„Spasitel všech, evangelium pro všechny“, Liahona, březen 2024.
Spasitel všech, evangelium pro všechny
Evangelium, Usmíření a Vzkříšení Ježíše Krista žehná všem Božím dětem.
Christ and the Palsied Man [Kristus a ochrnutý muž], J. Kirk Richards, nesmí být kopírováno
Znovuzřízené evangelium Ježíše Krista je v prvé řadě, především a navždy zdrojem trvalého štěstí, pravého pokoje a radosti pro všechny v těchto posledních dnech. Požehnání, která plynou z evangelia a z Kristovy nekonečné shovívavosti, nebyla nikdy zamýšlena pouze pro několik vyvolených, v dávných dobách ani v té dnešní.
Náš Spasitel nás ujišťuje, že k nám „vztahuje… ruce své po celý den“ (Jákob 6:4), a vyzývá nás všechny, abychom k Němu přišli a pociťovali Jeho lásku, ať již se možná cítíme jakkoli nezpůsobilí, a navzdory hříchům, které nás od Něj možná na čas vzdalují.
Požehnání evangelia pro celý svět
Evangelium Ježíše Krista bylo „v těchto posledních dnech znovuzřízeno, aby naplnilo… potřeby každého národa, pokolení, jazyka a lidu na zemi“.1 Evangelium přesahuje všechny národnosti a barvy pleti, zatímco překračuje kulturní hranice a učí, že „všichni jsou Bohu stejní“ (2. Nefi 26:33).2 Kniha Mormonova je pozoruhodným svědectvím o této pravdě.
Tento úžasný záznam svědčí o tom, že Kristus pamatuje na všechny národy (viz 2. Nefi 29:2) a projeví se „všem těm, kteří v něho věří, … [a vykoná] mocné zázraky, znamení a divy mezi dětmi lidskými“ (2. Nefi 26:13). Mezi tyto mocné zázraky, znamení a divy patří šíření evangelia. A tak vysíláme misionáře do celého světa, aby svědčili o jeho dobré zprávě. Také se dělíme o evangelium s lidmi kolem sebe. Používání znovuzřízených klíčů kněžství pro žijící i mrtvé zajišťuje, že plnost evangelia bude nakonec přístupná každému synovi a dceři našich nebeských rodičů, kteří kdy žili, žijí nebo budou žít.
Srdcem tohoto evangelia – ústředním poselstvím každého proroka a apoštola, který byl kdy povolán ke službě – je to, že Ježíš je Kristus a že přišel, aby všem žehnal. Jakožto členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů prohlašujeme, že Jeho smírná oběť je určena pro celý svět.
Potřeba nekonečného a věčného Usmíření
Když cestuji po světě, mívám pohovory se členy Církve z různých prostředí a kultur. Jsem inspirován, když slyším, jak pociťují požehnání Usmíření Ježíše Krista ve svém životě, dokonce i když se vyznávají z nějakého dávného hříchu. Je úžasné, že očišťující útěcha Jeho Usmíření je vždy dostupná nám všem!
„Je nezbytné, aby bylo učiněno usmíření“, prohlásil Amulek, „nebo jinak musí veškeré lidstvo nevyhnutelně zahynouti.“ Byli bychom navěky „padlí a ztracení, … kdyby nebylo usmíření“, které vyžadovalo „oběť [nekonečnou a věčnou]“. Tudíž „nemůže býti nic menšího než nekonečné usmíření, co by postačilo pro hříchy světa“ (Alma 34:9, 10, 12).
Velký prorok Jákob také učil, že kvůli tomu, že „smrt přichází na všechny lidi, … musí nezbytně býti moci vzkříšení“, aby nás přivedla do Boží přítomnosti (2. Nefi 9:6).
Bylo zapotřebí překonat hřích i smrt. To bylo Spasitelovo poslání, které odvážně vykonal pro všechny Boží děti.
Gethsemane [Getsemany], J. Kirk Richards, nesmí být kopírováno
Oběť našeho Spasitele
Ježíš Kristus vešel posledního večera ve smrtelnosti do zahrady getsemanské. Tam poklekl mezi olivovníky a začal se nořit do hlubin utrpení, které vy ani já nikdy nepoznáme.
Tam na sebe začal brát hříchy světa. Pociťoval každou bolest, trápení a zármutek a vytrpěl veškerou úzkost a utrpení, které jste kdy zažili vy, já a každá duše, která kdy žila, žije nebo bude žít. Toto velké a nekonečné utrpení „způsobilo [Jemu], … největšímu ze všech, že… se chvěl bolestí a krvácel v každém póru“ (Nauka a smlouvy 19:18). To mohl vykonat jedině On.
Ježíš byl odveden na Kalvárii a v ten nejtragičtěji nespravedlivý okamžik historie světa byl ukřižován. Nikdo by Mu nedokázal vzít život. Jako Jednorozený Syn Boží měl moc nad tělesnou smrtí. Mohl se pomodlit ke svému Otci a houfy andělů by přišly, aby zvítězily nad Jeho trýzniteli a prokázaly Jeho vládu nade vším. „Kterakž by se pak naplnila písma“, otázal se Ježíš, když byl zrazen, „svědčící, že tak musí býti?“ (Matouš 26:54.)
