Kapitola 10: Učte tak, abyste budovali víru v Ježíše Krista
„Kapitola 10: Učte tak, abyste budovali víru v Ježíše Krista“, Kažte evangelium mé: Průvodce pro sdílení evangelia Ježíše Krista (2023)
„Kapitola 10“, Kažte evangelium mé
Obrázek
Sermon on the Mount [Kázání na hoře], Harry Anderson
Kapitola 10
Učte tak, abyste budovali víru v Ježíše Krista
K zamyšlení
Jak mohu učit Duchem?
Jak mohu učit z písem?
Jak mám při výuce vydávat svědectví?
Jak mohu plánovat a přizpůsobovat výuku tak, aby vyhovovala potřebám těch, které učím?
Jak mohu klást lepší otázky a lépe druhým naslouchat?
Jak mohu lidem pomáhat nacházet odpovědi na jejich otázky a získávat vedení a sílu?
Jste povoláni učit znovuzřízenému evangeliu Ježíše Krista tolik lidí, kolik vás jich přijme. Výuka je ústředním bodem všeho, co děláte. Budete-li se spoléhat na pomoc od Pána, On vám slibuje:
„A kdokoli vás přijme, tam budu já také, neboť půjdu před tváří vaší. Já budu na pravici vaší a na levici vaší a Duch můj bude v srdci vašem a andělé moji kolem vás, aby vás podpírali.“ (Nauka a smlouvy 84:88.)
Modlete se, studujte a procvičujte své schopnosti učit druhé, abyste se neustále zlepšovali. Uplatňujte zásady uvedené v této kapitole i v dalších kapitolách této knihy. Upřímně usilujte o dar schopnosti učit, abyste dokázali žehnat druhým a oslavovat Boha. Pán vám bude pomáhat učit s mocí a pravomocí, když Ho budete pilně vyhledávat a budete se učit Jeho slovu.
Snažte se učit tak, jak učil Spasitel
Ježíš během své pozemské služby cestoval a učil, kázal a uzdravoval (viz Matouš 4:23). Učil v mnoha situacích a prostředích – v synagogách, u lidí doma i na cestách. Učil na velkých shromážděních i při soukromých rozhovorech. Některé Jeho nejpůsobivější interakce s lidmi byly velmi krátké nebo proběhly v neobvyklém prostředí. Učil svými skutky i slovy.
Spasitel učil každého podle jeho jedinečných potřeb. Když například sloužil ochrnutému člověku, odpustil mu hříchy a uzdravil ho (viz Marek 2:1–12). Když sloužil ženě, která se dopustila cizoložství, ochránil ji a vyzval ji, aby již nehřešila (viz Jan 8:2–11). Když mluvil s bohatým mužem, který toužil po věčném životě, „zamiloval ho“, přestože onen mladík odmítl přijmout Jeho výzvu, aby Ho následoval (Marek 10:21; viz verše 17–21).
Svou výuku můžete zlepšit tím, že budete poznávat, jak učil Spasitel. Spasitel měl například rád Otce i ty, které učil. Byl naplněn modlitbou. Učil z písem. Připravoval se duchovně. Kladl inspirované otázky. Vybízel druhé, aby jednali s vírou. Přirovnával zásady evangelia k věcem či záležitostem běžného života.
Snažit se učit tak, jak učil Spasitel, je celoživotním úsilím. Výsledky se budou dostavovat řádku za řádkou, zatímco Ho budete následovat (viz 2. Nefi 28:30; Eter 12:41).
„Snaž [se] slovo mé získati“
Abyste mohli učit evangeliu Ježíše Krista, musíte znát jeho základní nauku a zásady. Také potřebujete duchovní poznání a potvrzení pravd evangelia. Pán řekl: „Nesnaž se oznamovati slovo mé, nýbrž nejprve se snaž slovo mé získati.“
„Získat“ Pánovo slovo znamená studovat ho a nechat ho, aby vám proniklo hluboko do srdce. Když vynaložíte toto úsilí, Pán slibuje: „Potom bude jazyk tvůj uvolněn; potom, budeš-li si to přáti, budeš míti Ducha mého a slovo mé, ano, moc Boží k přesvědčování lidí.“ (Nauka a smlouvy 11:21.)
Obrázek
osoba označující si verše v písmech
Pán rovněž řekl: „Neustále v mysli své uchovávejte jako poklad slova života.“ (Nauka a smlouvy 84:85.) Budete-li si uchovávat jako poklad Pánova slova, prohloubí se vaše poznání a posílí se vaše svědectví. Také vzroste vaše touha a schopnost učit evangeliu. (Viz Jákob 4:6–7; Alma 32:27–42; 36:26; 37:8–9.)
S modlitbou získávejte Pánova slova a uchovávejte si je jako poklad tím, že budete studovat písma, slova žijících proroků a lekce ve 3. kapitole.
Učte Duchem
Evangelium Ježíše Krista je „moc [Boží] k spasení každému věřícímu“ (Římanům 1:16.) Z tohoto důvodu je nutné učit o poselství o Znovuzřízení evangelia s božskou mocí – s mocí Ducha Svatého.
Je důležité, abyste rozvíjeli výukové dovednosti. Také je důležité, abyste sami poznali nauku a zásady, kterým učíte. Když však učíte duchovním pravdám, nespoléháte se primárně na své vlastní schopnosti a znalosti.
Duchovní pravdy jsou vyučovány mocí Ducha Svatého. Pán řekl: „A Duch vám bude dán modlitbou víry; a jestliže Ducha neobdržíte, učiti nebudete.“ (Nauka a smlouvy 42:14; viz také Nauka a smlouvy 50:13–14, 17–22.)
Co znamená učit Duchem
Když učíte Duchem, modlíte se o to, abyste při výuce měli moc Ducha Svatého. Také se modlíte o to, aby druzí Duchem přijímali vyučované pravdy. O některých pravdách můžete druhé přesvědčit, ale mají-li se obrátit, musí mít s Duchem vlastní zkušenosti (viz Nauka a smlouvy 8:2–3).
Připravujte se tak, abyste byli nástrojem, jehož prostřednictvím může Duch učit. Nahlížejte na Ducha Svatého jako na svého společníka při výuce.
Spoléhejte se na to, že vám Duch pomůže poznat, co máte říci. Připomene vám nauku, kterou jste studovali. Pomůže vám plánovat a přizpůsobovat to, čemu učíte, podle potřeb daného člověka.
Když budete učit Duchem, On ponese vaše poselství k srdci těch, které učíte. Když budete vydávat svědectví, Duch vaše poselství potvrdí. Vy a ti, kteří přijmou to, čemu je budete Duchem učit, budete vzděláváni, budete si navzájem rozumět a budete se společně radovat. (Viz 2. Nefi 33:1; Nauka a smlouvy 50:13–22.)
Obrázek
president Ezra Taft Benson
„Duch je v tomto díle tím naprosto nejdůležitějším prvkem. S Duchem zvelebujícím vaše povolání můžete pro Pána v misijním poli vykonat zázraky. Bez Ducha nikdy neuspějete bez ohledu na své talenty a schopnosti.“ (Ezra Taft Benson, seminář pro nové presidenty misií, 25. června 1986.)
Zaslíbení spočívající ve vašem povolání
Byli jste povoláni a ustanoveni, abyste kázali „evangelium mé Duchem, to jest Utěšitelem, který byl vyslán učiti pravdě“ (Nauka a smlouvy 50:14). Občas můžete být nesmělí nebo mít pocit, že na to nestačíte. Možná máte obavy z toho, že toho nevíte dost nebo že nemáte dostatek zkušeností.
Váš Nebeský Otec, který vás dokonale zná, vás povolal díky tomu, co můžete jakožto oddaný následovník Ježíše Krista nabídnout. Neopustí vás. Důvěřujte tomu, že Duch zvelebí vaše schopnosti a bude učit pravdě ty, kteří jsou vnímaví.
