38.

Církevní pravidla a pokyny

38.1

Zapojování se do dění v Církvi

Náš Otec v nebi miluje své děti. „Všichni jsou Bohu stejní“ a On všechny vyzývá, aby „k němu [přišli a podíleli] se na dobrotivosti jeho“ (2. Nefi 26:33).

Lidé se vedoucích a členů Církve často ptají, kdo může navštěvovat shromáždění Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kdo se může stát členem Církve a kdo může navštěvovat chrám.

38.1.1

Účast na církevních shromážděních

Spasitel učil, že Jeho učedníci mají mít rádi své bližní (viz Matouš 22:39). Pavel vybízel nově obrácené, aby již nebyli „hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých“ (Efezským 2:19). Spasitel také učil, že členové Církve nemají „nikoho [vylučovati] z veřejných shromáždění…, která jsou konána před světem“ (Nauka a smlouvy 46:3).

Na shromážděních svátosti, dalších nedělních shromážděních a společenských akcích Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsou vítáni všichni lidé. Předsedající úředník má zodpovědnost zajistit, aby všichni účastníci projevovali k posvátnému prostředí úctu a respekt.

Účastníci se mají vyvarovat narušování shromáždění či vyrušování, které je v rozporu s uctíváním Boha či s dalšími účely daného shromáždění. Mají respektovat veškeré požadavky týkající se věkového omezení a chování na různých církevních shromážděních a akcích. To vyžaduje, aby se lidé vyhýbali příliš otevřeným projevům zamilovanosti a rovněž oblečení či úpravám zevnějšku, které působí rušivě. Také to vylučuje, aby činili politická prohlášení nebo mluvili o sexuální orientaci či jiných osobních charakteristických rysech způsobem, který odvádí pozornost od shromáždění zaměřených na Spasitele.

Dojde-li k nevhodnému chování, biskup nebo president kůlu toto s dotyčnými řeší v soukromí a v duchu lásky. Vybízí ty, jejichž chování je vzhledem k daným okolnostem nevhodné, aby pomáhali zachovávat posvátné prostředí pro všechny přítomné, se zvláštním důrazem na uctívání Nebeského Otce a Spasitele.

Církevní sborové domy zůstávají soukromou nemovitostí podléhající církevním pravidlům. Ti, kteří nejsou ochotni se těmito pokyny řídit, mají být uctivě požádáni, aby se církevních shromáždění či akcí neúčastnili.

38.1.2

Jak se stát členem Církve

Členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se mohou stát ti, kteří „přicházejí se srdcem zlomeným a duchem zkroušeným“, „jsou ochotni vzíti na sebe jméno Ježíše Krista“ a přejí si uzavřít a dodržovat posvátné smlouvy křtu (Nauka a smlouvy 20:37).

Nezletilé dítě ve věku 8 a více let může být pokřtěno se souhlasem rodiče (rodičů) nebo zákonného zástupce (zákonných zástupců). Rodič (rodiče), jemuž je dítě svěřeno do péče, či zákonný zástupce (zákonní zástupci) mají rozumět církevní nauce, které bude dítě učeno, a mají dítě podporovat v uzavření a dodržování smlouvy křtu. (Viz oddíl 38.2.8.2.)

38.1.3

Navštěvování chrámu

Chrámy jsou svatá místa určená k uctívání Boha, ve kterých se přijímají nezbytné obřady a uzavírají posvátné smlouvy. Pro členy Církve jsou chrámy domy Boží. Vzhledem k této posvátnosti a uzavíraným smlouvám mohou chrám navštěvovat pouze členové Církve, kteří mají platné chrámové doporučení. Členové mohou obdržet chrámové doporučení, když věrně dodržují požadovaná přikázání a žijí podle evangelia Ježíše Krista. (Viz kapitola 26.)

38.1.4

Zapojování se nesezdaných členů a požehnání, která se jich týkají

Všichni členové, i ti, kteří nikdy sňatek neuzavřeli nebo jejichž rodina není v Církvi, mají usilovat o naplnění ideálu života ve věčné rodině. To znamená připravovat se, aby mohli být zpečetěni jako způsobilý manžel či způsobilá manželka a stát se milujícím otcem či milující matkou. Pro některé se tato požehnání naplní až po tomto životě, ale konečný cíl je pro všechny stejný.

Věrní členové, kterým okolnosti neumožňují obdržet požehnání věčného manželství a rodičovství v tomto životě, obdrží všechna slíbená požehnání na věčnostech – za předpokladu, že budou dodržovat smlouvy, které uzavřeli s Bohem (viz Mosiáš 2:41).

38.1.5

Nesezdaní rodiče mladší 18 let

Nesezdaný mladý muž mladší 18 let, který je nastávajícím otcem, se může zapojovat do svého kvora Aronova kněžství, nebo do kvora starších. Rozhodnutí je ponecháno na dotyčném mladém muži, jeho rodičích a biskupovi, kteří mají toto rozhodnutí zvážit s modlitbou.

Nesezdaná mladá žena mladší 18 let, která je nastávající matkou, se může zapojovat do Mladých žen, nebo do Pomocného sdružení. Rozhodnutí je ponecháno na dotyčné mladé ženě, jejích rodičích a biskupovi, kteří mají toto rozhodnutí zvážit s modlitbou.

Při tomto rozhodování mají mít mladí lidé, rodiče a vedoucí na paměti následující okolnosti:

• Účastní-li se tito mladí lidé tříd nebo činností a akcí pro mládež, dítě je doprovázet nemá.

• Pro starší nezletilé členy, kteří se rozhodnou dítě vychovávat, může být užitečné, když je druzí přivítají v kvoru starších jakožto perspektivní starší, nebo v Pomocném sdružení.

38.2

Pravidla týkající se obřadů a požehnání

V tomto oddíle jsou uvedena pravidla týkající se obřadů a požehnání. Některá z těchto pravidel se týkají mimořádných situací. Všeobecné informace týkající se obřadů a požehnání jsou uvedeny v kapitole 18. Informace týkající se chrámových obřadů jsou uvedeny v kapitolách 27 a 28.

38.2.1

Tlumočení obřadů a požehnání do jiného jazyka

Je důležité, aby ten, kdo přijímá obřad nebo požehnání, rozuměl tomu, co je řečeno. Je-li to nutné, může předsedající vedoucí někoho požádat, aby obřad nebo požehnání tlumočil do jazyka, kterému příjemce rozumí. To zahrnuje i tlumočení do znakové řeči. Je-li to možné, má být tento tlumočník nositelem kněžství. Pokud žádný nositel kněžství není k dispozici, může tlumočit kterýkoli muž či žena, kteří jsou toho schopni.

Informace týkající se písemných překladů patriarchálních požehnání jsou uvedeny v oddíle 38.2.10.5. Informace týkající se tlumočení patriarchálních požehnání do znakové řeči jsou uvedeny v oddíle 38.2.10.6.

38.2.2

Pořizování fotografií, záznamů a přepisů obřadů a požehnání

Obřady a požehnání jsou posvátné. Z tohoto důvodu nemá nikdo pořizovat fotografie ani videozáznamy obřadů, požehnání ani křestních shromáždění.

Rodina může pořídit zvukový záznam a přepis otcovského požehnání. Tato požehnání jsou popsána v oddíle 18.14.1.

Patriarchální požehnání se převádějí do písemné podoby. Za tímto účelem pořizuje patriarcha nebo jeho přepisovatel zvukovou nahrávku požehnání.

Jiné obřady a požehnání se nemají ani nahrávat, ani převádět do písemné podoby.

Informace týkající se streamování obřadů jsou uvedeny v oddíle 38.2.3.

38.2.3

Streamování obřadů

Pokud je to možné, mají se ti, kteří chtějí sledovat vykonávání obřadu, snažit zúčastnit se ho osobně. Když se členové a přátelé sejdou u nějakého obřadu, pociťují vliv Ducha a vzájemné společenství.

Pokud se však některý blízký člen rodiny nemůže osobně dostavit, může biskup nebo president kůlu povolit, aby byl pro něj obřad streamován. Streamování je povoleno například v případě, kdy blízký člen rodiny:

• žije na odlehlém místě nebo má jen omezenou možnost cestovat;

• má obtíže související s fyzickým, duševním nebo emočním zdravím;

• má oslabený imunitní systém nebo je klientem pečovatelského zařízení či pacientem v nemocnici;

• potřebuje tlumočení do znakového jazyka;

• slouží na misii na plný úvazek. (V tomto případě je vyžadován souhlas presidenta misie.)

Biskup může schválit streamování požehnání dětí, křtů, konfirmací a vysvěcování k Aronovu kněžství. President kůlu může schválit streamování vysvěcování k Melchisedechovu kněžství a ustanovování misionářů.

Obřad svátosti se nestreamuje. Pokud se živě streamuje shromáždění svátosti, má být stream během vykonávání obřadu svátosti pozastaven. Biskup může oprávnit kněze nebo nositele Melchisedechova kněžství, aby osobně vykonal obřad svátosti pro ty, kteří se nemohou zúčastnit shromáždění fyzicky.

Streamování obřadů nemá odvádět pozornost od Ducha. Používat se má pouze jedno zařízení. Obvykle ho obsluhuje sborový či kůlový specialista na techniku. Ani zařízení, ani ten, kdo je ovládá, nemají budit pozornost.

Záznamy streamovaných obřadů se mají do jednoho dne po vykonání obřadu smazat.

38.2.4

Obřady pro osoby s mentálním postižením

Při zvažování toho, zda vykonat obřady pro osobu s mentálním postižením, se společně radí dotyčná osoba, její rodiče nebo zákonní zástupci (tam, kde to připadá v úvahu) a vedoucí. S modlitbou posuzují přání osoby a úroveň jejího chápaní. Pokud je osoba hodna obřady přijmout, přeje si tak učinit a je v dostatečné míře schopna přijímat zodpovědnost a ochotna ji nést, nemají jí být obřady odepřeny.

Má-li biskup otázky týkající se konkrétních osob, může se poradit s presidentem kůlu. President kůlu se může v případě potřeby obrátit na Úřad Prvního předsednictva.

Osoby, které jsou kvůli svému postižení nesvéprávné, jsou „spaseny v celestiálním království nebeském“ (Nauka a smlouvy 137:10). Z tohoto důvodu obřady nepotřebují a ani se pro ně nevykonávají. Jedinou výjimkou je připečetění k rodičům v případě těch, kteří se nenarodili ve smlouvě.

Informace týkající se vykonávání obřadů pro osoby s mentálním postižením jsou uvedeny v těchto oddílech:

• křest a konfirmace, oddíl 38.2.8.1;

• vysvěcení do kněžského úřadu, oddíl 38.2.9.7;

• patriarchální požehnání, oddíl 38.2.10.1;

• chrámové obdarování a pečetění, oddíly 27.2.1.3 a 27.3.1.2.

38.2.5

Vykonávání obřadů a udílení požehnání osobami nebo osobám s fyzickým postižením

Osoby, které mají fyzické postižení, jako jsou amputované končetiny, ochrnutí nebo hluchota, mohou vykonávat obřady a udílet požehnání a také je přijímat. Vedoucí zajišťují, aby se tyto osoby mohly obřadů a požehnání účastnit do té míry, do jaké toho jsou schopny. Mají-li vedoucí otázky, které nedokáží sami vyřešit, president kůlu se obrátí na Úřad Prvního předsednictva.

Osoby, které jsou neslyšící nebo nedoslýchavé, mohou při vykonávání obřadů či udělování požehnání nebo při jejich přijímání komunikovat znakovou řečí. Kněžský vedoucí, který na obřad dohlíží, dbá na to, aby příjemce obřadu rozuměl, a to s pomocí tlumočníka nebo jiným způsobem (viz oddíl 38.2.1).

38.2.6

Potvrzení platnosti nebo ratifikace obřadů

Níže uvedené informace uvádějí důvody, proč obřad nemusí být platný. Také popisují, jak potvrdit platnost obřadu nebo ho ratifikovat.

V některých případech musí být obřad vykonán znovu. Pokud k tomu dojde, referent zaznamená nové datum do záznamu o členství, i když nebude zachována časová posloupnost ve vztahu k datům vykonání dalších obřadů.

38.2.6.1

Záznam o členství nebyl vytvořen nebo chybí rok, případně je uveden nesprávně

Pro účely správy záznamů se obřad nepovažuje za platný tehdy, když v záznamu o členství chybí rok, kdy byl obřad vykonán, nebo když je rok uveden nesprávně. Kromě toho je křest neplatný, pokud nebyl vytvořen záznam o členství. Platnost obřadu lze potvrdit prostřednictvím původního osvědčení, které bylo vydáno v době, kdy byl obřad vykonán. S tímto osvědčením může biskup oprávnit referenta, aby záznam o členství aktualizoval.

Pokud osvědčení nelze nalézt, může být platnost obřadu potvrzena prostřednictvím svědectví dvou osob, které byly jeho svědky. Tito dva svědkové mají splňovat následující podmínky:

• v době vykonání obřadu jim bylo 8 nebo více let;

• vykonání obřadu viděli nebo slyšeli;

• v době poskytnutí svého svědectví jsou zaznamenanými členy Církve;

• své svědectví podají písemně, přičemž uvedou buď 1) celé datum vykonání obřadu, nebo 2) rok vykonání a jméno osoby, která ho vykonala;

• toto písemné svědectví podepíší v přítomnosti člena biskupstva nebo předsednictva kůlu.

S tímto svědectvím může biskup oprávnit referenta, aby záznam o členství vytvořil nebo aktualizoval. Písemné svědectví může být poté skartováno.

Pokud osvědčení nebo svědky nelze nalézt, musí být obřad vykonán znovu.

Pokud již člen poté, co přijal neplatný obřad, přijal další obřady, musí být tyto obřady ratifikovány Prvním předsednictvem. Žádost odesílá president kůlu formou dopisu adresovaného Úřadu Prvního předsednictva.

38.2.6.2

Obřady byly přijaty v nesprávném pořadí

Obřad není platný, pokud ho člen přijal v nesprávném pořadí. Například obdarování muže není platné, pokud ho muž přijal před přijetím Melchisedechova kněžství. První předsednictvo však může takový obřad ratifikovat. Žádost odesílá president kůlu formou dopisu adresovaného Úřadu Prvního předsednictva.

38.2.6.3

Obřad byl vykonán před dosažením náležitého věku

Obřad není platný, pokud byl vykonán před dosažením náležitého věku. Například křest není platný, pokud byl vykonán předtím, než dotyčná osoba dovršila 8 let.

Pokud po obřadu, který je neplatný, nebyly vykonány žádné další obřady, má se tento obřad vykonat znovu. Pokud již byly přijaty další obřady, musí být tyto i onen neplatný obřad ratifikovány Prvním předsednictvem. Žádost odesílá president kůlu formou dopisu adresovaného Úřadu Prvního předsednictva.

38.2.6.4

Obřad byl vykonán bez náležité pravomoci

Obřad není platný, pokud ho vykonal někdo, kdo neměl náležitou kněžskou pravomoc. Například konfirmace není platná, pokud ji vykonal někdo, kdo nebyl nositelem Melchisedechova kněžství. Podobně není platná ani tehdy, pokud ten, kdo ji vykonal, obdržel Melchisedechovo kněžství v nesprávném pořadí nebo bez náležitého souhlasu (viz oddíl 38.2.6.2; viz také oddíl 32.17).

Pokud po obřadu, který je neplatný, nebyly vykonány žádné další obřady, má někdo, kdo má náležitou pravomoc, tento obřad vykonat znovu. Pokud již byly přijaty další obřady, musí být tyto i onen neplatný obřad ratifikovány Prvním předsednictvem. Žádost odesílá president kůlu formou dopisu adresovaného Úřadu Prvního předsednictva. V některých případech může První předsednictvo nařídit, aby byly obřady vykonány znovu.

38.2.7

Udělení jména a požehnání dítěti

Všeobecné informace týkající se udělení jména a požehnání dítěti jsou uvedeny v oddíle 18.6.

38.2.7.1

Děti, které jsou vážně nemocné

Pokud je novorozeně vážně nemocné, může mu nositel Melchisedechova kněžství udělit jméno a požehnání v nemocnici nebo doma. Nepotřebuje k tomu oprávnění od biskupa. Po udělení požehnání to neprodleně oznámí biskupovi, aby mohl být pro dítě vytvořen záznam o členství.

38.2.7.2

Děti s rodičem, který není členem Církve

Někdy rodiče nebo zákonní zástupci dítěte požadují, aby dítěti bylo uděleno požehnání, i když oni sami nejsou členy Církve. V takových případech si biskup před požehnáním vyžádá ústní svolení od obou rodičů nebo zákonných zástupců. Vysvětlí jim, že:

• pro dítě bude vytvořen záznam o členství;

• členové sboru je budou pravidelně kontaktovat;

• on nebo jiní sboroví vedoucí navrhnou, aby se dítě připravilo na křest, až se přiblíží věku 8 let.

38.2.8

Křest a konfirmace

Všeobecné informace týkající se křtu a konfirmace jsou uvedeny v oddílech 18.7 a 18.8.

38.2.8.1

Osoby s mentálním postižením

Osoba s mentálním postižením může být pokřtěna a konfirmována, pokud ji lze objektivně považovat za svéprávnou. Má být schopna rozumět smlouvám křtu a dodržovat je.

Biskup drží klíče ke křtu dotyčné osoby, pokud tato osoba:

• je zaznamenaným členem, kterému je 8 či více let;

• je ve věku 8 let a alespoň jeden z rodičů či zákonných zástupců je členem (viz oddíl 18.7.1.1).

Dotyčná osoba, její rodiče nebo zákonní zástupci (tam, kde to připadá v úvahu) a biskup se společně radí, aby posoudili, zda má být tato osoba pokřtěna a konfirmována.

Pokud je dotyčná osoba potenciálním obráceným, drží klíče k jejímu křtu president misie (viz oddíl 18.7.1.2). V tomto případě informují misionáři presidenta misie. Ten se společně radí s dotyčnou osobou a s jejími rodiči nebo zákonnými zástupci (tam, kde to připadá v úvahu), aby posoudili, zda má být tato osoba pokřtěna a konfirmována. Pokud biskup tuto osobu dobře zná, může president misie požádat o názor i jeho.

Ti, kteří jsou nesvéprávní, bez ohledu na věk, být pokřtěni nepotřebují (viz Nauka a smlouvy 29:46–50 a oddíl 38.2.4 v této příručce).

Informace týkající se záznamů o členství osob, které možná nejsou svéprávné, jsou uvedeny v oddíle 33.6.10.

38.2.8.2

Nezletilí

Nezletilý, tak jak je definován místními zákony, může být pokřtěn tehdy, když jsou splněny obě tyto podmínky:

1. Dá k tomu souhlas rodič (rodiče) nebo zákonný zástupce (zákonní zástupci). Ti mají rozumět nauce, které bude dítě učeno. Také mají být ochotni podporovat dítě v uzavření a dodržování smlouvy křtu. Ten, kdo provádí pohovor ke křtu a konfirmaci, požádá o to, aby byl souhlas poskytnut písemně, pokud se domnívá, že to pomůže předejít nedorozuměním. V některých oblastech je písemný souhlas vyžadován. Vedení mohou poskytnout vedoucí misie nebo území.

2. Ten, kdo pohovor provádí, dojde k závěru, že dítě rozumí smlouvě křtu. Má si být jistý, že se dítě bude snažit tuto smlouvu dodržovat tím, že bude dodržovat přikázání, včetně účasti na církevních shromážděních.

38.2.8.3

Děti, jejichž rodiče jsou rozvedeni

Dítě, jehož rodiče jsou rozvedeni, může být pokřtěno a konfirmováno pouze se souhlasem rodiče (rodičů), kterému (kterým) je soudně svěřeno do péče.

Pokud dítě užívá příjmení svého nevlastního otce, může být pokřtěno a konfirmováno s tímto jménem. To platí i v případě, že nebylo oficiálně adoptováno. Nicméně v záznamu o členství a na osvědčení o křtu a konfirmaci má být uvedeno úředně platné jméno dítěte, jak je definováno místními zákony nebo zvyklostmi.

38.2.8.4

Osoby, které jsou sezdané

Sezdaná osoba musí získat předtím, než se může dát pokřtít, souhlas svého manželského partnera.

38.2.8.5

Osoby v nemanželském soužití

Dva lidé, kteří spolu žijí, ale nejsou manželé, se musí předtím, než bude kterýkoli z nich moci být pokřtěn, zavázat, že budou žít podle zákona cudnosti. K tomu patří i uplatňování víry ku pokání, jak je to popsáno v Nauce a smlouvách 20:37. Také k tomu patří to, že spolu již žít nebudou nebo že, v případě muže a ženy, uzavřou sňatek.

38.2.8.6

Osoby, kterým bylo odňato členství v Církvi nebo se ho zřekly

Osoby, jimž bylo odňato členství v Církvi nebo které se ho zřekly, mohou být prostřednictvím křtu a konfirmace do Církve znovupřijaty. Nejsou považovány za obrácené. Misionáři s nimi neprovádějí pohovor ke křtu. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 32.16.

38.2.8.7

Situace, které vyžadují oprávnění od presidenta misie nebo od Prvního předsednictva

Oprávnění od presidenta misie se vyžaduje předtím, než může být pokřtěna osoba, která se někdy:

• dopustila závažného trestného činu (viz oddíl 38.2.8.8);

• podílela na interrupci (viz oddíl 38.6.1).

V těchto případech provádí s touto osobou pohovor president misie. Je-li to nutné, může president misie oprávnit jednoho ze svých rádců, aby pohovor provedl on. Toto oprávnění uděluje pro každý pohovor zvlášť. Rádce, který pohovor provádí, pak podává zprávu presidentovi misie, který poté může křest a konfirmaci schválit, nebo neschválit.

Souhlas Prvního předsednictva se vyžaduje předtím, než může být pokřtěna osoba, která:

• spáchala vraždu (viz oddíl 38.2.8.8);

• byla odsouzena za spáchání přečinu zahrnujícího sexuální chování (viz oddíl 38.2.8.8);

• má v současné době uložen podmíněný trest nebo je podmínečně propuštěna v souvislosti s jakýmkoli těžkým zločinem či trestným činem (který se obvykle trestá odnětím svobody na rok nebo déle) nebo v souvislosti s jakýmkoli přečinem zahrnujícím sexuální chování (viz oddíl 38.2.8.8);

• se zapojila do praktikování plurálního manželství (viz oddíl 38.2.8.9);

• prodělala přeměnu na osobu opačného pohlaví, než jaké bylo její biologické pohlaví při narození (viz oddíl 38.2.8.10).

Pokud osoba žádá o křest poprvé, provádí s ní pohovor president misie. Pokud shledá, že je dotyčná osoba způsobilá, a pokud křest doporučí, odešle prostřednictvím systému LCR žádost o schválení Prvnímu předsednictvu.

Pokud se jedná o bývalého člena, který usiluje o znovupřijetí, provádí s ním pohovor jak biskup, tak president kůlu. Řídí se pokyny uvedenými v oddíle 32.16. Pokud oba shledají, že je dotyčná osoba způsobilá, a pokud křest doporučí, odešle president kůlu prostřednictvím systému LCR žádost Prvnímu předsednictvu.

Veškeré žádosti zasílané Prvnímu předsednictvu mají obsahovat všechny náležité podrobnosti zjištěné při pohovorech.

Zodpovědnosti presidenta kůlu (nebo misie) související s odesíláním žádostí Prvnímu předsednictvu jsou uvedeny v oddíle 6.2.3.

38.2.8.8

Osoby, které byly odsouzeny za spáchání zločinu

Osoby, které byly odsouzeny za spáchání zločinu, nesmí být pokřtěny, dokud si neodpykají celý trest odnětí svobody. To platí pro obrácené i pro ty, kteří usilují o znovupřijetí.

Osoby, které byly odsouzeny za spáchání zločinu nebo jakéhokoli přečinu zahrnujícího sexuální chování, nesmí být pokřtěny a konfirmovány, dokud nevyprší doba jejich podmíněného trestu nebo podmínečného propuštění. Výjimku může udělit pouze První předsednictvo (viz oddíl 38.2.8.7). Tyto osoby jsou povzbuzovány, aby úzce spolupracovaly s místními kněžskými vedoucími. Snaží se dělat vše, co je v jejich silách, aby obdržely Spasitelovu pomoc a staly se způsobilými být pokřtěny a konfirmovány.

Misionáři na plný úvazek neučí ty, kteří jsou ve vězení nebo ve vazbě.

Osoba, která byla odsouzena za vraždu nebo za přečin zahrnující sexuální chování, nesmí být pokřtěna, ledaže k tomu udělí souhlas První předsednictvo (viz oddíl 38.2.8.7). Totéž platí pro osobu, která se ke spáchání vraždy přiznala, i když přiznání bylo sděleno v soukromí kněžskému vedoucímu. Za vraždu, tak jak se toto slovo používá v tomto kontextu, se nepovažuje interrupce ani zákroky při výkonu policejní služby nebo služby v armádě.

Pokud osoba žádá o křest poprvé, řídí se president misie pokyny uvedenými v oddíle 38.2.8.7. Pokud se jedná o bývalého člena, který usiluje o znovupřijetí, řídí se biskup a president kůlu pokyny uvedenými v témže oddíle (viz také oddíl 32.16).

38.2.8.9

Dospělí zapojení do plurálního manželství

Dospělý, který povzbuzoval k plurálnímu manželství, učil o něm nebo do něj byl zapojen, musí předtím, než může být pokřtěn a konfirmován, získat souhlas Prvního předsednictva.

Pokud osoba žádá o křest poprvé, řídí se president misie pokyny uvedenými v oddíle 38.2.8.7. Pokud se jedná o bývalého člena, který usiluje o znovupřijetí, řídí se biskup a president kůlu pokyny uvedenými v oddíle 38.2.8.7 (viz také oddíl 32.16).

Žádost má obsahovat informace o tom, jak byl dotyčný do plurálního manželství v minulosti zapojen. Rovněž má obsahovat popis jeho pokání a stávající rodinné situace.

38.2.8.10

Ti, kteří se identifikují jako transgenderové osoby

Transgenderová osoba může být pokřtěna a konfirmována, pokud neusiluje o dobrovolný lékařský nebo chirurgický zákrok za účelem přeměny na opačné pohlaví, než jaké bylo její biologické pohlaví při narození („operační změna pohlaví“).

Presidenti misií se mají poradit s předsednictvem území a přistupovat k jednotlivým situacím citlivě a s křesťanskou láskou.

Osoba, která podstoupila změnu pohlaví prostřednictvím dobrovolného lékařského nebo chirurgického zákroku, musí mít k tomu, aby mohla být pokřtěna, souhlas Prvního předsednictva. President misie může zažádat o tento souhlas tehdy, pokud s danou osobou provedl pohovor, zjistil, že je v každém jiném ohledu způsobilá, a může křest doporučit. Tato osoba nebude moci přijmout kněžství, chrámové doporučení ani některá církevní povolání. Může se však do dění v Církvi zapojovat jakkoli jinak.

Další informace jsou uvedeny v oddíle 38.6.23.

38.2.9

Vysvěcení ke kněžství

Všeobecné informace týkající se vysvěcení ke kněžství jsou uvedeny v oddíle 18.10.

38.2.9.1

Noví členové

Když je pokřtěn a konfirmován bratr, může být vysvěcen do některého úřadu v Aronově kněžství, pokud mu bude do konce daného roku alespoň 12 let. Biskup s ním krátce po konfirmaci, obvykle do týdne, provádí pohovor. Člen biskupstva předloží jeho jméno na shromáždění svátosti, aby členové sboru mohli jeho navrhovanému vysvěcení vyjádřit podporu (viz oddíl 18.10.3). Poté může dotyčný bratr být vysvěcen do příslušného úřadu:

• jáhen, jestliže do konce roku dovrší 12 nebo 13 let;

• učitel, jestliže do konce roku dovrší 14 nebo 15 let;

• kněz, jestliže do konce roku dovrší 16 nebo více let; pokud je mu 19 let nebo více, je zároveň považován za perspektivního staršího (viz oddíl 38.2.9.3).