Ježíš díky poslušnosti vůči svému Otci – a díky dokonalé lásce k nám – ochotně položil svůj život a dokončil svou nekonečnou a věčnou smírnou oběť, jejíž vliv sahá do minulosti i do budoucnosti na celou věčnost.
Vítězství našeho Spasitele
Ježíš pověřil apoštoly, aby po Jeho smrti pokračovali v Jeho díle. Jak by to mohli dokázat? Někteří z nich byli pouhými rybáři a nikdo z nich nebyl v synagoze vyškolen k duchovní službě. V onom okamžiku se zdálo, že Kristova Církev je odsouzena k zániku. Ale apoštolové našli sílu vykonávat své povolání a utvářet historii světa.
Co způsobilo, že z tak zřejmé slabosti vzešla síla? Přední anglikánský duchovní a učenec Frederic Farrar řekl: „Existuje pouze jedna, jediná možná odpověď – vzkříšení z mrtvých. Celá tato rozsáhlá revoluce byla možná díky moci Kristova vzkříšení.“4 Apoštolové, jakožto svědkové vzkříšeného Pána, věděli, že nic nemůže zabránit tomu, aby toto dílo pokračovalo. Jejich svědectví bylo zdrojem podporující moci, zatímco prvotní Církev překonávala veškerou nepřízeň osudu.
Jako jeden z Jeho vysvěcených svědků o těchto Velikonocích prohlašuji, že jedné krásné neděle brzy ráno Pán Ježíš Kristus vstal z mrtvých, aby nás posílil a pro každého člověka zlomil pouta smrti. Ježíš Kristus žije! Díky Němu smrt nepředstavuje náš konec. Vzkříšení je Kristův bezplatný a univerzální dar pro všechny.
Christ and Mary at the Tomb [Kristus a Maria u hrobu], Joseph Brickey
Pojďte ke Kristu
Evangelium a Usmíření Ježíše Krista je pro každého – to znamená pro každého jednotlivce. Plnost požehnání plynoucích ze Spasitelovy smírné oběti zažíváme pouze tehdy, když jako jednotlivci přijímáme Jeho výzvu: „Poďtež ke mně.“ (Matouš 11:28.)
Ke Kristu přicházíme, když v Něj projevujeme víru a činíme pokání. Přicházíme k Němu, když se v Jeho jménu dáme pokřtít a přijmeme dar Ducha Svatého. Přicházíme k Němu, když dodržujeme přikázání, přijímáme obřady, ctíme smlouvy, přijímáme zkušenosti a zážitky v chrámu a žijeme takovým životem, jakým žijí Kristovi učedníci.
Občas budete čelit beznaději a zklamání. Možná máte zlomené srdce kvůli sobě nebo kvůli někomu, koho máte rádi. Možná vás tíží hříchy druhých. Chyby, které jste učinili – možná závažné – možná způsobily, že se strachujete, že vás navždy opustily pokoj a štěstí. V takových chvílích pamatujte na to, že Spasitel nejen pozvedá břemeno hříchu, ale také na to, že „[trpěl] bolesti a strasti a pokušení všeho druhu“ (Alma 7:11), včetně těch vašich. Díky tomu, čím si kvůli vám prošel, ví, jak vám osobně pomoci, když přijmete Jeho výzvu „Poďtež ke mně“, která vám změní život.
Všichni jsou vítáni
Ježíš Kristus objasnil, že všechny děti Nebeského Otce mají stejný nárok na požehnání plynoucí z Jeho evangelia a Usmíření. Připomíná nám, že všichni lidé „mají onu výsadu, jeden jako druhý, a žádnému není zakázáno“ (2. Nefi 26:28).
„On je zve všechny, aby přišly k němu a podílely se na dobrotivosti jeho; a neodpírá žádnému, který k němu přichází, černému ani bílému, porobenému ani svobodnému, muži ani ženě.“ (2. Nefi 26:33.)
„On je zve všechny“ – to znamená nás všechny! Sobě ani druhým bychom neměli dávat povrchní nálepky a hledat na sobě či druhých umělé odlišnosti. Nikdy nemáme stavět žádné překážky bránící působení Spasitelovy lásky nebo se zaobírat myšlenkami, že jsme se my nebo druzí lidé vzdálili z Jeho dosahu. Jak jsem již řekl dříve: „Není možné, aby… se [kdokoli propadl] níže, než kam dosáhne nekonečné světlo Kristova Usmíření.“5
Místo toho – jak jsme se sestrou Hollandovou učili pouze několik měsíců před tím, než skonala – je nám přikázáno, abychom „měli pravou lásku, kterážto pravá láska je láska“ (2. Nefi 26:30).6 Toto je láska, kterou nám Spasitel projevuje, protože On „nečiní ničeho, kromě toho, co je pro dobro světa; neboť on miluje svět, dokonce tak, že položí svůj vlastní život, aby mohl přitáhnouti všechny lidi k sobě“ (2. Nefi 26:24).
Svědčím o tom, že evangelium a Usmíření Ježíše Krista jsou pro všechny lidi. Modlím se, abyste s radostí přijímali požehnání, jež Spasitel přináší.