Obrázek
starší Neil L. Andersen
Starší Neil L. Andersen řekl: „Když jsem… zvažoval výzvu jít na misii, zdálo se mi, že na to naprosto nestačím a že nejsem připraven. Vzpomínám si, jak jsem se modlil: ‚Nebeský Otče, jak mohu sloužit na misii, když toho vím tak málo?‘ Věřil jsem v Církev, ale měl jsem dojem, že mé duchovní poznání je velmi omezené. Při modlitbě jsem však pocítil toto: ‚Nevíš sice všechno, ale víš toho dost!‘ Toto ujištění mi dodalo odvahu udělat další krok a vstoupit do misijního pole.“ („Víte toho dost“, Liahona, listopad 2008, 13.)
Na začátku výuky přizvěte Ducha
Prvních několik okamžiků s těmi, které učíte, je velmi důležitých. Buďte sami sebou a jednejte s druhými s úctou. Projevte upřímný zájem a lásku. Snažte se získat jejich důvěru. Jedním ze způsobů, jak si získat důvěru, je to, když s vámi druzí budou pociťovat Ducha.
Položte jim několik prostých otázek, které vám pomohou seznámit se s jejich životní situaci a s tím, co od vašich setkání očekávají. Pozorně naslouchejte.
Před zahájením požádejte všechny přítomné, aby se do lekce zapojili. Povzbuďte je, aby odstranili veškeré rušivé vlivy, aby mohli pociťovat Ducha Páně.
Vysvětlete, že byste každou lekci chtěli zahájit a zakončit modlitbou. Nabídněte se, že úvodní modlitbu pronesete vy. Modlete se jednoduše a upřímně o to, aby Bůh požehnal těm, které učíte, ve všech aspektech jejich života. Modlete se o to, aby pocítili pravdivost toho, čemu budete učit. Pamatujte, že „mnohoť může modlitba spravedlivého [člověka] opravdová“ (Jakub 5:16).
Mějte víru v moc Ducha Svatého, který má schopnost druhé obrátit. Pod vedením Ducha můžete na začátku výuky zmínit například tyto myšlenky:
Bůh je náš milující Nebeský Otec. My všichni jsme bratři a sestry. Chce, abychom zakoušeli radost.
Každý z nás má problémy a těžkosti. Bez ohledu na to, čím si procházíte, vám mohou Ježíš Kristus a Jeho učení pomoci. Ježíš vám může pomoci najít pokoj, naději, uzdravení a štěstí. Může vám pomoci mít více síly čelit životním výzvám.
Každý z nás dělá chyby, což může vyvolat pocity viny, studu a lítosti. Tyto pocity zmizí jedině tehdy, když budeme činit pokání a usilovat o Boží odpuštění. Jedině prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista můžeme být plně uzdraveni ze svých hříchů.
Povedeme vás, abyste pravdivost našeho poselství mohli poznat i vy sami. Budeme vás vyzývat vás k určitým věcem, jako je čtení, modlitba a účast na církevních shromážděních. Naší úlohou je pomoci vám podle těchto výzev jednat a vysvětlovat vám požehnání, která můžete obdržet. Ptejte se nás prosím.
Byli jsme povoláni prorokem Božím, abychom se podělili o to, co víme. Víme, že naše poselství je pravdivé.
Budeme vás učit o tom, jak uzavírat smlouvy neboli zvláštní dohody s Bohem. Tyto smlouvy vás s Bohem spojí a umožní vám získávat od Něho radost, sílu a zvláštní zaslíbení.
Naučíte se, jak v životě provést určité změny a následovat Ježíše Krista a Jeho učení. Jednou ze základních zásad, o které Ježíš Kristus učil, a první smlouvou, kterou uzavíráme, je následovat Jeho příklad a dát se pokřtít někým, kdo má náležitou pravomoc (viz Jan 3:5; Nauka a smlouvy 22).
Obrázek
misionáři se modlí
Před samotnou lekcí jednoduše nastiňte, čemu budete učit. Pomozte těm, které učíte, uvědomit si, jak se to vztahuje na ně osobně. Například byste mohli říci: „Jsme tu proto, abychom se podělili o poselství, že Ježíš Kristus v současné době na zemi založil svou Církev a povolal žijící proroky, aby nás vedli.“ Nebo byste mohli říci: „Jsme tu proto, abychom vám pomohli poznat, že vás Bůh miluje a má plán pro vaše štěstí.“
Všem lidem bude ku prospěchu, když přijmou evangelium Ježíše Krista a budou podle něj žít. Je možné, že Nebeský Otec lidem, které nacházíte, již požehnal cennou duchovní přípravou (viz Alma 16:16–17).
Když na první schůzce přizvete Ducha a podělíte se o pravdu, lidem to pomůže rozpoznat ve vás služebníky Páně.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Využijte náměty v této části k procvičování různých způsobů, jak zahájit lekci.
Používejte písma
Standardní díla Církve jsou základními zdroji pro výuku znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Je mnoho důvodů, proč je zcela zásadní používat písma jako základ vaší výuky. Například:
Písma přivolávají do vaší výuky Ducha Svatého (viz Lukáš 24:13–32).
Písma mají mocnější účinek na mysl lidí než cokoli jiného (viz Alma 31:5).
Používáním písem při výuce můžete druhým pomoci začít s vlastním studiem písem. Bude-li vaše láska k písmům zjevná, bude je to povzbuzovat ke studiu. Ukazujte jim, jak jim studium písem pomůže učit se evangeliu a pociťovat Boží lásku. Uvádějte příklady toho, jak jim písma mohou pomáhat nacházet odpovědi na jejich otázky a získávat vedení a sílu.
Sami se věnujte studiu písem, abyste z nich mohli efektivně učit (viz kapitola 2). Vaše schopnost učit z písem se bude prohlubovat, když je budete studovat každý den, a to jak osobně, tak se společníkem.
Pomáhejte druhým rozvíjet víru v Ježíše Krista prostřednictvím studia písem, obzvláště Knihy Mormonovy. Pomoci vám mohou následující doporučení.
Obrázek
skupina studuje písma
Představte příslušnou pasáž z písem
Stručně popište historické a další souvislosti dané pasáže. Následující příklady ukazují několik způsobů, jak představit určitou pasáž z písem:
„V životopisu Josepha Smitha nám Joseph vlastními slovy vypráví, co se stalo, když se vydal do lesíka, aby se pomodlil. Řekl: ,Spatřil [jsem] sloup světla…‘“
„V této pasáži prorok Alma učí lidi, kteří jsou chudí, aby uplatnili víru ve slovo Boží. Přirovnává slovo Boží k semínku, které si můžeme zasadit do srdce. Můžete prosím číst od verše…?“
Přečtěte příslušnou pasáž
Přečtěte příslušné verše nahlas nebo o přečtení požádejte toho, koho učíte. Buďte ohleduplní k těm, kteří mají se čtením potíže. Pokud je pro ně pasáž obtížně srozumitelná, čtěte s nimi a vysvětlujte, co je potřeba. Vysvětlete obtížná slova nebo části textu. Nebo jim dejte přečíst jednodušší pasáž. Vyzvěte je, aby v dané pasáži vyhledali konkrétní věci.
Vztahujte písma na ty, které učíte
Nefi řekl: „Vztahoval [jsem] všechna písma na nás, aby nám mohla býti ku prospěchu a k poučení.“ (1. Nefi 19:23.) Vztahovat písma na sebe znamená přemýšlet o tom, jak jsou písma relevantní ve vašem osobním životě.
Vztahujte písma na ty, které učíte, tím, že jim ukážete, jak jsou uvedené příběhy a zásady relevantní pro ně osobně. Například:
„I Almův lid nesl, podobně jako vy, těžká břemena – skoro více, než dokázal unést. Když ale uplatňoval víru a modlil se, Bůh jej posiloval, aby dokázal své těžkosti snášet. Pak jej vysvobodil z jeho zkoušek. Vím, že Bůh právě tak, jako pomohl tomuto lidu, pomůže i vám ve vašich zkouškách, když…“ (Viz Mosiáš 24.)
„To, o čem Alma učil lidi u vod Mormonu, platí i pro nás v dnešní době. Honzo, jste ochoten…?“ (Viz Mosiáš 18.)
Učte druhé, jak mohou písma vztahovat na sebe sama. Když zjistí, jak se písma týkají jich osobně, pomůže jim to uplatňovat a zakoušet moc slova Božího.