Nový člen je způsobilý obdržet Melchisedechovo kněžství a být vysvěcen starším, když:

• je mu 18 nebo více let;

• sloužil jako kněz (nevyžaduje se žádná konkrétní délky služby);

• má dostatečné porozumění evangeliu;

• prokazuje způsobilost.

Nově pokřtění bratří se nevysvěcují v den, kdy jsou pokřtěni nebo konfirmováni. Nejprve je třeba, aby s nimi provedl pohovor biskup a vyjádřili jim podporu členové sboru.

Křest rodinných příslušníků se nemá odkládat jen proto, aby otec mohl obdržet kněžství a vykonat křty sám.

38.2.9.2

Mladí muži, jejichž rodiče jsou rozvedeni

Mladý muž, jehož rodiče jsou rozvedeni, může být vysvěcen do úřadů v Aronově kněžství pouze se svolením rodiče (rodičů), kterému (jimž) je soudně svěřen do péče.

Pokud mladý muž užívá příjmení svého nevlastního otce, může být vysvěcen s tímto jménem. To platí i v případě, že nebyl oficiálně adoptován. Nicméně na osvědčení o vysvěcení má být uvedeno úředně platné jméno mladého muže, jak je definováno místními zákony nebo zvyklostmi.

38.2.9.3

Perspektivní starší

Perspektivní starší je mužský člen Církve ve věku 19 a více let, který není nositelem Melchisedechova kněžství. Ženatí bratří, kterým je méně než 19 let a kteří nejsou nositeli Melchisedechova kněžství, jsou také perspektivní starší.

Pod vedením biskupa pracuje úzce s perspektivními staršími předsednictvo kvora starších, aby jim pomohlo připravit se na přijetí Melchisedechova kněžství. Pokud perspektivní starší není knězem, má jím být vysvěcen hned, jakmile toho bude hoden. Není třeba, aby byl nejprve vysvěcen jáhnem či učitelem. Starším může být vysvěcen, jakmile dosáhne dostatečného porozumění evangeliu a prokáže svou způsobilost. Toto rozhodnutí činí biskup a president kůlu poté, co s dotyčným bratrem provedou pohovor (viz oddíl 31.2.6).

Další informace týkající se pomáhání perspektivním starším připravit se na přijetí Melchisedechova kněžství jsou uvedeny v oddíle 8.4.

38.2.9.4

Bratří, kteří v posledním roce změnili sbor

Někdy bratr, který žije ve sboru méně než jeden rok, potřebuje nebo si přeje být vysvěcen do některého úřadu v Melchisedechově kněžství. V takové situaci biskup nebo pověřený rádce kontaktuje předchozího biskupa, aby se dotázal, zda je nutné zvážit nějaké záležitosti týkající se způsobilosti. Pokud rádce zjistí, že u dotyčného člena existují důvěrné informace, konverzaci ukončí. Informaci předá svému biskupovi, aby ten mohl kontaktovat biskupa předchozího sboru, do nějž člen patřil, dříve než s ním provede pohovor.

38.2.9.5

Bratří ve sborech mladých svobodných dospělých a ve sborech svobodných dospělých

Způsobilí muži ve věku 18 a více let ve sborech mladých svobodných dospělých a ve sborech svobodných dospělých mají být vysvěceni staršími. Ti, kteří staršími vysvěceni nejsou, jsou součástí kvora starších jakožto perspektivní starší.

38.2.9.6

Příslušníci armády ve válečných zónách nebo v izolovaných oblastech

Příslušník armády obvykle absolvuje pohovor a je vysvěcen ve sboru, ve kterém má svůj záznam o členství. Nicméně pokud je příslušník armády na delší dobu na moři nebo je nasazen do válečné zóny nebo se nachází v izolované oblasti, nelze to vždy uskutečnit. V takovýchto případech se příslušník armády setkává s vedoucím své skupiny pro členy sloužící v armádě. Pokud vedoucí skupiny dospěje k názoru, že dotyčný příslušník armády je připraven, aby mohl být vysvěcen, předá písemné doporučení předsedajícímu vedoucímu církevní jednotky, která na zmíněnou skupinu pro členy sloužící v armádě dohlíží. (Pokud taková církevní jednotka neexistuje, předává doporučení předsednictvu území.) Onen vedoucí kontaktuje biskupa domovského sboru dotyčného příslušníka armády, aby potvrdil jeho způsobilost.

Pokud jde o vysvěcení do úřadů v Aronově kněžství, může předsedající vedoucí oprávnit vedoucího skupiny nebo kaplana z řad Svatých posledních dnů, aby s dotyčným provedl pohovor a na vysvěcení dohlédl. Pokud jde o vysvěcení do úřadu staršího, může president kůlu, president misie nebo předsednictvo území oprávnit kaplana z řad Svatých posledních dnů, aby s dotyčným provedl pohovor a na vysvěcení dohlédl. Veškerým vysvěcením má být vyjádřena podpora nebo mají být ratifikována tak, jak je to vysvětleno v oddíle 18.10.3.

38.2.9.7

Bratří s mentálním postižením

V případě mužského člena Církve s mentálním postižením se jeho rodiče (připadá-li to v úvahu) radí s biskupem, zda má kněžství obdržet. Radí se o jeho přáních a o tom, zda má základní porozumění kněžství a svým zodpovědnostem.

Nositelům kněžství s takovýmto postižením má být poskytována pomoc, aby mohli plnit kněžské povinnosti do té míry, do jaké je to možné.

38.2.9.8

Bratří, kteří byli znovupřijati křtem a konfirmací

Když je muž, který nebyl dříve obdarován, křtem a konfirmací znovupřijat do Církve, může být vysvěcen bezprostředně poté. Je vysvěcen do téhož kněžského úřadu, jehož nositelem byl v době, kdy mu bylo členství odňato nebo kdy se ho zřekl.

Pokud byl muž dříve obdarován, do kněžského úřadu se nevysvěcuje. Místo toho je mu jeho předchozí úřad obnoven prostřednictvím obřadu obnovení požehnání.

Další informace a pokyny jsou uvedeny v oddíle 32.17.

38.2.9.9

Ti, kteří se identifikují jako transgenderové osoby

Člen, který podstoupil dobrovolný lékařský nebo chirurgický zákrok za účelem přeměny na opačné pohlaví, než jaké bylo jeho biologické pohlaví při narození („operační změna pohlaví“), nesmí kněžství obdržet ani používat. Obdržet ani používat kněžství nesmí ani člen, který prošel sociální přeměnou na osobu pohlaví opačného k biologickému pohlaví, s nímž se narodil.

Presidenti kůlů se mají poradit s předsednictvem území a přistupovat k jednotlivým situacím citlivě a s křesťanskou láskou.

Způsobilý mužský člen Církve, který neusiluje o lékařskou, chirurgickou ani sociální přeměnu svého biologického pohlaví, s nímž se narodil, smí kněžství obdržet a používat.

Další informace jsou uvedeny v oddíle 38.6.23.

38.2.10

Patriarchální požehnání

Všeobecné informace týkající se patriarchálních požehnání jsou uvedeny v následujících materiálech:

• oddíl 18.17 této příručky,

• Informace a doporučení pro patriarchy,

• školení Worldwide Leadership Training Meeting: The Patriarch.

38.2.10.1

Členové s mentálním postižením

V případě člena s mentálním postižením se jeho rodiče nebo zákonní zástupci (připadá-li to v úvahu) radí s biskupem, zda má patriarchální požehnání obdržet. Zvažují přání tohoto člena a to, zda má základní schopnost tomuto požehnání porozumět. Pokud tomu tak je, může člen biskupstva vydat doporučení k patriarchálnímu požehnání. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 18.17.

38.2.10.2

Misionáři

Pro misionáře může být patriarchální požehnání zdrojem duchovní síly. Je-li to možné, má člen obdržet patriarchální požehnání před zahájením misionářské služby. Pokud to možné není, může člen patriarchální požehnání obdržet během své misie. Pohovor s misionářem provádí a doporučení k patriarchálnímu požehnání připravuje president misie. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 18.17.

Misionář v misionářském výcvikovém středisku (MTC), může obdržet patriarchální požehnání pouze v případě, že platí všechny z těchto podmínek:

• Misionář pochází z oblasti, ve které není žádný patriarcha, který by mohl udělit požehnání v rodném jazyce tohoto misionáře.

• Misionář bude sloužit v oblasti, ve které není žádný patriarcha, který by mohl udělit požehnání v rodném jazyce tohoto misionáře.

• Patriarcha nedaleko MTC je schopen udělit požehnání v rodném jazyce misionáře.

38.2.10.3

Členové vstupující do armády

Pro člena sloužícího v armádě může být patriarchální požehnání zdrojem duchovní síly. Je-li to možné, má způsobilý člen obdržet patriarchální požehnání před nástupem do aktivní služby.

Pokud to možné není, bude člen možná moci patriarchální požehnání obdržet na své stálé základně. Člen tamějšího biskupstva provede se členem pohovor a připraví doporučení k patriarchálnímu požehnání. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 18.17.

Pokud president kůlu potřebuje další informace, může se obrátit na Úřad Kvora Dvanácti apoštolů na e-mailové adrese [e-mail].

38.2.10.4

Členové, kteří žijí mimo patriarchův kůl

Člen obvykle dostává patriarchální požehnání od patriarchy ve svém kůlu. Může však požehnání obdržet i od patriarchy v jiném kůlu, pokud:

• je přímým potomkem patriarchy (dítětem, vnoučetem nebo pravnoučetem), ať již pokrevním, nebo adoptovaným;

• žije v kůlu, který nemá aktivně sloužícího patriarchu;

• žije v okrsku;

• nehovoří stejným jazykem jako patriarcha kůlu, zatímco patriarcha v některém nedalekém kůlu jazykem člena hovoří.

V každém z těchto případů provádí se členem pohovor člen biskupstva nebo president odbočky, jak je to popsáno v oddíle 18.17. Doporučení musí prostřednictvím Systému pro patriarchální požehnání schválit člen předsednictva kůlu dotyčného patriarchy a člen předsednictva kůlu nebo misie příjemce.

38.2.10.5

Překlad patriarchálních požehnání

Inspiraci a význam patriarchálního požehnání je obtížné vyjádřit v přeloženém textu. Z tohoto důvodu mají členové dostávat požehnání v jazyce, kterému rozumějí nejlépe. Církev nezajišťuje písemné překlady patriarchálních požehnání.

Členové nejsou povzbuzováni k tomu, aby patriarchální požehnání překládali. Někdy však člen potřebuje, aby požehnání bylo přeloženo do jazyka, kterému rozumí. Člen si může najít důvěryhodného a způsobilého člena Církve, který může překlad provést. Člen si má vybrat zkušeného překladatele, který rozumí duchovní povaze a důvěrnosti požehnání. Přeložené kopie požehnání nejsou archivovány v církevním ústředí.

President kůlu může zažádat o přepis patriarchálního požehnání do Braillova písma. Obrací se na Úřad Kvora Dvanácti apoštolů na adrese [e-mail].

38.2.10.6

Tlumočení patriarchálních požehnání do znakové řeči

Pokud je člen neslyšící nebo nedoslýchavý, může být jeho patriarchální požehnání tlumočeno do znakové řeči. Tlumočníka si člen najde sám. Nejlepší je, když se jedná o důvěryhodného a způsobilého člena Církve, který rozumí naukovému významu patriarchálních požehnání. Pokud však není možné najít člena Církve, může tlumočení zajistit jiná osoba, která je toho schopna.

38.2.10.7

Druhá patriarchální požehnání

Ve velmi výjimečných případech může způsobilý člen zažádat o druhé patriarchální požehnání. Toto se však nedoporučuje a žádosti nemusí být vyhověno. Má-li člen pro takovou žádost důležitý důvod, promluví si o tom s biskupem. Pokud biskup dospěje k názoru, že je druhé požehnání nezbytné, připraví doporučení k patriarchálnímu požehnání. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 18.17.

Poté se členem provede pohovor president kůlu a pročte si s ním původní požehnání. Pokud i on dospěje k názoru, že druhé požehnání je nezbytné, požádá o souhlas Úřad Kvora Dvanácti apoštolů na adrese [e-mail].

President kůlu informuje o rozhodnutí Úřadu Kvora Dvanácti apoštolů příjemce i patriarchu. Je-li žádost schválena, schválí president kůlu dané doporučení v Systému pro patriarchální požehnání. President kůlu řekne příjemci, že druhé požehnání nahradí původní požehnání. Patriarcha poté může udělit druhé patriarchální požehnání.

38.3

Občanský sňatek

Církevní vedoucí povzbuzují členy, aby byli způsobilí uzavřít chrámový sňatek a byli oddáni a zpečetěni v chrámu. Povolují-li to místní zákony, mohou církevní vedoucí vykonávat občanské sňatky například za těchto okolností:

• pár plánuje uzavřít sňatek v chrámu, ale chrámové sňatky nejsou právně uznávány;

• pár uzavře sňatek v chrámu, ale občanský sňatek napomůže tomu, aby se rodiče nebo nejbližší členové rodiny cítili být součástí svatby;

• přístup do chrámu není po delší dobu možný;

• pár neplánuje uzavřít sňatek v chrámu.

Občanský sňatek je platný po dobu života manželského páru. Jeho platnost po tomto smrtelném životě nepřetrvává.

Občanský sňatek se má vykonat v souladu se zákony platnými v místě, kde se koná.

Občanské sňatky a s tím související náboženské obřady se nemají vykonávat během sabatu. Ani se nemají konat v neobvyklou denní či noční dobu.

Má-li biskup ohledně občanského sňatku otázky, které nejsou zodpovězeny v tomto oddíle, radí se s presidentem kůlu. President kůlu se může s otázkami obrátit na Úřad Prvního předsednictva.

38.3.1

Kdo může vykonávat občanské sňatky

Umožňují-li to místní zákony, mohou obřad občanského sňatku vykonávat tito v současné době sloužící církevní úředníci:

• president misie,

• president kůlu,

• president okrsku,

• biskup,

• president odbočky.

Tito úředníci smí vykonávat pouze občanské sňatky mezi mužem a ženou. Zároveň musí platit všechny tyto podmínky:

• Nevěsta nebo ženich je členem Církve nebo má stanoveno datum křtu.

• Záznam o členství nevěsty, nebo ženicha je nebo po křtu bude v církevní jednotce, které dotyčný úředník předsedá.

• Církevní úředník je ze zákona oprávněn vykonávat občanské sňatky v právním systému platném tam, kde se bude sňatek uzavírat.

Kaplani z řad Svatých posledních dnů v aktivní službě v armádě mohou vykonávat občanské sňatky bez předchozího souhlasu.

Kaplani, kteří jsou přiděleni do jednotek národní gardy nebo rezervních složek ozbrojených sil, musí před vykonáním občanského sňatku obdržet souhlas od církevního Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb. Viz kontaktní údaje v oddíle 38.9.10.

Nevojenští kaplani, kteří slouží v následujících organizacích, musí před vykonáním občanského sňatku obdržet souhlas od církevního Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb:

• nemocnice,

• hospicové organizace,

• střediska asistovaného bydlení,

• věznice,

• pohraniční stráž,

• policejní nebo hasičské sbory.

Kaplani ve výslužbě nejsou oprávněni vykonávat občanské sňatky v roli kaplana.

Ti, kteří vykonávají sňatky, zatímco jednají ve svém povolání jako církevní vedoucí nebo kaplani, mají uplatňovat pokyny uvedené v tomto oddíle. Dodržují rovněž veškeré požadavky stanovené zákonem.

Kaplani z řad Svatých posledních dnů nejsou považováni za předsedající církevní úředníky, pokud neslouží jako president kůlu, biskup nebo president odbočky. Když kaplan, který není předsedajícím úředníkem Církve, vykonává občanský sňatek, jedná jako zmocněnec státu nebo občanské organizace, ve které tento muž či tato žena slouží. Text obřadu občanského sňatku je tudíž pro tyto kaplany mírně pozměněn, jak je to uvedeno v oddíle 38.3.6.

Kaplani z řad Svatých posledních dnů smí vykonávat pouze občanské sňatky mezi mužem a ženou.

Církevní úředníci a kaplani, kteří vykonají občanské sňatky pro členy Církve, mají poskytnout potřebné informace o sňatku referentovi sboru nebo odbočky. Referent aktualizuje záznamy o členství.

Církevní úředník nebo kaplan, který vykonává občanský sňatek v rámci svého církevního povolání, nesmí přijímat žádné poplatky.

38.3.2

Občanský sňatek členů z jiných jednotek

Církevní úředník nesmí vykonat sňatek členů Církve, pokud se záznamy o členství nevěsty ani ženicha nenacházejí v církevní jednotce, které tento úředník předsedá (viz oddíl 38.3.1). Výjimka platí pro kaplany z řad Svatých posledních dnů a pro církevní úředníky, kteří jsou státními úředníky.

38.3.3

Občanský sňatek pro ty, kteří nejsou členy Církve

Církevní úředník nesmí vykonat sňatek, pokud nevěsta ani ženich nejsou členy Církve, ledaže jeden nebo oba mají stanoveno datum křtu. Výjimka platí pro kaplany z řad Svatých posledních dnů a pro církevní úředníky, kteří jsou státními úředníky.

38.3.4

Občanské sňatky vykonávané v církevních budovách

Svatební obřad se může konat v církevní budově, pokud nenaruší harmonogram pravidelných církevních činností. Svatby se nemají konat během sabatu ani v pondělí večer. Svatby konající se v církevních budovách mají být jednoduché a důstojné. Hudba má být posvátná, uctivá a radostná.

Sňatky lze vykonávat v kapli, v kulturním sále nebo v jiné vhodné místnosti. Sňatky se mají řídit pokyny pro řádné užívání sborového domu (viz oddíly 35.5.8 a 35.5.15).

Církev nedovoluje, aby se její sborové domy a nemovitosti používaly k jakýmkoli účelům souvisejícím se sňatky osob stejného pohlaví nebo s polygamními, nezákonnými či jinými sňatky, které nejsou v souladu s církevní naukou či pravidly.

Ve vzácných případech může biskup povolit využití církevní budovy pro sňatek, který vykoná někdo, kdo není církevním úředníkem, nebo pro ty, kteří nejsou členy Církve. Nejprve se poradí s presidentem kůlu. Poradí se také s osobou, která bude obřad vykonávat, aby se ujistil, že rozumí pokynům uvedeným v tomto oddíle. Sňatku se účastní člen rady kůlu nebo sboru, aby dohlédl na řádné užívání budovy a na péči o ni.

Biskup může povolit streamovaný přenos svatby, která se koná v církevní budově (viz oddíl 29.7).

38.3.5

Občanské sňatky, které musí být vykonány státním úředníkem nebo na veřejném místě

V některých oblastech zákony vyžadují, aby obřad sňatku vykonal státní úředník. V dalších je požadováno, aby byl obřad vykonán ve veřejné budově nebo na jiném veřejném místě. V takovýchto případech může oprávněný kněžský úředník vést po občanském sňatku krátké náboženské shromáždění. Na tomto setkání udělí manželskému páru rady a pokyny.

38.3.6

Obřad občanského sňatku

Sňatek je posvátný akt a má se k němu přistupovat s náležitou úctou a důstojností. Sňatky členů Církve vykonávané mimo chrám mají odrážet ducha oddanosti a radosti.

Není-li uvedeno jinak, vztahují se informace v tomto oddíle na kaplany z řad Svatých posledních dnů i na církevní úředníky.

Před vykonáním obřadu občanského sňatku může církevní úředník pronést ke snoubencům několik rad a pokynů ohledně posvátné povahy manželských slibů. Podle nabádání Ducha může přidat i další rady.

Při vykonávání občanského sňatku osloví církevní úředník snoubence a řekne: „Uchopte prosím jeden druhého za pravou ruku.“ Poté řekne: „[Celé jméno ženicha] a [celé jméno nevěsty], uchopili jste jeden druhého za pravou ruku na znamení slibu, který nyní učiníte v přítomnosti Boha a těchto svědků.“ (Snoubenci si mohou tyto svědky v předstihu vybrat nebo navrhnout.)

Úředník poté osloví ženicha a táže se: „[Celé jméno ženicha], přijímáte [celé jméno nevěsty] jako svou zákonně oddanou manželku a ze své svobodné vůle a volby slavnostně slibujete jako její společník a zákonně oddaný manžel, že budete lnout k ní a k nikomu jinému; že budete zachovávat všechny zákony, zodpovědnosti a závazky přináležející ke svatému stavu manželství; a že ji budete milovat, ctít a opatrovat, dokud budete oba žít?“

Ženich odpoví: „Ano.“

Úředník poté osloví nevěstu a táže se: „[Celé jméno nevěsty], přijímáte [celé jméno ženicha] jako svého zákonně oddaného manžela a ze své svobodné vůle a volby slavnostně slibujete jako jeho společnice a zákonně oddaná manželka, že budete lnout k němu a k nikomu jinému; že budete zachovávat všechny zákony, zodpovědnosti a závazky přináležející ke svatému stavu manželství; a že ho budete milovat, ctít a opatrovat, dokud budete oba žít?“

Nevěsta odpoví: „Ano.“

Církevní úředník poté osloví oba snoubence a řekne: „Mocí zákonné pravomoci udělené mi jako staršímu Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů prohlašuji vás, [jméno ženicha] a [jméno nevěsty], manželem a manželkou právoplatně a zákonně oddanými na dobu vašeho smrtelného života.“

(Pozměněný text pro kaplana, který neslouží jako předsedající úředník Církve: „Mocí zákonné pravomoci udělené mi jako kaplanovi ve [složce vojenské nebo civilní organizace] prohlašuji vás, [jméno ženicha] a [jméno nevěsty], manželem a manželkou právoplatně a zákonně oddanými na dobu vašeho smrtelného života.“)

„Kéž Bůh žehná vašemu spojení radostí z vašeho potomstva a dlouhým šťastným společným životem a kéž vám žehná, abyste uchovávali v posvátnosti sliby, které jste učinili. Tato požehnání na vás vkládám ve jménu Pána Ježíše Krista, amen.“

Výzva k prvnímu manželskému políbení není povinná a vychází z kulturních zvyklostí.

38.4

Pravidla týkající se pečetění

Při přijímání chrámových obřadů uzavírají členové Církve posvátné smlouvy s Bohem. Chrámové pečeticí obřady spojují rodiny na věčnost, pokud členové usilují o to, aby ctili smlouvy, které při přijímání obřadu uzavírají. K pečeticím obřadům patří:

• pečetění manžela a manželky,

• pečetění dětí k rodičům.

Ti, kteří své smlouvy dodržují, si uchovají osobní požehnání, která z pečetění pramení. To platí i v případě, že jejich manželský partner své smlouvy porušil nebo manželství opustil.

Věrným dětem, které jsou připečetěny k rodičům nebo narozeny ve smlouvě, náleží požehnání uchovat si rodinné vztahy ke svým předkům po celou věčnost. To platí i v případě, kdy rodiče zruší zpečetění svého manželství, je jim odňato členství v Církvi nebo se svého členství zřeknou.

Členové, kteří si dělají starosti ohledně věčné podstaty pečeticího obřadu a s ním souvisejících rodinných a manželských vztahů, jsou povzbuzováni, aby důvěřovali Pánu a usilovali o Jeho útěchu.

Mají-li členové otázky ohledně pravidel týkajících se pečetění, které nejsou zodpovězeny v tomto oddíle, mají se poradit se svým biskupem. Má-li biskup nějaké otázky, obrátí se na presidenta kůlu. Mají-ji otázky presidenti kůlů, mohou se obrátit na předsednictvo chrámu ve svém chrámovém okrsku, na předsednictvo území nebo na Úřad Prvního předsednictva.

38.4.1

Pečetění muže a ženy

Co je potřeba	Oddíl
Co je potřeba Uzavřel(a) jsem občanský sňatek a chci být připečetěn(a) ke své manželce (svému manželovi).	Oddíl 38.4.1.1
Co je potřeba Rozvedl(a) jsem se s bývalou manželkou (bývalým manželem) a chci být připečetěn(a) ke své současné manželce (svému současnému manželovi).	Oddíl 38.4.1.2
Co je potřeba Moje manželka, se kterou jsem byl zpečetěn, zemřela. (Můj manžel, se kterým jsem byla zpečetěna, zemřel.) Ke komu mohu být nyní připečetěn(a)?	Oddíl 38.4.1.3
Co je potřeba Potřebuji požádat o zrušení pečetění nebo o povolení pečetění.	Oddíl 38.4.1.4
Co je potřeba Potřebuji, aby mi bylo zrušeno omezení týkající se chrámového pečetění.	Oddíl 38.4.1.5
Co je potřeba S manželkou (manželem) jsme byli oddáni v chrámu pouze na čas. Můžeme být k sobě připečetěni?	Oddíl 38.4.1.6
Co je potřeba Ke komu mohou být připečetěni moji zesnulí rodinní příslušníci?	Oddíl 38.4.1.7
Co je potřeba Jaký vliv bude mít na mé zpečetění rozvod?	Oddíl 38.4.1.8
Co je potřeba Jaké důsledky má zrušení pečetění?	Oddíl 38.4.1.9
Co je potřeba Jaký vliv bude mít to, když se zřeknu členství v Církvi nebo když mi bude členství odňato, na moje zpečetění?	Oddíl 38.4.1.10

38.4.1.1

Pečetění žijících členů po občanském sňatku

Muž a žena, kteří uzavřeli občanský sňatek, mohou být zpečetěni v chrámu, jakmile to okolnosti dovolí, jsou-li splněny následující podmínky:

• Oba jsou členy Církve alespoň jeden rok (viz oddíly 27.3.1 a 27.2.1).

• Jsou připravení a způsobilí.

Kněžští vedoucí se v případě, kdy vydávají chrámové doporučení manželskému páru, který má být zpečetěn, ujistí, že jeho občanský sňatek je právoplatný. Viz oddíly 26.3 a 27.3.

38.4.1.2

Pečetění žijících členů po rozvodu

Ženy. Žijící žena může být najednou připečetěna pouze k jednomu manželovi. Pokud byla s manželem zpečetěna a později se rozvedli, musí nejprve získat zrušení tohoto pečetění, než bude moci být během svého života připečetěna k jinému muži (viz oddíl 38.4.1.4).

Žijící žena, která není v současné době vdaná ani připečetěná k jinému muži, může být připečetěna ke svému zesnulému manželovi, se kterým se za jeho života rozvedla. Nejprve musí získat podepsaný souhlas od vdovy po svém bývalém manželovi (je-li nějaká).

Informace týkající se vykonání obřadů za zesnulého manžela jsou uvedeny v kapitole 28.

Muži. Pokud byli muž a žena zpečetěni a později se rozvedli, musí muž nejprve získat povolení pečetění, než bude moci být připečetěn k jiné ženě (viz oddíl 38.4.1.4). Povolení pečetění je nezbytné i v těchto případech: 1) dřívější pečetění bylo zrušeno nebo 2) bývalá manželka již zemřela.

Povolení pečetění je potřeba pouze v případě, kdy je muž rozvedený se ženou, která k němu byla připečetěna naposled. Pokud například nějaký muž získal povolení pečetění, aby mohl být po rozvodu připečetěn ke své druhé manželce, a jeho druhá manželka zemře, nebude tento muž potřebovat další povolení pečetění, aby se mohl dát znovu zpečetit.

Žijící muž může být připečetěn ke své zesnulé manželce, se kterou se za jejího života rozvedl. Nejprve musí získat podepsaný souhlas od vdovce po své bývalé manželce (je-li nějaký). Také musí obdržet písemný souhlas od své současné manželky, pokud je ženatý.

Informace týkající se vykonání obřadů za zesnulou manželku jsou uvedeny v kapitole 28.

38.4.1.3

Pečetění žijících členů po úmrtí manželského partnera

Ženy. Pokud jsou manžel a manželka zpečetěni a manžel zemře, nesmí být žena připečetěna k jinému muži, pokud neobdrží zrušení prvního pečetění (viz oddíl 38.4.1.4).

