Lekce 15 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Přilněme těsněji k Ježíši Kristu prostřednictvím svátosti
„Lekce 15 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Přilněme těsněji k Ježíši Kristu prostřednictvím svátosti“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 15 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Obrázek
In Remembrance of Me [Na mou památku], Walter Rane
Lekce 15 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Přilněme těsněji k Ježíši Kristu prostřednictvím svátosti
Vzpomeňte si na to, kdy jste naposledy přijali svátost. Jaká to pro vás byla zkušenost? Jak velkou pozornost jste věnovali Spasitelovu Usmíření a svému smluvnímu vztahu se Spasitelem? Při studiu lekcí ve 4. bloku budete mít příležitost přemýšlet o tom, co můžete dělat, aby Ježíš Kristus a Jeho Usmíření měli ve vašem životě osobnější a důležitější místo.
Oddíl 1
Jak mi svátost může pomoci přilnout těsněji ke Spasiteli?
Ježíš dal několik hodin před tím, než vstoupil do zahrady getsemanské, svým dvanácti apoštolům pokyn, aby připravili pokrm k oslavě přesnic (viz Matouš 26:17–19). Děti Izraele si svátek přesnic připomínaly téměř 1500 let a používaly při něm krev neposkvrněných jehňat, která představovala jejich vysvobození od ničícího anděla (viz Exodus 12:21–28; 13:14–15). Po této večeři Ježíš Kristus, Beránek Boží, symboliku přesnic naplnil, když byla prolita Jeho krev a On se stal Spasitelem světa (viz Jan 1:29; 1. Petrova 1:18–19). Během své poslední večeře u příležitosti svátku přesnic „ustanovil svátost jako připomínku své veliké smírné oběti“(„Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, CirkevJeziseKrista.org) Součástí Spasitelova Usmíření mělo být Jeho utrpení v Getsemanech, Jeho smrt na kříži a Jeho slavné Vzkříšení.
Přečtěte si Matouše 26:26–28 a představte si, jaké by to bylo, kdybyste mohli přijmout svátost od samotného Ježíše Krista. K hlubšímu přemítání o tomto prožitku by vám mohlo pomoci podívat se na video „The Last Supper“ (6:01).
Chléb a víno či voda jsou posvátné symboly svátosti. Symbol je fyzickým znázorněním určitého pojmu, vlastnosti nebo myšlenky. Při studiu následujících bodů se zamýšlejte nad tím, jak vám symboly svátosti mohou připomínat Spasitele a to, co pro vás vykonal:
Během 40 let strávených v pustině přežívali dávní Izraelité ze dne na den díky manně, což byl „chléb s nebe“ (Jan 6:31; viz také Žalm 78:24–25). Ježíš Kristus při jedné příležitosti mluvil o manně a poté prohlásil: „Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. … Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.“ (Jan 6:51, 58.)
Když Ježíš Kristus vykonával Usmíření, neváhal své tělo pro nás podrobit mukám (viz „Ježíši nejdražší, Pán jsi a Král“, Náboženské písně, č. 105). President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva poznamenal: „Vzhledem k tomu, že se chléb naláme a roztrhá, je každý jeho kousek jedinečný podobně, jako jsou jedineční lidé, kteří chléb přijímají.“ („Important Aspects of Missionary Work Remain Unchanged, Says Elder Oaks“, Church News, June 30, 2017, ChurchofJesusChrist.org.)
Víno bylo použito během první svátosti jako symbol krve Ježíše Krista. Jeho krví jsme očištěni (viz 1. Janova 1:7). Dnes používáme vodu, která rovněž symbolizuje očištění (viz Nauka a smlouvy 27:2) a je nezbytná pro život. Ježíš řekl samařské ženě u studny, že voda, kterou nám nabízí On, je „studnicí vody prýštící se k životu věčnému“ (Jan 4:14).
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Avšak symbolické pojídání [Kristova] těla a pití Jeho krve má ještě další význam – totiž osvojit si ve svém nitru vlastnosti a charakter Krista. … Když každý týden přijímáme chléb a vodu svátosti, bylo by dobré se zamyslet, jak zcela a bezvýhradně musíme začlenit Jeho charakter a způsob Jeho bezhříšného života do života svého a do své bytosti.“ („Chléb živý, který z nebe sestoupil“, Liahona, listopad 2017, 37.)
Zapište si odpovědi na tyto otázky: Co vás zaujalo na symbolickém významu chleba a vody? Na co byste si chtěli ohledně Spasitele vzpomenout, až budete příště během svátosti přijímat chléb a vodu?