Vyzývejte druhé, aby si sami četli, a pomáhejte jim s tím
Lidé, které učíte, potřebují číst písma, zejména Knihu Mormonovu, aby získali svědectví o pravdě. Efektivním používáním písem při výuce můžete těm, které učíte, pomoci začít s jejich vlastním studiem písem.
Po každém setkání jim doporučte vybrané kapitoly nebo verše, které si mají přečíst. Navrhněte jim otázky, nad kterými by mohli při čtení přemýšlet. Povzbuzujte je, aby studovali písma každý den sami i se svou rodinou. Také byste mohli požádat členy, aby si s nimi četli mezi lekcemi.
Před začátkem další lekce se vraťte k předchozí výzvě a promluvte si o tom, co si ti, které učíte, měli přečíst. Podle potřeby jim pomozte, aby daným pasážím z písem porozuměli a vztáhli je na sebe. Povzbuďte je, aby si své myšlenky a otázky zaznamenávali.
Budete-li druhým pomáhat číst, chápat a používat písma – zejména Knihu Mormonovu – budou získávat duchovní zkušenosti se slovem Božím. S větší pravděpodobností si budou číst i sami a písma se stanou důležitou součástí jejich života.
Obrázek
misionáři učí rodinu
Pomáhejte druhým získat přístup k písmům
Písma a slova žijících proroků jsou dostupná více způsoby a ve více jazycích než kdy dříve. Zjistěte, v jakých tištěných i elektronických verzích jsou k dispozici těm, které učíte. Pomáhejte druhým získat přístup k písmům tak, aby to odpovídalo jejich potřebám a preferencím. Zvažte následující:
Zeptejte se druhých, v jakém jazyce chtějí písma číst nebo poslouchat.
Pro ty, kteří mají potíže se čtením nebo s porozuměním tomu, co čtou, může být užitečné číst písma společně nahlas nebo poslouchat zvukové nahrávky. Ty jsou k dispozici prostřednictvím bezplatných církevních aplikací a webových stránek.
Pokud má dotyčný nějaké elektronické zařízení, pomozte mu získat přístup k písmům, zejména ke Knize Mormonově. Aplikace Kniha Mormonova a Knihovna evangelia jsou zdarma a lze je snadno sdílet.
Pokud používáte textové zprávy, chat nebo e-mail, posílejte odkazy nebo vyfocené pasáže písem. Při výuce formou videohovoru zvažte možnost sdílet svou obrazovku, abyste si mohli číst verše společně.
Pomáhejte druhým získat přístup ke slovům žijících proroků.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Ujistěte se, že vy a váš společník máte v telefonu aktualizované zdroje písem, včetně aplikací Kniha Mormonova a Knihovna evangelia.
Svědectví je duchovní potvrzení dané Duchem Svatým. Vydat svědectví znamená pronést prosté a upřímné prohlášení týkající se vašeho poznání nebo přesvědčení o nějaké pravdě evangelia. Vydávání svědectví připojuje k pravdám, kterým učíte z písem, vaše osobní potvrzení.
Vydávání svědectví je mocným způsobem, jak přivolat Ducha a pomoci druhým pocítit Jeho vliv. Jedním z poslání Ducha Svatého je svědčit o Nebeském Otci a o Ježíši Kristu. A často tak činí ve spolupráci s vámi, když vydáváte svědectví.
Mocné svědectví nezávisí na vaší výřečnosti ani na síle vašeho hlasu, ale na přesvědčení a upřímnosti vašeho srdce. Dbejte na to, abyste své svědectví neuspěchali ani nedramatizovali. Umožňujte druhým pociťovat, jak jim Duch Svatý vydává svědectví o tom, že to, čemu učíte, je pravdivé.
Vaše svědectví může být prosté, jako například: „Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel“ nebo: „Sám jsem poznal, že Kniha Mormonova je pravdivá“. Také byste se mohli krátce podělit o to, jak jste toto svědectví získali.
Když učíte, vydávejte svědectví, kdykoli pocítíte nabádání, nikoli jen na konci. Když učí váš společník, vydávejte své svědectví, abyste poskytli druhé svědectví o tom, čemu učil.
Vydávejte svědectví o tom, že zásada, které učíte, požehná tomu, koho učíte, pokud se danou zásadou bude řídit. Vysvětlete, jak uplatňování této zásady požehnalo nebo žehná vašemu životu. Vaše upřímné svědectví pomůže vytvořit prostředí, ve kterém budou moci druzí pociťovat, jak jim Duch Svatý potvrzuje pravdu.
Osobní studium
Následující verše z písem jsou příkladem vydávání svědectví. Při čtení jednotlivých veršů přemýšlejte o níže uvedených otázkách. Odpovědi si zapište do studijního deníku.
O čem v těchto verších svědčí Ježíš a Jeho apoštolové a proroci?
Jak lze poznat, že jsou přesvědčeni o pravdivosti toho, co říkají?
Když říkáte: „Já vím, že je pravdivé“, co tím myslíte? Jakými dalšími slovy můžete své přesvědčení vyjádřit?
Výuku plánujte a přizpůsobujte podle potřeb druhých
Každý člověk, kterého učíte, je jedinečný. Snažte se porozumět jeho duchovním zájmům, potřebám a obavám. Ptejte se a pozorně naslouchejte. I když možná plně neporozumíte potřebám dané osoby, pamatujte, že Nebeský Otec jim rozumí. Prostřednictvím Ducha Svatého vás povede.
Obrázek
misionáři učí manželský pár
Při zvažování pořadí lekcí se nechte vést Duchem
Umožněte Duchu, aby řídil pořadí, ve kterém učíte jednotlivé lekce. Lekce můžete učit v pořadí, které nejlépe odpovídá potřebám, otázkám a situaci těch, které učíte.
Příležitostně můžete spojit zásady z několika lekcí, abyste zohlednili potřeby a zájmy toho, koho učíte. Podívejte se na následující tři příklady.
Julie si vás našla na internetu a ptá se, proč její kamarádi v Církvi nekouří ani nepijí. Mohli byste ji učit o požehnáních pramenících z přikázání s využitím následujících oddílů z kapitoly 3:
Taťána studuje různá náboženství a chce vědět, čím se naše Církev liší. Mohli byste ji učit o Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista s využitím následujících oddílů z kapitoly 3:
Nebeský Otec své děti zná, a tak usilujte o inspiraci, abyste se rozhodli, o čem učit, v rámci přípravy na výuku. Při rozhodování se modlete o dar rozeznávání. Věnujte pozornost pocitům a myšlenkám, které k vám přicházejí.
Obrázek
rodina si čte písma
Poskytujte těm, které učíte, čas k uplatňování toho, čemu se učí
Když učíte, poskytujte druhým čas k tomu, aby to, čemu se učí, mohli uplatnit (viz 3. Nefi 17:2–3). Hledejte vhodné způsoby, jak je v dodržování jejich závazků podporovat. Zaměřte se na to, abyste jim pomohli s činnostmi, které vybudují základy víry, jako je modlitba, čtení a navštěvování shromáždění. To jim umožní dodržovat další závazky.
Když plánujete a učíte, dobře zvažujte, kolik nových informací druhým sdělíte. Primárním cílem vaší výuky je pomoci dotyčnému vybudovat si víru v Ježíše Krista, která ho přivede k pokání. Vaším cílem není zjistit, kolik informací dokážete předat.
Učte takovým tempem, jaké je pro dotyčného vhodné. Klaďte otázky a pozorně naslouchejte, abyste porozuměli, jak dobře si dotyčný osvojuje a jak uplatňuje to, čemu ho učíte.
Pravdy, kterým učíte, mohou ve spojení s mocí Ducha Svatého působit na druhé tak, aby uplatňovali svobodu jednání způsobem, který prohloubí jejich víru v Krista. Když budou používat víru v Pána tím, že budou uplatňovat to, čemu se učí, budou Duchem poznávat, že evangelium je pravdivé.
Využívejte rozmanité příležitosti k výuce
Příležitosti k výuce mají mnoho podob, jako například osobní setkání, videohovory, telefonní hovory, textové zprávy či sociální sítě.