Žijící žena, která není v současné době vdaná ani připečetěná k jinému muži, může být připečetěna k zesnulému manželovi. Pokud manželství skončilo rozvodem, viz oddíl 38.4.1.2.

Žijící žena, která je v současné době vdaná, nesmí být připečetěna ke svému zesnulému manželovi bez souhlasu Prvního předsednictva.

Informace týkající se vykonání obřadů za zesnulého manžela jsou uvedeny v kapitole 28.

Muži. Pokud jsou manžel a manželka zpečetěni a manželka zemře, může být muž připečetěn k další ženě, pokud již není připečetěna k jinému muži. Za těchto okolností muž nepotřebuje od Prvního předsednictva povolení pečetění, ledaže se se svou předchozí manželkou před jejím úmrtím rozvedl (viz oddíl 38.4.1.2).

Žijící muž může být připečetěn k zesnulé manželce. Pokud manželství skončilo rozvodem, viz oddíl 38.4.1.2. Muž musí předtím, než se dá připečetit k zesnulé manželce, obdržet písemný souhlas od své současné manželky, pokud je ženatý.

Informace týkající se vykonání obřadů za zesnulou manželku jsou uvedeny v kapitole 28.

38.4.1.4

Žádost o zrušení pečetění nebo o povolení pečetění

Informace týkající se pečetění žijících členů po rozvodu jsou uvedeny v oddíle 38.4.1.2. Informace týkající se pečetění žijících členů po úmrtí manželského partnera jsou uvedeny v oddíle 38.4.1.3.

Členové obou pohlaví mohou požádat o zrušení pečetění, i když se nechystají být připečetěni k jinému manželskému partnerovi. Mužský člen Církve musí obdržet povolení pečetění, aby mohl být po rozvodu připečetěn k jiné ženě.

Postup podání žádosti o zrušení pečetění nebo o povolení pečetění je popsán níže.

1. Člen(ka) si o žádosti promluví se svým biskupem.

2. Biskup se ujistí, že:

   1. Rozvod je ukončený.

   2. Člen(ka) plní veškeré zákonem stanovené požadavky spojené s rozvodem ohledně zaopatření dětí a manželky (manžela).

3. Pokud biskup doporučí, aby zrušení pečetění nebo povolení pečetění bylo schváleno, pak:

   1. Vyplní za dotyčného člena (dotyčnou členku) Žádost k Prvnímu předsednictvu prostřednictvím systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR). Vedoucí, kteří nemají přístup k systému LCR, místo toho použijí tištěný formulář Žádost k Prvnímu předsednictvu. Tento formulář je k dispozici v Oddělení důvěrných záznamů v církevním ústředí.

   2. Žádost odešle presidentovi kůlu.

4. President kůlu se s dotyčným členem (dotyčnou členkou) setká. President kůlu ověří, že:

   1. Rozvod je ukončený.

   2. Člen(ka) plní veškeré zákonem stanovené požadavky spojené s rozvodem ohledně zaopatření dětí a manželky (manžela).

5. Pokud president kůlu doporučí, aby zrušení pečetění nebo povolení pečetění bylo schváleno, odešle žádost do církevního ústředí prostřednictvím systému LCR. Zodpovědnosti presidenta kůlu související s odesíláním žádostí Prvnímu předsednictvu jsou uvedeny v oddíle 6.2.3.

6. Je-li žádost schválena, První předsednictvo vystaví dopis sdělující, že zrušení pečetění nebo povolení pečetění bylo schváleno.

7. Po obdržení dopisu si může člen(ka) domluvit konkrétní termín chrámového pečetění. Dopis předloží v chrámu.

Viz oddíl 38.4.1.9.

38.4.1.5

Zrušení omezení týkajícího se chrámového pečetění

Osoba, která se dopustí cizoložství, zatímco je sezdaná s manželským partnerem, k němuž je připečetěna, nesmí být připečetěna k tomu partnerovi, se kterým se cizoložství dopustila, bez souhlasu Prvního předsednictva.

Manželský pár může požádat o souhlas poté, co bude sezdán po dobu nejméně pěti let. Postup podání žádosti o zrušení omezení týkajícího se chrámového pečetění je popsán níže.

1. Manželský pár se setká se svým biskupem a presidentem kůlu.

2. Pokud tito vedoucí dospějí k názoru, že by omezení mělo být zrušeno, napíší dopisy se svým doporučením Prvnímu předsednictvu. Jejich dopisy mají popisovat chrámovou způsobilost žadatelů a stabilitu jejich manželství po dobu nejméně pěti let. Zodpovědnosti presidenta kůlu související s odesíláním žádostí Prvnímu předsednictvu jsou uvedeny v oddíle 6.2.3.

3. Dopis s žádostí k Prvnímu předsednictvu napíše rovněž dotyčný manželský pár.

4. President kůlu všechny tyto dopisy odešle Prvnímu předsednictvu. Žádost může odeslat společně s žádostí o zrušení pečetění nebo o povolení pečetění (viz oddíl 38.4.1.4).

5. Je-li žádost schválena, První předsednictvo vystaví dopis sdělující, že omezení týkající se pečetění bylo zrušeno.

6. Po obdržení dopisu si může manželský pár domluvit konkrétní termín pečetění. Dopis předloží v chrámu.

38.4.1.6

Pečetění po chrámovém sňatku pouze na čas

Manželské páry, které byly oddány v chrámu pouze na čas, obvykle později nejsou pečetěny. Aby k takovému pečetění mohlo dojít, musí žena nejprve od Prvního předsednictva získat zrušení svého předešlého pečetění. Pokud biskup i president kůlu dospějí k názoru, že je zrušení pečetění ospravedlnitelné, odesílá president kůlu formulář Žádost k Prvnímu předsednictvu prostřednictvím systému LCR. Zodpovědnosti presidenta kůlu související s odesíláním žádostí Prvnímu předsednictvu jsou uvedeny v oddíle 6.2.3.

Sňatky pouze na čas se v chrámu již neuzavírají (viz oddíl 27.3.3).

38.4.1.7

Pečetění zesnulých osob

Tento oddíl se týká pečetění zesnulých osob k manželskému partnerovi, který rovněž zemřel. Pokud jeden z manželských partnerů dosud žije, viz oddíl 38.4.1.3.

Zesnulé ženy. Zesnulá žena může být připečetěna ke všem mužům, s nimiž byla za svého života právoplatně sezdána. Následující tabulka ukazuje, kdy může k těmto pečetěním dojít.

Dotyčná nebyla za svého života připečetěna k žádnému manželovi	Může být připečetěna ke všem žijícím nebo zesnulým mužům, s nimiž byla za svého života sezdána. Pokud dotyčný muž žije, musí jeho manželka (je-li ženatý) poskytnout s tímto pečetěním písemný souhlas. Pokud dotyčný muž zemřel, musí poskytnout s tímto pečetěním písemný souhlas jeho vdova (je-li nějaká).
Dotyčná byla za svého života připečetěna k manželovi	Než bude moci být připečetěna k dalším mužům, s nimiž byla sezdána, musí být všichni její manželé zesnulí. To zahrnuje i dřívější manžele, s nimiž se mohla rozvést. Každá vdova po dotyčných mužích (je-li nějaká) musí s pečetěním poskytnout písemný souhlas.

Zesnulí muži. Zesnulý muž může být připečetěn ke všem ženám, s nimiž byl za svého života právoplatně sezdán, pokud 1) jsou zesnulé nebo 2) žijí a nejsou připečetěny k jinému muži.

Než může být zesnulý muž připečetěn k zesnulé ženě, s níž byl za svého života sezdán, musí vdovec po této ženě (je-li nějaký) poskytnout s pečetěním písemný souhlas.

Zesnulé manželské páry, které se rozvedly. Zesnulé manželské páry, které se rozvedly, mohou být zpečetěny v zastoupení, aby k nim mohly být připečetěny jejich děti. Informace týkající se případů, kdy buď manželovi, nebo manželce bylo předtím, než zemřeli, odňato členství v Církvi nebo se ho zřekli a nebyli znovu pokřtěni, jsou uvedeny v oddíle 28.3.5.

Před pečetěním zesnulého manželského páru, který během svého života obdržel zrušení svého pečetění, je vyžadován souhlas Prvního předsednictva.

38.4.1.8

Následky rozvodu

Pokud byl manželský pár zpečetěn a později se rozvedl, požehnání tohoto pečetění zůstávají v platnosti pro jednotlivce, kteří jsou způsobilí, ledaže je pečetění zrušeno (viz oddíly 38.4.1.4 a 38.4.1.9). Člen, který zůstává věrný chrámovým smlouvám, obdrží každé požehnání slíbené v chrámu, i když jeho manželský partner porušil své smlouvy nebo manželství opustil.

Informace týkající se dětí narozených po rozvodu jsou uvedeny v oddíle 38.4.2.1.

38.4.1.9

Následky zrušení pečetění

Jakmile je zrušení pečetění schváleno Prvním předsednictvem, pozbývají požehnání související s daným pečetěním platnosti. Kněžští vedoucí poskytují členům, kteří usilují o zrušení pečetění, rady a pokyny, aby jim pomohli těmto zásadám porozumět. Vedoucí mají v těchto rozhodnutích ctít svobodu jednání členů.

Děti narozené ženě poté, co bylo zrušeno její pečetění k bývalému manželovi, nejsou narozeny ve smlouvě, ledaže dotyčná žena byla připečetěna k jinému muži.

38.4.1.10

Následky zřeknutí se nebo odnětí členství v Církvi

Pokud se jeden z manželských partnerů poté, co byl pár zpečetěn v chrámu, zřekne členství v Církvi nebo mu je členství odňato, jsou mu odňata i chrámová požehnání. Osobní požehnání plynoucí z tohoto pečeticího obřadu však zůstávají v platnosti pro manželského partnera a děti dotyčné osoby, zůstanou-li nadále věrnými.

Děti narozené manželskému páru poté, co se jeden z manželských partnerů nebo oba zřekli svého členství nebo jim bylo členství v Církvi odňato, nejsou narozeny ve smlouvě. Viz oddíl 38.4.2.8.

38.4.2

Pečetění dětí k rodičům

38.4.2.1

Děti narozené ve smlouvě

Děti narozené poté, co byla jejich matka připečetěna v chrámu k manželovi, jsou narozeny ve smlouvě onoho pečetění. Nepotřebují přijmout obřad připečetění k rodičům.

Někdy se stane, že žena, která byla připečetěna k muži, má později děti s jiným mužem. V takovém případě jsou tyto děti narozeny ve smlouvě prvního pečetění, pokud se nenarodily 1) poté, co bylo pečetění zrušeno, nebo 2) poté, co pozbylo platnosti v důsledku zřeknutí se nebo odnětí členství v Církvi.

38.4.2.2

Děti nenarozené ve smlouvě

Děti nenarozené ve smlouvě se mohou stát součástí věčné rodiny tím, že budou připečetěny ke svým vlastním či adoptivním rodičům. Tyto děti získávají tatáž požehnání, jako kdyby se narodily ve smlouvě.

Žijící děti. Žijící dítě může být připečetěno pouze ke dvěma rodičům – k manželovi a manželce – a nikoli jen k jednomu rodiči. Informace týkající se vydávání chrámových doporučení dětem, které mají být připečetěny k rodičům, jsou uvedeny v oddíle 27.4.1.

Členové, kterým je 21 nebo více let, musí být před tím, než budou pečetěni ke svým rodičům, obdarováni.

Sezdaní členové, kteří jsou mladší 21 let, nemusí být k tomu, aby mohli být připečetěni ke svým rodičům, obdarováni. Musí však mít platné chrámové doporučení (viz oddíl 26.4.4).

Zesnulé děti. Zesnulá osoba je obvykle připečetěna ke svým vlastním či adoptivním rodičům. Zesnulé dítě však může být připečetěno také k:

• vlastní matce a nevlastnímu otci;

• vlastnímu otci a nevlastní matce;

• pěstounským rodičům či prarodičům, kteří dítě vychovávali (viz oddíl 38.4.2.4);

• manželskému páru, který měl v úmyslu dítě adoptovat, ale nebyl schopen proces adopce před úmrtím dítěte dokončit (viz oddíl 38.4.2.4).

Tato pečetění mohou být vykonána i v případě, kdy je zesnulé dítě již připečetěno ke svým vlastním či adoptivním rodičům. Pečetění k rodičům, kteří nejsou biologickými ani adoptivními rodiči dítěte, v situacích, které se liší od výše popsaných, vyžaduje souhlas Prvního předsednictva.

38.4.2.3

Žijící adoptované děti nebo děti v pěstounské péči

Žijící děti, které se narodí ve smlouvě nebo jsou připečetěny k rodičům, nemohou být připečetěny k žádným jiným rodičům bez souhlasu Prvního předsednictva.

Žijící děti, které jsou zákonně adoptovány a nenarodily se ve smlouvě ani nebyly připečetěny k dřívějším rodičům, mohou být po pravomocném rozhodnutí o adopci připečetěny ke svým adoptivním rodičům. V chrámu má být předloženo pravomocné rozhodnutí o adopci. Rozhodnutí soudu o svěření do péče není dostatečným důvodem pro povolení pečetění. Není povinností zjišťovat totožnost vlastních rodičů těchto dětí.

Pro připečetění žijícího člena k pěstounským rodičům je nutný souhlas Prvního předsednictva. Tento požadavek platí i v případě, že vlastní rodiče dítěte v pěstounské péči nejsou známi. Tyto žádosti zasílá president kůlu prostřednictvím systému LCR (viz oddíl 6.2.3).

38.4.2.4

Zesnulé adoptované děti nebo zesnulé děti v pěstounské péči

Zesnulá adoptovaná osoba je obvykle připečetěna ke svým adoptivním rodičům.

Zesnulé dítě v pěstounské péči je obvykle připečetěno ke svým vlastním rodičům.

38.4.2.5

Pečetění žijících dětí k jednomu vlastnímu rodiči a k nevlastnímu rodiči

Nezletilé děti a děti, které nejsou svéprávné. Žijící nezletilé děti a děti, které nejsou svéprávné z důvodu mentálního postižení, mohou být připečetěny k jednomu vlastnímu rodiči a jednomu nevlastnímu rodiči pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• Dítě se nenarodilo ve smlouvě ani nebylo v minulosti připečetěno.

• Dítě nebylo adoptováno jiným rodičem.

• Druhý vlastní rodič poskytl podepsaný písemný souhlas s vykonáním pečetění. Rozhodnutí soudu o svěření do péče není dostatečným důvodem pro povolení pečetění. Znění písemného souhlasu má být podobné tomuto: „Já, [jméno vlastního rodiče], uděluji svolení k tomu, aby [jméno dítěte nebo dětí] byl(a) v chrámu připečetěn(a) k [jména rodičů]. Rozumím tomu, že pečetění je náboženský obřad a nemá právní dopady.“ Tento dopis se předkládá v chrámu před vlastním pečetěním.

Pokud druhý vlastní rodič zesnul nebo pokud mu byla na základě soudního řízení v plném rozsahu odňata rodičovská práva, není souhlas vyžadován. Stejně tak není souhlas vyžadován v případě, že je dítě v místě, kde žije, podle zákona plnoletou osobou.

Pokud druhý vlastní rodič nemůže být po vynaložení důkladného úsilí nalezen, není souhlas vyžadován. V tomto případě biskup nebo president kůlu během ověřovacího procesu potvrdí, že chybějící rodič nebyl nalezen ani po vynaložení důkladného úsilí. Pokud se druhý vlastní rodič přihlásí později, bude pečetění přezkoumáno.

Dospělé děti. Pokud se žijící dospělý člen nenarodil ve smlouvě ani nebyl připečetěn k rodičům v minulosti, může být připečetěn k jednomu vlastnímu rodiči a k nevlastnímu rodiči.

Členové, kterým je 21 nebo více let, musí být předtím, než budou připečetěni ke svému vlastnímu rodiči a nevlastnímu rodiči, obdarováni.

Sezdaní členové, kteří jsou mladší 21 let, nemusí být k tomu, aby mohli být připečetěni ke svému vlastnímu rodiči a nevlastnímu rodiči, obdarováni. Musí však mít platné chrámové doporučení k pečetění k rodičům (viz oddíl 26.4.4).

38.4.2.6

Děti počaté umělým oplodněním nebo ve zkumavce

Děti počaté umělým oplodněním nebo ve zkumavce jsou narozeny ve smlouvě, pokud jsou jejich rodiče již zpečetěni. Pokud se děti narodí předtím, než jsou rodiče zpečetěni, mohou být připečetěny k rodičům poté, co jsou zpečetěni jejich rodiče.

38.4.2.7

Děti narozené náhradním matkám

Pokud se dítě narodilo náhradní matce, president kůlu tuto záležitost postoupí Úřadu Prvního předsednictva (viz oddíl 38.6.22).

38.4.2.8

Status dětí, když je pečetění zrušeno nebo pozbývá platnosti

Děti, které se narodily ve smlouvě nebo byly připečetěny k rodičům, si ponechávají svůj status i tehdy, pokud bylo pečetění rodičů později 1) zrušeno nebo 2) pozbylo platnosti v důsledku zřeknutí se nebo odnětí členství v Církvi kteréhokoli z rodičů.

Děti, které se narodí poté, co je pečetění jejich rodičů zrušeno nebo pozbude platnosti, nejsou narozeny ve smlouvě. Tyto děti mohou být připečetěny ke svým rodičům poté, co jsou jejich rodičům obnovena chrámová požehnání (připadá-li to v úvahu) a odstraněny jakékoli další překážky.

38.5

Chrámové oblečení a garmenty

38.5.1

Chrámové oblečení

Během obdarování a pečeticích obřadů v chrámu nosí členové Církve bílé oblečení. Ženy nosí toto bílé oblečení: šaty s dlouhými nebo tříčtvrtečními rukávy (nebo sukni a halenku s dlouhými nebo tříčtvrtečními rukávy), ponožky nebo punčochy a boty nebo trepky.

Muži nosí toto bílé oblečení: košili s dlouhými rukávy, kravatu nebo motýlka, kalhoty, ponožky a boty nebo trepky.

Během obdarování a pečeticích obřadů si členové přes toto bílé oblečení oblékají další obřadní oblečení.

38.5.2

Získání chrámového oblečení a garmentů

Sboroví a kůloví vedoucí povzbuzují obdarované členy, aby si pořídili vlastní chrámové oblečení. Chrámové oblečení a garmenty lze zakoupit v církevním distribučním středisku nebo na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org. S objednáním oblečení mohou členům pomoci referenti kůlu a sborů.

Některé chrámy mají k dispozici oblečení k zapůjčení. Pokud chrám oblečení k zapůjčení nemá, je zapotřebí, aby si členové přinesli vlastní chrámové oblečení. Informace týkající se toho, zda konkrétní chrám oblečení půjčuje, jsou uvedeny na stránkách temples.ChurchofJesusChrist.org.

Chrámy uchovávají omezenou zásobu chrámového oblečení, které mohou používat misionáři na plný úvazek. Misionáři, když jsou v misionářském výcvikovém středisku a když jsou oprávněni účastnit se chrámových obřadů během služby v misijním poli, za vypůjčení oblečení neplatí. V případě potřeby mohou toto oblečení použít misionáři, kteří přijímají vlastní obdarování.

Informace týkající se materiálů a střihů tohoto oblečení jsou uvedeny na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

38.5.3

Garmenty a chrámové oblečení pro členy s postiženími nebo alergiemi

Pro členy, kteří jsou upoutáni na lůžko, mají vážné fyzické postižení nebo mají alergie na určité látky či části oděvu, lze zakoupit speciální garmenty (viz „Garments and Sacred Clothing“, store.ChurchofJesusChrist.org).

Pro členy, kteří jsou na invalidním vozíku nebo mají jiné potřeby, jsou k dispozici kratší chrámová roucha (viz store.ChurchofJesusChrist.org).

38.5.4

Výroba chrámových zástěr

Členové si mohou vyrobit vlastní chrámové zástěry, pokud použijí schválenou sadu pro výrobu zástěry. Tyto sady jsou k dispozici v církevním distribučním středisku nebo na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

Jiné chrámové obřadní oblečení ani chrámové garmenty si členové vyrábět nemají.

38.5.5

Nošení garmentu a péče o něj

Členové Církve, kteří přijímají obdarování, uzavírají smlouvu, že budou nosit chrámový garment po celý život.

Nošení chrámového garmentu je posvátnou výsadou. Je vnějším projevem vnitřního závazku následovat Spasitele Ježíše Krista.

Garment je připomínkou smluv uzavřených v chrámu. Když se řádně nosí po celý život, slouží jako ochrana.

Garment se má nosit pod svrchním oblečením. To, zda pod chrámový garment nebo přes něj nosit další spodní prádlo, je věcí osobní preference.

Garment se nemá odkládat kvůli činnostem, které lze rozumně absolvovat i s ním. Nemá se upravovat, aby se přizpůsobil různým stylům oblečení.

Garment je posvátný a má se s ním zacházet s úctou. Přejí-li si obdarovaní členové získat odpovědi na osobní otázky týkající se nošení garmentu, mají usilovat o vedení Svatého Ducha.

38.5.6

Nošení garmentu v armádě, v hasičském sboru, v bezpečnostních složkách nebo v podobných orgánech

Pokyny v tomto oddíle se týkají obdarovaných členů, u nichž jsou specifické požadavky na uniformu, zatímco slouží:

• v armádě;

• jako hasiči;

• jako příslušníci bezpečnostních složek;

• jako agenti státních bezpečnostních orgánů.

Biskupové dbají na to, aby obdarovaní členové pracující v těchto povoláních rozuměli následujícím pokynům.

Je-li to možné, mají nosit garment tak jako jakýkoli jiný člen. Mají se však vyhýbat tomu, aby umožnili garment spatřit těm, kteří nerozumějí jeho významu. Členové mají usilovat o vedení Ducha a počínat si taktně, rozvážně a moudře. Může být nejlepší garment na čas odložit a obléci si ho znovu tehdy, až to budou okolnosti umožňovat. Nicméně pouhé nepohodlí při nošení garmentu neospravedlňuje jeho odložení.

Někdy brání členovi v nošení garmentu služební předpisy. V těchto případech není ovlivněn náboženský status člena Církve, za předpokladu, že je nadále způsobilý. Člen bude i nadále získávat požehnání spojená s nošením garmentu. Pokud členové nemohou mít garment na sobě, mají si ho znovu obléci, jakmile to okolnosti umožní.

Členové v těchto organizacích se mají s otázkami ohledně konkrétních požadavků na spodní prádlo, například pokud jde o jeho barvu nebo styl výstřihu, obracet na svůj útvar. Tito členové mohou poslat oblečení schválené svou organizací, které splňuje požadavky na garmenty, společnosti Beehive Clothing, a nechat si je opatřit znaky jako schválené garmenty. Pokyny a další návody jsou uvedeny na formuláři Garment Marking Order Form.

38.5.7

Likvidace garmentů a chrámového obřadního oblečení

Potřebují-li se členové zbavit obnošených chrámových garmentů, mají z nich vystřihnout znaky a zlikvidovat je. Poté rozstříhají zbývající látku tak, aby nebylo možné rozpoznat, že se jednalo o garment. Zbývající látku lze vyhodit.

Potřebují-li se členové zbavit obnošeného chrámového obřadního oblečení, mají ho rozstříhat tak, aby nebylo možné rozpoznat, k čemu se původně používalo. Látku lze poté vyhodit.

Členové mohou garmenty a chrámové oblečení, které jsou v dobrém stavu, dát jiným obdarovaným členům. Kněžští vedoucí a vedoucí Pomocného sdružení mohou zjistit, kdo by takové oblečení mohl potřebovat. Členové nemají dávat garmenty ani chrámové obřadní oblečení do obchodů s použitým zbožím, biskupových zásobáren, chrámů ani charitativních organizací.

38.5.8

Chrámové pohřební oblečení

Je-li to možné, mají být zesnulí členové, kteří jsou obdarováni, pohřbeni nebo zpopelněni v chrámovém oblečení. Je-li to kvůli kulturním tradicím nebo pohřebním zvyklostem nevhodné či obtížné, může být toto oblečení složeno a položeno vedle těla.

V chrámovém oblečení mohou být pohřbeni nebo zpopelněni pouze členové, kteří byli během svého života obdarováni. Obdarovaný člen, který před smrtí přestal nosit garment, může být pohřben nebo zpopelněn v chrámovém oblečení, pokud o to rodina požádá.

Osoba, jejíž požehnání nebyla po odnětí nebo zřeknutí se členství v Církvi obnovena, nesmí být pohřbena ani zpopelněna v chrámovém oblečení.

Osoba, která byla během svého života obdarována a která spáchala sebevraždu, může být pohřbena nebo zpopelněna v chrámovém oblečení.

Chrámové oblečení, které se pro pohřeb nebo zpopelnění použije, nemusí být nové, ale má být v dobrém stavu a čisté. Lze použít členovo vlastní chrámové oblečení.

Člena, který má být pohřben nebo zpopelněn v chrámovém oblečení, má obléci obdarovaný člen rodiny téhož pohlaví nebo jeho manželský partner. Pokud v případě těla obdarovaného muže není žádný člen rodiny k dispozici nebo by dal přednost tomu, aby tělo oblékat nemusel, může biskup požádat presidenta kvora starších, aby vybídl některého obdarovaného muže, aby tělo oblékl on nebo aby na správné oblečení dohlédl. Pokud v případě těla obdarované ženy není žádný člen rodiny k dispozici nebo by dal přednost tomu, aby tělo oblékat nemusel, může biskup požádat presidentku Pomocného sdružení, aby vybídla některou obdarovanou ženu, aby tělo oblékla ona nebo aby na správné oblečení dohlédla. Vedoucí dbají na to, aby toto pověření dostal někdo, komu to nebude činit potíže.

Tělo muže se obléká do chrámového garmentu a tohoto bílého oblečení: košile s dlouhým rukávem, kravaty nebo motýlka, kalhot, ponožek a bot nebo trepek. Tělo ženy se obléká do chrámového garmentu a tohoto bílého oblečení: šatů s dlouhými nebo tříčtvrtečními rukávy (nebo sukně a halenky s dlouhými nebo tříčtvrtečními rukávy), ponožek nebo punčoch a bot nebo trepek.

Chrámové obřadní oblečení se na tělo umísťuje podle pokynů daných při obdarování. Roucho se umísťuje na pravé rameno a zavazuje stahovací šňůrkou na levé straně pasu. Zástěra se uvazuje kolem pasu. Šerpa se umísťuje kolem pasu a zavazuje na mašli nad levým bokem. Čapka u muže je obvykle umístěna vedle těla až do chvíle, než se má rakev nebo schránka zavřít. Poté se čapka umístí tak, aby mašle spočívala nad levým uchem. Závoj u ženy lze nařasit na polštáři, na němž jí spočívá hlava. Zahalení obličeje ženy závojem před pohřbem nebo zpopelněním je volitelné, záleží na rozhodnutí rodiny.

V některých oblastech může s tělem zesnulého nakládat pouze licencovaný majitel či zaměstnanec pohřebního ústavu. V těchto případech dbá obdarovaný člen rodiny nebo obdarovaná osoba požádaná biskupem či presidentkou Pomocného sdružení na to, aby bylo oblečení na těle umístěno správně.

V některých zemích je požadováno, aby byli zesnulí při pohřbu oblečeni do biologicky rozložitelného oblečení. Biologicky rozložitelné chrámové oblečení lze objednat na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

V oblastech, kde může být chrámové oblečení pro pohřeb obtížné obstarat včas, mají mít presidenti kůlů v zásobě alespoň dvě úplné sady oblečení střední velikosti – jednu pro muže a jednu pro ženu.

Pokud chrámové oblečení není k dispozici, je zesnulý obdarovaný člen pro pohřeb oblečen do garmentu a jiného vhodného oděvu.

