Lub Tuam Rooj Sab Laj
“Saib Seb! Kuv Yog Ib tug Vajtswv uas Ua tej Txuj Ci Tseem Ceeb”
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2021 lub tuam rooj sab laj


“Saib Seb! Kuv Yog Ib tug Vajtswv uas Ua tej Txuj Ci Tseem Ceeb”

Niaj hnub no kuj pom tej txuj ci tseem ceeb, cim, thiab tej yam xav tsis thoob nyob ib puag ncig cov neeg uas raws Yexus Khetos qab, hauv koj thiab kuv lub neej.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, kuv zoo siab vim hnub hnub kuv muaj cib fim los sawv rau ntawm nej. Nrog rau cov uas twb hais lus hauv lub rooj sab laj no, kuv kuj hais lus tim khawv rau nej tias Yexus Khetos tseem muaj sia nyob. Nws coj kav Nws lub Koom Txoos; Nws hais lus ncaj qha rau Nws tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson, thiab Nws hlub tag nrho Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam.

Hnub Caiv Easter no thaum peb nco txog Yexus Khetos, peb tus Cawm Seej thiab tus Cawm Dim txoj Kev Sawv Rov Los,1 tus uas yog tus Vajtswv Zoo Kawg Nkaus, tus Tub Vaj Ntxwv ntawm Kev Thaj Yeeb.2 Nws txoj Kev Theej Txhoj, es qhov kawg thaum Nws Sawv Rov Los hauv ib lub ntxa uas lawv qiv, yeej yog qhov txuj ci tseem ceeb uas loj tshaj plaws hauv tib neeg zaj keeb kwm. Nws hais tias “Vim saib seb, kuv yog Vajtswv. thiab yog ib tug Vajtswv uas ua tej txuj ci tseem ceeb.”3

“Tej txuj ci tseem ceeb puas tau tsum vim Khetos tau nce mus rau saum ntuj ceeb tsheej, thiab tau mus zaum ntawm Vajtswv sab tes xis,”4 tus yaj saub Maumoos nug li no hauv Phau Ntawv Maumoos. Nws teb hais tias, “Tsis tau; thiab cov tim tswv los kuj tsis tau tsum los txhawb pab noob neej.”5

Tom qab raug ntsia saum tus ntoo khaub lig, ib tug tim tswv tshwm los rau Maivliag, uas, nrog ob peb tug poj niam ntxiv, tau tuaj xyuas lub ntxa yuav pleev roj rau Yexus lub cev. Tus tim tswv hais tias:

“Vim li cas nej nrhiav tus neeg ciaj ntawm cov neeg tuag no?6

“Nws tsis nyob ntawm no: tiam sis twb sawv lawm.”7

Tus yaj saub Anpinadais tshaj tawm txog qhov txuj ci tseem ceeb ntawd hais tias:

“Yog hais tias Khetos tsis tau sawv hauv qhov tuag rov qab los, … ces twb tsis muaj txoj kev sawv rov los.

“Tiam sis muaj ib txoj kev sawv rov los, yog li ntawd lub qhov ntxa thiaj tsis muaj yeej, thiab Khetos kov yeej qhov uas kev tuag muaj kuab heev tas lawm.”8

Yexus Khetos tej txuj ci tseem ceeb ua rau cov thwj tim nug hais tias: “Tus no yog leej twg! ua li cas cua thiab dej ho mloog nws lus.”9

Thaum cov Thwj Tim thaum ub raws Yexus Khetos qab thiab hnov Nws qhia txoj moo zoo, lawv pom ntau yam txuj ci tseem ceeb. Lawv pom “cov neeg dig muag rov pom kev, cov neeg tuag ceg mus taus kev, cov neeg mob ruas zoo, cov neeg lag ntseg hnov los, cov neeg tuag lawm sawv rov los thiab twb muaj neeg mus qhia Txoj Moo Zoo rau cov neeg txom nyem lawm.”10