Respektujte časové možnosti druhých
Učte jednoduše a stručně. Lidé se s vámi budou s větší pravděpodobností setkávat, když budete respektovat jejich časové možnosti a požadavky. Ptejte se, kolik času mohou setkání s vámi věnovat. Zahajujte a končete veškeré rozhovory v dohodnutém čase, ať již učíte osobně, nebo on-line. Mějte na paměti, že v některých oblastech mohou být telefonní hovory nebo videohovory drahé.
K výuce zásad v jedné lekci budete potřebovat několik schůzek. Obvykle by setkání spojené s výukou nemělo být delší než 30 minut. A druhé můžete něčemu naučit i za pouhých 5 minut. Přizpůsobujte svou výuku podle časových možností druhých.
Využívejte moderní technologie moudře
Máte mnoho příležitostí učit lidi pomocí moderních technologií. Někteří lidé dávají přednost pohodlí nebo pocitu soukromí, které jim poskytuje komunikace elektronickými prostředky. I pro ty, se kterými se setkáváte osobně, může být dodatečná podpora prostřednictvím moderních technologií užitečná. Proberte s nimi dostupné komunikační prostředky. Poté podle toho jednejte a zůstávejte ve spojení. Způsob, jímž budete s druhými komunikovat, ponechejte na jejich přáních a preferencích.
Moderní technologie, jako jsou videohovory, mohou být obzvláště užitečné při výuce lidí, kteří jsou v životě značně zaneprázdněni nebo kteří žijí daleko. Někdy je zapojit se do lekce prostřednictvím moderních technologií snazší i pro členy.
Pomáhejte při výuce těm, kteří jsou mladší
Spasitel během své služby řekl svým učedníkům: „Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.“ (Marek 10:14.) Když učíte děti, přizpůsobujte svůj přístup a samotné poselství jejich potřebám. Pomáhejte jim učit se evangeliu tím, že budete diskutovat o věcech, které jsou jim dobře známé. Ujišťujte se, že rozumějí tomu, čemu učíte.
Studium písem
Přečtěte si Nauku a smlouvy 84:85. Co znamená, že je vám dána „ta část, jež bude odměřena každému člověku“? Jak to můžete uplatňovat při své výuce?
Co Pán slibuje věrným misionářům ohledně toho, co mají říkat?
Pán řekl: „Vy vyjdete v moci Ducha mého, kázajíce evangelium mé, dva a dva.“ (Nauka a smlouvy 42:6.) Rovněž vám a vašemu společníkovi nařizuje, abyste byli „jedno“ (Nauka a smlouvy 38:27). Vaše výuka bude mocnější a zajímavější, když budete v jednotě spolupracovat se společníkem. Střídejte se ve výuce krátkých částí lekce.
Během studia se společníkem diskutujte společně o tom, jak budete učit, abyste působili jednotně, a procvičujte si to. Připravujte se na to, jak budete spolupracovat při výuce druhých on-line. Řiďte se ochrannými opatřeními při používání komunikačních prostředků, jak jsou popsána v kapitole 2.
Obrázek
misionáři učí muže
Když učí váš společník, modlete se za něj, naslouchejte mu a dívejte se na něj. Podporujte svého společníka tím, že budete druhým svědkem o pravdách, kterým učí (viz Alma 12:1). Když vás Duch nabádá, abyste něco řekli, řiďte se těmito vnuknutími.
Upřímně se zajímejte o ty, které učíte. Naslouchejte jim. Když mluvíte vy nebo oni, udržujte oční kontakt. Pozorně sledujte jejich reakce a odpovědi a naslouchejte duchovním nabádáním.
Vybízejte členy, aby se zapojovali
Vybízejte členy, aby vám pomáhali učit a podporovat ty, se kterými pracujete. To se může dít osobně, nebo virtuálně. Během každotýdenních koordinačních schůzek se raďte se sborovými vedoucími o tom, kdo by mohl pomoci.
Když se členové podílejí na výuce a zajímají se o ty, které učíte, mohou přispívat svými postřehy a budovat přátelské vztahy. A budou pociťovat radost z misionářské práce.
Vybízejte členy, aby vám pomáhali učit
Před každou lekcí si se členy naplánujte, jak budete spolupracovat. Pomocí textové zprávy nebo krátkého telefonátu si společně potvrďte, čemu budete učit, kdo se pomodlí, kdo konverzaci povede a další podrobnosti.
Primární úlohou členů při výuce je vydávat upřímná svědectví, dělit se o krátké osobní zkušenosti a rozvíjet vztahy s těmi, které učíte. Například byste mohli členy požádat, aby se podělili o to, jak dokázali pochopit některou konkrétní zásadu ve vyučované lekci, přijmout ji za svou a začít podle ní žít. Pokud jsou to obrácení, požádejte je, aby řekli, jak se rozhodli vstoupit do Církve.
Když členové někoho doporučí, požádejte je, aby se na výuce podíleli. Členové mohou být v těchto situacích zainteresováni ještě o něco více. Poraďte se s nimi ohledně toho, jak chtějí být zapojeni.
Zvažte, jak by mohlo být vhodné využívat k výuce se členy moderní technologie. Tyto technologie umožňují členům přidat se k vám, aniž by to na ně kladlo takové časové nároky, jaké vyžaduje osobní setkání.
Na každotýdenních koordinačních schůzkách plánujte se sborovými vedoucími co možná nejvíce lekcí s přítomností členů (viz kapitola 13). Zvažte možnost požádat i nové členy, aby vám pomohli učit.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Představte si, že jste si domluvili setkání, kdy budete učit novou rodinu u některého člena doma. Diskutujte o tom, jak byste do výuky zapojili jednotlivé následující členy:
sborový misionář, který se nedávno vrátil z misie na plný úvazek;
kněz;
nový člen;
president kvora starších nebo presidentka Pomocného sdružení.
Žádejte členy o podporu
Členové mohou rovněž podporovat ty, které učíte, mezi jednotlivými setkáními. Mohou dotyčným posílat textové zprávy, číst s nimi společně písma, zvát je k sobě domů nebo na činnosti a akce nebo jim nabídnout, aby si k nim přisedli na nedělním shromáždění. Mohou odpovídat na otázky a ukázat, jak vypadá jejich život jakožto členů Církve. Jejich životní zkušenosti a stanoviska jim mohou pomáhat porozumět si s druhými způsobem, který je někdy velmi odlišný od toho, jak se o to snaží misionáři.
Raďte se se členy o tom, jak můžete spolupracovat, abyste podporovali ty, které učíte, mezi jednotlivými setkáními.
Učte tak, aby tomu druzí rozuměli
Učte evangeliu Ježíše Krista tak, aby mu lidé rozuměli. Studujte písma a lekce, abyste z nich dokázali učit jasně a srozumitelně. Čím jasněji budete učit, tím lepší bude mít Duch Svatý příležitost svědčit o pravdě.
Klaďte těm, které učíte, otázky, jež jim pomohou zamyslet se nad tím, čemu jste učili. Pak naslouchejte, abyste zjistili, zda tomu rozumějí a přijímají to.
Součástí snahy učit tak, aby tomu druzí rozuměli, je i vysvětlování slov, částí textu a myšlenek. Svou schopnost učit evangeliu můžete zdokonalovat tím, že budete:
přemýšlet o slovech, která použijete;
vysvětlovat slova, kterým druzí nemusí rozumět;
klást druhým například takovéto otázky: „Řekl(a) byste nám, jak rozumíte tomu, co jsme právě vysvětlili?“ nebo „Byl(a) byste ochoten (ochotna) shrnout, o čem jsme mluvili?“
Když učíte nauce z kapitoly 3, zaměřujte se na slova, části textu a myšlenky, kterým by ti, které učíte, nemuseli rozumět. Vysvětlujte je s využitím zdrojů v Knihovně evangelia, jako jsou Průvodce k písmům nebo články ze série Gospel Topics [Témata z evangelia].
Učte jednoduše a stručně. Soustřeďujte se na evangelium Ježíše Krista a prohlubujte porozumění základní nauce a zásadám. Pomáhejte druhým usilovat o porozumění, které pochází od Ducha Svatého. Tak jak budou toto porozumění získávat, začnou poselství evangelia věřit.