38.6

Pravidla týkající se morálních záležitostí

Několik málo pravidel uvedených v tomto oddíle se týká záležitostí, od kterých Církev „odrazuje“. Členům Církve se kvůli jejich rozhodnutí v těchto záležitostech obvykle neukládají žádná omezení členství. Nicméně všichni lidé jsou v konečném důsledku za svá rozhodnutí odpovědni Bohu.

38.6.1

Interrupce

Pán přikázal: „Ani nezabiješ, ani nebudeš činiti nic tomu podobného.“ (Nauka a smlouvy 59:6.) Církev se staví proti dobrovolnému potratu neboli interrupci podstupované kvůli osobním nebo společenským výhodám či pohodlí. Členové nesmí interrupce podstupovat, vykonávat, sjednávat, platit za ně, dávat k nim souhlas ani k nim povzbuzovat. Jediné možné výjimky jsou tyto:

• Je-li těhotenství důsledkem znásilnění nebo incestu.

• Stanoví-li kompetentní lékař, že život nebo zdraví matky jsou vážně ohroženy.

• Stanoví-li kompetentní lékař, že plod má závažná poškození, která dítěti nedovolí přežít narození.

Ani tyto okolnosti interrupci automaticky neospravedlňují. Interrupce je nesmírně závažná záležitost. Má se zvažovat pouze poté, co odpovědné osoby obdrží potvrzení prostřednictvím modlitby. Členové se mohou v rámci tohoto procesu radit se svým biskupem.

Pokud se na interrupci podílel člen Církve, předsedající úředníci dané okolnosti pečlivě přezkoumají. Pokud členka podstoupí interrupci nebo pokud ji člen či členka vykoná, sjedná její vykonání, zaplatí za ni, dá k ní souhlas nebo k ní povzbuzuje, může být nutné svolání rady posuzující členství (viz oddíl 32.6.2.5). Svolání rady posuzující členství ale nemá být zvažováno, pokud se člen či členka podíleli na interrupci před svým křtem. Svolání rady posuzující členství či uložení omezení nemá být zvažováno ani v případě členů, kteří se na interrupci podíleli z kteréhokoli ze tří důvodů uvedených výše v tomto oddíle.

Biskupové se obracejí s otázkami týkajícími se konkrétních případů na presidenta kůlu. President kůlu se může s otázkami obrátit na Úřad Prvního předsednictva, je-li to nutné.

Podle toho, co bylo dosud zjeveno, může člověk z hříchu interrupce činit pokání a získat odpuštění.

38.6.2

Zneužívání a týrání

Zneužívání a týrání je špatné zacházení s druhými nebo jejich zanedbávání takovým způsobem, že jim to působí fyzickou, sexuální, emoční nebo finanční újmu. Církev zastává stanovisko, že zneužívání ani týrání nelze tolerovat v žádné podobě. Ti, kteří zneužívají či týrají manželského partnera, děti, další členy rodiny nebo kohokoli jiného, porušují zákony Boží i lidské.

Všichni členové, obzvláště rodiče a vedoucí, jsou povzbuzováni, aby byli ostražití a pozorní a aby se ze všech sil snažili chránit děti a další před zneužíváním a týráním. Pokud si členové všimnou případu zneužívání či týrání, nahlásí to orgánům veřejné moci a poradí se s biskupem. Církevní vedoucí mají brát hlášení případů týrání či zneužívání vážně a nemají je nikdy ignorovat.

Všichni dospělí, kteří pracují s dětmi nebo s mládeží, mají do jednoho měsíce od chvíle, kdy je jim vyjádřena podpora, absolvovat školení týkající se ochrany dětí a mládeže (viz ProtectingChildren.ChurchofJesusChrist.org). Toto školení mají opakovaně absolvovat každé tři roky.

Když dojde ke zneužívání či týrání, je prvořadou a okamžitou zodpovědností církevních vedoucích pomoci zneužívaným či týraným a ochránit další zranitelné osoby před zneužíváním či týráním, k němuž by mohlo dojít v budoucnu. Vedoucí nemají nikoho povzbuzovat, aby zůstával v domově či situaci, kde dochází ke zneužívání či týrání nebo kde pro ně není bezpečno.

38.6.2.1

Zneužívání a týrání – linka pomoci

V některých zemích Církev zřídila, jako pomoc pro presidenty kůlů a biskupy, důvěrnou linku pomoci pro případy zneužívání či týrání. Tito vedoucí mají na zmíněné lince neprodleně nahlásit každý případ, kdy se domnívají, že může docházet ke zneužívání či týrání, nebo kdy toto riziko hrozí. Také na ni mají zavolat, pokud se dozvědí o tom, že některý člen sleduje, kupuje nebo distribuuje dětskou pornografii.

Linka pomoci je biskupům a presidentům kůlů k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Telefonní čísla jsou uvedena níže.

• Spojené státy a Kanada: 1-801-240-1911 nebo 1-800-453-3860, linka 2-1911

• Spojené království: 0800 970 6757

• Irsko: 1800 937 546

• Francie: 0805 710 531

• Austrálie: 02 9841 5454 (volání v rámci země)

• Nový Zéland: 09 488 5592 (volání v rámci země)

Biskupové a presidenti kůlů mají volat na linku pomoci v případě, že řeší situace zahrnující jakýkoli druh zneužívání či týrání. Jejich otázky zodpoví odborníci v oblasti práva, lékařství a zdravotnictví. Tito odborníci jim také poskytnou pokyny týkající se tohoto:

• Jak pomáhat poškozeným a chránit je před dalším zneužíváním či týráním.

• Jak pomáhat chránit potenciální oběti.

• Jak vyhovět zákonným požadavkům týkajícím se hlášení případů zneužívání či týrání.

Církev je odhodlána jednat při hlášení případů zneužívání či týrání v souladu se zákonem (viz oddíl 38.6.2.7). Zákony se liší v závislosti na daném místě a většina církevních vedoucích nejsou právní experti. Mají-li biskupové a presidenti kůlů naplňovat své zodpovědnosti týkající se hlášení případů zneužívání či týrání, je zcela zásadní, aby se na linku pomoci obraceli.

Biskup má o případech zneužívání či týrání rovněž uvědomit presidenta kůlu.

V zemích, kde tato linka pomoci k dispozici není, má biskup, který se dozví o zneužívání či týrání, kontaktovat presidenta kůlu. President kůlu se má obracet s žádostí o pokyny na územního právního poradce v územní kanceláři. Také se doporučuje, aby se poradil s pracovníky organizace Family Services nebo s manažerem sociální péče a soběstačnosti v územní kanceláři.

38.6.2.2

Udílení rad a pokynů v případech zneužívání a týrání

Oběti zneužívání či týrání často trpí vážnými traumaty. Presidenti kůlů a biskupové s nimi mají jednat s upřímným soucitem a empatií. Poskytují jim duchovní rady a podporu, aby jim pomohli překonat ničivé důsledky zneužívání či týrání.

Někdy oběti trpí pocity hanby nebo viny. Oběti se neprovinily spácháním hříchu. Vedoucí jim a jejich rodinám pomáhají porozumět Boží lásce a uzdravení, kterého je možné dosáhnout prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření (viz Alma 15:8; 3. Nefi 17:9).

Těm, kteří se dopustili zneužívání či týrání, mají presidenti kůlů a biskupové pomoci učinit pokání a skoncovat s jejich nesprávným chováním. Pokud se dospělý dopustil sexuálního hříchu vůči dítěti, může být velmi obtížné toto chování změnit. Proces pokání může být velmi dlouhý. Viz oddíl 38.6.2.3.

Presidenti kůlů a biskupové mají postupovat laskavě a citlivě i při práci s rodinami obětí i pachatelů zneužívání či týrání.

Vodítka pro poskytování rad a pokynů obětem i pachatelům jsou uvedena v článku Abuse: How to Help.

Oběti, pachatelé zneužívání či týrání a jejich rodiny budou možná kromě inspirované pomoci ze strany církevních vedoucích potřebovat vyhledat i odbornou pomoc. Další informace jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

Informace týkající se toho, co mají biskupové a presidenti kůlů dělat, když se dozvědí o jakémkoli druhu zneužívání či týrání, jsou uvedeny v oddíle 38.6.2.1. Informace týkající se udílení rad a pokynů a profesionálního poradenství v případech sexuálního zneužívání, znásilnění nebo jiných forem sexuálního napadení jsou uvedeny v oddíle 38.6.18.2.

Viz také FamilyServices.ChurchofJesusChrist.org.

38.6.2.3

Zneužívání či týrání dítěte nebo nezletilého

Zneužívání či týrání dítěte nebo nezletilého je zvláště závažný hřích (viz Lukáš 17:2). Pojem zneužívání či týrání dítěte nebo nezletilého, jak je použit zde, zahrnuje následující:

• Fyzické zneužívání či týrání: Působení závažné tělesné újmy prostřednictvím fyzického násilí. Některá újma nemusí být viditelná.

• Sexuální zneužívání či vykořisťování: Jakákoli sexuální aktivita s dítětem či nezletilým nebo vědomé umožňování či napomáhání druhým se takové aktivitě věnovat. Pojem sexuální zneužívání, jak je používán zde, nezahrnuje sexuální aktivitu mezi dvěma nezletilými lidmi podobného věku, k níž dochází s oboustranným souhlasem.

• Emoční zneužívání či týrání: Používání takového jednání či slov, jež vážně poškozují sebeúctu či vnímání vlastní hodnoty dítěte nebo nezletilého. To obvykle zahrnuje opakované a přetrvávající urážky, manipulativní jednání a kritiku, která druhého pokořuje a ponižuje. Také to může zahrnovat závažné zanedbávání.

• Dětská pornografie: Viz oddíl 38.6.6.

Pokud se biskup nebo president kůlu dozví o zneužívání či týrání dítěte nebo nezletilého nebo má podezření, že k něčemu takovému dochází, neprodleně se řídí pokyny uvedenými v oddíle 38.6.2.1. Také podniká opatření, která pomohou před dalším zneužíváním či týráním chránit.

Pokud se týrání či zneužívání dítěte nebo nezletilého, jak je to popsáno v tomto oddíle, dopustí dospělý člen, je vyžadováno svolání rady posuzující členství v Církvi a přidání poznámky na záznam o členství. Viz také oddíly 32.6.1.1 a 38.6.2.5.

Pokud se zneužívání či týrání dítěte dopustí nezletilý, obrací se president kůlu s žádostí o vedení na Úřad Prvního předsednictva.

Fyzické či emoční šikanování mezi dětmi či nezletilými podobného věku mají řešit sboroví vedoucí. Rada posuzující členství se v tomto případě nekoná.

38.6.2.4

Zneužívání či týrání manželského partnera nebo jiného dospělého

Zneužívání či týrání manželského partnera nebo jiného dospělého může probíhat různými způsoby. Patří mezi ně fyzické, sexuální, emoční nebo finanční týrání či zneužívání. V případě dospělých, kteří jsou seniorského věku, jsou zranitelní nebo mají nějaký hendikep, je někdy vyšší riziko, že se stanou oběťmi týrání či zneužívání.

Často neexistuje jedna jediná definice týrání či zneužívání, kterou by bylo možné použít ve všech situacích. Zneužívání či týrání spíše zahrnuje celou škálu nesprávného chování různé závažnosti. Tato škála sahá od občasného používání ostrých slov až po působení vážné újmy.

Pokud se biskup nebo president kůlu dozví o zneužívání či týrání manželského partnera nebo jiného dospělého, neprodleně se řídí pokyny uvedenými v oddíle 38.6.2.1. Také podniká opatření, která pomohou před dalším zneužíváním či týráním chránit.

Vedoucí usilují o vedení Ducha, aby rozhodli, zda nejvhodnějším prostředím pro řešení případu zneužívání či týrání je udílení rad a pokynů při osobních pohovorech, nebo svolání rady posuzující členství. Ohledně vhodného prostředí se také mohou poradit se svým přímo nadřízeným kněžským vedoucím. Nicméně jakékoli zneužívání či týrání manželského partnera nebo jiného dospělého, které dosahuje úrovně popsané níže, vyžaduje svolání rady posuzující členství.

• Fyzické zneužívání či týrání: Působení závažné tělesné újmy prostřednictvím fyzického násilí. Některá újma nemusí být viditelná.

• Sexuální zneužívání: Viz situace konkrétně uvedené v oddíle 38.6.18.3.

• Emoční zneužívání či týrání: Používání takového jednání či slov, jež vážně poškozují sebeúctu či vnímání vlastní hodnoty dotyčného. To obvykle zahrnuje opakované a přetrvávající urážky, manipulativní jednání a kritiku, která druhého pokořuje a ponižuje.

• Finanční zneužívání: Finanční využívání někoho jiného. To může zahrnovat nelegální či neoprávněné používání majetku, peněz či jiných cenností dotyčné osoby. Také to může zahrnovat podvodně získanou finanční nadvládu nad někým. Může to zahrnovat i využívání finanční moci k vynucování určitého chování. Viz také oddíl 32.6.1.3.

38.6.2.5

Církevní povolání, chrámová doporučení a poznámky na záznamu o členství

Členové, kteří se dopustili zneužívání či týrání druhých, nemají dostávat církevní povolání a nesmí mít chrámové doporučení, dokud neučiní pokání a dokud jim nebudou zrušena omezení členství v Církvi.

Pokud se člen dopustil sexuálního nebo závažného fyzického či emočního zneužívání či týrání dítěte nebo nezletilého, bude na jeho záznam o členství přidána poznámka. Nesmí dostat žádné povolání ani pověření zahrnující práci s dětmi nebo nezletilými. To také znamená, že nesmí dostat pověření v rámci pastýřské služby pro rodinu s nezletilými nebo s dětmi bydlícími doma s rodiči. Také to znamená, že nesmí mít nezletilého jako svého společníka či společnici v pastýřské službě. Tato omezení mají zůstat v platnosti, ledaže odstranění poznámky schválí První předsednictvo. Viz oddíl 32.14.5, kde jsou uvedeny informace týkající se poznámek.

38.6.2.6

Rady kůlů a sborů

Předsednictva kůlů a biskupstva na schůzkách rady kůlů a sborů pravidelně opakují církevní pravidla a pokyny týkající se toho, jak předcházet zneužívání a týrání a jak na ně reagovat. Učí klíčovým poselstvím obsaženým v dokumentu „Preventing and Responding to Abuse“ [„Jak předcházet zneužívání a týrání a jak na ně reagovat“], který je přílohou dopisu Prvního předsednictva s datem 26. března 2018. Vybízejí členy rady k diskusi. Zatímco vedoucí a členové rady učí a diskutují o tomto citlivém tématu, usilují o vedení Ducha.

Členové rady mají také absolvovat školení týkající se ochrany dětí a mládeže (viz oddíl 38.6.2).

38.6.2.7

Právní záležitosti související se zneužíváním či týráním

Pokud se člen dopustil nesprávného chování v podobě zneužívání či týrání, kterým porušil platné zákony, má biskup nebo president kůlu dotyčného vyzvat, aby záležitost nahlásil policii nebo jiným příslušným orgánům veřejné moci. Biskup nebo president kůlu může získat informace ohledně místních požadavků na hlášení případů prostřednictvím církevní linky pomoci (viz oddíl 38.6.2.1). Mají-li členové otázky ohledně požadavků na hlášení případů, biskup nebo president kůlu je vybízí, aby se obrátili na kvalifikovaného právního poradce.

Církevní vedoucí a členové mají plnit veškeré zákonem předepsané povinnosti týkající se hlášení případů zneužívání či týrání orgánům veřejné moci. V některých oblastech jsou vedoucí a učitelé, kteří pracují s dětmi a mládeží, považováni za „povinné oznamovatele“, a musí zneužívání či týrání hlásit orgánům činným v trestním řízení povinně. Podobně na mnoha místech platí, že kdokoli, kdo se dozví o zneužívání či týrání, má povinnost nahlásit to orgánům činným v trestním řízení. Biskupové a presidenti kůlů se mají ohledně podrobností týkajících se povinných oznamovatelů a dalších zákonných požadavků souvisejících s hlášením případů zneužívání či týrání obrátit na linku pomoci. Církevním pravidlem je být poslušen zákonů.

38.6.3

Umělé oplodnění

Viz oddíl 38.6.9.

38.6.4

Antikoncepce

Tělesná intimnost mezi manželem a manželkou má být krásná a posvátná. Je ustanovena Bohem pro tvoření dětí a pro vyjadřování lásky mezi manželem a manželkou (viz oddíl 2.1.2).

Manželské páry, které jsou schopny přivádět na svět děti, mají výsadu poskytovat smrtelná těla pro duchovní děti Boží, přičemž pak nesou zodpovědnost za péči o ně a za jejich výchovu (viz oddíl 2.1.3). Rozhodnutí ohledně toho, kolik dětí mít a kdy, je nanejvýš osobní a důvěrné. Toto rozhodnutí má být ponecháno na dotyčném manželském páru a Pánu. Členové Církve nemají v tomto ohledu jeden druhého soudit.

Církev odrazuje od chirurgické sterilizace jakožto volitelné formy antikoncepce. Chirurgická sterilizace zahrnuje například vasektomii nebo podvázání vejcovodů. Toto rozhodnutí je nicméně osobní záležitostí, která se v konečném důsledku ponechává na úsudku manžela a manželky a na jejich uvážení spojeném s modlitbou. Manželský pár se má při tomto rozhodování společně radit v jednotě a usilovat o potvrzení Ducha.

Chirurgická sterilizace je někdy zapotřebí ze zdravotních důvodů. Pro členy může být užitečné poradit se s odborníky v oblasti zdravotní péče.

38.6.5

Cudnost a věrnost

Pánův zákon cudnosti znamená:

• zdržování se sexuálních vztahů mimo rámec právně uznaného manželství mezi mužem a ženou,

• věrnost v manželství.

Tělesná intimnost mezi manželem a manželkou má být krásná a posvátná. Je ustanovena Bohem pro tvoření dětí a pro vyjadřování lásky mezi manželem a manželkou.

Sexuální vztahy mají mít mezi sebou pouze muž a žena, kteří byli právoplatně a zákonně oddáni jako manžel a manželka. Z Božího pohledu je morální čistota velmi důležitá. Porušení zákona cudnosti je velmi závažné (viz Exodus 20:14; Matouš 5:28; Alma 39:5). Ti, kteří zákon cudnosti porušují, znesvěcují posvátnou moc, kterou Bůh dal lidem k tomu, aby mohli tvořit život.

V následujících případech může být nutné svolat radu posuzující členství v Církvi:

• Člen má sexuální vztahy mimo rámec právně uznaného manželství mezi mužem a ženou, jako je cizoložství, smilstvo, vztahy osob stejného pohlaví nebo sexuální setkání na internetu či po telefonu (viz oddíl 32.6.2).

• Člen žije v takové formě manželství nebo partnerství, která je mimo rámec právně uznaného manželství mezi mužem a ženou, jako například nemanželské soužití, registrované partnerství nebo manželství osob stejného pohlaví.

• Člen se intenzivně či nutkavě zaobírá pornografií, v důsledku čehož působí významnou újmu manželskému vztahu či rodině (viz oddíl 38.6.13).

Rozhodnutí, zda v těchto situacích svolat radu posuzující členství, závisí na různých okolnostech (viz oddíl 32.7). Radu bude například nutné s větší pravděpodobností svolat tehdy, když bude moci pomoci členovi činit pokání v případě, že porušil chrámové smlouvy, nebo když se daného hříchu dopouští opakovaně.

Viz oddíl 32.6.1.2, kde je uvedeno, kdy je svolání rady kvůli sexuálním hříchům vyžadováno.

V některých případech může být postačující udílení rad a pokynů při osobních pohovorech nebo neformální omezení členství (viz oddíl 32.8).

38.6.6

Dětská pornografie

Církev zavrhuje dětskou pornografii v jakékoli podobě. Pokud se biskup nebo president kůlu dozví o tom, že se člen zaobírá dětskou pornografií, neprodleně se řídí pokyny uvedenými v oddíle 38.6.2.1.

Pokud člen vytváří, sdílí, vlastní nebo si opakovaně prohlíží pornografické snímky dětí, je vyžadováno svolání rady posuzující členství a přidání poznámky na záznam o členství (viz oddíly 32.6.1.2 a 32.14.5). Tyto pokyny se obecně netýkají dětí nebo nezletilých přibližně stejného věku, kteří sdílejí sexuální snímky sebe nebo ostatních. V takovýchto situacích může být vhodným řešením udílení rad a pokynů při osobních pohovorech nebo neformální omezení členství.

Další pokyny jsou uvedeny v oddíle 38.6.13.

38.6.7

Darování nebo prodej spermatu či vajíček

Vzor, podle kterého manžel a manželka zajišťují těla pro duchovní děti Boží, je stanoven Bohem (viz oddíl 2.1.3). Z tohoto důvodu Církev od darování spermatu či vajíček odrazuje. Jedná se nicméně o osobní záležitost, která se v konečném důsledku ponechává na úsudku potenciálního dárce a na jeho uvážení spojeném s modlitbou. Viz oddíl 38.6.9. Církev rovněž odrazuje od prodeje spermatu či vajíček.

38.6.8

Mrzačení ženských pohlavních orgánů

Církev mrzačení ženských pohlavních orgánů zavrhuje.

38.6.9

Léčení neplodnosti

Vzor, podle kterého manžel a manželka zajišťují těla pro duchovní děti Boží, je stanoven Bohem (viz oddíl 2.1.3). V případě potřeby může sezdaným ženám a mužům pomoci v jejich spravedlivé touze mít děti reprodukční technologie. Tato technologie zahrnuje umělé oplodnění nebo in vitro fertilizaci (oplodnění ve zkumavce).

Církev odrazuje od in vitro fertilizace (oplodnění ve zkumavce) s použitím spermatu kohokoli jiného než manžela nebo vajíčka kohokoli jiného než manželky. Jedná se nicméně o osobní záležitost, která se v konečném důsledku ponechává na úsudku zákonně sezdaného muže a ženy a na jejich uvážení spojeném s modlitbou.

Viz také „Adoption“ (Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org).

38.6.10

Incest

Církev zavrhuje incest v jakékoli podobě. Pojem incest, jak je používán zde, se týká sexuálních vztahů mezi:

• rodičem a dítětem,

• prarodičem a vnoučetem,

• sourozenci,

• strýcem nebo tetou a neteří nebo synovcem.

Pojmy dítě, vnouče, sourozenci, neteř a synovec, jak jsou používány zde, zahrnují biologické, adoptivní, nevlastní i pěstounské vztahy. K incestu může dojít mezi dvěma nezletilými osobami, mezi dospělým a nezletilým nebo mezi dvěma dospělými. Má-li president kůlu otázky ohledně toho, zda je určitý vztah podle místních zákonů incestní, obrátí se s žádostí o pokyny na Úřad Prvního předsednictva.

Když je obětí incestu nezletilý, biskup nebo president kůlu se obrací v zemích, kde je dostupná církevní linka pomoci pro případy zneužívání či týrání, na tuto linku (viz oddíl 38.6.2.1). V ostatních zemích se má president kůlu obrátit s žádostí o pokyny na územního právního poradce v územní kanceláři. Také se doporučuje, aby se poradil s pracovníky organizace Family Services nebo s manažerem sociální péče a soběstačnosti v územní kanceláři.

Pokud se člen dopustí incestu, je vyžadováno svolání rady posuzující členství a přidání poznámky na záznam o členství (viz oddíly 32.6.1.2 a 32.14.5). Spáchání incestu téměř vždy vyžaduje, aby bylo dotyčnému členovi odňato členství v Církvi.

Pokud se incestu dopustí nezletilý, president kůlu požádá o vedení Úřad Prvního předsednictva.

Oběti incestu často trpí vážnými traumaty. Vedoucí s nimi mají jednat s upřímným soucitem a empatií. Poskytují jim duchovní podporu a rady, aby jim pomohli překonat ničivé důsledky incestu.

Někdy oběti trpí pocity hanby nebo viny. Oběti se neprovinily spácháním hříchu. Vedoucí jim a jejich rodinám pomáhají porozumět Boží lásce a uzdravení, kterého je možné dosáhnout prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření (viz Alma 15:8; 3. Nefi 17:9).

Oběti a jejich rodiny budou možná kromě inspirované pomoci ze strany církevních vedoucích potřebovat vyhledat i odbornou pomoc. Další informace jsou uvedeny v oddíle 38.6.18.2.

38.6.11

In vitro fertilizace (oplodnění ve zkumavce)

Viz oddíl 38.6.9.

38.6.12

Okultismus

„To, co je od Boha, je světlo.“ (Nauka a smlouvy 50:24.) Okultismus se zaměřuje na temnotu a vede ke klamu. Ničí víru v Krista.

Mezi okultní praktiky patří i uctívání Satana. Patří mezi ně i mystické praktiky, které nejsou v souladu s evangeliem Ježíše Krista. Mezi tyto praktiky patří (nejedná se však o úplný výčet) věštění, kletby a léčebné praktiky, které jsou napodobeninami kněžské moci Boží (viz Moroni 7:11–17).

Členové Církve se nemají účastnit žádné formy uctívání Satana ani se nijak jinak zaobírat okultismem. Nemají se zaměřovat na podobné temné záležitosti v rozhovorech s druhými ani na církevních shromážděních.

38.6.13

Pornografie

Církev zavrhuje pornografii v jakékoli podobě. Jakékoli zaobírání se pornografií působí újmu životu jednotlivce, rodinám i společnosti. Rovněž odhání Ducha Páně. Členové Církve se mají vyhýbat pornografickým materiálům v jakékoli formě a stavět se proti jejich výrobě, šíření a používání.

Aby Církev pomohla těm, kteří jsou pornografií ovlivněni, poskytuje níže uvedené materiály a zdroje:

• AddressingPornography.ChurchofJesusChrist.org

• AddictionRecovery.ChurchofJesusChrist.org

• Helping Those Who Struggle with Pornography (brožurka)

• Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále (brožurka)

Presidenti kůlů a biskupové také podle potřeby poskytují podporu členům rodiny.

K určitému vystavení se pornografii může dojít neúmyslně. Úmyslné zaobírání se pornografií může být příležitostné, nebo intenzivní. Intenzivní zaobírání se pornografií může přerůst v nutkavou potřebu nebo – ve velmi vzácných případech – v závislost.

Ve snaze pomoci členovi učinit pokání ze zaobírání se pornografií je obvykle postačující udílení rad a pokynů při osobních pohovorech a neformální omezení členství (viz oddíl 32.8). Rada posuzující členství se obvykle nekoná. Svolání rady však může být nutné v případě intenzivního či nutkavého zaobírání se pornografií, které působí významnou újmu manželskému vztahu či rodině dotyčného člena (viz oddíl 38.6.5). Pokud člen vytváří, sdílí, vlastní nebo si opakovaně prohlíží pornografické snímky dětí, je svolání rady vyžadováno (viz oddíl 38.6.6).

Někteří členové budou možná kromě inspirované pomoci ze strany církevních vedoucích potřebovat vyhledat i odbornou pomoc. Vedoucí se v případě potřeby mohou s žádostí o pomoc obrátit na organizaci Family Services. Kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

38.6.14

Předsudky

Všichni lidé jsou děti Boží. Všichni jsou bratři a sestry, kteří jsou součástí božské rodiny (viz „Rodina – prohlášení světu“). Bůh „učinil z jedné krve všecko lidské pokolení“ (Skutkové 17:26). „Všichni jsou Bohu stejní.“ (2. Nefi 26:33.) Každá osoba „je v očích jeho stejně drahocenná jako druhá“ (Jákob 2:21).

Předsudky nejsou v souladu se zjeveným slovem Božím. Boží přízeň, nebo nepřízeň závisí na oddanosti Bohu a Jeho přikázáním, nikoli na barvě pleti člověka nebo jeho dalších rysech.

