Skaut – rekordman z Kapského Města
Je teprve třetím skautem v historii Jihoafrické republiky, který získal trojnásobné ocenění „Springbok“ [nejvyšší skautské ocenění v zemi], ale je prvním, který také získal ocenění Povinnost vůči Bohu.
Ať žijete v jakékoli zemi, vyžaduje to hodně úsilí získat nejvyšší ocenění ve skautingu. Takže si dokážete představit, kolik úsilí je třeba k tomu, abyste toto ocenění získali třikrát. Rocco du Plessis je první skautem, který získal ocenění „Springbok“ [„Antilopa“] v 26leté historii oddílu First Edgemead v Jihoafrické republice. Získat toto ocenění třikrát je tudíž ohromný úspěch.
Rocco však vloni získal ještě jedno ocenění, které je pro něj stejně důležité. „Získání ocenění Povinnost vůči Bohu mi pomohlo dosáhnout něčeho ještě důležitějšího pro můj osobní a duchovní růst,“ říká. „Týká se to vztahu s Nebeským Otcem.“
„Program skautingu je zde velmi náročný,“ říká Rocco, který je členem sboru Panorama v kůlu Cape Town South Africa. Je těžké získat ocenění „Springbok“. Samozřejmě, že vedoucí ve skautu vám při tom pomáhají. Ale přesto to není nic lehkého. „Když se opravdu nesnažíte, když do toho nedáte všechno, pak to nezískáte,“ dodává Rocco. Získání každého ocenění ve skautském programu, který není v Jihoafrické republice sponzorován Církví, vyžaduje hodně času, plánování a úsilí.
Rocco řekl, že při získávání ocenění Povinnost vůči Bohu pro něj byla velmi důležitá podpora rodičů a vedoucích Mladých mužů. „Oni skutečně chtějí, abyste ocenění Povinnost vůči Bohu získali,“ říká, „takže hodně požadavků tvoří to, co už stejně každý den děláte.“ Pak je to jen záležitost spolupráce s rodiči a s vedoucími, kteří zaznamenávají váš pokrok v různých oblastech. „Většina běžných věcí, které jako mormon v životě děláte, stačí na to, abyste splnili požadavky programu Povinnost vůči Bohu – samozřejmě, pokud je děláte.“ Jinak řečeno, pokud mladý muž chodí na církevní shromáždění, pravidelně se modlí, studuje písma a plní své kněžské zodpovědnosti, je na správné cestě, aby toto ocenění získal.
Jak získat ocenění „Springbok“
Pouze asi jedno nebo dvě procenta všech skautů v celé Jihoafrické republice získají nejvyšší skautské ocenění. A z těchto skautů, kteří získají ocenění „Springbok“, jen asi jedno nebo dvě procenta splní více než jeden ze tří možných úkolů v rámci hodnosti „Explorer“ [„Průzkumník“]. Rocco splnil všechny tři úkoly, nutné k získání nejvyššího ocenění, a stal se tak teprve třetím skautem v historii Jihoafrické republiky, kterému se to podařilo.
Skauti v Jihoafrické republice postupují v rámci skautingu několika stupni, které po sobě následují takto – „Pathfinder“ [„Průkopník“], „Adventurer“ [„Dobrodruh“], „First Class“ [„První třída“] a pak „Explorer“ [„Průzkumník“]. Hodnost „Explorer“ je rozdělena do tří různých oblastí: Land Scouts [Pozemní skaut], Air Scouts [Vzdušný skaut] a Sea Scouts [Námořní skaut]. Skaut si obvykle vybere jednu z těchto oblastí a na tu se soustředí v rámci své snahy o získání nejvyšší hodnosti – „Springbok“. Rocco se soustředil na všechny tři.
Kromě dalších odznaků a požadavků je třeba povinně získat další odznaky, které se vztahují k jednotlivým typům hodnosti „Explorer“. Land Explorer [Pozemní průzkumník] musí získat odznaky Backwoodsman [Zálesák] a Mapping [Mapování]. Air Explorer [Vzdušný průzkumník] získává odznaky Air Navigator [Vzdušný navigátor] a Air Traffic Controller [Řídicí vzdušného provozu]. A Sea Explorer [Námořní průzkumník] musí získat odznaky Helmsman [Kormidelník] a Boatsman [Lodník] za dovednosti týkající se řízení lodi a veslování.
Rocco vysvětlil, že získat dané ocenění obvykle znamená strávit dva víkendy v kurzu zaměřeném na příslušný odznak. Existují bílé odznaky – ty se získávají za teoretickou znalost dané dovednosti. A pak jsou tu zelené odznaky – za praktické použití dané dovednosti. Když například chcete získat odznak Backwoodsman [Zálesák], nejprve se naučíte, jak přežít v divočině, jak se orientovat podle hvězd a jak rozdělat oheň bez zápalek. A pak nastává praktická zkouška. Vysadí vás v buši na 48 hodin a jste na všechno sami.