Spasitel kladl otázky, které v lidech vzbuzovaly hluboké pocity a podněcovaly je k tomu, aby se vážně zamýšleli nad pravdami, kterým učil. Jeho otázky ponoukaly druhé k tomu, aby zpytovali své nitro a činili závazky.
Dobré otázky jsou důležité i při vaší výuce. Pomohou vám porozumět zájmům, obavám a otázkám těch, které učíte. Dobré otázky mohou přizvat Ducha a pomoci druhým se učit.
Klaďte inspirované otázky
Pokud jde o to, jak klást dobré otázky, usilujte o vedení Ducha. Správné otázky ve správný čas mohou lidem pomoci učit se evangeliu a pociťovat Ducha.
Inspirované otázky a upřímné naslouchání pomohou lidem snáze mluvit otevřeně a dělit se o své pocity. To jim může pomoci objevit rostoucí svědectví. Také se budou méně ostýchat klást otázky vám, když nebudou něčemu rozumět nebo budou mít nějaké obavy.
Následující tabulka uvádí několik zásad kladení inspirovaných otázek spolu s několika příklady.
Zásady a příklady inspirovaných otázek
Zásady
Příklady
Klaďte otázky, jež těm, které učíte, pomohou pociťovat Ducha.
Mohl(a) byste se podělit o nějaký zážitek, kdy jste v životě pocítil(a) Boží vliv?
Jak pociťujete lásku, kterou k vám chová Bůh?
Klaďte otázky, které jsou jednoduché a srozumitelné.
Čemu jste se z těchto veršů naučili o Ježíši Kristu?
Klaďte otázky, jež těm, které učíte, pomohou zamyslet se nad tím, čemu je učíte.
Jak se toto podobá tomu, čemu již věříte? V čem se to liší?
Klaďte otázky, které vám pomohou zjistit, jak dobře druzí rozumějí tomu, čemu učíte.
Na co byste se chtěli zeptat ohledně toho, o čem jsme vás dnes učili?
Jak byste shrnuli naše dnešní povídání?
Klaďte otázky, jež těm, které učíte, pomohou podělit se o to, co pociťují.
Jak vám v životě pomáhá Ježíš Kristus?
Co z toho, o čem jsme dnes mluvili, je pro vás nejdůležitější?
Klaďte otázky, z nichž těm, které učíte, bude zřejmé, že je máte rádi a zajímáte se o ně.
Jak vám můžeme pomoci?
Klaďte otázky, jež těm, které učíte, pomohou uplatňovat to, čemu se učí.
Čemu se můžeme z těchto veršů naučit?
Jak vám mohou tyto verše pomoci ve vašem životě?
Co jste byli během našeho rozhovoru inspirováni udělat na základě toho, co jste se dozvěděli?
Studium se společníkem
Projděte si plán některé lekce, které jste učili nedávno. Ke každé hlavní zásadě uvedené v plánu si napište jednu otázku.
Otázky si projděte a zaměřte se na to, zda jsou v souladu se zásadami uvedenými v této části.
Poté na každou otázku odpovězte, jako byste byli tím, koho misionáři učí.
Podělte se o své otázky se společníkem. Společně své otázky zhodnoťte a vylepšete.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Lidé, které učíte, mohou mít následující zkušenosti a zážitky:
Získali nějaký duchovní zážitek při čtení Knihy Mormonovy.
Spolupracovníci si neustále dělají legraci z duchovních záležitostí.
Členové rodiny jsou oddanými členy jiné církve.
Přátelé tvrdí, že „mormoni“ nejsou křesťané.
Přemýšlejte o tom, jaké otázky byste položili, abyste se dozvěděli více o každé z těchto situací. Napište si tyto otázky do studijního deníku. Diskutujte se společníkem o tom, jak byste mohli otázky, které jste si napsali, vylepšit.
Vyhýbejte se neefektivním nebo zbytečným otázkám
Snažte se neklást otázky, které:
mají jasnou odpověď;
mohou někoho uvést do rozpaků, pokud nebude znát odpověď;
obsahují více než jednu myšlenku;
se týkají nauky, o které jste dosud neučili;
nemají jasný záměr;
jsou nadbytečné;
jsou všetečné nebo by mohly někoho podráždit či urazit.
Níže jsou uvedeny příklady méně efektivních otázek:
Kdo byl prvním prorokem? (Dotyčný nemusí znát odpověď.)
Jak nám snaha uchovat své tělo čistým pomůže mít Ducha a bude dávat najevo, že jsme ochotni následovat proroka Božího? (Otázka obsahuje více myšlenek.)
Je důležité znát Boží přikázání? (Toto je zjišťovací otázka typu ano-ne a odpověď je zřejmá.)
Co můžeme dělat každý den pro to, abychom se cítili blíže Bohu? (Toto je neurčitá otázka usilující o konkrétní odpověď: modlit se.)
Kdo byl dalším prorokem po Noémovi? (Dotyčný nemusí znát odpověď a otázka ani není pro vaše poselství důležitá.)
Rozumíte tomu, co říkám? (Dotyčný může mít pocit, že s ním jednáte spatra.)
Osobní studium nebo studium se společníkem
Zamyslete se nad potřebami někoho, koho učíte. Diskutujte o tom, jak by mohl odpovědět na vaše otázky. Naplánujte si několik otázek, které dotyčnému položíte a které budou v souladu s pokyny uvedenými v tomto oddíle. Diskutujte o tom, jak by tyto otázky mohly přizvat Ducha a pomoci dotyčnému učit se evangeliu.
Naslouchejte
Když pečlivě nasloucháte druhým, lépe jim rozumíte. Když druzí vědí, že jejich myšlenky a pocity jsou pro vás důležité, budou s větší pravděpodobností vnímaví vůči tomu, čemu je učíte, budou se dělit o osobní zážitky a budou činit závazky.
Když budete naslouchat, získáte postřehy, jak byste mohli svou výuku přizpůsobit jejich potřebám a zájmům. Budete lépe rozumět tomu, které pravdy evangelia by pro ně mohly být nejpřínosnější.
Obzvláště naslouchejte našeptáváním Ducha. Když druzí vyjadřují své pocity, Duch Svatý vám může vnuknout myšlenky nebo nápady. Duch vám také může pomoci porozumět tomu, co se druzí snaží vyjádřit.
Obrázek
misionáři si povídají s rodinou
Naslouchejte s opravdovým zájmem
Naslouchání vyžaduje úsilí a opravdový zájem. Zatímco druzí hovoří, soustřeďte se na to, co říkají. Vyhýbejte se tendenci v duchu plánovat, co řeknete.
Starší Jeffrey R. Holland učil: „Důležitější než mluvit je naslouchat. Tito lidé nejsou neživé předměty skrývající se za statistikou křtů. … Zeptejte se těchto přátel, na čem jim nejvíce záleží. Čeho si oni nejvíce váží nebo co je jim drahé. A pak naslouchejte. Pokud se naskytne vhodná příležitost, můžete se zeptat, čeho se obávají, po čem touží nebo co jim podle jejich názoru v životě schází. Slibuji vám, že něco z toho, co řeknou, vždy vyzdvihne nějakou pravdu evangelia, o které můžete vydat svědectví a ke které můžete nabídnout něco více. … Pokud budeme naslouchat s láskou, nebudeme muset přemýšlet, co máme říci. Bude nám to dáno – prostřednictvím Ducha a prostřednictvím našich přátel.“ („Moji svědkové“, Liahona, červenec 2001, 15.)
Sledujte nevyřčená sdělení
Lidé komunikují také prostřednictvím řeči těla. Všímejte si toho, jak sedí, jak se tváří, co dělají s rukama, jaký používají tón hlasu a kam se dívají. Budete-li si všímat těchto nevyřčených sdělení, pomůže vám to porozumět pocitům těch, které učíte.
Buďte si vědomi také řeči svého těla. Dávejte najevo zájem a nadšení tím, že budete upřímně naslouchat.