Církev vyzývá všechny lidi, aby se vzdali postojů a skutků pramenících z předsudků vůči jakékoli skupině lidí nebo jakémukoli jednotlivci. Členové Církve mají být příkladem v prosazování úcty ke všem Božím dětem. Členové následují Spasitelovo přikázání milovat druhé (viz Matouš 22:35–39). Usilují o to, aby ke všem lidem přistupovali s dobrou vůlí a zavrhovali předsudky jakéhokoli druhu. To zahrnuje předsudky založené na rase, etnické příslušnosti, národnosti, kmeni, pohlaví, věku, zdravotním postižení, socioekonomickém statusu, náboženském vyznání či na tom, že je dotyčný bez vyznání, nebo sexuální orientaci.

38.6.15

Přitažlivost k osobám stejného pohlaví a homosexuální chování

Církev povzbuzuje rodiny a členy, aby projevovali laskavý a citlivý zájem a úctu těm, které přitahují osoby stejného pohlaví. Církev také všeobecně podporuje ve společnosti porozumění, které odráží její učení týkající se laskavosti, začleňování, lásky k druhým a úcty ke všem lidským bytostem. Církev nezaujímá ohledně příčin přitažlivosti k osobám stejného pohlaví žádné stanovisko.

Boží přikázání zakazují veškeré necudné chování, ať heterosexuální, nebo homosexuální. Církevní vedoucí udílejí členům, kteří zákon cudnosti porušili, rady a pokyny. Vedoucí jim pomáhají získat jasné porozumění víře v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření, procesu pokání a účelu života na zemi. Chování, které je v rozporu se zákonem cudnosti, může být důvodem pro konání rady posuzující členství v Církvi (viz oddíl 38.6.5). Toto chování může být odpuštěno prostřednictvím upřímného pokání.

Pokud se členové, které přitahují osoby stejného pohlaví, snaží žít podle zákona cudnosti, vedoucí je v jejich odhodlání podporují a povzbuzují. Tito členové mohou přijímat církevní povolání, být držiteli chrámového doporučení a přijímat chrámové obřady, jsou-li způsobilí. Členové Církve mužského pohlaví mohou obdržet a používat kněžství.

Všichni členové, kteří dodržují své smlouvy, obdrží všechna slíbená požehnání na věčnostech bez ohledu na to, zda jim jejich situace dovolí obdržet požehnání věčného manželství a rodičovství v tomto životě (viz Mosiáš 2:41).

Církev poskytuje následující materiály a zdroje za účelem lepšího porozumění a poskytování podpory těm, jejichž život je ovlivněn přitažlivostí k osobám stejného pohlaví:

• „Přitažlivost k osobám stejného pohlaví“, Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org

• „Přitažlivost k osobám stejného pohlaví“, Pomoc s životními výzvami, Knihovna evangelia (ChurchofJesusChrist.org)

Pro členy by kromě inspirované pomoci ze strany církevních vedoucích mohlo být užitečné vyhledat i odbornou pomoc. Vedoucí se mohou s žádostí o pomoc obrátit na organizaci Family Services. Kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

38.6.16

Sňatky osob stejného pohlaví

Církev potvrzuje, že manželství mezi mužem a ženou, jakožto nauková zásada založená na písmech, je nezbytné pro Stvořitelův plán pro věčné určení Jeho dětí. Církev také potvrzuje, že Boží zákon definuje manželství jakožto právoplatný a zákonný svazek mezi mužem a ženou.

Sexuální vztahy mají mít mezi sebou pouze muž a žena, kteří byli právoplatně a zákonně oddáni jako manžel a manželka. Jakékoli jiné sexuální vztahy, včetně těch mezi osobami stejného pohlaví, jsou hříšné a podkopávají božsky vytvořenou instituci rodiny.

38.6.17

Sexuální výchova

Hlavní zodpovědnost za sexuální výchovu dětí nesou jejich rodiče. Rodiče mají se svými dětmi vést upřímné, srozumitelné a průběžné rozhovory o zdravé sexualitě a jejím vyjadřování ve vší spravedlivosti. Tyto rozhovory mají:

• odpovídat věku a vyzrálosti dítěte;

• pomáhat dětem připravovat se na štěstí v manželském svazku a dodržovat zákon cudnosti (viz oddíl 2.1.2);

• upozorňovat na nebezpečí pornografie a na to, že je zapotřebí se jí vyhýbat, a vysvětlovat, jak reagovat, když se s ní setkají.

Další informace jsou uvedeny v článku „Sex Education and Behavior“ (Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org).

Rodiče si v rámci zodpovědnosti za výuku svých dětí mají být vědomi sexuální výchovy vyučované ve škole a mají se ji vhodným způsobem snažit ovlivňovat. Rodiče učí správným zásadám a podporují školní výuku, která je v souladu s evangeliem.

38.6.18

Sexuální zneužívání, znásilnění a jiné formy sexuálního napadení

Církev zavrhuje sexuální zneužívání. Pojem sexuální zneužívání, jak je používán zde, znamená nucení druhého člověka k jakékoli nechtěné sexuální aktivitě. Sexuální aktivita s osobou, která ohledně této aktivity neposkytuje nebo nemůže poskytovat zákonný souhlas, se také považuje za sexuální zneužívání. K sexuálnímu zneužívání může docházet i ve vztahu s manželským partnerem nebo při chození na rande. Informace týkající se sexuálního zneužívání dítěte nebo nezletilého jsou uvedeny v oddíle 38.6.2.3.

Sexuální zneužívání zahrnuje celou škálu různého jednání, od obtěžování až po znásilnění a další formy sexuálního napadení. Může k němu docházet fyzicky, slovně i jinak. Informace týkající se udílení rad a pokynů členům, kteří zažili sexuální zneužívání, znásilnění nebo jiné formy sexuálního napadení, jsou uvedeny v oddíle 38.6.18.2.

Pokud mají členové podezření na případ sexuálního zneužívání nebo se o něm dozvědí, podnikají co nejdříve příslušné kroky, aby ochránili oběti a ostatní. To zahrnuje nahlášení případu orgánům veřejné moci a upozornění biskupa nebo presidenta kůlu. Pokud došlo ke zneužívání dítěte, mají se členové řídit pokyny uvedenými v oddíle 38.6.2.

38.6.18.1

Zneužívání a týrání – linka pomoci

Pokud se biskup nebo president kůlu dozví o případu sexuálního zneužívání, znásilnění nebo jiné formy sexuálního napadení, obrací se v zemích, kde je dostupná církevní linka pomoci pro případy zneužívání či týrání, na tuto linku (čísla linky jsou uvedena v oddíle 38.6.2.1). Jejich otázky zodpoví odborníci v oblasti práva, lékařství a zdravotnictví. Tito odborníci jim také poskytnou pokyny týkající se tohoto:

• Jak pomáhat poškozeným a chránit je před další újmou.

• Jak pomáhat chránit potenciální oběti.

• Jak vyhovět zákonným požadavkům týkajícím se hlášení těchto případů.

V zemích, kde tato linka pomoci k dispozici není, má biskup, který se o těchto přečinech dozví, kontaktovat presidenta kůlu. President kůlu se má obracet s žádostí o pokyny na územního právního poradce v územní kanceláři. Také se doporučuje, aby se poradil s pracovníky organizace Family Services nebo s manažerem sociální péče a soběstačnosti v územní kanceláři.

38.6.18.2

Udílení rad a pokynů obětem sexuálního zneužívání, znásilnění a jiných forem sexuálního napadení

Oběti sexuálního zneužívání, znásilnění nebo jiných forem sexuálního napadení často trpí vážnými traumaty. Když se svěří biskupovi nebo presidentovi kůlu, má tento vedoucí reagovat s upřímným soucitem a empatií. Poskytuje obětem duchovní rady a podporu, aby jim pomohl překonat ničivé následky zneužívání. Také se s žádostí o pokyny obrací na církevní linku pomoci pro případy zneužívání či týrání tam, kde je tato linka k dispozici (viz oddíl 38.6.18.1).

Někdy oběti trpí pocity hanby nebo viny. Oběti se neprovinily spácháním hříchu. Vedoucí nedávají oběti zneužívání žádnou vinu. Pomáhají obětem a jejich rodinám porozumět Boží lásce a uzdravení, kterého je možné dosáhnout prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření (viz Alma 15:8; 3. Nefi 17:9).

Ačkoli se členové mohou rozhodnout o zneužívání, týrání či napadení mluvit, vedoucí se nemají příliš zaměřovat na detaily. Takové jednání může obětem ublížit.

Oběti a jejich rodiny budou možná kromě inspirované pomoci ze strany církevních vedoucích potřebovat vyhledat i odbornou pomoc. Další informace jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

38.6.18.3

Rady posuzující členství

V případě člena, který někoho sexuálně napadl nebo zneužíval, může být nutné svolání rady posuzující členství. Jestliže se člen dopustil znásilnění nebo byl odsouzen za jinou formu sexuálního napadení, je svolání rady posuzující členství vyžadováno (viz oddíl 32.6.1.1).

Rada se také musí konat v případě sexuální aktivity se zranitelným dospělým. Pojem zranitelný dospělý, jak je používán zde, znamená osobu, která v důsledku fyzických či duševních omezení buď nemůže k dané aktivitě poskytnout souhlas, nebo nechápe její podstatu.

V případě dalších forem sexuálního zneužívání vedoucí usilují o vedení Ducha ohledně toho, zda je tím nejvhodnějším prostředím pro řešení těchto případů udílení rad a pokynů při osobních pohovorech, nebo svolání rady posuzující členství (viz oddíly 32.6.2.2 a 32.8). V závažných případech je vyžadováno svolání rady. Vedoucí se mohou ohledně vhodného prostředí také poradit se svým přímo nadřízeným kněžským vedoucím.

Pokud z rady posuzující členství, která se koná kvůli pachateli sexuálního zneužívání, vyplývají určitá omezení členství, je na záznam o členství dotyčného pachatele přidána poznámka.

Informace týkající se udílení rad a pokynů v případech zneužívání jsou uvedeny v oddíle 38.6.2.2. Informace týkající se udílení rad a pokynů obětem sexuálního napadení jsou uvedeny v oddíle 38.6.18.2.

38.6.19

Svobodní nastávající rodiče

Členky Církve, které jsou svobodné a čekají dítě, jsou povzbuzovány, aby se setkaly se svým biskupem. Ve Spojených státech a v Kanadě je k dispozici organizace Family Services, která může pomoci v těchto záležitostech:

• konzultace s církevními vedoucími,

• poradenství pro svobodné nastávající rodiče a jejich rodinu.

Pro tyto služby není potřeba mít doporučení od biskupa. Služby jsou poskytovány bezplatně. Kontaktní údaje týkající se organizace Family Services jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

V ostatních oblastech se mohou vedoucí obrátit s žádostí o konzultaci na pracovníky organizace Family Services nebo na manažera sociální péče a soběstačnosti v územní kanceláři.

Vodítka pro poskytování poradenství svobodným nastávajícím rodičům jsou také uvedena v článku „Unwed Pregnancy“ (Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org).

38.6.20

Sebevražda

Smrtelný život je drahocenný dar od Boha – dar, kterého je třeba si vážit a který je třeba ochraňovat. Církev důrazně podporuje prevenci sebevražd. Informace týkající se toho, jak pomoci někomu, kdo přemýšlí o sebevraždě nebo kdo byl sebevraždou nějak zasažen, jsou uvedeny na stránkách suicide.ChurchofJesusChrist.org.

Většina z těch, kteří pomýšlejí na sebevraždu, chce získat úlevu od fyzické, duševní, emoční či duchovní bolesti. Tito lidé potřebují lásku, pomoc a podporu od rodiny, církevních vedoucích a kvalifikovaných odborníků.

Pokud některý člen uvažuje o sebevraždě nebo se o ni pokusil, poskytuje mu biskup duchovní podporu. Také dotyčnému členovi bezodkladně pomáhá získat odbornou pomoc. Povzbuzuje ty, kteří jsou dotyčnému členovi blízcí, aby podle potřeby i oni vyhledali odbornou pomoc.

Navzdory nejlepšímu úsilí blízkých osob, vedoucích a odborníků nelze sebevraždě vždy zabránit. Když k ní dojde, zanechává u blízkých a dalších hluboký zármutek, emoční otřes a nezodpovězené otázky. Vedoucí mají rodině poskytovat rady a útěchu. Také o ni pečují a poskytují jí podporu. Může být zapotřebí, aby rodina rovněž obdržela odbornou pomoc a poradenství.

Není správné, aby si člověk vzal život. Nicméně pouze Bůh je schopen posoudit myšlenky, skutky a úroveň odpovědnosti dotyčného člověka (viz 1. Samuelova 16:7; Nauka a smlouvy 137:9).

Místo a povahu smutečního obřadu za dotyčného určuje po poradě s biskupem rodina. Rodina se může rozhodnout využít církevní prostory. Pokud byl dotyčný během svého života obdarován, může být pohřben nebo zpopelněn v chrámovém oblečení.

Ti, kteří přišli o svého blízkého v důsledku sebevraždy, mohou nalézt naději a uzdravení prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření.

Informace týkající se prevence sebevražd a služby lidem, kterých se to týká, jsou uvedeny na stránkách suicide.ChurchofJesusChrist.org.

38.6.21

Chirurgická sterilizace (včetně vasektomie)

Viz oddíl 38.6.4.

38.6.22

Náhradní mateřství

Vzor, podle kterého manžel a manželka zajišťují těla pro duchovní děti Boží, je stanoven Bohem (viz oddíl 2.1.3). Z tohoto důvodu Církev od náhradního mateřství odrazuje. Jedná se nicméně o osobní záležitost, která se v konečném důsledku ponechává na úsudku manžela a manželky a na jejich uvážení spojeném s modlitbou.

Děti narozené náhradní matce nejsou narozené ve smlouvě. Po narození mohou být připečetěny k rodičům pouze se souhlasem Prvního předsednictva (viz oddíl 38.4.2.7). Rodiče napíší dopis Prvnímu předsednictvu a předají jej presidentovi kůlu. Ten, pokud jejich žádost podporuje, zmíněný dopis odešle spolu se svým vlastním dopisem.

38.6.23

Transgenderové osoby

Transgenderové osoby čelí složitým výzvám. Se členy i nečleny, kteří se identifikují jako transgenderové osoby – a s jejich rodinnými příslušníky a přáteli – se má jednat citlivě, laskavě, se soucitem a s hojností křesťanské lásky. Všichni jsou vítáni na shromážděních svátosti, dalších nedělních shromážděních a společenských akcích Církve (viz oddíl 38.1.1).

Pohlaví je základní charakteristikou v plánu štěstí, který připravil Nebeský Otec. Slovo pohlaví v prohlášení o rodině znamená biologické pohlaví, s nímž se daná osoba narodila. Někteří lidé zažívají pocity nesouladu mezi svým biologickým pohlavím a tím, s jakým pohlavím se ztotožňují (se svou genderovou identitou). V důsledku toho se mohou identifikovat jako transgenderové osoby. Ohledně příčiny toho, proč se lidé identifikují jako transgenderové osoby, nezaujímá Církev žádné stanovisko.

Většina církevních činností, do nichž se lze zapojit, a některé kněžské obřady jsou genderově neutrální. Transgenderové osoby mohou být pokřtěny a konfirmovány podle toho, jak je to uvedeno v oddíle 38.2.8.10. Mohou také přijímat svátost a kněžská požehnání. Avšak vysvěcení ke kněžství a chrámové obřady jsou přijímány v souladu s biologickým pohlavím, které dotyčná osoba měla při svém narození.

Církevní vedoucí se stavějí proti dobrovolným lékařským či chirurgickým zákrokům za účelem přeměny na opačné pohlaví, než jaké bylo biologické pohlaví dotyčné osoby při jejím narození („operační změna pohlaví“). Vedoucí vysvětlují, že podniknutí těchto kroků bude důvodem k uložení omezení členství v Církvi.

Vedoucí se také stavějí proti sociální přeměně. K sociální přeměně patří snaha dotyčné osoby změnit oblékání či úpravu zevnějšku, své jméno či používání osobních zájmen, aby se mohla prezentovat jako osoba jiného pohlaví, než jaké bylo její biologické pohlaví při narození. Vedoucí vysvětlují, že ti, kteří se rozhodnou pro sociální přeměnu, budou mít po dobu, kdy ji budou dávat najevo, uložena určitá omezení členství v Církvi.

Tato omezení se týkají přijetí či používání kněžství, obdržení či používání chrámového doporučení a obdržení některých církevních povolání. Ačkoli mají tito lidé některé výsady spojené s členstvím v Církvi omezeny, jsou zváni, aby se zapojovali do jiných církevních činností.

Transgenderové osoby, které neusilují o lékařskou, chirurgickou ani sociální přeměnu na osobu opačného pohlaví a které jsou způsobilé, mohou obdržet církevní povolání, chrámové doporučení i chrámové obřady.

Některým dětem, nezletilým či dospělým je kvalifikovaným odborníkem v oblasti zdravotní péče předepsána hormonální terapie kvůli zmírnění genderové dysforie nebo potlačení sebevražedných myšlenek. Než dotyčná osoba takovouto terapii podstoupí, je důležité, aby rozuměla (a v případě, že je nezletilá, se to týká i jejích rodičů) potenciálním rizikům a přínosům. Pokud tito členové neusilují o přeměnu na osobu opačného pohlaví a jsou způsobilí, mohou obdržet církevní povolání, chrámové doporučení i chrámové obřady.

Pokud se člen rozhodne změnit své upřednostňované jméno nebo zájmena, jimiž má být označován, může být upřednostňované jméno uvedeno v příslušném poli na záznamu o členství. Dotyčný pak může být ve sboru oslovován upřednostňovaným jménem.

Okolnosti se mohou v jednotlivých jednotkách a u jednotlivých členů výrazně lišit. Členové a vedoucí se s modlitbou radí mezi sebou a také s Pánem. Předsednictva území pomohou místním vedoucím citlivě řešit jednotlivé situace. Biskupové se radí s presidentem kůlu. Presidenti kůlů a presidenti misií se s žádostí o rady musí obracet na předsednictvo území (viz oddíly 32.6.3 a 32.6.3.1).

Další informace týkající se toho, jak porozumět a pomáhat transgenderovým osobám, jsou uvedeny v části „Transgender“ v oddíle Pomoc s životními výzvami v Knihovně evangelia (ChurchofJesusChrist.org).

38.7

Pravidla týkající se lékařských a zdravotních záležitostí

38.7.1

Pitvy

Pitvu je možné provést pouze tehdy, pokud k tomu dá rodina zesnulého souhlas a pokud je provedení pitvy v souladu se zákonem. V některých případech zákon provedení pitvy požaduje.

38.7.2

Pohřbení a kremace

Rodina zesnulého rozhoduje o tom, zda má být jeho tělo pohřbeno nebo zpopelněno. Respektuje přání zesnulé osoby.

V některých zemích vyžaduje zákon kremaci. V jiných případech je pohřeb pro rodinu neproveditelný nebo cenově nedostupný. V každém případě se má k tělu zesnulého přistupovat s úctou a důstojností. Členové mají být ujištěni o tom, že moc vzkříšení bude působit vždy (viz Alma 11:42–45).

Tam, kde je to možné, má být při pohřbu nebo zpopelnění tělo zesnulého člena, který byl obdarován, oděno v chrámovém obřadním oblečení (viz oddíl 38.5.8).

Pohřební nebo vzpomínková bohoslužba poskytuje rodinám příležitost se shromáždit a udržovat rodinné vztahy a hodnoty (viz oddíl 29.5.4).

38.7.3

Mrtvě narozené děti

Rodiče, které postihne smrt nenarozeného dítěte, trpí žalem a ztrátou. Vedoucí, členové rodiny a bratři a sestry pověření pastýřskou službou mají rodičům poskytovat emoční a duchovní podporu.

Rodiče se mohou rozhodnout, zda uspořádat vzpomínkovou nebo pohřební bohoslužbu.

Rodiče mohou zaznamenat údaje o dítěti na stránky FamilySearch.org. Pokyny jsou uvedeny na těchto internetových stránkách.

Děti, které zemřou před narozením, nepotřebují chrámové obřady a tyto obřady se za ně ani nevykonávají. To však nepopírá možnost, že tyto děti budou součástí své rodiny ve věčnostech. Rodiče jsou povzbuzováni, aby důvěřovali Pánu a usilovali o Jeho útěchu.

38.7.4

Eutanazie

Život ve smrtelnosti je drahocenný dar od Boha. Eutanazie je záměrné ukončení života člověka, který trpí nevyléčitelnou nemocí nebo jinými zdravotními obtížemi. Člověk, který se podílí na eutanazii, včetně toho, že někomu pomáhá spáchat sebevraždu, porušuje přikázání Boží a je možné, že porušuje i místní zákony.

Ukončení mimořádných opatření na udržování umírající osoby při životě nebo zřeknutí se takovýchto opatření předem se za eutanazii nepovažuje (viz oddíl 38.7.11).

38.7.5

Nákaza virem HIV a nemoc AIDS

Členové, kteří jsou nakaženi virem HIV (virem lidské imunitní nedostatečnosti) nebo kteří mají AIDS (syndrom získaného selhání imunity), mají být na církevních shromážděních a akcích vítáni. Jejich účast nepředstavuje pro ostatní zdravotní riziko.

38.7.6

Hypnóza

U některých lidí může hypnóza ohrožovat jejich svobodu jednání. Členové jsou odrazováni od podrobení se hypnóze za účelem demonstrační ukázky či zábavy.

O využití hypnózy k léčbě nemocí nebo duševních poruch má být rozhodnuto po konzultaci s kvalifikovanými odborníky v oblasti zdravotní péče.

38.7.7

Osoby, jejichž pohlaví není při narození jednoznačné

V ojedinělých případech se děti narodí s pohlavím, které není jednoznačně mužské ani ženské (nejednoznačné pohlavní orgány, nejednoznačnost pohlaví, intersexualita). Rodiče nebo jiní lidé budou možná muset učinit rozhodnutí, kterým pod vedením kvalifikovaných odborníků v oblasti zdravotní péče určí pohlaví dítěte. Rozhodnutí ohledně toho, zda přikročit k lékařskému či chirurgickému zákroku, jsou často učiněna v novorozeneckém období. Mohou však být odložena, pokud nejsou z lékařského hlediska nezbytná.

Když mladí lidé nebo dospělí, kteří se narodili s nejednoznačným pohlavím, zažívají duševní konflikt týkající se genderových rozhodnutí, která byla učiněna v novorozeneckém či dětském věku, a genderu, se kterým se ztotožňují, je zapotřebí jednat s velkou mírou soucitu a moudrosti.

Otázky týkající se záznamů o členství, vysvěcení ke kněžství a chrámových obřadů pro mládež či dospělé, kteří se narodili s nejednoznačným pohlavím, mají být adresovány Úřadu Prvního předsednictva.

38.7.8

Lékařská a zdravotní péče

Na uzdravení podle vůle Páně se společně podílejí vyhledání kvalifikované lékařské pomoci, používání víry a získání kněžských požehnání.

Členové nemají používat ani propagovat lékařské či zdravotní praktiky, které jsou z etického, duchovního či právního hlediska sporné. Ti, kteří mají zdravotní problémy, se mají poradit s kvalifikovanými odborníky z oblasti zdravotní péče, kteří mají oprávnění působit v oblasti, kde provozují svou praxi.

Členové Církve jsou povzbuzováni, aby se kromě vyhledání kvalifikované lékařské pomoci řídili nabádáním z písem zaznamenaným v Jakubovi 5:14: „Zavolej starších zboru, ať se modlí za něho, mažíce jej olejem ve jménu Páně.“ Kněžská požehnání pro uzdravení jsou udílena těmi, kteří jsou držiteli nezbytného kněžského úřadu. Požehnání se udílejí na požádání a bezplatně (viz oddíl 18.13).

Členové Církve jsou odrazováni od snahy dosáhnout zázračného nebo nadpřirozeného uzdravení prostřednictvím jednotlivců nebo skupin lidí, kteří tvrdí, že používají speciální metody pro přístup k léčebné moci nad rámec modlitby a náležitě udílených kněžských požehnání. Tyto praktiky se často nazývají „energetická léčba“ či „energetická terapie“. Avšak označují se i jinými názvy. Takovéto sliby týkající se uzdravení jsou často poskytovány za peníze.

38.7.9

Lékařské používání marihuany

Církev se staví proti používání marihuany pro nelékařské účely. Viz oddíl 38.7.14.

Marihuanu lze nicméně používat pro lékařské účely, pokud jsou splněny následující podmínky:

• Akreditovaný lékař nebo jiný zákonem schválený poskytovatel zdravotní péče usoudil, že použití marihuany je z lékařského hlediska nezbytné.

• Dotyčná osoba dodržuje dávkování a způsob přijímání léčiva stanovené lékařem nebo jiným oprávněným poskytovatelem zdravotní péče. Církev neschvaluje vapování marihuany, ledaže to na základě nutné léčby schválí poskytovatel zdravotní péče.

Církev neschvaluje kouření marihuany, a to ani pro lékařské účely.

38.7.10

Darování orgánů a tkání a transplantace

Darování orgánů a tkání představuje obětavý a nezištný skutek, jenž je pro ty, kteří trpí zdravotními obtížemi, často nesmírně přínosný.

Rozhodnutí žijící osoby darovat orgán někomu jinému nebo přijmout darovaný orgán má být učiněno až po konzultaci s kvalifikovaným lékařem a po zvážení spojeném s modlitbou.

Rozhodnutí udělit souhlas s transplantací orgánů či tkáně ze zesnulé osoby je záležitostí dotyčného zesnulého nebo jeho rodiny.

38.7.11

Prodlužování života (včetně udržování životních funkcí)

Když se členové potýkají s vážným onemocněním, mají uplatňovat víru v Pána a vyhledat kvalifikovanou lékařskou pomoc. Když se však nevyhnutelně přiblíží smrt, má se na ni pohlížet jako na požehnání a smysluplnou součást věčné existence (viz 2. Nefi 9:6; Alma 42:8).

Členové se nemají cítit zavázáni prodlužovat život ve smrtelnosti nepřiměřenými prostředky. Je nejlepší, když takováto rozhodnutí učiní dotyčný člen, je-li to možné, nebo členové jeho rodiny. Mají přitom usilovat o kvalifikované lékařské rady a božské vedení prostřednictvím modlitby.

Vedoucí poskytují podporu těm, kteří se rozhodují, zda člena rodiny nechat, či nenechat odpojit od přístrojů udržujících životní funkce.

38.7.12

Skupiny slibující zvýšení sebeuvědomění

Mnohé soukromé skupiny a komerční organizace mají programy, o nichž tvrdí, že zlepšují sebeuvědomění, sebevědomí, duchovnost nebo rodinné vztahy. Tyto skupiny mají tendenci slibovat rychlá řešení problémů, jež za normálních okolností vyžadují čas, modlitby a osobní úsilí. Ačkoli účastníci mohou přechodně pociťovat úlevu nebo nadšení, dřívější problémy často vyvstanou znovu, což vede k ještě většímu zklamání a zoufalství.

Některé z těchto skupin tvrdí či nepřímo naznačují, že jejich programy podporuje Církev nebo konkrétní generální autority. Tato tvrzení však nejsou pravdivá.

Členové Církve jsou varováni, že některé z těchto skupin prosazují myšlenky a používají metody, které mohou být škodlivé. Mnohé z těchto skupin si rovněž účtují přemrštěné poplatky a přesvědčují zájemce k uzavírání dlouhodobých závazků. Některé směšují světské myšlenky se zásadami evangelia takovým způsobem, že to může oslabovat duchovnost a víru.

Církevní vedoucí nemají takovým skupinám či za takové praktiky platit a nemají je propagovat ani schvalovat. K takovýmto činnostem se nesmí využívat církevní budovy ani zařízení.

Členové, kteří mají sociální nebo emoční obtíže, se mohou obrátit na vedoucí s žádostí o vedení ohledně nalezení zdrojů pomoci, které jsou v souladu se zásadami evangelia. Další informace jsou uvedeny v oddíle 22.3.4.

38.7.13

Očkování

Očkování prováděná kvalifikovanými odborníky v oblasti zdravotní péče chrání zdraví a zachraňují život. Členové Církve jsou povzbuzováni, aby očkováním chránili sebe, své děti a ostatní ve svém okolí.

