Volnost tance
Baletka se ladně pohybuje po jevišti – dělá piruety a otočky a pak vyskakuje do vzduchu tak lehce, jako kdyby gravitace v onen okamžik zaspala. Každý její pohyb je nezachytitelným vyjádřením volnosti.
Když byla Maria Victoria Rojas Riveraová z Chile – které přátelé říkají Mavi – čtyřletou dívenkou, rozhodla se podobně jako mnoho děvčátek, že se stane baletkou. A podobně jako všechna tato děvčátka i ona rychle zjistila, že za ladnost a volnost pohybu, který viděla na jevišti, je nutné zaplatit docela vysokou cenu. Pro mnohé mladé snílky je úsilí a disciplína, která je nutná k tomu, aby se dívka stala profesionální baletkou, příliš velkou překážkou.
Cena za sny
„Když jste ještě dítě, nerozumíte tomu, jakou oběť to vyžaduje,“ říká Mavi. „Když jsem se začala v deseti letech učit, naši učitelé nám řekli, že polovinu života strávíme tancem. Budeme se muset vzdát mnoha věcí.“
Například volného času a určitých potravin. Mavi musela věnovat hodně času a úsilí cvičení a tréninku. Musela pečlivě dbát na to, co smí jíst. A když udělala úkoly do školy a přišla domů z tréninku, na přátele jí moc času nezbývalo.
Mavi však usoudila, že její sen je pro ni natolik důležitý, že se pokusí jej dosáhnout.
„Léta dospívání mohou být složitá,“ říká. „Moji přátelé někdy nechápali, proč nejím určité potraviny nebo proč s nimi nezůstávám venku pozdě do noci.“
Cena za volnost
Mavi záhy zjistila, že to, co se zdálo být omezením její volnosti, je ve skutečnosti jediný způsob, jak se může oprostit od toho, co by jí bránilo dosáhnout jejího cíle.
„Rozhodla jsem se, že nebudu chodit pozdě spát, a místo toho, abych chodila po obchodních domech s kamarádkami, tak jsem trénovala,“ říká Mavi. „Kdybych chodila spát příliš pozdě a byla kvůli tomu unavená, nebo kdybych neznala taneční kroky kvůli tomu, že jsem netrénovala, nemohla bych tancovat.“
Mavi říká, že osvojit si tuto disciplínu není snadné, ale stojí to za to.
„Každý prožívá okamžiky, kdy to chce vzdát,“ přiznává se Mavi, „ale máte možnost se rozhodnout. Může se zdát, že disciplína je omezující, ale sebekázeň je otázka rozhodnutí. A já jsem se rozhodla, že přijmu tento styl života, abych mohla tancovat.“
Dlouhodobější cíl
V určitém momentu si Mavi během svého úsilí stát se baletkou uvědomila, že tanec není jejím jediným cílem, ani není tím jediným, kvůli čemu stojí za to něco obětovat.
Postupem času získala touhu následovat Ježíše Krista a uvědomila si, že to, čemu se díky baletu naučila o disciplíně, se týká i učednictví v životě podle evangelia. Právě tak, jako se její přátelé divili, proč kvůli tanci dělá to, co dělá, ptali se jí, proč žije podle tak omezujících zásad evangelia.
„Vysvětlila jsem jim, že máme svobodu rozhodnout se a že jsem se rozhodla přijmout tento životní styl, abych se oprostila od hříchu a měla s sebou Ducha Svatého,“ říká.
Neboli, jak to řekl Spasitel, učedník musí „vzíti kříž svůj“, což znamená, že se musí zříci veškeré bezbožnosti a každé světské žádosti a dodržovat Boží přikázání (viz Překlad Josepha Smitha, Matouš 16:26). Tato sebekázeň nám přináší „svobodu a věčný život skrze velikého Prostředníka“, zatímco snaha nedodržovat přikázání nám přináší „zajetí a smrt podle zajetí a moci ďáblovy“. (2. Nefi 2:27.)
„Poslušnost přináší větší volnost a pokoj než cokoli jiného,“ říká Mavi. „Mé cíle se netýkají jen tohoto pozemského života, ale i věčnosti.“
Stojí to za tu oběť
Mavi se vznáší nad jevištěm jako list ve vánku, rozbíhá se a střídá jednu figuru za druhou – développé a pirouette, glissade a grand jeté.
Baletka může svým tělem pohybovat tak, že většina ostatních lidí by se při podobných pohybech zranila. Tato volnost pohybu je nezbytná pro komunikaci s publikem. Ačkoli však dobrá baletka dokáže vytvořit dojem, že každý její pohyb na jevišti je snadný, stojí ji to velké úsilí mimo jeviště.
Po osmi letech obětí a mnoha hodinách téměř každodenního tréninku dosáhla svého snu na jevišti – i v evangeliu.
„Lidé mají dojem, že to vypadá tak krásně a ladně,“ říká Mavi. „Ale každý pohyb se musí velmi pečlivě kontrolovat. Vyžaduje to hodně síly, abyste se takto kontrolovali.“
Podobnost s evangeliem je významná. I následování Krista vyžaduje sílu. A odměna je sladká.
„Odměnou za tolik obětí je to, že umím tančit,“ říká Mavi. „Cítím se silná a pociťuji vedení Ducha Svatého při každém kroku – na jevišti i mimo něj.“
S tancem nekončí
Nefi říká, že když jsme jednou pocítili touhu následovat Krista a byli jsme pokřtěni a konfirmováni, musíme ještě vytrvat do konce (viz 2. Nefi 31:19–20). Pro Mavi představuje balet podobný druh závazku.
Poté, co tančila v Paraguayi, vrátila se do chilského města Viña del Mar, aby tam několik let učila. Nyní chce pozvednout svůj tanec na vyšší úroveň. Stanovila si nové cíle, které ji zavedly do Argentiny, Německa, Irska a Španělska, aby tam studovala a nacvičovala s různými baletními soubory.
Ví, že se musí i nadále snažit – na jevišti i v evangeliu. Musí i nadále dodržovat disciplínu, pokud si chce zachovat volnost při tanci. A musí i nadále pokračovat ve víře, pokud chce mít volnost, která přichází díky učednictví. „Jestliže vy zůstanete v řeči mé,“ učil Pán, „právě učedlníci moji budete.“ A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:31–32.)
Tanec s moudrostí
Mavi musí mimo jeviště věnovat velké úsilí tomu, aby zůstala zdravá a aby měla dobrou formu. Kromě toho, že musí dbát na to, co jí, a aby měla dostatečný odpočinek, také hodně cvičí a tančí, nejméně pět hodin téměř každý den. Nepečuje však o své tělo jen proto, že je baletka.
„Jako členka Církve vím, že moje tělo je chrámem pro mého ducha. Jako baletka potřebuji, aby každá část mého těla fungovala tak, jak má, takže se snažím co nejlépe se chránit. Již jako členka Církve jsem věděla, že to mám dělat.“
Její svědectví o tom, že Slovo moudrosti je inspirované, se díky baletu ještě posílilo. „Když se ke svému tělu chováte správně, tak to pocítíte,“ říká.
Když chce být člověk baletkou, musí o sebe pečovat, ale Mavi říká: „Máme pečovat o své tělo, i když nejsme tanečníci nebo tanečnice. Své tělo si nevybíráme, ale máme být za ně vděční a máme pečovat o to, co nám bylo dáno. Je to dar od Boha a to, že každému bylo dáno tělo, má svůj důvod.“