1 A stalo se, že když Ježíš pravil tato slova Nefimu a těm, kteří byli povoláni (nyní, počet těch, kteří byli povoláni a obdrželi moc a pravomoc křtíti, byl dvanáct), a vizte, vztáhl ruku svou k zástupu a zvolal k nim řka: Požehnaní budete, budete-li dbáti slov těchto dvanácti, které jsem vyvolil z prostředku vás, aby vám žehnali a byli služebníky vašimi; a jim jsem dal moc, aby vás mohli křtíti vodou; a poté, co budete pokřtěni vodou, vizte, pokřtím vás ohněm a Duchem Svatým; tudíž budete požehnaní, uvěříte-li ve mne a budete-li pokřtěni poté, co jste mne viděli a víte, že jsem.

2 A opět, požehnanější jsou ti, kteří uvěří ve slova vaše, protože dosvědčíte, že jste mne viděli a že víte, že jsem. Ano, požehnaní jsou ti, kteří uvěří ve slova vaše a sestoupí do hlubin pokory a budou pokřtěni, neboť budou navštíveni ohněm a Duchem Svatým a obdrží odpuštění hříchů svých.

3 Ano, požehnaní jsou chudí duchem, kteří přicházejí ke mně, neboť jejich je království nebeské.

4 A opět, požehnaní jsou všichni ti, kteří truchlí, neboť oni budou utěšeni.

5 A požehnaní jsou mírní, neboť oni zdědí zemi.

6 A požehnaní jsou všichni ti, kteří lační a žízní po spravedlivosti, neboť oni budou naplněni Duchem Svatým.

7 A požehnaní jsou milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.

8 A požehnaní jsou všichni čistí v srdci, neboť oni uvidí Boha.

9 A požehnaní jsou všichni mírotvorci, neboť oni budou nazváni dětmi Božími.

10 A požehnaní jsou všichni ti, kteří jsou pronásledováni pro jméno mé, neboť jejich je království nebeské.

11 A požehnaní jste, když vám lidé budou spílati a budou vás pronásledovati a budou proti vám lživě mluviti všeliké druhy zla, pro mne;

12 Neboť budete míti velikou radost a budete nesmírně veselí, neboť veliká bude odměna vaše v nebi; neboť tak pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.

13 Vpravdě, vpravdě pravím vám, dávám vám, abyste byli solí země; avšak pozbude-li sůl chuti své, čím bude země osolena? Sůl pak nebude dobrá k ničemu, nežli aby byla vyvržena a pošlapána nohama lidí.

14 Vpravdě, vpravdě pravím vám, dávám vám, abyste byli světlem tomuto lidu. Město, které leží na hoře, nemůže býti skryto.

15 Vizte, rozsvěcují lidé svíci a staví ji pod kbelec? Nikoli, ale na svícen a dává světlo všem, kteří jsou v domě.

16 Tudíž, nechť tak světlo vaše svítí před tímto lidem, aby mohli viděti dobré skutky vaše a oslavovati Otce vašeho, který jest v nebi.

17 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušiti zákon nebo proroky. Nepřišel jsem zrušiti, ale naplniti.

18 Neboť vpravdě pravím vám, ani jedna literka, ani jedna čárka ze zákona nepominula, ale ve mně byl celý naplněn.

19 A vizte, dal jsem vám zákon a přikázání Otce svého, abyste věřili ve mne a abyste činili pokání z hříchů svých a šli ke mně se srdcem zlomeným a s duchem zkroušeným. Vizte, přikázání máte před sebou, a zákon je naplněn.

20 Tudíž pojďte ke mně a buďte spaseni; neboť vpravdě pravím vám, že pokud nebudete zachovávati přikázání má, jež jsem vám v této době přikázal, v žádném případě nevstoupíte do království nebeského.

21 Slyšeli jste, že ti ve starých časech říkali, a je to i před vámi napsáno, nezabiješ, a každý, kdo zabije, bude v nebezpečí soudu Božího;

22 Ale já vám pravím, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, bude v nebezpečí soudu jeho. A každý, kdo řekne bratru svému: Rácha, bude v nebezpečí soudu před radou; a každý, kdo řekne: Ty blázne, bude v nebezpečí pekelného ohně.

23 Tudíž, přijdeš-li ke mně nebo budeš-li si přáti jíti ke mně a rozpomeneš-li se, že bratr tvůj má něco proti tobě –

24 Jdi cestou svou k bratru svému a nejprve se smiř s bratrem svým a potom pojď ke mně s celým úmyslem srdce, a já tě přijmu.

25 Dohodni se s protivníkem svým rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby se tě někdy nezmocnil a ty jsi nebyl uvržen do vězení.

26 Vpravdě, vpravdě pravím tobě, že na žádný způsob odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního séninu. A zatímco jste ve vězení, můžete splatiti byť i jediný sénin? Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nikoli.

27 Vizte, ti ze starých časů napsali: Nezcizoložíš;

28 Ale já vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí byl žádostiv, již zcizoložil v srdci svém.

29 Vizte, dávám vám přikázání, abyste nestrpěli žádné z těchto věcí, aby vstoupila do srdce vašeho;

30 Neboť je lépe, abyste tyto věci v sobě popřeli, čímž vezmete kříž svůj, nežli abyste byli uvrženi do pekla.

31 Je psáno, že každý, kdo zapudí manželku svou, nechť jí dá lístek rozvodový.

32 Vpravdě, vpravdě pravím vám, že každý, kdo zapudí manželku svou, kromě příčiny smilstva, uvádí ji k tomu, aby zcizoložila; a každý, kdo se ožení s tou, která je rozvedená, cizoloží.

33 A opět je psáno: Nebudeš přísahati křivě, ale budeš přísahy své Pánu plniti;

34 Ale vpravdě, vpravdě pravím vám, nepřísahejte vůbec; ani při nebi, neboť to je Božím trůnem;

35 Ani při zemi, neboť ta je podnožím jeho;

36 Ani při hlavě své nebudeš přísahati, neboť nemůžeš učiniti jediný vlas černým nebo bílým.

37 Ale nechť je řeč vaše: Ano, ano; Ne, ne; neboť cokoli přichází navíc nežli toto, je zlé.

38 A vizte, je psáno: Oko za oko a zub za zub.

39 Ale já vám pravím, že nebudete odporovati zlému, ale když tě kdokoli udeří v pravou tvář tvou, nastav mu i druhou;

40 A kdyby se s tebou někdo soudil a vzal košili tvou, nech mu i plášť svůj.

41 A kdokoli tě bude nutiti jíti míli, jdi s ním dvě.

42 Dej tomu, kdo tě prosí, a od toho, kdo by si chtěl od tebe vypůjčiti, se neodvracej.

43 A vizte, také je psáno, že budeš milovati bližního svého a nenáviděti nepřítele svého;

44 Ale vizte, já vám pravím: Milujte nepřátele své, žehnejte těm, kteří vám zlořečí, čiňte dobro těm, kteří vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás zneužívají a pronásledují;

45 Abyste mohli býti dětmi Otce svého, který je v nebi; neboť on dává slunci svému vycházeti nad zlé i nad dobré.

46 Tudíž tyto věci, jež byly ve starých časech a jež byly pod zákonem, jsou všechny ve mně naplněny.

47 Staré věci pominuly a všechny věci jsou nové.

48 Tudíž bych chtěl, abyste byli dokonalí, dokonce jako já nebo jako Otec váš, který je v nebi, dokonalý je.