Niaj hnub no kuj pom tej txuj ci tseem ceeb, cim, thiab tej yam xav tsis thoob nyob ib puag ncig cov neeg uas raws Yexus Khetos qab, hauv koj thiab kuv lub neej. Tej txuj ci tseem ceeb, yog tej uas Vajtswv ua, uas qhia txog nws lub hwj chim thiab qhia tseeb hais tias Nws yeej “zoo ib yam nag hmo, hnub no, thiab tas mus ib txhis li.”11 Yexus Khetos, tus uas tsim cov dej hiav txwv, yeej txawj hais kom tej ntawd tu; Nws yog tus uas kho cov neeg dig muag kom pom kev uas pab tau peb ntsia mus saum ntuj; Nws yog tus uas kho cov neeg uas mob ruas uas yuav kho tau peb tej kev mob; Nws yog tus uas kho tau tus neeg uas ua tsis taus uas yuav hu peb sawv “Los, nrog kuv mus.”12

Nej coob leej twb pom ntau yam txuj ci tseem ceeb, ntau tshaj qhov uas nej paub. Tej zaum tej ntawd me heev yog piv rau qhov uas Yexus tsa cov neeg tuag sawv rov los. Tiam sis txawm me me los nws tseem yog ib qho txuj ci tseem ceeb, vim twb los ntawm Vajtswv los tiag. Ib txhia hais tias tej txuj ci tseem ceeb tsuas yog lam tau lam muaj xwb los yog vim yus muaj hmoov xwb. Tiam sis tus yaj saub Nifais cem cov neeg uas yuav “muab Vajtswv lub hwj chim thiab tej txuj ci tseem ceeb pov tseg, thiab lawv qhia lawv tus kheej txog lawv tej kev txawj ntse thiab lawv tej kev kawm, xwv kom lawv yuav muaj nyiaj nplua nuj.”13

Muaj tej txuj ci tseem ceeb vim muaj lub ntuj ceeb tsheej lub hwj chim uas Nws “cawm tau tib neeg dim.”14 Tej txuj ci tseem ceeb yog tej qhov ntawm Vajtswv txoj kev cawm seej; tej txuj ci tseem ceeb yog kev pab los ntawm lub ntuj ceeb tsheej uas los rau lub ntiaj teb no.

Lub caij nplooj ntoo zeeg tas los no Muam Rasband wb mus nram lub zos Goshen, Utah, yuav tshaj tawm Tim Ntsej Tim Muag thoob plaws ntiaj teb no rau coob tshaj 600,000 leej neeg hauv 16 yam lus.15 Txoj kev tshaj tawm ntawd piav txog Kev Muab Yexus Khetos txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los es cov neeg hluas thoob ntiaj teb no tau nug ib co lus nug. Muam Rasband wb tau tshab xyuas cov lus nug; lawv cia wb muaj cib fim hais lus tim khawv txog Joseph Smith tias nws yog ib tug yaj saub, txoj kev tshwm sim muaj hwj chim li cas hauv wb lub neej, qhov uas pheej muab Yexus Khetos txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los, thiab tej qhov tseeb thiab tej lus txib uas peb nyiam. Hnub no coob leej uas tab tom mloog kuv cov lus twb koom txoj kev sab laj ntawd.

Thaum xub thawj yuav ua kev sab laj no hauv Koog Ntoo Dawb Ceev hauv lub xeev New York, nyob ntawd, muaj raws li Joseph Smith hais lus tim khawv hais tias: “Kuv pom ob tug Tib Neeg, uas ci ntsa iab thiab muaj yeeb koob uas yeej piav tsis tau, sawv ntawm kuv lawm saum nruab cua. Ib tug hais lus rau kuv, tuav kuv lub npe thiab taw tes rau tus ntawd, ces tau hais tias—Nov yog Kuv tus Tub uas Kuv Hlub. Mloog Nws hais!16 Qhov ntawd, cov kwv tij thiab cov muam, yog ib qho txuj ci tseem ceeb.