Oddíl 2
Jak mi může přijímání svátosti poskytnout lepší přístup k Pánově moci?
Ježíš Kristus během své služby mezi Nefity a Lamanity předal svým učedníkům pravomoc a přikázal jim, aby podávali svátost členům Jeho Církve. Řekl: „To budete vždy hleděti, abyste činili, … stejně jako jsem já lámal chléb a žehnal ho a dal ho vám.“ (3. Nefi 18:6; viz také verš 5.) I v dnešní době nám Pán dává přikázání, abychom se často scházeli a způsobile přijímali svátost (viz Nauka a smlouvy 20:75; 59:9).
Přečtěte si 3. Nefiho 18:7, 10–12; 20:8–9 a vyhledejte požehnání, jež Pán slibuje těm, kteří věrně dodržují Jeho přikázání, že mají podávat svátost druhým a sami ji přijímat.
Sestra Cheryl A. Esplinová, někdejší rádkyně v Generálním předsednictvu Primárek, také hovořila o požehnáních, která nám Pán prostřednictvím svátosti nabízí:
Obrázek
sestra Cheryl A. Esplinová
Svátost se stává duchovně posilujícím zážitkem tehdy, když nasloucháme modlitbám svátosti a znovu se zavážeme ke svým smlouvám. … Když přijímáme svátost, dosvědčujeme Bohu, že na Jeho Syna budeme pamatovat vždy, a ne jen během onoho krátkého obřadu svátosti. …
Svátost je chvíle skutečně duchovního zážitku, když přemítáme o Spasitelově vykupující a uschopňující moci prostřednictvím Jeho Usmíření. …
Když k nám nositel kněžství vztáhne ruku, aby nám tyto posvátné symboly nabídl, je to, jako by k nám vztahoval rámě milosrdenství sám Spasitel a každého z nás zval, abychom přijali podíl na vzácných darech lásky, dostupných díky Jeho smírné oběti – na darech pokání, odpuštění, útěchy a naděje.
Čím více přemítáme o významu svátosti, tím více pro nás nabývá na posvátnosti a důležitosti. („Svátost – obnovení duše“, Liahona, listopad 2014, 12, 13–14)
Oslovte některého ze svých přátel nebo příbuzných, kterému důvěřujete a který je příkladem víry v Ježíše Krista. Zeptejte se ho, co dělá pro to, aby vzrostla jeho uctivost během obřadu svátosti, nebo ho požádejte, aby se s vámi podělil o to, jakými způsoby se snaží stále pamatovat na Spasitele. Buďte připraveni podělit se o to, co jste se dozvíte, s ostatními členy třídy.
Oddíl 3
Jak mohu poznat, zda jsme skutečně způsobilí přijímat svátost?
Apoštol Pavel vyzýval členy Církve, aby předtím, než přijmou svátost, posoudili, zda jsou toho hodni (viz 1. Korintským 11:28). Poté je varoval: „Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.“ (1. Korintským 11:29; viz také verše 27–28; 3. Nefi 18:28–29.) „Odsouzení“, nebo též zatracení, znamená být omezen v duchovním pokroku (viz Průvodce k písmům, „Zatracení“, scriptures.ChurchofJesusChrist.org).
Starší John H. Groberg nám během své služby v Sedmdesáti poskytl tuto radu, jak posoudit osobní způsobilost:
Obrázek
starší John H. Groberg
Toužíme-li se zlepšit (což znamená činit pokání) a nebylo-li nám kněžskými vedoucími uloženo nějaké omezení, potom jsme podle mého názoru způsobilí. Nemáme-li však touhu se zlepšovat, nemáme-li v úmyslu řídit se vedením Ducha, musíme se ptát: Jsme hodni přijímat svátost, nebo se vysmíváme samotnému účelu svátosti, jež slouží k tomu, aby nás podnítila k osobnímu pokání a zlepšení? („The Beauty and Importance of the Sacrament“, Ensign, May 1989, 38)
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů nám nabízí důležitou radu ohledně způsobilosti přijímat svátost ve videu „Sacrament Meeting“ (od časového kódu 6:40 do 7:30).
Obrázek
ikona, jednejte
Jednejte
Během přípravy na přijímání svátosti přemýšlejte o tom, co můžete udělat, abyste této posvátné příležitosti využili co nejlépe. Svou přípravu můžete zahájit zhodnocením svého života. Pokud se necítíte způsobilí přijímat svátost, domluvte si schůzku se svým biskupem nebo presidentem odbočky a promluvte si s ním o tom, co vás trápí.