Poskytujte těm, které učíte, čas přemýšlet a reagovat
Spasitel často kladl otázky, které vyžadovaly čas, aby na ně mohl člověk odpovědět. Když se na něco zeptáte, čekejte a poskytněte dotyčnému příležitost přemýšlet a zareagovat. Nebojte se ticha. Lidé často potřebují čas na to, aby mohli o otázce přemýšlet a odpovědět na ni nebo aby mohli vyjádřit, co si myslí.
Když položíte otázku, když se podělíte o duchovní zážitek nebo když lidé obtížně hledají slova, aby se vyjádřili, může být vhodné, abyste se na chvíli odmlčeli. Než nějak zareagujete, dejte jim čas na to, aby si uspořádali myšlenky. Nepřerušujte je, když hovoří.
Reagujte s pochopením
Když někdo odpoví na nějakou otázku, vyjádřete v úvodu své odpovědi, že máte pochopení, je-li to vhodné. Pochopení je projevem toho, že vám na dotyčném opravdu záleží. Nedělejte ukvapené závěry, nenabízejte okamžitě řešení ani se netvařte tak, jako byste měli na všechno odpověď.
Přesvědčete se, že rozumíte tomu, co druzí říkají
Když se snažíte porozumět tomu, co dotyčný člověk říká, ujistěte se formou otázky, že mu rozumíte. Například byste se mohli zeptat: „Říkáte tedy, že . Je to tak?“ nebo „Pokud tomu rozumím správně, myslíte si, že .“ Pokud si nejste jisti, zda rozumíte, požádejte dotyčného, aby danou záležitost objasnil.
Jak se vypořádávat s náročnými situacemi
Lidem nejvíce pomůžete tím, že je budete učit evangeliu Ježíše Krista. Někteří lidé možná budou chtít mluvit více než vy. Někdy lidé jen potřebují někoho, kdo si soucitně vyslechne jejich těžkosti a pocity. Další lidé se mohou snažit rozhovoru dominovat nebo se hádat.
Naučte se zvládat takové situace taktně a s láskou. Možná budete schopni přizpůsobit svou výuku tak, aby odpovídala na to, o co se s vámi ten, koho učíte, podělil. Jindy možná budete muset zdvořile říci, že byste o jeho otázkách či obavách hovořili raději jindy. Duch vám může pomoci poznat, jak reagovat v náročných situacích.
Pomáhejte lidem vyjadřovat bez ostychu skutečné pocity
Lidé zpravidla nechtějí říci něco hloupého, a tak někdy odpovědí na vaše otázky tak, jak to podle nich chcete slyšet, místo aby vyjádřili své skutečné pocity. Snažte se vytvořit si s nimi takový vztah, který jim umožní, aby se s vámi bez ostychu dělili o své skutečné pocity.
Když budete druhé chápat a vytvoříte si s nimi určitý vztah, budete schopni jim pomáhat, naplňovat jejich zájmy a potřeby a vyjadřovat jim lásku, kterou k nim chová Spasitel. Vytvořte si s nimi vztah založený na důvěře tím, že k nim budete upřímní, že budete tento vztah udržovat v náležitých misionářských mezích a že jim budete dávat najevo, že si jich vážíte.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Zamyslete se nad tím, jak dobře nasloucháte druhým. Do studijního deníku si napište odpovědi na níže uvedené otázky. Nebo o nich diskutujte se společníkem.
A = nikdy v mém případě neplatí, B = někdy v mém případě platí, C = obvykle v mém případě platí, D = vždy v mém případě platí
Když mi druzí něco říkají, přemýšlím o podobných zkušenostech a zážitcích, o které bych se mohl(a) podělit, místo abych pozorně naslouchal(a).
Když mi druzí popisují své pocity, snažím se vcítit do jejich situace, abych zjistil(a), jak bych se cítil(a) já.
Když učím druhé, přemýšlím o tom, co řeknu nebo o čem budu učit za chvíli.
Když druzí hodně mluví, cítím se frustrovaně.
Mám obtíže sledovat nebo chápat, co se mi druzí snaží říci.
Když učí můj společník (moje společnice), jsem v myšlenkách často úplně jinde.
Rozčiluje mě, když mi někdo něco říká a druzí mu skáčou do řeči nebo rozptylují mou pozornost.
Dostávám duchovní nabádání, abych něco řekl(a) nebo udělal(a), ale ignoruji je.
Pomáhejte lidem nacházet odpovědi na jejich otázky a obavy
Usilovně se snažte odpovídat na otázky těch, které učíte, a pomáhejte jim řešit jejich obavy. Není však vaší zodpovědností odpovědět na každou otázku. V konečném důsledku si lidé musí své otázky a obavy vyřešit sami.
Buďte si vědomi toho, že ne všechny otázky a obavy lze zcela zodpovědět a vyřešit. Některé odpovědi se vyjasní až časem. Jiné dosud nebyly zjeveny. Zaměřujte se na budování pevných základů spočívajících v základních a zásadních pravdách evangelia. Tyto základy pomohou vám i těm, které učíte, kráčet s trpělivostí a vírou vpřed v případech, kdy budou mít nezodpovězené nebo obtížné otázky.
V tomto oddíle je nastíněno několik zásad týkajících se toho, jak odpovídat na otázky.
Obrázek
Ježíš a samařská žena u studny
Pochopte danou obavu či otázku
Může se stát, že se druhým něco z toho, čemu je učíte, bude zdát obtížné nebo nezvyklé. Pokud mají lidé nějaké otázky nebo obavy, snažte se jim nejprve jasně porozumět. Lidské obavy jsou někdy jako ledovec. Nad hladinou je vidět pouze malá část. Tyto obavy mohou být složité. Modlete se o dar rozeznávání a následujte Ducha v tom, jak budete reagovat. Nebeský Otec zná srdce a zkušenosti všech lidí (zná celý ledovec). Pomůže vám poznat, co je pro každého člověka nejlepší.
Obavy jsou často více společenskou než naukovou záležitostí. Někteří lidé se například mohou obávat, že pokud vstoupí do Církve, jejich rodině to bude vadit. Nebo se mohou obávat, že je zavrhnou jejich přátelé v práci.
Snažte se porozumět zdroji daných obav tím, že budete klást otázky a naslouchat. Vznikla daná obava proto, že dotyčný nemá duchovní potvrzení ohledně pravdivosti Znovuzřízení? Vznikla proto, že se dotyčný nechce zavázat k dodržování některé zásady evangelia? Když zjistíte příčinu obav dotyčných lidí, pomůže vám to poznat, zda se máte zaměřit na svědectví, nebo na závazek.
K zodpovídání otázek používejte písma, zejména Knihu Mormonovu
Ukazujte lidem, jak mohou pravdy v písmech pomoci odpovědět na jejich otázky a vyřešit jejich obavy. (Viz „Kniha Mormonova odpovídá na niterné otázky“ v kapitole 5.) Když budou lidé usilovat o inspiraci prostřednictvím studia a uplatňování písem, rozšíří se jejich schopnost naslouchat Pánu a následovat Ho. Prohloubí se jejich víra v Něj. A s prohlubující se vírou přijde svědectví, pokání a obřad křtu.
Obrázek
president Henry B. Eyring
„Někdy si jdu do písem pro nauku. Někdy si jdu do písem pro poučení. Přicházím s otázkou a ta otázka obvykle zní: ‚Co by si Bůh přál, abych udělal?‘ nebo ‚Co by si přál, abych pocítil?‘ Neustále objevuji nové představy, myšlenky, které jsem nikdy předtím neměl, a dostávám inspiraci, pokyny a odpovědi na své otázky.“ (Henry B. Eyring, in: „A Discussion on Scripture Study“, Ensign, July 2005, 22.)
Může být užitečné vysvětlit, že většina našeho chápání evangelia Ježíše Krista pochází z toho, co bylo zjeveno Proroku Josephu Smithovi a jeho následníkům. Otázky ohledně pravdivosti evangelia mohou být vyřešeny získáním svědectví o tom, že Joseph Smith byl prorok Boží. Zcela zásadním způsobem, jak toto svědectví získat, je číst Knihu Mormonovu a modlit se ohledně ní.
