, neboť Pán, mocí svou, pomůže nám nakonec“.7
Osobní propojení prostřednictvím smluv
Když uzavíráme posvátné smlouvy a způsobile přijímáme kněžské obřady, spřahá nás to a spojuje s Pánem Ježíšem Kristem a Nebeským Otcem.8 To jednoduše znamená, že věříme ve Spasitele jako našeho Přímluvce9 a Prostředníka10 a spoléháme během putování životem na Jeho zásluhy, milosrdenství a milost.11 Když budeme vytrvale přicházet ke Kristu a budeme s Ním spřaženi, dostane se nám očištění, uzdravení a posilujících požehnání plynoucích z Jeho nekonečného a věčného Usmíření.12
Když žijeme podle smluvních závazků a s láskou je opatrujeme, vytváří to spojení s Pánem, které je hluboce osobní a duchovně mocné. Když ctíme podmínky posvátných smluv a obřadů, jsme k Pánu pozvolna a postupně přitahováni13 a ve svém životě zakoušíme vliv Jeho božskosti a toho, že skutečně žije. Ježíš se poté stává někým mnohem více než ústřední postavou z příběhů v písmech – Jeho příklad a učení ovlivňují každé naše přání, myšlenku a čin.
Upřímně řečeno nejsem schopen náležitě popsat přesnou povahu a moc našeho smluvního propojení se vzkříšeným a žijícím Synem Božím. Ale dosvědčuji, že tato propojení s Ním a s Nebeským Otcem jsou skutečná a jsou nejvýznamnějšími zdroji ujištění, pokoje, radosti a duchovní síly, které nám umožňují nebát se, i „když svět se [nám] směje“.14 Jakožto učedníci Ježíše Krista, kteří uzavírají a dodržují smlouvy, můžeme být požehnáni, abychom sebrali odvahu, neboť „nám vždy Pán nablízku je“,15 a nevěnovali žádnou pozornost zlovolným vlivům a světskému posměchu.
Když se setkávám se členy Církve po celém světě, často jim kladu tuto otázku: Co vám pomáhá „nedbat“ světských vlivů, posměchu a pohrdání? Jejich odpovědi jsou velmi poučné.
Stateční členové často zdůrazňují, jak je důležité přivolávat do osobního života moc Ducha Svatého prostřednictvím hodnotného studia písem, vroucné modlitby a řádné přípravy na účast na obřadu svátosti. Často také zmiňují duchovní podporu ze strany věrných členů rodiny a důvěryhodných přátel, životně důležitá ponaučení získaná při pastýřské i jiné službě v Pánově znovuzřízené Církvi a schopnost rozpoznávat absolutní prázdnotu čehokoli, co se nachází v oné veliké a prostorné stavbě nebo co z ní vychází.
V těchto odpovědích členů jsem zaznamenal určitý opakující se vzor, který je zvlášť významný. V prvé řadě a především mají tito učedníci pevné svědectví o plánu štěstí, který připravil Nebeský Otec, a o roli Ježíše Krista jakožto našeho Vykupitele a Spasitele. A za druhé – jejich duchovní poznání a přesvědčení jsou jedinečná, osobní a konkrétní; nejsou obecná a abstraktní. Tito oddaní lidé mi vyprávějí o smlouvách, které jim dodávají sílu překonávat protivenství, a o svém propojení s žijícím Pánem, který jim pomáhá v časech dobrých i zlých. Pro tyto lidi je Ježíš Kristus vskutku osobním Spasitelem.
Smlouvy a obřady evangelia fungují v našem životě podobně jako kompas. Kompas nám ukazuje světové strany – sever, jih, východ a západ – pro účely navigace a zeměpisné orientace. Podobně nás naše smlouvy a obřady směrují k Pánu Ježíši Kristu a pomáhají nám vždy pamatovat na naše propojení s Ním, zatímco kráčíme dál po cestě smlouvy.
Směrem, který je každému z nás ve smrtelnosti ukazován, je, abychom šli ke Kristu a byli v Něm zdokonalováni.16 Svaté smlouvy a obřady nám pomáhají zaměřovat se stále na Spasitele a usilovat – s Jeho milostí17 – o to, abychom se stávali více takovými, jako je On. Zcela jistě platí, že neviditelnou „rukou svou náš Pán chrání každého z nás i svaté pravdy věc“.18
Držme se pevně železné tyče
Naše smluvní spojení s Bohem a Ježíšem Kristem je prostředkem, kterým můžeme získat schopnost a sílu „nedbat“. A toto spojení se posiluje, když se vytrvale a pevně držíme oné tyče ze železa. Nefiovi bratří se ptali: „Co znamená ona tyč ze železa, kterou náš otec viděl…?
A [Nefi] jim pravil, že to je slovo Boží; a ti, již budou slovo Boží poslouchati a budou se ho pevně držeti, nikdy nezahynou; ani pokušení a ohnivé šípy protivníka je nemohou přemoci ke slepotě a svésti ke zničení.“19
Všimněte si prosím, že schopnost odolávat pokušením a ohnivým šípům protivníka je slíbena těm, kteří se slova Božího drží pevně, a nikoli jen drží.
Je zajímavé, že apoštol Jan popsal Ježíše Krista jako Slovo.20
„Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. …
Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. …
A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy.“21
Jedním z jmen označujících Ježíše Krista je tudíž „Slovo“.22
Kromě toho se v osmém článku víry říká: „Věříme, že Bible je slovo Boží, nakolik je přeložena správně; také věříme, že Kniha Mormonova je slovo Boží.“23
Spasitelovo učení, jak je zaznamenáno ve svatých písmech, je proto také oním „slovem“.
Dovolte mi navrhnout, že držet se pevně slova Božího znamená 1) pamatovat na své osobní propojení se Spasitelem a s Jeho Otcem prostřednictvím smluv a obřadů znovuzřízeného evangelia a toto propojení ctít a posilovat a 2) s modlitbou, upřímností a důsledností používat svatá písma a učení žijících proroků a apoštolů jako spolehlivé prameny zjevené pravdy. Slibuji vám, že když budeme spojeni s Pánem, budeme se Ho pevně držet a budeme proměněni tím, že budeme žít podle Jeho nauky,24 budeme jednotlivě a kolektivně požehnáni, abychom dokázali „státi na svatých místech a [nepohnuli] se“.25 Budeme-li zůstávat v Kristu, bude On zůstávat v nás a kráčet s námi.26 On dozajista „ve dnech zkoušek svým Svatým zdar dopřeje, pak uspěje pravdy věc“.27
Svědectví
Tlačte se kupředu. Držte se pevně. Nedbejte.
Svědčím o tom, že věrnost smlouvám a obřadům Spasitelova znovuzřízeného evangelia nám umožňuje tlačit se kupředu v díle Páně, držet se pevně Jeho jakožto Slova Božího a nedbat lákadel protivníka. Kéž každý z nás v boji za to, co je správné, třímá meč, a to mocný meč pravdy,28 v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.