V konečném důsledku jsou jednotlivci zodpovědni za to, aby se ohledně očkování rozhodovali sami za sebe. Mají-li členové otázky nebo obavy, mají se poradit s kvalifikovanými odborníky v oblasti zdravotní péče a mají také usilovat o vedení Ducha Svatého.

Pověření perspektivních misionářů, kteří nebyli očkováni, se pravděpodobně budou omezovat na službu v jejich vlasti.

38.7.14

Slovo moudrosti a zdraví prospěšné praktiky

Slovo moudrosti je přikázání Boží. Bůh ho zjevil pro fyzické i duchovní dobro svých dětí. Proroci objasnili, že učení obsažené v Nauce a smlouvách 89 zahrnuje abstinenci od tabáku, silných nápojů (alkoholu) a horkých nápojů (čaje a kávy).

Proroci také členy učí, aby se vyhýbali látkám, které jsou škodlivé, nezákonné, návykové nebo které zhoršují úsudek.

Existují i jiné škodlivé látky a praktiky, které nejsou ve Slově moudrosti nebo ve slovech církevních vedoucích konkrétně uvedeny. Členové mají při rozhodování ohledně péče o své fyzické, duchovní a emoční zdraví používat moudrost a úsudek spojený s modlitbou.

Apoštol Pavel prohlásil: „Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého v vás? Kteréhož máte od Boha, a nejste sami svoji. Nebo koupeni jste za mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem svým i duchem svým, kteréžto věci Boží jsou.“ (1. Korintským 6:19–20.)

Těm, kteří jsou Slova moudrosti a pokynů žijících proroků poslušni, Pán slibuje duchovní i časná požehnání (viz Nauka a smlouvy 89:18–21).

38.8

Administrativní pravidla

38.8.1

Adopce a pěstounská péče

Adopce dětí a poskytování pěstounské péče může být pro děti a rodiny požehnáním. Prostřednictvím adopce lze vytvořit milující, věčné rodiny. Ať již děti přicházejí do rodiny prostřednictvím adopce, nebo narození, jsou stejně drahocenným požehnáním.

Členové, kteří usilují o to, aby adoptovali děti nebo jim poskytovali pěstounskou péči, se mají řídit všemi příslušnými zákony zemí a vlád, kterých se záležitost týká.

Církev adopce nezajišťuje. Ve Spojených státech a v Kanadě však mohou vedoucí odkázat členy na organizaci Family Services, na niž se mohou obracet s žádostmi o konzultace. Kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

Informace týkající se svobodných nastávajících rodičů jsou uvedeny v oddíle 38.6.19.

Další informace jsou uvedeny v článku „Adoption“ (Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org).

38.8.2

Skupinové podvody

Ke skupinovým podvodům dochází tehdy, když někdo zneužívá důvěru někoho jiného s úmyslem ho podvést. Může to nastat, když oba patří k téže skupině, jako například k Církvi. Může to také nastat tehdy, kdy někdo zneužije přátelství nebo postavení, v němž se těší důvěře, jako je církevní povolání nebo rodinný vztah. Skupinového podvodu se člověk obvykle dopouští za účelem finančního obohacení.

Členové Církve mají být ve svém jednání čestní a mají jednat bezúhonně. Skupinový podvod představuje hanebné zrazení důvěry. Pachatelé mohou být trestně stíháni. Členové Církve, kteří se dopustí skupinového podvodu, mohou rovněž čelit omezením nebo odnětí členství. Pokyny týkající se rad posuzujících členství konajících se kvůli podvodnému jednání jsou uvedeny v oddílech 32.6.1.3 a 32.6.2.3.

Členové nesmí uvádět ani naznačovat, že jejich obchodní aktivity probíhají pod záštitou, s podporou nebo v zastoupení Církve či jejích vedoucích.

38.8.3

Audiovizuální materiály

Audiovizuální materiály mohou pomoci přivolat Ducha a obohatit výuku evangelia v církevních třídách a na církevních shromážděních. Mezi příklady těchto materiálů patří videa, obrázky a hudební nahrávky. Použití těchto materiálů nemá nikdy odvádět pozornost ani nahrazovat hlavní téma výuky v dané třídě či na daném shromáždění.

Členové nemají používat audiovizuální materiály na shromáždění svátosti ani na všeobecném zasedání konference kůlu. Avšak v případě, kdy je potřeba doprovodit zpěv náboženských písní, lze na těchto shromážděních použít hudební nahrávky.

Členové mají při používání audiovizuálních materiálů dodržovat veškeré zákony upravující autorská práva (viz oddíl 38.8.11). Mají používat pouze materiály, které jsou v souladu s evangeliem a pomáhají přivolávat Ducha.

38.8.4

Autogramy a fotografie generálních autorit, generálních úředníků a úřednic a územních sedmdesátníků

Členové Církve nemají žádat o autogramy generálních autorit, generálních úředníků a úřednic ani územních sedmdesátníků. Ani nemají členové tyto vedoucí žádat o to, aby jim podepsali písma, zpěvníky nebo programy. Toto ubírá na posvátnosti jejich povolání a na duchu shromáždění. Také by jim to mohlo bránit v tom, aby se pozdravili s dalšími členy.

Členové nemají pořizovat snímky generálních autorit, generálních úředníků a úřednic ani územních sedmdesátníků v kaplích.

38.8.5

Obchodní aktivity

Církevní sborové domy a další zařízení a nemovitosti, církevní shromáždění, setkání, schůzky a třídy a církevní internetové stránky a kanály na sociálních sítích nesmí být využívány k propagaci žádného obchodního ani necírkevního subjektu.

Žádným obchodním ani necírkevním subjektům se nesmí poskytovat seznamy církevních skupin ani jiné údaje o členech. K těmto subjektům patří (nejedná se o úplný výčet) ty, které propagují příležitosti k chození na rande, k získání vzdělání či k hledání zaměstnání. Viz oddíl 38.8.31.

38.8.6

Zaměstnanci Církve

Zaměstnanci Církve mají žít za všech okolností podle církevních měřítek a mají je prosazovat. Musí se také řídit místními pracovněprávními předpisy.

Aby se členové mohli stát zaměstnanci Církve nebo jimi nadále být, musí být hodni mít chrámové doporučení. Zástupci církevního Oddělení lidských zdrojů se budou pravidelně obracet na presidenty kůlů či biskupy, aby ověřili chrámovou způsobilost stávajících nebo potenciálních zaměstnanců Církve. Vedoucí mají odpovídat bezodkladně.

38.8.7

Církevní časopisy

Mezi církevní časopisy patří:

• Kamarád pro děti,

• Pro posílení mládeže pro mládež,

• Liahona pro dospělé.

První předsednictvo povzbuzuje všechny členy k četbě církevních časopisů. Tyto časopisy mohou členům pomáhat učit se evangeliu Ježíše Krista, studovat učení žijících proroků, pociťovat spojení s globální církevní rodinou, čelit výzvám a těžkostem s vírou a lnout těsněji k Bohu.

Vedoucí pomáhají členům získat přístup k časopisům tímto způsobem:

• Pomozte členům předplatit si tištěné časopisy a obnovovat jejich předplatné.

• Ukažte členům, jak získat přístup ke článkům časopisů na stránkách CirkevJeziseKrista.org, v aplikaci Knihovna evangelia a v aplikaci Život podle evangelia. Tyto články v digitální podobě jsou zdarma.

• Ukažte novým členům, brzy po jejich křtu, jak získat přístup k církevním časopisům v digitální podobě. Pokud noví členové dávají přednost časopisům v tištěné podobě, zajistěte pro ně roční předplatné zdarma hrazené z rozpočtu jednotky.

• Zajistěte obnovující se předplatné všem dětem, mladým mužům a mladým ženám, kteří navštěvují církevní shromáždění bez doprovodu svého rodiče či zákonného zástupce. Použijte k tomu prostředky z rozpočtu jednotky.

Biskupové mohou povolat zástupce pro časopisy, který bude členům pomáhat získat k těmto časopisům přístup. Nebo mohou pověřit výkonného tajemníka sboru, aby s tím pomáhal on (viz oddíl 7.3).

Zástupce pro časopisy nebo výkonný tajemník mohou také pomáhat shromažďovat zážitky a svědectví místních členů, které mohou posilovat víru, s cílem poskytnout tyto příběhy redakcím časopisů.

Předplatné tištěných časopisů je k dispozici na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org, prostřednictvím střediska Global Services Department a v maloobchodních distribučních střediscích. V některých oblastech objednávají časopisy jménem svých členů jednotky a distribuují časopisy ve sborovém domě. Potřebujete-li další informace, obraťte se na středisko Global Services Department nebo na distribuční středisko.

38.8.8

Název, logotyp a symbol Církve

Logotyp a symbol Církve

Název, logotyp a symbol Církve patří ke klíčovým identifikačním znakům Církve. Jsou registrovány jako ochranné známky nebo jinak právně chráněny po celém světě. Používají se k identifikaci oficiálních církevních publikací, zpráv a událostí.

Klíčové identifikační znaky Církve se mají používat výhradně podle níže uvedených pokynů.

Název Církve v písemné podobě. Místní jednotky smí používat název Církve v písemné podobě (nikoli logotyp ani symbol) při splnění všech následujících podmínek:

• Činnost nebo akci, s níž je název spojován, oficiálně zaštiťuje příslušná jednotka (například program shromáždění svátosti).

• Názvu Církve předchází název místní jednotky (například: odbočka Liberec Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů).

• Typ písma nenapodobuje oficiální logotyp Církve ani se mu nepodobá.

Logotyp a symbol. Logotyp a symbol Církve (viz obrázek výše) se mají používat pouze dle schválení Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů. Nesmí se používat jako ozdobné prvky. A nesmí se používat ani k žádným osobním, komerčním či propagačním účelům.

S dotazy se lze obracet na:

Intellectual Property Office

50 East North Temple Street

Salt Lake City, UT 84150-0005, USA

Telefon: [phone] nebo [phone], linka 2-3959

Fax: [phone]

E-mail: [e-mail]

38.8.9

Komunikace zaměstnanců a dobrovolníků Církve s presidenty kůlů a biskupy

Když potřebují zaměstnanci a dobrovolníci Církve kontaktovat některého presidenta kůlu nebo biskupa, obracejí se na výkonného tajemníka dotyčného vedoucího, ledaže se jedná o záležitost, která je velmi naléhavá nebo důvěrná. To presidentům kůlů a biskupům umožňuje zaměřovat se na mnohé zodpovědnosti, které mohou naplňovat pouze oni.

Mezi zaměstnance a dobrovolníky Církve patří zástupci všech církevních oddělení, vzdělávacích programů a škol, podniků zaměřených na sociální péči a soběstačnost a společností přidružených k Církvi.

Pokud není výkonný tajemník povolán nebo své zodpovědnosti nezastává v plné míře, lze příslušného vedoucího kontaktovat přímo.

38.8.10

Počítače

Počítače a software používané v církevních sborových domech poskytuje a spravuje církevní ústředí nebo územní kancelář. Vedoucí a členové používají tyto zdroje k podpoře církevních záměrů, včetně práce na rodinné historii.

K veškerému softwaru na těchto počítačích musí Církev vlastnit řádnou licenci.

Na umístění a používání počítačů v kůlu, včetně těch ve střediscích rodinné historie, dohlíží president kůlu. Kůlový specialista na techniku dbá na to, aby byly řádně aktualizovány a udržovány, jak je uvedeno v oddíle 33.10.

38.8.11

Materiály chráněné autorskými právy

Autorská práva představují ochranu, kterou zákon poskytuje tvůrcům originálních autorských děl, jež jsou vyjádřena v hmatatelné podobě (včetně digitální) a k nimž patří například:

• díla z oblasti literatury, hudby, dramatického umění a choreografie;

• díla z oblasti výtvarného umění, fotografie a sochařství;

• zvuková a audiovizuální díla (například filmy a videa, CD a DVD);

• počítačové programy nebo hry;

• internetové a jiné databáze.

Zákonné předpisy upravující problematiku autorských děl a jejich přípustného použití se v jednotlivých zemích liší. Církevní pravidla uvedená v tomto oddíle jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které platí ve většině zemí. Pro zjednodušení se práva související s tvůrčí činností označují v tomto oddíle slovy „autorská práva“. Některá z těchto práv však mohou být v některých zemích známá pod různými názvy.

Členové Církve mají striktně dodržovat veškeré zákony upravující autorská práva. Za normálních okolností mohou pouze vlastníci autorských práv oprávnit druhé k následujícím použitím svého díla:

• rozmnožování (kopírování),

• distribuce,

• veřejná produkce,

• veřejné vystavení,

• tvorba odvozených děl.

Použití díla kterýmkoli z výše uvedených způsobů bez oprávnění uděleného vlastníkem autorských práv je v rozporu s církevními pravidly. Takové použití může rovněž vystavit Církev nebo samotného uživatele nutnosti nést právní odpovědnost.

Uživatel jakéhokoli díla má předpokládat, že je chráněno autorskými právy. Publikovaná díla obvykle obsahují poznámku s údaji o autorských právech, jako například „© 1959 Jan Novák“. (U zvukových nahrávek bývá symbol ℗.) Avšak k tomu, aby bylo dílo chráněno zákonem, není nutné, aby bylo opatřeno údaji o autorských právech. Podobně i skutečnost, že se určitá publikace již nevydává nebo je zveřejněna na internetu, neznamená, že není chráněna autorskými právy. Ani to nikoho neopravňuje ke kopírování, distribuci, produkci, vystavování či vytváření odvozených děl bez svolení.

Se zpracováváním žádostí o svolení k použití církevních materiálů či programů chráněných autorskými právy, včetně materiálů, k nimž vlastní autorská práva společnost Intellectual Reserve, Inc. (IRI), pomáhá církevní úřad Intellectual Property Office [Úřad pro duševní vlastnictví] (IPO). IRI je samostatná nezisková společnost, jež je vlastníkem duševního vlastnictví, které využívá Církev. Informace týkající se žádostí o použití materiálů, které vlastní Církev, jsou uvedeny v dokumentu „Podmínky používání“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

Následující otázky a odpovědi mohou členům pomoci porozumět zákonům upravujícím autorská práva a tyto zákony dodržovat, zatímco budou používat materiály chráněné autorskými právy jak na shromážděních, tak doma. Mají-li členové dotazy, které nejsou zodpovězeny v rámci těchto pokynů, mohou se obrátit na IPO:

Intellectual Property Office

50 East North Temple Street

Salt Lake City, UT 84150-0005, USA

Telefon: [phone] nebo [phone], linka 2-3959

Fax: [phone]

E-mail: [e-mail]

Mohu kopírovat publikované církevní materiály? Není-li uvedeno jinak, lze církevní materiály kopírovat k nekomerčnímu použití v Církvi, doma a v rodině. Podmínky použití, které doprovázejí církevní internetové stránky nebo aplikace, uvádějí, jak mohou být materiály na těchto stránkách a v těchto aplikacích používány. Církevní materiály nelze využívat ke komerčním účelům bez zvláštního písemného povolení od IPO.

Mohu kopírovat hudbu a hudebniny? Na hudbu a hudebniny se vztahují zvláštní zákony upravující autorská práva. Je dovoleno kopírovat písně z následujících materiálů pro nekomerční použití v Církvi, doma a v rodině, pokud u konkrétní písně není uvedeno nějaké omezení:

• Náboženské písně,

• Zpěvník pro děti,

• církevní časopisy.

Kopírování hudebnin či hudebních nahrávek bez svolení vlastníka autorských práv je v rozporu s církevními pravidly.

Mohu kopírovat materiály, které nevlastní Církev? Obvykle ne. Použití materiálů, které jsou předmětem soukromého vlastnictví, se řídí zákony upravujícími autorská práva. Obvykle existují omezení, která stanovují podmínky, jimiž se veřejnost musí při kopírování necírkevních materiálů řídit. Tato omezení jsou obvykle uvedena na začátku publikace. Členové mají striktně dodržovat veškeré zákony upravující autorská práva.

Mohu pouštět komerční audiovizuální díla na církevních akcích? Obvykle ne. Členové Církve nemají porušovat upozornění a omezení vztahující se na komerční audiovizuální díla. To zahrnuje filmy, další videa a hudbu. Použití komerčních audiovizuálních děl na církevních akcích obvykle vyžaduje svolení vlastníků autorských práv.

Mohu stahovat či kopírovat počítačový software a další programy pro použití v Církvi? Obvykle ne. Počítačové programy a další software se nesmí kopírovat ani stahovat, pokud k nim nejsou řádně zakoupeny veškeré licence.

Jakých povolení je třeba k uvedení hudební či divadelní tvorby? Díla, která vlastní Církev či IRI, lze uvádět v církevním prostředí bez svolení od církevního ústředí. Pokud určité dílo chráněné autorskými právy nevlastní Církev, musí členové k jeho celkovému či částečnému uvedení v církevním prostředí získat svolení vlastníka autorských práv. Vlastník autorských práv obvykle vyžaduje určité poplatky nebo autorské honoráře, a to i tehdy, kdy lze uvedení daných děl zhlédnout bezplatně. Veškerá představení mají schválit místní kněžští vedoucí.

38.8.12

Studijní a výukové materiály

Církev poskytuje členům materiály, aby jim pomáhala učit se evangeliu Ježíše Krista a žít podle něj. Patří mezi ně písma, poselství z generálních konferencí, časopisy, příručky, knihy a další materiály. Vedoucí povzbuzují členy, aby písma a další materiály používali podle potřeby ke studiu evangelia doma.

Studium a výuka evangelia se mají zaměřovat na Spasitele a Jeho nauku. Ve snaze pomoci podporovat toto zaměření i v církevních třídách dbají vedoucí na to, aby učitelé používali schválené materiály. Informace týkající se schválených materiálů jsou uvedeny v Pokynech ke studijním osnovám.

38.8.13

Adresáře

Členové a vedoucí jsou povzbuzováni k tomu, aby používali adresáře členů poskytované Církví. Tyto adresáře jsou dostupné v oddíle Adresář a mapa sboru na stránkách ChurchofJesusChrist.org a v aplikaci Nástroje pro členy. Uvádějí základní kontaktní údaje členů. Kůloví a sboroví vedoucí si mohou zobrazit další údaje užitečné pro jejich povolání. Tyto údaje si mohou vedoucí zobrazit také v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR).

Členové mohou omezit viditelnost svých kontaktních údajů v elektronické podobě. To mohou udělat tak, že si nastaví úroveň ochrany osobních údajů ve svém profilu domácnosti.

Kůloví a sboroví vedoucí mají respektovat nastavení ochrany osobních údajů, které si členové zvolí. Tito vedoucí rovněž dbají na to, aby se tyto údaje používaly pouze pro schválené církevní účely.

Tištěné adresáře kůlu a sborů nejsou obvykle zapotřebí. Pokud vedoucí usoudí, že je tištěných adresářů ve skutečnosti potřeba, mohou je vytvořit, ale pouze z oddílů Adresář a Mapa sboru na stránkách ChurchofJesusChrist.org. Tyto adresáře neobsahují údaje o pohlaví, věku ani datu narození členů.

Seznamy členů se nemají tisknout pro použití mimo Církev.

38.8.14

Oblékání a vzhled

Muži a ženy jsou stvořeni podle obrazu Božího (viz Genesis 1:26–27; Abraham 4:27). Smrtelné tělo je posvátný dar.

Členové Církve jsou povzbuzováni, aby ke svému tělu projevovali úctu prostřednictvím svých rozhodnutí ohledně vhodného oblékání a úpravy vzhledu. To, co je vhodné, se v různých kulturách a v různých situacích liší. Například na shromáždění svátosti si členové oblékají své nejlepší dostupné nedělní oblečení, aby tak projevovali úctu k obřadu svátosti (viz oddíl 18.9.3). Totéž platí i pro návštěvu chrámu (viz oddíl 27.1.5). Učedníci Ježíše Krista vědí, jak se oblékat a pečovat o svůj zevnějšek co nejlépe.

Členové a vedoucí nemají soudit druhé na základě jejich oblečení či vzhledu. Mají milovat všechny lidi, jak to přikázal Spasitel (viz Matouš 22:39; Jan 13:34–35). Všichni mají být na církevních shromážděních a akcích vítáni (viz oddíl 38.1.1).

Při vydávání chrámových doporučení a při sdělování sborových a kůlových povolání vedoucí zohledňují způsobilost a vedení Ducha (viz oddíly 26.3, 30.1.1 a 31.1.1).

38.8.15

Extrémní přípravy neboli survivalismus

Církev povzbuzuje k soběstačnosti. Členové jsou povzbuzováni, aby byli duchovně a fyzicky připraveni na životní výzvy a těžkosti. Viz oddíl 22.1.

Vedoucí Církve však varují před extrémními nebo přehnanými přípravami na možné katastrofické události. Takové kroky se někdy nazývají survivalismem. Snaha být připraveni má být motivována vírou, ne strachem.

Vedoucí Církve vyzývají členy, aby se při tvorbě zásob potravin nezadlužovali. Místo toho si mají členové vytvářet domácí zásoby a finanční rezervu postupně. Viz oddíl 22.1.4 a článek „Food Storage“ (Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org).

38.8.16

Postní den

Členové se mohou postit kdykoli. Obvykle však jako postní den zachovávají první sabat v měsíci.

V rámci postního dne se lidé obvykle modlí, zříkají se jídla a pití po dobu 24 hodin (jsou-li toho fyzicky schopni) a dávají štědrou postní oběť. Postní oběť je příspěvek určený na pomoc potřebným (viz oddíl 22.2.2).

Někdy se během prvního sabatu v měsíci konají celocírkevní nebo místní shromáždění. V takovém případě předsednictvo kůlu stanovuje jako postní den jiný den sabatu.

38.8.17

Hazardní hry a loterie

Církev se staví proti hazardním hrám v jakékoli podobě a odrazuje od nich. To zahrnuje i sportovní sázení a státem provozované loterie.

38.8.18

Hostující řečníci či instruktoři

Na většině církevních shromáždění, setkání a akcí mají být řečníci a instruktoři vybíráni z řad členů místního sboru či kůlu.

Hostující řečník nebo instruktor je někdo, kdo do daného sboru či kůlu nepatří. Před pozváním hostujícího řečníka na sborové shromáždění, setkání, činnost nebo akci je vyžadován souhlas biskupa. President kůlu musí schválit pozvání hostujících řečníků na kůlová shromáždění, setkání, činnosti či akce.

Biskup či president kůlu si hostující řečníky či instruktory pečlivě prověří. V rámci toho může kontaktovat biskupa dotyčné osoby.

Biskup či president kůlu dbá na toto:

• Vystoupení bude v souladu s naukou Církve.

• Vystoupení nebude zahrnovat spekulativní témata (témata mají být v souladu s těmi, jež se probírají na generálních konferencích).

• Hostující řečníci či instruktoři nezískají žádný honorář, nebudou provádět nábor účastníků a nebudou se pokoušet získat zákazníky či klienty.

• Těmto osobám nebudou proplaceny cestovní náklady – ani z rozpočtu místní jednotky, ani ze soukromých příspěvků.

• Vystoupení budou v souladu s pokyny týkajícími se používání církevních budov a zařízení (viz oddíl 35.5.2).

38.8.19

Imigrace

Členové, kteří zůstávají ve své rodné zemi, mají často příležitost tam budovat a posilovat Církev. Imigrace do jiné země je však osobním rozhodnutím.

Členové, kteří se přestěhují do jiné země, se mají řídit všemi příslušnými zákony (viz Nauka a smlouvy 58:21).

Misionáři nemají nabízet finanční pomoc s imigrací druhých. Ani o to nemají žádat rodiče, příbuzné ani další lidi.

Církev nepodporuje – finančně ani žádným jiným způsobem – imigraci prostřednictvím nabízení pracovních míst.

Členové Církve nabízejí svůj čas, talenty a přátelství, aby imigranty a uprchlíky vítali jako členy své komunity (viz Matouš 25:35; viz také oddíl 38.8.35 v této příručce).

38.8.20

Internet

38.8.20.1

Oficiální církevní zdroje a materiály na internetu

Církev spravuje oficiální internetové stránky, blogy a účty na sociálních sítích. Tyto zdroje lze jasně rozpoznat jako oficiální podle toho, že je na nich uveden logotyp nebo symbol Církve (viz oddíl 38.8.8). Rovněž splňují veškeré zákonem stanovené požadavky a církevní pravidla týkající se duševního vlastnictví a ochrany osobních údajů.

38.8.20.2

Používání internetu členy v rámci církevních povolání

Členové nesmí vytvářet internetové stránky, blogy ani účty na sociálních sítích jménem Církve ani za účelem oficiálního zastupování Církve a jejích postojů, nauky, pravidel a postupů. Mohou však vytvářet takové internetové stránky, blogy nebo účty na sociálních sítích, které jim budou pomáhat při vykonávání jejich povolání. Přitom mají členové dodržovat následující pokyny:

• Vytvoření webové stránky, blogu nebo účtu na sociálních sítích musí nejprve schválit president kůlu (v případě kůlových zdrojů) nebo biskup (v případě sborových zdrojů).

• Nesmí se používat ani napodobovat církevní logotyp ani symbol (viz oddíl 38.8.8).

• Příslušný internetový zdroj má mít jasný účel a cíl a má být odpovídajícím způsobem pojmenován. Název může obsahovat název sboru nebo kůlu. Nesmí však obsahovat oficiální název Církve.

• Členové nesmí tvrdit ani naznačovat, že zveřejňování obsahu, obrázků či dalších materiálů na jejich stránkách probíhá pod záštitou, se schválením či v jakémkoli oficiálním zastoupení Církve. Namísto toho mají tyto stránky obsahovat poznámku, že se nejedná o oficiální stránku provozovanou Církví.

• Vše, co stránky obsahují, má být relevantní pro zamýšlené publikum a má být aktivně moderováno.

• Internetový zdroj má obsahovat kontaktní údaje.

• Za internetový zdroj má být zodpovědný více než jeden správce. To může zajistit kontinuitu, když se změní povolání nebo pověření dané osoby. Také to zabraňuje tomu, aby byla aktualizací a monitorováním daného zdroje zatížena jen jedna osoba.

• Církví vlastněná výtvarná díla, videa, hudba nebo další materiály se smí zveřejňovat pouze v případě, kdy je takové použití jasně povoleno v Podmínkách používání uvedených na oficiálních internetových stránkách Církve nebo kdy je povoleno církevním úřadem Intellectual Property Office [Úřad pro duševní vlastnictví] (IPO). Materiály chráněné autorskými právy a pocházející z jiných zdrojů se nesmí používat, pokud k tomu jejich vlastník nejprve nedá písemný souhlas. Další informace týkající se používání materiálů chráněných autorskými právy jsou uvedeny v oddíle 38.8.11.

• Při použití obrázků, videí nebo osobních údajů je vyžadován souhlas jejich vlastníka nebo zúčastněných osob. Souhlas lze získat prostřednictvím formuláře Souhlas s použitím snímku, veřejného oznámení, vyvěšeného oznámení pro konkrétní událost nebo písemného svolení v případě potřeby. Je zapotřebí dodržet zákony týkající se ochrany osobních údajů platné v dané zemi.

• Internetové zdroje nemají kopírovat nástroje a funkce, které jsou již na stránkách ChurchofJesusChrist.org, v aplikaci Nástroje pro členy nebo v jiných církevních zdrojích.

• Vedoucí a misionáři mají koordinovaně spolupracovat, aby se zabránilo duplicitním sdělením.

• Když již internetové zdroje nejsou potřeba, mají se smazat nebo deaktivovat. Důležité multimediální soubory (například fotografie a videa) se mají archivovat v historických přehledech sboru či kůlu.

Další pokyny jsou uvedeny na stránkách internet.ChurchofJesusChrist.org.