Daim Duab
Qhov chaw zoo li Yeluxalees nyob hauv Goshen, Utah

Tus phaum mob thoob ntiaj teb no ua rau peb pauv mus ua kev tshaj tawm no los ntawm lub zos Goshen, Utah, nyob ntawd Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg tau rov qab ua ib lub me nyuam zos Yeluxalees thaum lawv xav kaw yeeb yaj kiab. Muam Rasband wb nyob ob peb mais ntawm lub zos Goshen hmo Sunday ntawd ces wb txawm pom ib co pa hluav taws dub dub tom qhov chaw peb yuav mus. Tej qhov hluav taws hauv hav zoov ci laim lug, ces wb txhawj tsam yuav muaj tsis tau kev sab laj ntawd. Muaj tseeb tiag, 6:00 tshuav 20 feeb, cov hluav taws xob hauv qhov chaw ntawd txawm tuag. Tsis muaj hluav taws xob! Tsis muaj kev tshaj tawm. Muaj ib lub cav uas peb xav tias yuav qhib tau hluav taws xob, tiam sis tsis paub tseeb nws puas muaj zog txaus qhib hluav taws xob rau txhua yam tshuab tshaj tawm lub rooj sab laj.

Daim Duab
Pa taws ncho

Peb txhua tus uas yuav hais lus, cov uas nyeem cov lus, cov hu nkauj, cov uas kho ub no—tsis hais 20 tus neeg hluas hauv kuv tsev neeg—yeej koom siab hauv lub rooj sab laj ntawd. Lawv tab tom quaj thiab xav tsis thoob ces kuv txawm txav ntawm lawv mus thiab taij thov tus Tswv kom ua ib qho txuj ci tseem ceeb. Kuv thov hais tias “Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, kuv tsis tshua thov koj ua ib qho txuj ci tseem ceeb, tiam sis tas sim no kuv thov koj ua ib qho mog. Txoj kev sib ntsib no yuav yog rau tag nrho peb cov neeg hluas thoob plaws ntiaj teb no. Peb xav kom rov qab qhib hluav taws xob yog xav ua raws li Koj lub siab nyiam.”

Ces 6:00 tshuav xya feeb xwb, sai npaum li hluav taws xob tuag, hluav taws xob cia li rov qab qhib. Txhua yam ua hauj lwm, cov nkauj qhib thiab cov vis dis aus nrov dua thiab txhua yam pib tshaj tawm xov xwm dua. Peb txawm pib kev sab laj ntawd. Peb tau ib qho txuj ci tseem ceeb dua.

Daim Duab
Kev ntaus nkauj hauv txoj kev ua Tim Ntsej Tim Muag

Hmo ntawd thaum Muam Rasband wb tsav tsheb mus tsev, Thawj Tswj Hwm thiab Muam Nelson xa xov rau wb li no hais tias: “Ron, wb xav kom neb paub tias thaum wb hnov hais tias fai fab tuag lawm, wb tau thov kom yuav muaj ib qho txuj ci tseem ceeb.”

Nyob hauv cov vaj lug kub rau lub caij nyoog kawg peb nyeem hais tias, “Vim kuv, tus Tswv, tau muab kuv txhais tes sib zog tso lub hwj chim saum ntuj; ziag no nej tsis pom, tiam sis ib nyuag pliag ces nej yuav pom, thiab paub hais tias muaj kuv, thiab hais tias kuv yuav los thiab kav nrog kuv haiv neeg.”17

Yeej muaj li ntawd tiag. Tus Tswv tau ncav Nws txhais tes thiab txawm muaj hluav taws xob.

Muaj tau tej txuj ci tseem ceeb vim txoj kev ntseeg muaj hwj chim heev, ib yam li Thawj Tswj Hwm Nelson tau qhia peb hauv tuas tas los no. Tus yaj saub Maulaunais ntuas cov neeg hais tias, “Yog tsis muaj kev ntseeg nyob hauv noob neej ces Vajtswv twb ua tsis tau tej txuj ci tseem ceeb nyob hauv lawv; yog li ntawd, nws thiaj tsis ua nws tus kheej rau lawv pom txog rau thaum tom qab lawv ntseeg tso.”