Pomáhejte lidem zaměřovat se na prohlubování jejich víry v Ježíše Krista. Důležitým způsobem, jak mohou posílit svou víru, je číst Knihu Mormonovu a modlit se ohledně ní.
Vyzývejte druhé, aby jednali s vírou
Budou-li ti, které učíte, rozvíjet a posilovat své svědectví o znovuzřízeném evangeliu, budou schopni řešit své otázky a obavy na základě víry. Když budou jednat s vírou podle pravd, kterým věří, budou moci získat svědectví i o dalších pravdách evangelia.
Mezi způsoby, jak jednat s vírou, patří:
modlit se často a s opravdovým záměrem o inspiraci a vedení;
studovat písma, zejména Knihu Mormonovu;
navštěvovat církevní shromáždění.
Studium se společníkem
Vyberte si jednu výzvu, kterou můžete druhým dát při výuce určité lekce. Poté určete, jaké obavy či otázky by mohly někomu bránit v tom, aby tuto výzvu přijal nebo daný závazek dodržoval. Diskutujte o tom, jak můžete druhým pomoci v tom, aby se od těchto obav dokázali oprostit, a procvičujte si to.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Do studijního deníku si napište, jak byste se odkázali na Josepha Smitha a Knihu Mormonovu, abyste odpověděli na níže uvedené námitky:
„Nevěřím, že Bůh ještě mluví k lidem.“
„Jsem toho názoru, že Boha mohu uctívat svým vlastním způsobem, a ne prostřednictvím organizovaného náboženství.“
„Proč, když vstoupím do vaší církve, bych měl přestat pít při jídle víno?“
„Proč vůbec potřebuji náboženství?“
Zanechávejte těm, které učíte, něco, co si budou moci prostudovat a ohledně čeho se budou moci modlit
Na konci každého setkání dejte těm, které učíte, něco, co budou moci studovat, o čem budou moci přemítat a ohledně čeho se budou moci modlit, aby se připravili na další setkání. Čtení, modlitba a přemítání mezi jednotlivými setkáními přivolávají do jejich života vliv Ducha Svatého.
Mohli byste ty, které učíte, vyzvat, aby si přečetli konkrétní kapitoly v Knize Mormonově. Nebo byste je mohli povzbudit k tomu, aby používali církevní materiály a zdroje, například Knihovnu evangelia, když hledají odpovědi na otázky, studují nějaké konkrétní téma nebo sledují nějaké video. Na příštím setkání toto můžete využít jako úvodní téma k diskusi.
Obrázek
muž studuje písma
Nedávejte těm, které učíte, příliš mnoho úkolů, zvláště pokud s nimi míváte krátká a častá setkání.
Osobní studium nebo studium se společníkem
Přemýšlejte o každém člověku, se kterým máte tento týden naplánováno setkání spojené s výukou. Které kapitoly v Knize Mormonově pro něj budou nejužitečnější? Které další zdroje by mu mohly být k užitku? Zaznamenejte si, co máte v úmyslu jednotlivým lidem předat. Také si zaznamenejte, jaké následné kroky podniknete na dalším setkání.
Pomáhání lidem se závislostí
Lidem, kteří usilují o překonání nějaké závislosti, můžete pomoci tím, že o jejich těžkostech budete v duchu laskavosti diskutovat a že budete dotyčné podporovat a odkazovat je na vhodné zdroje pomoci. Mohli byste je povzbudit, aby se zúčastnili jedné z církevních podpůrných skupin pro odvykání závislosti. Tyto skupiny se mohou setkávat osobně nebo on-line. (Viz stránky AddictionRecovery.ChurchofJesusChrist.org.) Dotyčné povzbuzujte, aby využívali zdroje v oddíle „Závislost“ v sekci Pomoc s životními výzvami v Knihovně evangelia.
Podporu mohou poskytnout také místní církevní vedoucí a členové. Někteří lidé se závislostí mohou potřebovat odbornou lékařskou péči a odbornou péči o duševní zdraví.
Zde je několik námětů, jak můžete podporovat ty, kteří usilují o překonání závislosti:
Posilujte jejich úsilí přicházet ke Kristu. Pomáhejte jim pochopit, že Nebeský Otec a Ježíš Kristus jsou si vědomi jejich úsilí se ze závislosti vymanit a uzdravit se a že si tohoto úsilí váží. Učte je, že mohou být posíleni prostřednictvím Spasitele a Jeho Usmíření. On si je plně vědom záměru jejich srdce konat dobro.
Modlete se za ně ve svých osobních modlitbách a modlete se i s nimi. Je-li to vhodné, povzbuďte je k tomu, aby požádali o kněžské požehnání od místních kněžských vedoucích.
Nepřestávejte je učit evangeliu Ježíše Krista. Učte je, že Nebeský Otec, Spasitel a Duch Svatý je milují a přejí si jejich úspěch.
Povzbuzujte je, aby pravidelně navštěvovali církevní shromáždění a rozvíjeli přátelství se členy.
Buďte pozitivní a podporujte je, obzvláště pokud se vracejí ke starým návykům.
Obrázek
Ježíš podává pomocnou ruku ženě
Závislost je těžké překonat a může docházet k relapsům – tedy že se dotyční budou vracet ke starým návykům. Toto by pro církevní vedoucí ani pro členy nemělo být překvapivé. Dotyčným mají projevovat lásku, nikoli je odsuzovat.
Nový člen, který přestává chodit na shromáždění, se možná vrátil ke staré závislosti a může mít pocit, že není způsobilý, a být sklíčený. Pomoci by mohlo okamžité setkání, na němž dotyčného povzbudíte a podpoříte. Členové mají slovem i skutkem ukazovat, že Církev je místem, kde lze nalézt Kristovu lásku (viz 3. Nefi 18:32).
Osobní studium nebo studium se společníkem
Přemýšlejte o někom, koho učíte, nebo o novém či navracejícím se členovi, který se snaží překonat nějakou závislost. Projděte si oddíly „Víra v Ježíše Krista“ a „Pokání“ z lekce „Evangelium Ježíše Krista“ v kapitole 3.
Čemu byste tohoto člověka mohli učit z oné lekce a z této kapitoly, aby mu to pomohlo?
Vytvořte si plán lekce, jak tomuto člověku pomůžete.
Výuka lidí, kteří nepocházejí z křesťanského prostředí
Někteří z těch, které učíte, možná nepocházejí z křesťanského prostředí nebo nevěří v Nebeského Otce a v Ježíše Krista. Mnozí z nich však věří v něco posvátného, dodržují posvátné zvyky nebo uctívají posvátná místa. Je zcela zásadní, abyste projevovali úctu k jejich náboženskému přesvědčení a tradicím.
Pomáhejte jim pochopit, kdo je Bůh
Možná si říkáte, jak byste měli přizpůsobit svou výuku lidem, kteří nepocházejí z křesťanského prostředí. Zásady, které pomáhají člověku prohlubovat víru, jsou stejné ve všech kulturách. Pomáhejte lidem získat správnou představu o Bohu a o božském poslání Ježíše Krista. Nejlepším způsobem, jak tyto pravdy poznávat, je získávat osobní duchovní zážitky. Níže je uvedeno několik způsobů, jak jim můžete pomoci takovéto zážitky získat:
Učte tomu, že Bůh je náš Nebeský Otec a miluje nás. Jsme Jeho děti. Dotyčné vybídněte, aby ohledně tohoto usilovali o vlastní svědectví.
Učte o plánu spasení.
Učte, že Bůh Otec a Ježíš Kristus se zjevili Proroku Josephu Smithovi.
Vydávejte upřímné svědectví o evangeliu, včetně toho, jak pociťujete lásku Nebeského Otce a proč se rozhodujete následovat Ježíše Krista.
Vyzývejte je, aby pronášeli prosté a upřímné modlitby – s vámi i sami.
Vyzývejte je, aby každý den četli v Knize Mormonově – s vámi i sami.
Vyzývejte je, aby chodili na církevní shromáždění.
Seznamujte je se členy Církve, kteří jim mohou vysvětlit, jak oni sami uvěřili v Nebeského Otce a v Ježíše Krista.
Vyzývejte je, aby dodržovali přikázání.
