Kapitola 13
Ježíš učí Nefity Pánově modlitbě – Mají si ukládati poklady v nebi – Dvanácti přikazuje, aby se při své službě nezabývali myšlenkou na věci časné – Porovnej s Matoušem 6. Kolem roku 34 po Kr.
1 Vpravdě, vpravdě pravím, že bych chtěl, abyste dávali almužny chudým; ale mějte se na pozoru, abyste nedávali almužny své před lidmi, abyste od nich byli viděni; jinak nemáte žádnou odměnu od Otce svého, který je v nebi.
2 Tudíž, když budete dávati almužny, nevytrubujte před sebou, jako to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby měli slávu lidskou. Vpravdě pravím vám, mají odměnu svou.
3 Ale když ty dáváš almužny, nechť levice tvá neví, co činí pravice tvá;
4 Aby almužny tvé mohly býti v skrytu; a Otec tvůj, který vidí v skrytu, tě odmění zjevně.
5 A když se modlíš, nebudeš to činiti jako pokrytci, neboť ti se rádi modlí stojíce v synagogách a na nárožích, aby mohli býti viděni lidmi. Vpravdě pravím vám, mají odměnu svou.
6 Ale ty, když se modlíš, vejdi do komůrky své, a když jsi zavřel dveře své, modli se k Otci svému, který je v skrytu; a Otec tvůj, který vidí v skrytu, tě odmění zjevně.
7 Ale když se modlíte, nepoužívejte prázdná opakování jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro mnohomluvnost svou.
8 Nebuďte tudíž jako oni, neboť Otec váš ví, čeho je vám zapotřebí, ještě dříve, nežli ho požádáte.
9 Tímto způsobem se tudíž modlete: Otče náš, který jsi v nebi, posvěceno buď jméno tvé.
10 Staň se vůle tvá na zemi, jako na nebi.
11 A odpusť nám viny naše, jako my odpouštíme viníkům svým.
12 A neuveď nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
13 Neboť tvé jest království i moc i sláva, na věky. Amen.
14 Neboť odpustíte-li lidem přestupky jejich, i vám odpustí nebeský Otec váš;
15 Neodpustíte-li však lidem přestupky jejich, ani Otec váš neodpustí přestupky vaše.
16 Nadto, když se postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí, neboť oni zachmuřují tvář svou, aby ukázali lidem, že se postí. Vpravdě pravím vám, mají odměnu svou.
17 Avšak ty, když se postíš, pomaž hlavu svou a umyj tvář svou;
18 Abys neukazoval lidem, že se postíš, ale Otci svému, který je v skrytu; a Otec tvůj, který vidí v skrytu, tě odmění zjevně.
19 Neukládejte si poklady na zemi, kde ničí mol a rez a kde se dobývají zloději a kradou.
20 Ale ukládejte si poklady v nebi, kde mol ani rez neničí a kde se zloději nedobývají ani nekradou.
21 Neboť kde je poklad váš, tam bude i srdce vaše.
22 Světlem těla je oko; je-li tudíž oko tvé čisté, celé tělo bude naplněno světlem.
23 Avšak je-li oko tvé zlé, celé tělo tvé bude naplněno temnotou. Je-li tudíž světlo, které je v tobě, temnotou, jak veliká je to temnota!
24 Nikdo nemůže sloužiti dvěma pánům; neboť buď bude jednoho nenáviděti a druhého milovati, anebo jednoho se přidrží a druhým pohrdne. Nemůžete sloužiti Bohu i mamonu.
25 A nyní, stalo se, že když Ježíš promluvil tato slova, pohlédl na oněch dvanáct, které si vyvolil, a pravil jim: Pamatujte na slova, jež jsem promlouval. Neboť vizte, vy jste ti, které jsem si vyvolil, abyste sloužili tomuto lidu. Tudíž, pravím vám: Nevěnujte žádnou myšlenku životu svému, co budete jísti nebo co budete píti; ani tělu svému, čím se odějete. Není snad život více nežli pokrm a tělo více nežli oděv?
26 Pohleďte na ptáky ve vzduchu, vždyť nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol; a přece je nebeský Otec váš živí. Nejste snad o mnoho cennější?
27 Kdo z vás může přemýšlením přidati loket k postavě své?
28 A proč myslíte na oděv? Pohleďte na lilie polní, jak rostou; nepracují ani nepředou;
29 A přece, pravím vám, že vpravdě Šalomoun v celé slávě své nebyl oděn tak, jako jedna z nich.
30 Pročež, odívá-li Bůh tak trávu polní, která dnes je a zítra bude vhozena do pece, právě tak oděje vás, nebudete-li malé víry.
31 Tudíž, nevěnujte tomu žádnou myšlenku řkouce: Co budeme jísti? Nebo: Co budeme píti? Nebo: Čím se odějeme?
32 Neboť nebeský Otec váš ví, že máte zapotřebí všech těchto věcí.
33 Ale hledejte nejprve království Boží a spravedlivost jeho a všechny tyto věci vám budou přidány.
34 Nevěnujte tudíž žádnou myšlenku zítřku, neboť zítřek se postará o věci své sám. Dosti je zla na jednom dni.