Nws hais ntxv tias:

“Saib seb, twb yog Amas thiab Amulej nkawd txoj kev ntseeg uas ua rau lub tsev kaw tawg vau rau hauv av.

“Saib seb, twb yog Nifais thiab Lihais nkawd txoj kev ntseeg uas ua rau cov Neeg Lamas hloov, lawv thiaj li ua kev cai raus ntawm hluav taws thiab ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv.

“Saib seb, twb yog Amoos thiab nws cov kwv tij lawv txoj kev ntseeg uas ua ib qho txuj ci tseem ceeb loj heev nyob hauv cov Neeg Lamas. …

“Thiab ib txwm tsis tau muaj dua leej twg ua tau tej txuj ci tseem ceeb txog rau thaum tom qab lawv ntseeg tso; yog li ntawd, lawv thiaj xub ntseeg Vajtswv Leej Tub.”18

Kuv ntxiv tau ib co lus rau tej nqe vaj lug kub ntawd hais tias, “Vim muaj cov neeg hluas uas ua yeeb yam, cov neeg tshaj tawm, lub Koom Txoos cov thawj coj thiab mej zeej, ib tug thwj tim, thiab Vajtswv ib tug yaj saub txoj kev ntseeg thiaj li muaj tau qhov txuj ci tseem ceeb los pab qhib fai fab hauv qhov chaw ua yeeb yam hauv lub zos Goshen, Utah.”

Muaj tej txuj ci tseem ceeb uas ua lus teb rau tej lus thov Vajtswv. Tej thaum tsis yog tib yam uas peb thov los sis xav tau, tiam sis thaum peb tso siab rau tus Tswv, Nws yuav nyob ntawd, thiab Nws yuav ua qhov yog. Nws yuav muab qhov txuj ci tseem ceeb raws li peb xav tau tas sim ntawd.

Tus Tswv ua tej txuj ci tseem ceeb kom peb nco txog Nws lub Hwj chim, Nws txoj kev hlub peb, Nws txoj kev ncav tes los pab los ntawm lub ntuj ceeb tsheej, thiab qhov uas Nws xav qhia peb txog tej yam uas muaj nqi tshaj. “Tus uas ntseeg kuv tias yeej kho tau kom zoo, ces yuav kho tus ntawd kom zoo,” Nws hais li ntawd rau ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg thaum xyoo 1831, thiab niaj hnub no tseem muaj kev cog lus ntawd, “thiab tsis tau teem tseg rau tus ntawd tuag, ces yuav kho tus ntawd kom zoo.”19 Muaj tej kev cai uas teem tseg saum ntuj ceeb tsheej, thiab peb yuav tsum raug tej kev cai ntawd.

Yeej muaj tej lub sij hawm thaum peb xav tau ib qho txuj ci tseem ceeb los kho ib tug neeg uas peb hlub, kho ib qho uas tsis ncaj, los sis ua rau ib tug neeg uas chim los sis poob kev ntseeg yuav muaj siab mos siab muag. Siv peb lub qhov muag ntsia, peb xav kom tus Tswv yuav pab, kom nws yuav kho tej yam uas puas lawm. Thaum muaj kev ntseeg, yus yuav pom qhov txuj ci tseem ceeb, tsis yog raws li peb lub sij hawm los yog raws li peb xav muab kho. Qhov ntawd puas txhais tau hais tias peb tsis muaj kev ntseeg los sis tsis tsim nyog tau Nws txoj kev pab? Tsis yog. Tus Tswv yeej hlub peb. Nws twb muab Nws txoj sia rau peb, thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj yuav tso peb dim ntawm peb tej nra thiab tej kev txhaum thaum twg peb hloov siab lees txim thiab txav mus ze Nws.