Většina lidí si přeje mít hlubší spojení s Bohem a znát účel a smysl života. Pomáhejte jim uvědomovat si, že jsou dětmi milujícího Otce v nebi a že On má pro ně plán. Například byste mohli začít těmito slovy:
Bůh je náš Otec v nebi a miluje nás. Jsme Jeho děti. Než jsme se narodili, žili jsme s Ním. Protože jsme všichni Jeho děti, jsme všichni bratři a sestry. Přeje si, abychom se k Němu vrátili. Díky lásce, kterou k nám chová, nám poskytl způsob, jak se k Němu můžeme vrátit – prostřednictvím Jeho Syna, Ježíše Krista.
Přizpůsobujte výuku podle potřeby
Mnoho obrácených z nekřesťanského prostředí říká, že příliš nerozuměli tomu, čemu je misionáři učili. Pociťovali však Ducha a chtěli dělat to, o co je misionáři žádali. Snažte se ze všech sil druhým pomoci porozumět nauce evangelia. Buďte trpěliví a nápomocní. Může chvíli trvat, než se ti, které učíte, naučí rozpoznávat a vyjadřovat své pocity. Možná budete muset přizpůsobit tempo a hloubku své výuky, abyste jim pomohli.
Při přípravě na výuku lidí, kteří nepocházejí z křesťanského prostředí, by vám mohla pomoci následující doporučení:
Zjistěte, jaká duchovní potřeba nebo zájem je vede k tomu, aby se s vámi setkávali.
Ke každé lekci poskytněte těm, které učíte, její stručný přehled a shrnutí.
Požádejte ty, které učíte, aby vám řekli, čemu porozuměli a jaké jsou jejich zkušenosti.
Vysvětlujte základní slova a zásady. Ti, které učíte, možná nebudou znát mnohá slova, která při výuce používáte.
Vracejte se k dříve probraným lekcím, abyste mohli nauku vyložit ještě srozumitelněji. To může být nezbytné kdykoli v průběhu procesu výuky.
Připravte si výzvy, které byste mohli těm, jež učíte, předat, abyste jim pomohli zakusit požehnání evangelia.
Níže je uvedeno několik zdrojů v Knihovně evangelia, jež můžete využít, když pomáháte lidem, kteří nepocházejí z křesťanského prostředí:
„Who Is God? [Kdo je Bůh?]“
„Who Is Jesus Christ? [Kdo je Ježíš Kristus?]“
„Jesus Christ, Son of God [Ježíš Kristus, Syn Boží]“
„What to Expect When Visiting with Missionaries of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints [Co očekávat od setkání s misionáři Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů]“
„Muslims and Latter-day Saints: Beliefs, Values, and Lifestyles [Muslimové a Svatí posledních dnů: Věrouka, hodnoty a životní styl]“
Osobní studium nebo studium se společníkem
Je-li to možné, najděte nějakého obráceného člena, který před tím, než se začal scházet s misionáři, nepocházel z křesťanského prostředí. Domluvte si s ním setkání a zeptejte se ho na to, jak probíhalo jeho obrácení. Například byste se ho mohli zeptat:
co ho přivedlo k víře v Nebeského Otce a v Ježíše Krista;
jaké to pro něj bylo, když se poprvé pomodlil;
jaké to pro něj bylo, když poprvé pocítil odpověď na modlitbu;
jakou roli hrála v jeho obrácení písma;
jaké to bylo chodit na církevní shromáždění.
To, co se dozvíte, si zapište do studijního deníku.
Zvažte možnost dotyčného požádat, aby vám pomohl učit někoho, kdo nepochází z křesťanského prostředí.
Náměty ke studiu a k uplatnění
Osobní studium
Předpokládejte, že se nacházíte v níže uvedených situacích. Jak byste mohli uplatnit zásady a dovednosti z této kapitoly, abyste těmto lidem pomohli dosahovat pokroku? Naplánujte si, jak byste je uplatnili v každé z těchto situací.
Někdo, kdo se připravuje na křest, vám řekne, že se s vámi již nechce setkávat.
Po sedmé se scházíte s někým, koho po dva roky učilo již několik misionářů. Dotyčný dosahuje jen malého – pokud vůbec nějakého – pokroku.
Vyberte si jednu z misionářských lekcí. U každé hlavní zásady vyberte jednu nebo dvě pasáže z písem. Procvičte si výuku z těchto pasáží, jak je to popsáno v oddíle „Používejte písma“ této kapitoly.
Studium se společníkem a výměna společníků
Přečtěte si zprávu o Ammonovi a králi Lamonim v Almovi 18–19 a zprávu o Aronovi v Almovi 22:4–18. Při čtení zjistěte a popište, jak Ammon a Aron:
následovali Ducha a učili s láskou;
začali učit;
přizpůsobovali svou výuku potřebám těch, které učili;
vydávali svědectví;
používali písma;
kladli otázky, naslouchali a pomáhali těm, které učili, vyřešit jejich obavy či otázky;
povzbuzovali ty, které učili, k přijímání závazků.
Diskutujte o tom, jak jejich služba a výuka ovlivnily krále Lamoniho, jeho otce a Abiš.
Rada okrsku, konference zóny a rada misijních vedoucích
Pozvěte na vaše setkání členy nebo ty, které právě misionáři učí. Vysvětlete jim, že chcete pomoci misionářům zdokonalit se v předávání jejich důležitého poselství. Vyberte některou lekci a dovednost. Vybídněte misionáře, aby dvacet minut učili dotyčného nebo dotyčné vybrané lekci a soustředili se přitom na vybranou dovednost. Po 20 minutách se mohou ti, které učí, vystřídat. Jakmile budou misionáři s výukou lekce hotovi, svolejte skupinu dohromady. Požádejte dotyčnou osobu nebo lidi, aby misionářům řekli, co bylo nejefektivnější a v jakém konkrétním ohledu se mohou zlepšit.
Pusťte video s příklady misionářů, kteří někoho učí nebo kontaktují. Vyberte nějakou dovednost a diskutujte o tom, jak misionáři uplatňovali zásady, které jsou s ní spojeny.
Vyberte nějakou dovednost a najděte nauku nebo pasáže z písem, které ji podporují. Učte misionáře naukovému základu této dovednosti.
Vedoucí misie a rádci v misii
Příležitostně doprovázejte misionáře při výuce lekce. Plánujte, jak se budete moci do výuky zapojit.
Vyzývejte místní vedoucí, aby se s misionáři účastnili jejich setkání spojených s výukou.
Předveďte a pomozte misionářům uplatňovat jednu z výukových dovedností popsaných v této kapitole, jako je kladení dobrých otázek či naslouchání.
Předvádějte efektivní používání písem, když učíte misionáře na konferencích zóny, na radách misijních vedoucích a při pohovorech. Totéž dělejte, když učíte přímo s nimi.
Pomáhejte misionářům porozumět písmům a mít písma rádi. Starší Jeffrey R. Holland vyzval vedoucí misií:
„Učiňte lásku ke slovu Božímu naprosto ústředním bodem kultury ve vaší misii. … Usilujte o to, aby se znalost zjevení a pravidelné používání standardních děl staly jedním z hlavních charakteristických rysů vašich misionářů po zbytek jejich života.
Když učíte své misionáře – to znamená vždy – učte je z písem. Ukazujte jim, odkud čerpáte svou sílu a inspiraci. Učte je mít rádi tato nashromážděná zjevení a spoléhat se na ně.
[Můj] president misie učil z Knihy Mormonovy a z [dalších] písem pokaždé, když jsme byli v jeho přítomnosti, nebo nám to alespoň tak připadalo. Osobní pohovory byly protkány písmy. Programy… setkání a schůzek čerpaly ze standardních děl. …
Tehdy jsme si to neuvědomovali, ale náš president nás vyzbrojoval na pravici i na levici, nabádal nás ze všech sil své duše a se vší schopností, kterou vlastnil, k tomu, abychom se drželi železné tyče, abychom nikdy nezahynuli [viz 1. Nefi 15:23–25].“ („The Power of the Scriptures“, seminář pro nové vedoucí misií, 25. června 2022.)