38.8.20.3

Osobní používání internetu a sociálních sítí

Internet a sociální sítě mají mnoho pozitivních využití. Patří k nim i příležitosti k vydávání svědectví o Spasiteli a Jeho znovuzřízeném evangeliu. Blogy, sociální sítě a další internetové technologie umožňují členům šířit a podporovat poselství pokoje, naděje a radosti, které doprovázejí víru v Krista.

Členové jsou povzbuzováni ke sdílení povznášejícího obsahu. Rovněž mají být příkladem zdvořilosti a slušnosti ve všech interakcích na internetu, včetně sociálních sítí. Mají se vyhýbat svárům (viz 3. Nefi 11:29–30; Nauka a smlouvy 136:23).

Členové se mají vyvarovat veškerých projevů předsudků vůči druhým (viz oddíl 38.6.14). Usilují o to, aby se k druhým vždy chovali podle Kristova vzoru, a to i na internetu, a projevovali skutečnou úctu ke všem Božím dětem.

Členové nemají na internetu používat výhružný, šikanující, zastrašující, ponižující, násilný nebo jinak urážlivý jazyk ani obrazový materiál. Dojde-li na internetu k hrozbám protiprávního jednání, mají se neprodleně informovat policejní orgány.

Členové nemají naznačovat, že jejich poselství vyjadřují stanoviska Církve nebo že jsou Církví podporována.

38.8.21

Internetové a satelitní vybavení a videozařízení

Církevní internetové a satelitní vybavení a videozařízení se smí používat pouze pro nekomerční církevní účely. Jakékoli použití musí schválit předsednictvo kůlu nebo biskupstvo.

Tato zařízení se nesmí používat k přehrávání ani nahrávání programů, které nezaštiťuje Církev. K přehrávání ani nahrávání takových programů se nesmí používat ani církevní zdroje, jako například internetové připojení.

Zařízení mohou obsluhovat pouze ti, kteří jsou k tomu vyškoleni. V době, kdy se nepoužívá, má být bezpečně uzamčeno. Nesmí se odnášet z budovy za účelem osobního použití.

38.8.22

Světské zákony

Členové mají dodržovat, ctít a podporovat zákony kterékoli země, v níž žijí nebo do níž cestují (viz Nauka a smlouvy 58:21–22; Články víry 1:12). To zahrnuje i zákony, které zakazují hlásání evangelia.

38.8.23

Právní poradenství v církevních záležitostech

Kdykoli je v církevních záležitostech zapotřebí právního poradenství, mají se vedoucí obracet na církevní právní poradce. Ve Spojených státech a v Kanadě se president kůlu obrací na církevní Kancelář právního poradenství:

1-800-453-3860, linka 2-6301

1-801-240-6301

Mimo území Spojených států a Kanady se president kůlu obrací na územní právní poradce v územní kanceláři.

38.8.23.1

Účast nebo poskytování dokumentů v právních procesech

Církevní vedoucí se nemají zapojovat do občanskoprávního ani trestního řízení, které se týká členů z jejich jednotky, aniž by se nejprve obrátili na církevního právního poradce. Totéž pravidlo se týká ústní i písemné komunikace s právníky nebo zaměstnanci soudu, a to i prostřednictvím e-mailu.

Vedoucí se mají obrátit na církevního právního poradce, pokud se ve svém církevním povolání setkají s některou z těchto situací:

• Jsou přesvědčeni, že mají svědčit nebo komunikovat v určité právní záležitosti.

• Jejich svědectví nebo komunikace v určité právní záležitosti se vyžaduje v rámci určitého právního procesu.

• Je jim nařízeno, aby poskytli důkazy.

• Jsou požádáni, aby dobrovolně poskytli určité dokumenty nebo informace.

• Jsou požádáni, aby komunikovali s právníky nebo s orgány veřejné moci ohledně právního procesu, včetně slyšení ohledně vynesení rozsudku nebo podmínečného propuštění.

Ačkoli mohou mít církevní vedoucí dobré úmysly, poskytnutí informací v právních procesech může být mylně interpretováno a může způsobit určité škody. Takovéto poskytnutí informací může zvláště ublížit poškozeným a jejich rodině. Dodržování tohoto církevního pravidla také pomáhá chránit Církev před tím, aby byla nevhodně zapletena do právních procesů.

38.8.23.2

Svědectví v právních procesech

Církevní vedoucí nesmí při žádném právním procesu svědčit jménem Církve bez předchozího souhlasu Kanceláře právního poradenství. Toto pravidlo se také týká slyšení ohledně vynesení rozsudku nebo podmínečného propuštění. Církevní vedoucí nesmí ve své vedoucí funkci bez tohoto souhlasu poskytovat ústní ani písemné důkazy.

Vedoucí nemají přímo ani nepřímo naznačovat, že svědectví, které během právního procesu poskytují, představuje stanovisko Církve.

Vedoucí nemají v žádném právním řízení ovlivňovat svědeckou výpověď svědka.

Kontaktní údaje týkající se církevních právních poradců jsou uvedeny v oddíle 38.8.23.

38.8.24

Využívání poštovních schránek

V mnoha zemích představuje umísťování jakýchkoli materiálů, za něž nebylo zaplaceno poštovné, do soukromých poštovních schránek nebo na ně porušení poštovních předpisů. Toto omezení se vztahuje i na veškeré materiály související s Církví, jako jsou letáky, zpravodaje nebo oznámení. Církevní vedoucí mají poučit členy a misionáře, že nemají do poštovních schránek ani na ně nic umísťovat.

38.8.25

Komunikace členů s církevním ústředím

Členové Církve jsou odrazováni od toho, aby volali, posílali e-maily nebo psali dopisy generálním autoritám kvůli naukovým otázkám, osobním těžkostem nebo žádostem. Odpovídat osobně by generálním autoritám znesnadňovalo plnění jejich povinností. Členové jsou povzbuzováni, aby se v případech, kdy usilují o duchovní vedení, obraceli na své místní vedoucí, včetně své presidentky Pomocného sdružení nebo presidenta kvora starších (viz oddíl 31.3).

Korespondence členů zaslaná generálním autoritám bude ve většině případů přeposlána zpět místním vedoucím. President kůlu, který si potřebuje ujasnit naukové záležitosti nebo jiné záležitosti spojené s Církví, může jménem členů napsat Prvnímu předsednictvu.

38.8.26

Zaměstnání členů

Členové Církve mají hledat takové zaměstnání, které bude v souladu se zásadami evangelia a ve kterém budou moci s čistým svědomím prosit Pána o požehnání. Jedná se o osobní záležitost, která v konečném důsledku spočívá na úsudku člena a na jeho zvážení spojeném s modlitbou.

38.8.27

Členové s postižením

Vedoucí a členové jsou povzbuzováni, aby naplňovali potřeby všech, kteří žijí v jejich jednotce. Členů s postižením si vážíme. Mohou být pro druhé hodnotným přínosem. Postižení může být mentálního, sociálního, emočního či fyzického charakteru.

Členové Církve jsou povzbuzováni, aby následovali příklad Spasitele a těm, kteří mají nějaké postižení, nabízeli naději, pochopení a lásku. Vedoucí mají ty, kteří mají nějaké postižení, dobře poznat a mají o ně projevovat upřímný zájem a starostlivost.

Vedoucí mají také zjistit, kteří členové mohou potřebovat dodatečnou péči kvůli tomu, že nějakým postižením trpí jejich rodič, manželský partner, dítě nebo sourozenec. Péče o člena rodiny, který má určité postižení, může přinášet člověku uspokojení a zároveň být náročné.

Vedoucí vyhledávají členy s postižením, kteří žijí v domovech pro postižené nebo v jiných zařízeních odděleně od členů své rodiny, a slouží jim.

38.8.27.1

Podporování informovanosti a pochopení

Vedoucí, učitelé a další členové se snaží porozumět každému jednotlivci s postižením a tomu, jaké jsou jeho silné stránky a potřeby. Hlubší porozumění mohou získat prostřednictvím rozhovoru s dotyčným a se členy jeho rodiny. Materiály jsou dostupné na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org.

38.8.27.2

Poskytování pomoci

Vedoucí posuzují potřeby těch, kteří mají nějaké postižení, i těch, kteří o tyto postižené členy pečují. Tito vedoucí určují, jak by k náležitému zaopatření těchto potřeb bylo možné využít dostupné sborové či kůlové zdroje. Vedoucí povzbuzují členy, aby postiženým členům pomáhali a aby se o ně s láskou a v duchu přátelství zajímali.

Biskupstvo či předsednictvo kůlu může povolat sborového či kůlového specialistu na postižení, aby jednotlivcům, rodinám, učitelům a dalším vedoucím pomáhal (viz oddíl 38.8.27.9).

Vedoucí také mohou vyhledat vhodné veřejné zdroje, které by mohly členům s postižením a jejich rodinám pomoci.

Další informace týkající se pomáhání lidem s postižením jsou uvedeny na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org. Vedoucí se mohou rovněž obrátit na organizaci Family Services (tam, kde je k dispozici; kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 31.3.6).

Vedoucí a členové se nemají pokoušet vysvětlovat, proč má někdo určité postižení nebo proč má určitá rodina dítě s postižením. Nemají naznačovat, že určité postižení je trestem od Boha (viz Jan 9:2–3) nebo nějakou zvláštní výsadou.

38.8.27.3

Poskytování obřadů

Viz oddíl 38.2.4.

38.8.27.4

Poskytování příležitostí ke službě a zapojení se

Mnozí členové s postižením mohou sloužit téměř v jakémkoli církevním pověření. Vedoucí s modlitbou zvažují schopnosti, situaci a přání každého jednotlivce a poté jim poskytují vhodné příležitosti ke službě. Vedoucí se také s daným jednotlivcem a jeho rodinou společně radí. Zvažují, jaké dopady bude církevní povolání na dotyčnou osobu a na její rodinu či jejího pečovatele mít. (Viz Nauka a smlouvy 46:15.)

Při zvažování církevního pověření nebo povolání pro ty, kteří pečují o lidi s postižením, vedoucí pečlivě zvažují jejich situaci a okolnosti.

Vedoucí a učitelé mají zapojovat členy s postižením do dění na shromáždění, ve třídách a během činností a akcí v co nejvyšší možné míře. Lekce, proslovy a výukové metody se mají přizpůsobit tak, aby vyhovovaly potřebám dotyčných členů. Informace týkající se přizpůsobování lekcí jsou uvedeny na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org.

Biskupstvo může požádat některého člena sboru, aby pomáhal osobě s postižením na shromáždění nebo během činnosti či akce. Do třídy, ve které je člen s postižením, může biskupstvo povolat více učitelů. Učitelé pracují společně, aby naplňovali potřeby všech členů třídy.

Pokud se některý člen nemůže účastnit shromáždění, výuky ve třídě nebo určité činnosti či akce, mohou se vedoucí a učitelé poradit s dotyčným členem a jeho rodinou ohledně toho, jak naplňovat jeho potřeby. President kůlu nebo biskup může schválit zorganizování speciálních tříd nebo programů pro členy s postižením (viz oddíl 38.8.27.5). Pokud člen není schopen navštěvovat církevní shromáždění, mohou mu vedoucí a učitelé nabídnout učební materiály, nahrávky nebo streamovaný přenos.

Streamování událostí, včetně shromáždění svátosti a pohřbů, je určeno pouze pro ty, kteří se jich nemohou účastnit osobně (viz oddíl 29.7). Další informace týkající se přijímání svátosti jsou uvedeny v oddíle 18.9.3.

Vedoucí povzbuzují nositele kněžství, kteří jsou postižení, aby se účastnili vykonávání obřadů, je-li to vhodné. Nositelé kněžství a mladé ženy, kteří byli pokřtěni a konfirmováni a kteří jsou způsobilí, mohou být od ledna roku, během nějž dovrší 12 let, křtěni a konfirmováni za mrtvé v chrámu. Pokyny týkající se toho, jak mohou členové s postižením obdržet vlastní chrámové obřady, jsou uvedeny v oddílech 27.2.1.3 a 27.3.1.2.

38.8.27.5

Zorganizování speciálních tříd, programů nebo jednotek

Členové s postižením či se zvláštními potřebami jsou povzbuzováni, aby se účastnili nedělních shromáždění ve svém sboru, vyjma případů, kdy žijí v pečovatelském zařízení nebo v ústavu sociální péče, kde jsou organizovány církevní programy (viz oddíl 37.6).

Jednotky a skupiny. Pro členy, kteří mají jedinečné potřeby, jako jsou například neslyšící hovořící znakovou řečí, mohou být vytvořeny samostatné sbory nebo odbočky (viz oddíl 37.1). Souhlas uděluje pouze První předsednictvo.

Sbor může být požádán, aby zaštítil skupinu určenou pro osoby s postižením, jako jsou například ti, kteří používají znakovou řeč. Informace týkající se záznamů o členství těch, kteří tyto jednotky nebo skupiny navštěvují, jsou uvedeny v oddíle 33.6.11.

Neslyšící členové, kteří nežijí v rozumné vzdálenosti od jednotky pro neslyšící, se mohou dění v takové jednotce účastnit virtuálně. K tomu mají získat svolení od vedoucích dané jednotky. Místní sboroví vedoucí dbají na to, aby o neslyšící členy bylo pečováno a aby měli možnost přijímat pravidelně svátost.

Třídy. Členové s postižením navštěvují nedělní třídy se členy svého sboru. Pokud je však nutné naplnit potřeby dospělých nebo mladých členů s podobným postižením, může sbor nebo kůl zorganizovat zvláštní třídy Nedělní školy (viz oddíl 13.3.2).

Programy činností a akcí pro členy s postižením. Je-li potřeba naplnit potřeby dospělých členů s mentálním postižením, může sbor, skupina sborů, kůl nebo skupina kůlů zorganizovat program činností a akcí pro členy s postižením. Tento program doplňuje pastýřskou službu, nedělní bohoslužby a činnosti a akce v místní jednotce.

Program činností a akcí pro členy s postižením obvykle slouží osobám ve věku 18 a více let. U členů mladších 18 let má být vynaloženo veškeré možné úsilí k tomu, aby byli integrováni do svého sboru a kůlu. V neobvyklých situacích mohou vedoucí zajišťovat doplňkové činnosti pro mládež počínaje rokem, ve kterém tito mladí lidé dosáhnou věku 12 let.

Když se programu činností a akcí pro členy s postižením účastní více sborů, president kůlu pověří zmocněného biskupa, aby na program dohlížel. Když se programu účastní více kůlů, předsednictvo území pověří zmocněného presidenta kůlu, aby na program dohlížel.

Zmocněný biskup nebo zmocněný president kůlu se radí s dalšími zúčastněnými biskupy nebo presidenty kůlů, aby určili, jak budou tyto programy financovány.

Vedoucí činností a akcí pro členy s postižením. Jako vedoucí činností a akcí pro členy s postižením mohou být povoláni dospělí členové. Tito vedoucí plánují a realizují program činností a akcí pro členy s postižením. Jsou ve spojení se sborovými a kůlovými specialisty na postižení (viz oddíl 38.8.27.9), aby zvali členy s postižením k účasti. Společně se radí o tom, jak naplňovat potřeby těchto členů.

Vedoucí činností a akcí pro členy s postižením jsou povoláváni a ustanovováni pod vedením zmocněného biskupa nebo zmocněného presidenta kůlu. President kůlu může službou ve funkci vedoucího činností a akcí pro členy s postižením pověřit také vysokého rádce.

Vedoucí, kteří slouží osobám s postižením jakéhokoli věku, absolvují školení na stránkách ProtectingChildren.ChurchofJesusChrist.org. Další bezpečnostní požadavky na vedoucí jsou uvedeny v oddíle Activities for Members with Disabilities [Činnosti a akce pro členy s postižením].

Vedoucí činností a akcí pro členy s postižením mohou být pozváni k účasti na sborových či kůlových setkáních vedoucích.

Pokyny týkající se programů činností a akcí pro členy s postižením. Programy činností a akcí pro členy s postižením jsou organizovány tak, aby účastníkům pomáhaly rozvíjet se v oblasti duchovní, sociální, fyzické a intelektuální (viz Lukáš 2:52). Vedoucí určují četnost činností a akcí. Zohledňují počet účastníků, cestovní vzdálenosti a další okolnosti.

Někteří lidé se možná nebudou moci účastnit kvůli složitým okolnostem souvisejícím s jejich zdravotním, fyzickým či intelektuálním stavem nebo problémy s chováním. Vedoucí hledají jiné způsoby, jak naplnit jejich potřeby.

Účast a bezpečnostní zásady. Při všech činnostech a akcích musí být přítomni alespoň dva zodpovědní dospělí. Těmito dvěma dospělými mohou být dva muži, dvě ženy nebo manželský pár. Při dohledu na činnosti a akce pro členy s postižením je obvykle potřeba více dospělých, než je tomu u jiných činností a akcí.

Dospělí, kteří pomáhají s činnostmi a akcemi, absolvují školení na stránkách ProtectingChildren.ChurchofJesusChrist.org. Před účastí musí obdržet souhlas svého biskupa. Další bezpečnostní požadavky jsou uvedeny v oddíle „Activities for Members with Disabilities“ [„Činnosti a akce pro členy s postižením“].

Dojde-li k nevhodnému chování, je bezprostřední zodpovědností vedoucích ochránit zranitelnou osobu a pomoci jí. Informace týkající se toho, jak jednat při podezření na zneužívání či týrání, jsou uvedeny v oddíle 38.6.2.1 a na stránkách abuse.ChurchofJesusChrist.org.

38.8.27.6

Tlumočníci pro členy, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví

Členové, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví, se z vlastní iniciativy obracejí na vedoucí, aby mohly být naplněny jejich komunikační potřeby. Členové a vedoucí spolupracují na zajištění toho, aby byli k dispozici tlumočníci.

Tlumočníci mají být na místě, kde je uvidí jak členové, tak i ten, kdo právě hovoří. Tlumočníci nemusí být nutně na pódiu.

Při obřadu nebo pohovoru má tlumočník sedět nebo stát poblíž osoby, která obřad vykonává nebo pohovor provádí. Další informace týkající se tlumočení obřadů a požehnání jsou uvedeny v oddíle 38.2.1.

Je-li k dispozici dostatek tlumočníků, přibližně každých 30 minut se střídají, aby nebyli unaveni.

Při přípravě na citlivé situace, jako jsou osobní pohovory nebo rady posuzující členství v Církvi, se vedoucí poradí s neslyšícím členem. Pokud si to člen přeje, vedoucí za účelem zachování důvěrnosti najdou tlumočníka, který není členem rodiny daného člena.

Tytéž zásady platí pro členy, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví a nepoužívají znakovou řeč, ale potřebují tlumočníka, který jim pomůže odezírat ze rtů.

Vedoucí mohou zorganizovat sborové či kůlové třídy, ve kterých se bude vyučovat znaková řeč používaná v jejich oblasti. Užitečným zdrojem je slovník Dictionary of Sign Language Terms for The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints [Slovník pojmů ve znakové řeči pro potřeby Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů].

38.8.27.7

Ochrana soukromí

Vedoucí mají respektovat soukromí členů s postižením jak během schůzek vedoucích, kde se probírají jejich potřeby, tak i mimo ně. Vedoucí nesdělují diagnózy ani jiné osobní údaje bez svolení.

38.8.27.8

Služební zvířata

Biskupové a presidenti kůlů mohou rozhodnout, zda lidem s postižením umožnit používat vycvičené asistenční nebo vodicí psy ve sborových domech. Další typy zvířat, včetně zvířat pro emoční podporu (zooterapii), obvykle přístup do sborových domů nebo na akce pořádané Církví povolen nemají, vyjma případů, kdy to konkrétně ukládá zákon. (Ve Spojených státech obecně platí, že Církev nemá z hlediska práva povinnost vpouštět asistenční či vodicí psy ani zvířata pro emoční podporu do budov určených pro bohoslužby.) Biskupové a presidenti kůlů činí rozhodnutí na základě místních podmínek. Berou přitom v úvahu potřeby osob s postižením i potřeby dalších členů v kongregaci.

Další pokyny týkající se používání služebních zvířat v církevních prostorách jsou uvedeny v oddíle 27.1.3 a na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org.

38.8.27.9

Specialista na postižení

Biskupstvo či předsednictvo kůlu může povolat sborového či kůlového specialistu na postižení. Specialista pomáhá postiženým členům a jejich pečovatelům účastnit se církevních shromáždění, setkání, schůzek, činností a akcí a pociťovat sounáležitost.

Specialista slouží členům a vedoucím následujícími způsoby:

• Seznamuje se s jednotlivci s postižením a s jejich rodinami.

• Reaguje na otázky a problémy spojené s postižením, které mají pečovatelé, vedoucí a další lidé.

• Pomáhá jednotlivcům získat přístup k církevním materiálům, shromážděním, setkáním, schůzkám, činnostem a akcím. Toho lze docílit využitím techniky a technologií a dalšími způsoby (viz oddíl 38.8.27.10).

• Nacházet pro členy s postižením přínosné příležitosti ke službě.

• Rozpoznávat konkrétní potřeby rodin a, tam kde je to vhodné, nacházet zdroje dostupné v okolí, ve sboru a v kůlu.

Specialista může členům s postižením a jejich pečovatelům pomoci dělit se o informace o daném postižení s dalšími lidmi.

38.8.27.10

Zdroje

Zdroje a materiály pro členy s postižením, pro jejich rodiny a pečovatele a pro vedoucí a učitele jsou dostupné na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org. Na těchto stránkách jsou k dispozici:

• Informace, které pomohou zlepšit porozumění těžkostem, jimž lidé s postižením čelí.

• Materiály, které pomohou členům s postižením a jejich rodinám nacházet útěchu v evangeliu Ježíše Krista.

• Seznamy církevních materiálů ve formátech, které jsou k dispozici členům s postižením (viz také store.ChurchofJesusChrist.org).

Dotazy lze směřovat na:

Members with Disabilities

50 East North Temple Street

Salt Lake City, UT 84150-0024, USA

Telefon: [phone] nebo [phone], linka 2-2477

E-mail: [e-mail]

38.8.28

Služba členům postiženým zločinem či uvězněním

Církevní vedoucí jsou povzbuzováni, aby následovali příklad Spasitele a nabízeli těm, již jsou postiženi zločinem, a těm, kteří jsou ve vězení, naději, pochopení a lásku (viz Matouš 25:34–36, 40).

Presidenti kůlů řídí úsilí vězeňské duchovní služby. K tomuto úsilí patří podpora dospělých a mládeže, kteří jsou ve vazbě nebo byli nedávno propuštěni z vězení. Tato práce zahrnuje také péči o rodiny a děti s uvězněným rodičem nebo blízkým.

Vedoucí, kteří mají v rámci hranic své jednotky věznici, mají podniknout kroky k tomu, aby byli informováni o příležitostech k duchovní službě a potřebách. Potřebují-li vedoucí materiály, zdroje a pokyny, mohou se obrátit na církevní Oddělení vězeňské duchovní služby:

E-mail: [e-mail]

Telefon: [phone] nebo [phone], linka 2-2644

38.8.29

Jiná náboženská vyznání

V mnohých jiných vyznáních lze nalézt mnoho toho, co je inspirativní, ušlechtilé a hodné nejvyšší úcty. Misionáři a další členové musí být citliví a uctiví k náboženskému přesvědčení a tradicím druhých lidí. Musí se také vyvarovat toho, aby se někoho dotkli.

Presidenti kůlů a misií, kteří mají otázky ohledně vztahů k jiným vyznáním, se mají obracet na předsednictvo území. Ostatní místní vedoucí, kteří mají dotazy podobného charakteru, se mají obracet na presidenta kůlu či misie.

38.8.30

Politická a občanská angažovanost

Členové Církve jsou povzbuzováni, aby se zapojovali do záležitostí politiky a státní správy. V mnoha zemích k tomu může patřit:

• hlasování ve volbách;

• členství nebo působení v politických stranách;

• poskytování finanční podpory;

• komunikace s představiteli a kandidáty stran;

• zapojování se do pokojných, zákonem povolených protestů;

• služba ve volených nebo jmenovaných funkcích v místní samosprávě či ve státní správě.

Členové jsou také povzbuzováni, aby se zapojovali do přínosných a hodnotných projektů s cílem učinit ze svého okolí zdravé místo pro život a výchovu rodin.

Členové jsou povzbuzováni, aby se v souladu s místními zákony registrovali k volbám a aby se pečlivě seznamovali s jednotlivými programy a kandidáty. V různých politických stranách lze nalézt zásady slučitelné s evangeliem. Svatí posledních dnů mají zvláštní povinnost vyhledávat a podporovat vedoucí, kteří jsou čestní, dobří a moudří (viz Nauka a smlouvy 98:10).

Pokud jde o politické strany, platformy a kandidáty na politické funkce, je Církev neutrální. Nepodporuje žádné politické strany ani kandidáty. Ani členům neposkytuje doporučení ohledně toho, jak volit.

Ve výjimečných případech, kdy se jedná o morální otázky nebo o náboženské praktiky Církve, může Církev zaujmout stanovisko k politickým záležitostem. V takových případech se může Církev zapojovat do politické debaty, aby mohla prosazovat své postoje. Následující kroky může schválit pouze První předsednictvo:

• vyjádření stanoviska Církve k morálním otázkám;

• závazek Církve k podpoře konkrétních legislativních kroků nebo k oponování těmto krokům;

• sdělování pohledu Církve na soudní záležitosti.

Místní církevní vedoucí nemají nijak organizovat členy za účelem zapojení se do politických záležitostí. Ani se nemají pokoušet ovlivňovat to, jak se budou členové zapojovat.

Členové Církve, kteří usilují o volenou nebo jmenovanou veřejnou funkci, nemají naznačovat, že je podporuje Církev nebo její vedoucí. Vedoucí a členové se mají rovněž vyvarovat jakýchkoli prohlášení nebo činů, které by se daly vyložit tak, že Církev podporuje určitou politickou stranu, platformu, koncepci nebo kandidáta.

Ani tehdy, kdy Církev zaujme stanovisko k nějaké politické záležitosti, nežádá od volených zástupců, aby hlasovali určitým způsobem nebo zaujali určité stanovisko. Členové, kteří jsou volenými zástupci, se rozhodují sami za sebe. Tito zástupci nemusí souhlasit mezi sebou navzájem ani s veřejně deklarovaným stanoviskem Církve. Nemluví za Církev.

Politická rozhodnutí a příslušnost nemají být předmětem výuky ani obhajoby v církevním prostředí. Vedoucí dbají na to, aby se církevní shromáždění, činnosti a akce zaměřovaly na Spasitele a Jeho evangelium.

Členové se nemají v politických otázkách navzájem soudit. Věrní Svatí posledních dnů mohou patřit k různým politickým stranám a hlasovat pro různé kandidáty. Všichni mají mít pocit, že jsou v Církvi vítáni.

Církevní záznamy, adresáře a podobné materiály se nesmí používat k politickým účelům.

Církevní budovy a zařízení se nesmí používat k politickým účelům. Nicméně tam, kde není jiná přijatelná alternativa, lze církevní budovy a zařízení využít pro registraci voličů nebo volby samotné (viz oddíl 35.5.2.3).

38.8.31

Ochrana osobních údajů členů

Církevní vedoucí jsou povinni chránit osobní údaje členů. Církevní záznamy, adresáře a podobné materiály se nesmí používat k osobním, komerčním ani politickým účelům (viz také oddíl 38.8.13).

Sboroví a kůloví vedoucí nemají ukládat ani sdílet důvěrné církevní údaje mimo aplikace, systémy nebo internetové služby poskytované Církví. K příkladům důvěrných církevních údajů patří tyto údaje členů:

• stav členství;

• časné potřeby;

• další osobní údaje, které nejsou veřejně přístupné.

Sdělení jednotlivců nebo státních úřadů, která se týkají zákonů na ochranu osobních údajů, mají být neprodleně předána církevnímu Úřadu pro ochranu osobních údajů.

E-mail: [e-mail].

Sboroví a kůloví vedoucí nemají na tyto žádosti reagovat.

Církevní sdělení o ochraně osobních údajů je uvedeno v dokumentu „Sdělení o ochraně osobních údajů“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org. Členové také mohou o pomoc s přístupem ke sdělení požádat kůlové nebo sborové vedoucí.