Takže Rocco byl na několik let skautingem docela zaměstnán. Například vloni byl od února do prosince většinu víkendů mimo domov. „Připadalo mi, že jsem neustále na nějakých kurzech pro získání odznaků,“ říká. Kromě toho byl Rocco posledních pět let oddílovým vedoucím. To znamená, že měl na starost organizování všech oddílových táborů. Musel plánovat stravování na táboře, nakoupit vše potřebné, koordinovat oddílové schůzky, napsat formuláře pro ostatní skauty a jejich rodiče pro vyjádření jejich souhlasu a dále musel na každý tábor dohlížet.
Při tom všem si Rocco osvojil jednu cennou vlastnost – vytrvalost. „Nejméně polovinu všech svých odznaků jsem nezískal napoprvé,“ říká. „Během šesti měsíců se můžete znovu pokusit odznak získat nebo požádat dospělého, který tento odznak má, aby vás vyzkoušel.“ Například jedním z požadavků pro získání odznaku První pomoci, je znalost obvazování. „Neprošel jsem, protože kousek uzlu na jednom obvazu vyčníval,“ říká Rocco. „A tak jsem musel, abych získal druhý stupeň v odznaku První pomoci, dělat zkoušku z obvazování znovu.“
Kromě odznaků musí skaut, aby mohl získat ocenění „Springbok“, splnit další projekty. Jedním z nich je i projekt stavby. Rocco se rozhodl, že postaví lávku. Nejprve musel lávku navrhnout a vytvořit model v odpovídajícím měřítku. Pak ji musel společně se skupinou dalších šesti skautů postavit ve skutečné velikosti – lávka byla 6 metrů vysoká a 9 metrů dlouhá. Stavba lávky a jeho následné rozebrání trvalo téměř devět hodin.
Pak musel Rocco splnit projekt služby veřejnosti, který je významnou součástí pro získání ocenění „Springbok“ i ocenění Povinnost vůči Bohu. Aby Rocco splnil požadavky týkající služby a získal tak ocenění „Springbok“, navštívil více než 40 domovů seniorů a pomohl jim s různými domácími pracemi a opravami. „Jediný velký požadavek, který byl shodný pro oba programy, byl tento 40hodinový projekt služby, jehož splnění jsem mohl použít pro skauting i pro program Povinnost vůči Bohu,“ říká Rocco.
Ze všech požadavků, které Rocco splnil, aby získal svá ocenění, vyčnívá jeden, který byl podle jeho slov nejcennější pro jeho osobní růst: „Četba Knihy Mormonovy,“ říká Rocco bez zaváhání. „To byl nejtěžší úkol, ale také úkol, který mi nejvíce přinesl.“
Nyní jako misionář
„Asi před rokem jsem už jednou Knihu Mormonovu přečetl, ale četl jsem ji jen proto, abych ji měl přečtenou,“ vysvětluje Rocco. „Když jsem ji začal číst znovu, chtěl jsem se opravdu něčemu naučit a získat o ní svědectví.“ Když četl Knihu Mormonovu podruhé, přistupoval k četbě úplně jinak. „Pokaždé, když teď čtu, se předem pomodlím a poprosím, aby byl při čtení Duch Nebeského Otce se mnou.“
Rocco se již začal připravovat na svůj další velký úkol – aktivněji sdílet svědectví s druhými v rámci přípravy na službu na misii na plný úvazek. Jeho zkušenosti ze skautingu a získání ocenění Povinnost vůči Bohu mu pomáhají v jeho osobním růstu a v tom, aby se stal misionářem. „Abych mohl šířit evangelium, musel jsem poznat, o čem se píše v Knize Mormonově, a že je to pravdivé,“ říká. „Když jsem přečetl Knihu Mormonovu podruhé, získal jsem o ní svědectví.“
Rocco také dodal, že i kdyby neexistovalo ocenění Povinnost vůči Bohu, stejně by splnil většinu požadavků – zkrátka proto, že se chtěl připravit na misionářskou službu. Návštěva shromáždění, čtení písem, každodenní modlitby a poskytování služby – to vše je jen součástí toho, kým Rocco je, toho, kým má být každý Svatý posledních dnů.
Poté, co starší du Plessis obdržel své povolání sloužit jako misionář na plný úvazek, zjišťuje, že svědectví, které si vypěstoval, je mnohem užitečnější než provazová lávka, kterou postavil v rámci projektu stavby pro získání svého skautského ocenění „Springbok“. Nicméně některé zálesácké dovednosti, které si osvojil jako skaut, mu mohou přijít vhod během jeho služby v Zimbabwe, Zambii a Malawi.