Tus Tswv qhia peb hais tias, “Thiab tej uas kuv ua zoo tsis thooj li tej uas nej ua.”20 Nws hais tias, “Nej cov uas sab sab vim nej ris nra hnyav, nej cia li los cuag kuv, thiab kuv yuav cia nej so”21—so ntawm kev txhawj xeeb, kev poob siab, kev ntshai, kev tsis mloog lus, txhawj txog cov uas yus hlub, rau tej yam uas twb xiam lawm. Kev thaj yeeb nyab xeeb thaum muaj kev ntxhov siab los yog kev tu siab yeej yog ib qho txuj ci tseem ceeb. Nco ntsoov tus Tswv cov lus uas hais tias: “Kuv tsis tau hais lus ua rau koj lub siab kaj txog qhov no los? Koj yuav tau kev ua tim khawv dab tsi uas tseem ceeb tshaj li qhov uas los ntawm Vajtswv?”22 Qhov txuj ci tseem ceeb yog qhov uas Yexus Khetos, tus Yehauvas Zoo Kawg Nkaus, Tib Leej Tub, muab kev thaj yeeb nyab xeeb.

Ib yam li Nws tshwm los rau Maivliag pom hauv lub vaj, tuav nws lub npe, Nws hu peb los muaj kev ntseeg. Maivliag tab tom xav ua hauj lwm pab Nws thiab tu Nws. Nws tsis xav tias Yexus yuav Sawv Rov Los, tiam sis qhov ntawd twb yog ua raws li txoj hau kev zoo siab.

Pab neeg coob coob twb luag thuam Nws saum tus Ntoo Khaub Lig hais tias “Cia li nqi los ntawm tus ntoo khaub lig los.”23 Nws yeej muaj hwj chim ua qhov txuj ci tseem ceeb ntawd. Tiam sis Nws paub qhov kawg txawv qhov pib li cas, thiab Nws rau siab ntso ua raws li Nws Leej Txiv txoj hau kev. Peb yuav tsum nco qab ntsoov tus yam ntxwv no.

Nws hais rau peb thaum peb muaj kev nyuaj siab hais tias, “Saib tej qhov txhab uas raug nkaug to ntawm kuv sab tav, thiab tej caws pliav los ntawm ntsia hlau uas nyob ntawm kuv ob txhais tes thiab ob txhais ko taw; cia li rau siab ntseeg, ua raws li kuv tej lus txib, thiab neb yuav tau txais lub nceeg vaj ceeb tsheej ua neb tug.”24 Kuv cov kwv tij thiab cov muam es, qhov ntawd yog qhov txuj ci tseem ceeb uas peb sawv daws tau lawm.

Hnub Caiv Easter no thaum peb nco txog qhov txuj ci tseem ceeb uas yog peb tus Tswv Kev Sawv Rov Los, xws li kuv yog Yexus Khetos ib tug Thwj Tim, kuv txo hwj chim thov kom nej yuav hnov tus Txhiv Dim lub hwj chim hauv nej lub neej, kom nej tej kev taij thov Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej yuav tau lus teb thaum nej hnov kev hlub thiab yuav rau siab ua raws li Yexus Khetos tej lus qhuab qhia. Kuv thov kom nej yuav sawv ruaj khov thiab rau siab ntseeg ua txhua yam tsav. Thiab kuv foom koob hmoov rau nej kom nej yuav tau tej txuj ci tseem ceeb li peb muaj hauv lub zos Goshen—yog tias raws li tus Tswv lub siab nyiam. Nrhiav kom tau tej koob hmoov uas lub ntuj xa los rau hauv nej lub neej thaum uas nej “nrhiav tus Yexus no, tus uas cov yaj saub thiab cov tim thawj tau sau txog, xwv kom Vajtswv uas yog Leej Txiv, thiab tus Tswv Yexus Khetos, thiab tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, uas ua tim khawv txog nkawd, lawv txoj kev tshav ntuj yuav muaj nyob hauv nej mus ib txhis.”25 Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.