38.8.32

Soukromě vydávané spisy

Členové nemají žádat generální autority, generální úředníky a úřednice ani územní sedmdesátníky, aby se stali spoluautory knih či jiných spisů s církevní tematikou nebo aby je veřejně doporučovali.

38.8.33

Zaznamenávání, přepisování či streamování poselství generálních autorit, generálních úředníků a úřednic a územních sedmdesátníků

Členové nemají zaznamenávat, přepisovat či streamovat poselství generálních autorit, generálních úředníků a úřednic a územních sedmdesátníků. Některá shromáždění a setkání, na kterých tito vedoucí promlouvají, však mohou být streamována pod vedením biskupa nebo presidenta kůlu. Další informace jsou uvedeny v oddíle 29.7.

Členové si mohou doma na svých zařízeních nahrávat pro osobní, nekomerční použití vysílání generální konference.

38.8.34

Označení Církve a jejích členů

Název Církve byl dán v roce 1838 Proroku Josephu Smithovi prostřednictvím zjevení: „Neboť tak bude církev má nazývána v posledních dnech, to jest Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.“ (Nauka a smlouvy 115:4.) Když se Církev a její členové označují níže uvedenými způsoby, ukazuje to spojitost mezi Ježíšem Kristem a členy Jeho Církve.

Kdykoli je to možné, mají zmínky o Církvi obsahovat její celý název. Je-li po počátečním uvedení celého názvu zapotřebí použít zkrácenou variantu, jsou správné a upřednostňované následující výrazy:

• Církev,

• Církev Ježíše Krista,

• znovuzřízená Církev Ježíše Krista.

Při zmínce o členech Církve jsou správné a upřednostňované následující výrazy:

• členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů,

• Svatí posledních dnů (toto je název, který dal Pán svému lidu smlouvy v posledních dnech),

• členové Církve Ježíše Krista.

Od označování členů Církve jinými způsoby, jako například „mormoni“ nebo „SPD“, se odrazuje.

Výraz Mormon se správně užívá ve vlastních jménech – například Kniha Mormonova. Také se správně užívá jako přídavné jméno v historických výrazech, jako je například „mormonská stezka“.

Výraz mormonismus je nepřesný a od jeho používání Církev odrazuje. K popisu toho, co v sobě spojuje nauku, kulturu a životní styl, jež jsou příznačné pro Církev, se používá správné a upřednostňované označení „znovuzřízené evangelium Ježíše Krista“.

38.8.35

Uprchlíci

Mnoho lidí prchá ze svých domovů a hledá úlevu před násilím, válkou, náboženským pronásledováním a život ohrožujícími situacemi. V rámci zodpovědnosti pečovat o potřebné (viz Mosiáš 4:26) nabízejí členové Církve svůj čas, talenty a přátelství, aby uprchlíky vítali jako členy své komunity. Viz Matouš 25:35; ChurchofJesusChrist.org/refugees.

38.8.36

Žádosti o církevní finanční pomoc

Zavedené programy Církve poskytují finanční pomoc lidem v nouzi a na vhodné účely.

Církevní pomoc určenou potřebným členům spravují biskupové (viz oddíl 22.3.2). Biskupové se řídí zavedenými zásadami a pravidly, jež mají pomoci zajistit, aby církevní finanční prostředky byly využívány správně (viz oddíly 22.4 a 22.5).

Potřební členové jsou povzbuzováni, aby si promluvili se svým biskupem namísto toho, aby kontaktovali církevní ústředí nebo žádali o peníze jiné vedoucí či členy Církve. Biskup nejspíš požádá vedoucí z kvora starších nebo Pomocného sdružení, aby pomohli vyhodnotit příslušné potřeby.

38.8.37

Výzkum v Církvi

Účelem výzkumů v Církvi je shromažďovat spolehlivé informace, jež podpoří úvahy, porady a diskuse generálních vedoucích Církve. Oddělení pro korelační výzkum (Correlation Research Division – CRD) je jedinou zplnomocněnou výzkumnou agenturou Církve. CRD může při provádění výzkumu rovněž smluvně spolupracovat s agenturami třetích stran.

Když Církví zplnomocnění výzkumníci kontaktují členy nebo vedoucí, poskytnou jim kontaktní údaje zaměstnance CRD. Tento zaměstnanec může zodpovědět otázky týkající se daného výzkumu.

CRD se usilovně snaží chránit identitu a odpovědi účastníků výzkumu. Osoby mohou účast kdykoli odmítnout. Mohou se rozhodnout, že neodpoví na některou nebo na žádnou otázku.

Než mohou být k účasti na studii pozvány děti mladší 18 let, musí k tomu dát svolení rodiče nebo zákonní zástupci.

Místní vedoucí nemají schvalovat žádné výzkumy týkající se Církve. To zahrnuje i využití členů jakožto předmětu výzkumu.

CRD dodržuje všechny zákony na ochranu osobních údajů. Místní vedoucí se mají těmito zákony řídit také a nemají poskytovat osobní údaje členů neoprávněným výzkumným pracovníkům a výzkumným agenturám.

Některé výzkumy vyžadují shromažďování informací na církevních shromážděních, setkáních či schůzkách. To platí obzvlášť v případě, že příslušné shromáždění, setkání či schůzka je předmětem dané studie. V takových případech spolupracuje CRD s místními vedoucími, aby se zajistilo, že přítomnost výzkumných pracovníků nebude shromáždění, setkání či schůzku nijak narušovat.

Chcete-li ověřit jakýkoli výzkumný požadavek, obraťte se na Oddělení pro korelační výzkum:

Telefon: [phone] nebo [phone], linka 2-2727

E-mail: [e-mail]

38.8.38

Respektování místních omezení v oblasti sdílení evangelia

Církev se snaží naplňovat přikázání Ježíše Krista přinést evangelium celému světu (viz Matouš 28:19). Misionáři slouží pouze v zemích, kde jsou oficiálně uznáváni a vítáni tamějšími vládami.

Církev a její členové respektují všechny zákony a požadavky týkající se misionářského úsilí. Například do některých částí světa jsou posíláni pouze misionáři, kteří slouží výhradně na humanitární nebo jiné specializované misii. Tito misionáři nehlásají slovo. Do některých zemí Církev misionáře vůbec neposílá.

38.8.39

Bezpečnost v církevních podnicích a na církevních pracovištích sociální péče a programů soběstačnosti

V mnohých církevních podnicích a na mnohých církevních pracovištích sociální péče a programů soběstačnosti se nacházejí zařízení a stroje, které mohou při nesprávném používání způsobit zranění. Zmocnění presidenti kůlů (nebo ti, které tito presidenti pověří) a manažeři těchto podniků či pracovišť mají zajistit bezpečnost všech zaměstnanců a dobrovolníků.

Pracovníci mají pravidelně procházet školením bezpečnosti práce. Na pracovištích se mají v pravidelných intervalech provádět kontroly. Je zapotřebí eliminovat zdravotní a bezpečnostní rizika. Vždy má být zajištěn přiměřený dozor, aby bylo zaručeno, že se pracovníci budou řídit pokyny, budou správně používat nástroje a zařízení a vyvarují se riskantního chování.

Za normálních okolností má být těm, kteří v těchto podnicích či na těchto pracovištích pracují, nejméně 16 let. Ti, kteří obsluhují zařízení, mají být dostatečně vyzrálí a mají mít odpovídající výcvik a zkušenosti. Elektrická zařízení a motorová nářadí smí používat pouze dospělí.

Dojde-li k nehodě, manažer podniku či pracoviště ji nahlásí zde:

• Služby sociální péče a soběstačnosti: [phone] nebo [phone], linka 2-3001;

• Úsek správy rizik v církevním ústředí (kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 20.7.6.3).

38.8.40

Písma

38.8.40.1

Vydání Bible svaté

Církev zjišťuje, která vydání Bible jsou nejvíce v souladu s Pánovou naukou v Knize Mormonově a s novodobým zjevením (viz Články víry 1:8). Poté se pro mnohé jazyky, kterými hovoří členové Církve, vybírá upřednostňované vydání Bible.

V některých jazycích vydává Církev své vlastní vydání Bible. Církevní vydání vycházejí ze standardních biblických textů. Jedná se například o tato vydání:

• Bible krále Jakuba v angličtině,

• Reina-Valera (2009) ve španělštině,

• Almeida (2015) v portugalštině.

Církví publikovaná vydání Bible obsahují poznámky pod čarou, tematické rejstříky a další studijní pomůcky.

Pokud je to možné, mají členové v církevních třídách a na shromážděních používat upřednostňované nebo Církví publikované vydání Bible. To pomáhá udržovat srozumitelnost při diskusích a konzistentní porozumění nauce. Další vydání Bible mohou být užitečná pro osobní nebo akademické studium.

38.8.40.2

Překlad písem

Pán nařídil svým prorokům a apoštolům, aby uchovávali písma v bezpečí (viz Nauka a smlouvy 42:56). Na překládání písem Církve pečlivě dohlíží Rada Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů. Používání schválených postupů pomáhá zajistit naukovou přesnost a zachovat důkazy a doklady o původu příslušného textu.

Předsednictva území předkládají oficiální žádosti o nové překlady písem Korelačnímu oddělení Církve.

38.8.40.3

Písma v moderním jazyce

Rada Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů neschvaluje snahy překládat či přepisovat text písem do moderního či neformálního jazyka. Tento pokyn se nevztahuje na církevní publikace pro děti.

38.8.40.4

Dostupnost písem

Tištěná vydání písem, včetně některých upřednostňovaných vydání Bible, jsou k dostání prostřednictvím Církevních distribučních služeb. Upřednostňovaná vydání Bible mohou být dostupná také u místních knihkupců, na internetu a v mobilních biblických aplikacích. Elektronické verze a audionahrávky církevních vydání a některých upřednostňovaných vydání jsou k dispozici v aplikaci Knihovna evangelia a na stránkách scriptures.ChurchofJesusChrist.org. Tyto zdroje rovněž poskytují seznamy písem, která jsou dostupná v jednotlivých jazycích.

38.8.41

Vyhledávání informací z hodnověrných zdrojů

V dnešním světě je snadné získat přístup k informacím a dělit se o ně. To může být velkým požehnání pro ty, kteří se snaží vzdělávat a být informováni. Mnohé zdroje informací jsou však nespolehlivé a člověka nevzdělávají ani nepovznášejí. Některé zdroje se snaží podněcovat hněv, sváry či strach nebo šířit nepodložené konspirační teorie (viz 3. Nefi 11:30; Mosiáš 2:32). Proto je důležité, aby členové Církve byli ve svém úsilí hledat pravdu moudří.

Členové Církve mají vyhledávat a sdílet pouze hodnověrné, spolehlivé a věcné zdroje informací. Mají se vyhýbat zdrojům, které jsou spekulativní nebo založené na fámách. Vedení Ducha Svatého spolu s pečlivým studiem může členům pomoci rozlišovat mezi pravdou a omylem (viz Nauka a smlouvy 11:12; 45:57). Pokud jde o záležitosti nauky a církevních pravidel, jsou směrodatnými prameny písma, učení žijících proroků a Všeobecná příručka.

38.8.42

Semináře a podobná setkání

Církev varuje členy před semináři a podobnými setkáními, jež zahrnují přednášky či prezentace, které:

• znevažují, zesměšňují nebo jiným nepatřičným způsobem rozebírají posvátné záležitosti;

• mohou poškodit Církev, odvádět od jejího poslání nebo ohrozit blaho jejích členů či vedoucích.

Členové nemají dovolit, aby jejich funkce či postavení v Církvi byly zneužity k propagaci takovýchto setkání či k naznačování toho, že dotyční členové tato setkání podporují.

Další informace jsou uvedeny v oddílech 35.5.2, 38.6.12 a 38.7.8. Viz také Jákob 6:12.

38.8.43

Podpora pro členy v nemocnicích a v zařízeních s pečovatelskou službou

Vedoucí poskytují podporu členům v nemocnicích a zařízeních s pečovatelskou službou v rámci své jednotky. Dodržují pokyny stanovené příslušnými zařízeními.

Informace týkající se vykonávání obřadu svátosti pro členy v těchto zařízeních jsou uvedeny v oddíle 18.9.1. Informace týkající se vytvoření sboru či odbočky jsou uvedeny v oddíle 37.6.

38.8.44

Činnosti a akce podléhající zdanění

Sboroví a kůloví vedoucí dbají na to, aby činnosti a akce Církve na místní úrovni neohrozily status Církve jakožto organizace osvobozené od placení daní. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 34.8.1.

38.8.45

Daně

Členové Církve mají být poslušni daňových zákonů země, v níž žijí (viz Články víry 1:12; Nauka a smlouvy 134:5). Členové, kteří s daňovými zákony nesouhlasí, je mohou právně napadnout, pokud to zákony jejich země umožňují.

Členové Církve jednají v rozporu se zákonem a s učením Církve, jestliže:

• úmyslně neplatí nebo odmítají platit požadované daně;

• uvádějí neopodstatněné právní argumenty, aby se placení daní vyhnuli;

• se odmítají podrobit pravomocnému rozhodnutí v daňovém řízení, které vyžaduje, aby daně zaplatili.

Tito členové mohou být nezpůsobilí mít chrámové doporučení. Nemají být povoláváni do vedoucích funkcí v Církvi.

Pokud je člen odsouzen za spáchání závažného trestného činu v podobě porušení daňových zákonů, je vyžadováno svolání rady posuzující členství v Církvi (viz oddíl 32.6.1.5).

38.8.46

Pravidla týkající se cestování

Muž a žena nemají na církevní činnosti, akce, shromáždění, schůzky nebo pověření cestovat spolu, ledaže jsou manželé nebo oba svobodní. Další pravidla související s cestováním jsou uvedena v oddíle 20.7.7.

38.9

Vojenské záležitosti a kaplanské služby

Presidenti kůlů a biskupové se snaží, aby požehnání plynoucí z účasti na dění v Církvi byla dostupná i členům, kteří slouží v armádě. Program církevních vojenských záležitostí a kaplanských služeb sestává z těchto prvků:

• podpora ze strany kůlů a sborů;

• církevní informační schůzka pro členy nastupující k armádě;

• organizování sborů, odboček nebo skupin pro členy Církve sloužící v armádě;

• podpora pro kaplany z řad Svatých posledních dnů a podpora ze strany kaplanů z řad Svatých posledních dnů;

• informace o tom, jak při službě v armádě nosit garment;

• podpora ze strany starších misionářských manželských párů přidělených na vybrané vojenské základny.

38.9.1

Vedoucí kůlu ve vztahu k členům sloužícím v armádě

Pokud se v kůlu nachází vojenská základna nebo členové sloužící v armádě, má předsednictvo kůlu zodpovědnosti uvedené v tomto oddíle. Pokud se vojenská základna nachází v misii, a nikoli v kůlu, pak tyto zodpovědnosti plní president misie.

Člen předsednictva kůlu dohlíží v kůlu na církevní informační schůzku před nástupem do armády. Dbá na to, aby tato schůzka byla nabídnuta všem členům nastupujícím do armády. Tuto informační schůzku může koordinovat výkonný tajemník kůlu. (Viz oddíl 38.9.3.)

38.9.1.1

Církevní bohoslužby na vojenských základnách

Konají-li se na vojenské základně bohoslužby Církve, president kůlu, ve kterém se základna nachází, organizuje pro vojenský personál a jeho rodiny jednu z následujících jednotek (viz oddíl 38.9.4):

• sbor s biskupstvem (získá-li oprávnění od Prvního předsednictva),

• odbočku s předsednictvem odbočky,

• skupinu pro členy sloužící v armádě s vedoucím skupiny a jeho asistenty.

President kůlu povolává a ustanovuje vedoucí těchto jednotek a dohlíží na ně. Kontaktní údaje těchto vedoucích sděluje církevnímu Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb. Může pověřit vybrané sbory, aby poskytovaly podporu jednotlivým skupinám pro členy sloužící v armádě.

President kůlu spolupracuje s Oddělením vojenských záležitostí a kaplanských služeb na tom, aby byl každému biskupovi, presidentovi odbočky nebo vedoucímu skupiny předán dopis s pověřením ke službě. Tento dopis uvádí zodpovědnosti dotyčného vedoucího a opravňuje ho předsedat dané jednotce a vést shromáždění. Kopie dopisu má být předána kaplanovi na dané základně.

Armáda Spojených států požaduje, aby kaplan zajišťoval administrativní dohled nad veškerými náboženskými bohoslužbami, které se na vojenské základně konají. Pokud je na základně kaplan z řad Svatých posledních dnů, zajišťuje obvykle takový dohled nad církevní jednotkou, která se tam schází. Kaplan na bohoslužbách nepředsedá, ledaže je biskupem, presidentem odbočky nebo vedoucím skupiny. Očekává se však, že je bude navštěvovat a zapojovat se do nich.

Člen předsednictva kůlu koordinuje práci s vedoucím kaplanem na každé vojenské základně v kůlu. Dbá na to, aby biskupové sborů, v jejichž hranicích se vojenská základna nachází, činili totéž. Tito vedoucí informují kaplana o harmonogramu sborových shromáždění, o místě, kde se shromáždění konají, a o kontaktní osobě. Kaplan může tyto informace předat členům na základně.

38.9.1.2

Kaplani z řad Svatých posledních dnů v kůlech

President kůlu provádí každý rok pohovor se všemi kaplany z řad Svatých posledních dnů, kteří v kůlu žijí. Zjišťuje, jak se jim daří a zda jsou hodni sloužit. President kůlu provádí rovněž každoroční samostatný pohovor pouze s manželským partnerem jednotlivých kaplanů.

Kaplani a jejich manželští partneři mají mít sborová či kůlová povolání. Kaplan, který je nositelem Melchisedechova kněžství, může sloužit ve vedoucích funkcích, jako například ve vysoké radě, nebo může předsedat vojenskému sboru, odbočce či skupině pro členy sloužící v armádě. Toto povolání však nesmí kolidovat s jeho vojenskými povinnostmi.

Kaplani mohou pomáhat presidentovi kůlu těmito způsoby:

• Podávají zprávu na schůzkách rady kůlu ohledně církevních jednotek, které se scházejí na vojenských základnách. Tyto zprávy mají obsahovat také informace o nových a navracejících se členech.

• Slouží jako prostředníci mezi vojenskými veliteli a presidentem kůlu.

• Pomáhají presidentovi kůlu nacházet členy sloužící v armádě, kteří by mohli být povoláni jako vedoucí skupin pro členy sloužící v armádě.

• Pomáhají v úsilí posilovat nové a navracející se členy Církve, kteří slouží v armádě.

• Pomáhají připravovat členy, kteří slouží v armádě, k tomu, aby přijali posvátné obřady a dodržovali své smlouvy.

38.9.2

Vedoucí sboru ve vztahu k členům sloužícím v armádě

Člen biskupstva se setkává se členy sboru před jejich nástupem do armády. Dbá na to, aby měli příležitost zúčastnit se církevní informační schůzky před nástupem do armády (viz oddíl 38.9.3).

Informace týkající se záznamů o členství člena vstupujícího do armády jsou uvedeny v oddíle 33.6.9. Někteří členové jsou přiděleni na odlehlé nebo izolované místo nebo jsou nasazeni do válečné zóny. V těchto případech se ohledně záznamů o členství biskup obrací na církevní Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb s žádostí o pokyny (viz oddíl 38.9.10).

Vedoucí v domovském sboru mají být s každým členem sboru, který slouží v armádě mimo domov, v pravidelném písemném kontaktu.

Biskup koordinuje práci s vedoucím kaplanem na každé vojenské základně v rámci hranic sboru.

38.9.3

Církevní informační schůzka před nástupem do armády

Církevní informační schůzka před nástupem do armády pomáhá členům dozvědět se, co lze v armádě očekávat, pokud jde o církevní bohoslužby a činnosti. Informační schůzka se může konat na úrovni kůlu nebo sboru.

Člen předsednictva kůlu nebo biskupstva povolává instruktora informační schůzky před nástupem do armády, aby zmíněnou schůzku vedl. Je-li to možné, má mít tento instruktor nedávné vojenské zkušenosti. Pokud kvalifikovaný instruktor není k dispozici, president kůlu nebo biskup se obrátí s žádostí o pokyny na Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb.

Další informace jsou uvedeny v článku „Pre–Military Service Church Orientation“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

38.9.4

Církevní jednotky pro členy v armádě

Členové v armádě obvykle navštěvují sbor nacházející se poblíž jejich vojenské základny. V následujících případech však může president kůlu nebo misie pro vojenský personál a jeho rodiny na základně zorganizovat sbor, odbočku či skupinu pro členy sloužící v armádě:

• V rozumné vzdálenosti od vojenské základny není žádný sbor.

• Vojáci nerozumějí jazyku používanému v místním sboru.

• Vojáci nemohou opouštět vojenskou základnu kvůli požadavkům spojeným s výcvikem nebo kvůli jiným omezením.

• Vojenská jednotka členů je nebo bude nasazena v místě, kde platí jedna z těchto možností:

  • Církev zde není zorganizována.

  • Místní církevní jednotka nemůže členům efektivně sloužit kvůli odlišnému jazyku.

  • Účast na místních shromážděních není možná.

• Členové patří do jednotek národní gardy nebo rezervních složek ozbrojených sil a účastní se víkendového výcviku nebo každoročních cvičení.

Sbory a odbočky na vojenských základnách se vytvářejí na základě postupů uvedených v kapitole 37.

Sbory a odbočky se obvykle zakládají s cílem podporovat jak členy sloužící v armádě, tak jejich rodiny. Sbor nebo odbočku lze založit také pro členy sloužící v armádě bez jejich rodin. Takové jednotky mohou být založeny pro členy účastnící se základního či pokročilého výcviku nebo pro členy pověřené službou v odlehlých oblastech. Armáda obvykle neumožňuje členům Církve, kteří k armádě nepatří, aby byli členy sboru či odbočky, která využívá prostory na vojenské základně.

Pokud počet členů nebo pokud jiné okolnosti nenaplňují podmínky k vytvoření sboru či odbočky na vojenské základně, může president kůlu či misie založit skupinu pro členy sloužící v armádě. Skupina pro členy sloužící v armádě je malá církevní jednotka, která pořádá církevní shromáždění a pečuje o své členy. Vedoucí skupiny nemá kněžské klíče. Z tohoto důvodu není oprávněn přijímat desátky a oběti, udělovat členům pokyny a rady ohledně závažných hříchů, omezovat výsady spojené s členstvím v Církvi ani vykonávat jiné povinnosti, k nimž jsou klíče zapotřebí (viz oddíl 37.7). Informace týkající se skupin pro členy sloužící v armádě jsou uvedeny v oddíle „Service Member Groups and Responsibilities of Group Leaders“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

Když je na vojenské základně založena církevní jednotka, vedoucí jednotky v koordinaci s vedoucím kaplanem základny stanovuje časy shromáždění a využívání prostor na základně. Pokud vojenské základně není kaplan přidělen, president kůlu se radí s velícím důstojníkem.

38.9.5

Vedoucí skupin v odlehlých oblastech nebo válečných zónách

Vedoucí skupin pro členy sloužící v armádě obvykle povolávají a ustanovují presidenti kůlů nebo misií. V některých odlehlých oblastech nebo ve válečných zónách to však nemusí být možné. Vzhledem k tomu, že vedoucímu skupiny nejsou v souvislosti s jeho povoláním předávány kněžské klíče, je přípustné ho jen jmenovat, aniž by byl ustanoven. Jmenovat způsobilého nositele Melchisedechova kněžství, aby sloužil jako vedoucí skupiny, může kněžský vedoucí, který je za dané místo zodpovědný. Nejprve ověří způsobilost tohoto muže u jeho biskupa a presidenta kůlu. Pokud je v dané oblasti kaplan z řad Svatých posledních dnů, může kněžský vedoucí k povolání a ustanovení vedoucího skupiny oprávnit jeho.

Vedoucí skupin pro členy sloužící v armádě na izolovaných místech mohou obdržet církevní vybavení a materiály prostřednictvím církevního Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb (viz oddíl 38.9.10).

Někdy je voják nasazený do odlehlé oblasti izolován od ostatních členů Církve. Pokud je dotyčný voják nositelem Melchisedechova kněžství nebo je knězem v Aronově kněžství, může ho jeho biskup oprávnit k tomu, aby pro sebe vykonával obřad svátosti. Je-li v místě nasazení více členů než jeden, má být povolán vedoucí skupiny.

Kdykoli je povolán vedoucí skupiny, má o tom být informováno církevní Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb. Vedoucímu skupiny bude zaslán dopis s pověřením ke službě (viz oddíl 38.9.1.1).

38.9.6

Misionářská služba a vojenské závazky

V zemích s povinnou vojenskou službou musí členové Církve obvykle dokončit svou vojenskou službu předtím, než budou moci sloužit na misii. Některé země mohou povolit odložení povinné vojenské služby na dobu po skončení misionářské služby. Presidenti kůlů a biskupové se mají seznámit s požadavky své země, aby mohli členům udílet náležité rady. Členům sloužícím v rezervních složkách nebo u Národní gardy se může stát, že na misii budou moci sloužit až po absolvování základního a pokročilého výcviku.

Další informace jsou uvedeny v článku „Missionary Service and Military Obligations“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

38.9.7

Kaplani z řad Svatých posledních dnů

Církevní Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb poskytuje kaplanům i kaplankám, kteří slouží na různých místech v mnoha státních i nestátních institucích, centralizovanou podporu. Mezi tyto instituce patří:

• armáda,

• nemocnice,

• hospicové organizace,

• věznice,

• detenční ústavy,

• policejní a hasičské sbory,

• celní správa a cizinecká policie,

• občanské organizace a spolky sdružující válečné veterány,

• vysoké školy a univerzity.

Každá organizace si stanovuje své vlastní požadavky ohledně vzdělání a služby kaplanů. Většina organizací však vyžaduje schválení Církve předtím, než někdo může sloužit jako kaplan z řad Svatých posledních dnů. Schválení pro všechny kaplany z řad Svatých posledních dnů zajišťuje církevní Oddělení vojenských záležitostí a kaplanských služeb. Schvalovací dopisy od biskupů a presidentů kůlů nedostačují a nemají být poskytovány.

Kaplani z řad Svatých posledních dnů:

• slouží lidem všech vyznání, včetně Svatých posledních dnů;

• dbají na to, aby se lidem dostávalo náboženské svobody;

• pomáhají zajišťovat a naplňovat náboženské potřeby těch, kterým slouží.

Další informace jsou uvedeny v oddíle „Latter-day Saint Chaplains“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

38.9.8

Nošení garmentu při službě v armádě

Viz oddíl 38.5.6.

38.9.9

Starší misionářské manželské páry

Manželské páry, které sloužily v armádě a nyní jsou v důchodu, mohou být povolány, aby sloužily jako misionáři pro vojenské vztahy na vybraných vojenských základnách. Pomáhají místním kněžským vedoucím při posilování nových a navracejících se členů. Poskytují také podporu rodinám členů v nasazených vojenských jednotkách v době, kdy jsou členové rodiny od sebe odloučeni.

38.9.10

Další informace

Informace týkající se záznamů o členství těch, kteří slouží v armádě, jsou uvedeny v oddíle 33.6.9.

Informace týkající se patriarchálního požehnání pro ty, kteří slouží v armádě, jsou uvedeny v oddíle 38.2.10.3.

Informace týkající se vysvěcování těch, kteří slouží v armádě v izolovaných oblastech, jsou uvedeny v oddíle 38.2.9.6.

Informace týkající se vydávání chrámových doporučení těm, kteří jsou v izolovaných oblastech, jsou uvedeny v oddíle 26.3.2.

Mají-li církevní vedoucí nějaké otázky ohledně záležitostí spojených se službou v armádě, mohou kontaktovat:

Military Relations and Chaplain Services Division

50 East North Temple Street, Room 2411

Salt Lake City, UT 84150-0024, USA

Telefon: [phone]

E-mail: [e-mail]