„29. Shromáždění a schůzky v Církvi“, Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů (2020).
„29. Shromáždění a schůzky v Církvi“, Všeobecná příručka.
Obrázek
matka s dcerou na shromáždění svátosti
29.
Shromáždění a schůzky v Církvi
29.0
Úvod
Svatí posledních dnů se scházejí, aby uctívali Boha, aby se vzájemně vzdělávali a aby učili evangeliu a studovali ho (viz Alma 6:6; Moroni 6:5–6). Spasitel přislíbil: „Kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.“ (Matouš 18:20.) Společné setkávání je jedním ze způsobů, jak mohou být naše srdce „spojena v jednotě a… lásce“ (Mosiáš 18:21).
Schůzky vedoucích představují možnost, jak se vedoucí mohou společně radit a koordinovat úsilí zaměřené na službu druhým. Uspořádání schůzky však nikdy nemá nahrazovat službu či pastýřskou službu po vzoru Ježíše Krista. Práci na spasení a oslavení lze naplánovat během schůzky, ale nejčastěji se odehrává mimo ni.
29.1
Plánování a vedení shromáždění a schůzek
Vedoucí plánují a vedou shromáždění a schůzky tak, „jak [jsou] vedeni Duchem Svatým, podle přikázání a zjevení Božích“ (Nauka a smlouvy 20:45; viz také Moroni 6:9; Nauka a smlouvy 46:2). Hledají způsoby, jak na shromáždění a schůzky přivolat vliv Ducha.
Vedoucí dbají na to, aby počet a délka shromáždění a schůzek nebyly pro členy ani jejich rodiny přítěží. Shromáždění a schůzky například nemají být pro rodiny překážkou v tom, aby spolu mohly trávit čas v sabatní den.
Vedoucí také dbají na to, aby se shromáždění a schůzky zaměřovaly na to, co je nejdůležitější. Například shromáždění svátosti se má zaměřovat na svátost a prohlubování víry v Ježíše Krista. Schůzky předsednictva a schůzky rady se zaměřují na posilování jednotlivců a rodin.
Shromáždění nebo schůzku může vést předsedající úředník. Nebo může požádat někoho jiného, například rádce, aby shromáždění či schůzku řídil pod jeho vedením.
Příležitostně se na shromáždění nebo na schůzce stane něco, co předsedající úředník považuje za nutné objasnit. Například někdo může učit nesprávné nauce. Pokud se tak stane, má předsedající úředník poskytnout vysvětlení, aniž by kohokoli uvedl do rozpaků.
29.2
Shromáždění a schůzky na úrovni sboru
29.2.1
Shromáždění svátosti
29.2.1.1
Plánování shromáždění svátosti
Shromáždění svátosti plánuje a vede biskupstvo. Členové biskupstva dbají na to, aby se toto shromáždění zaměřovalo na svátost a na prohlubování víry v Ježíše Krista.
Shromáždění svátosti trvá jednu hodinu. Jeho součástí mohou být:
Preludium (pokyny jsou uvedeny v oddíle 19.3.2). Zbožná hudba před začátkem shromáždění může navodit ducha uctívání.
Pozdravení a přivítání.
Uvítání předsedajících autorit nebo dalších hostujících vedoucích. Předsedající autority a hostující vysocí rádci mají být pozváni, aby seděli na pódiu. Generální úředníci a úřednice jsou také zváni, aby seděli na pódiu, ledaže se účastní shromáždění ve svém domovském sboru.
Oznámení. Oznámením se má věnovat co možná nejméně času. Většinu z nich lze vytisknout, sdílet v elektronické podobě nebo o nich informovat během jiných shromáždění.
Úvodní náboženská píseň a modlitba. Viz oddíly 19.3.2 a 29.6.
Záležitosti sboru a kůlu, jako například:
vyjadřování podpory úředníkům, úřednicím, učitelům a učitelkám a jejich uvolňování (viz oddíly 30.3 a 30.6);
předkládání jmen bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu v Aronově kněžství (viz oddíl 18.10.3);
představení nových členů sboru, včetně nedávno obrácených. Ten, kdo shromáždění vede, nového člena sboru krátce představí a poté požádá shromážděné, aby dali zvednutím ruky najevo, že tohoto člena vítají do sboru.
Když se děti, které jsou zaznamenanými členy, dají pokřtít a konfirmovat, je to oznámeno na shromáždění svátosti. Není však nutné žádat shromážděné, aby dali najevo, že je vítají do sboru.
Udělení jména a požehnání dítěti (viz oddíl 18.6). Tento obřad se obvykle vykonává na postním a svědeckém shromáždění (viz oddíl 29.2.2).
Píseň ke svátosti a vykonání obřadu svátosti. Na svátost je během shromáždění kladen hlavní důraz. Ostatní části shromáždění od ní nemají odvádět pozornost. Tento obřad dává členům příležitost zaměřit se v myšlenkách na Spasitele a na oběť, kterou pro ně přinesl. Má to být posvátná chvíle duchovní obnovy.
Stůl se svátostí se má připravit před začátkem shromáždění. Biskup dbá na to, aby byla svátost požehnána a roznesena uctivě a spořádaně. Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, zastupují Ježíše Krista.
Další informace týkající se přípravy, žehnání a roznášení svátosti jsou uvedeny v oddíle 18.9.
Informace týkající se vykonávání obřadu svátosti v neobvyklých situacích jsou uvedeny v oddílech 29.2.1.5 a 18.9.1.
Poselství na témata z evangelia a zpěv shromážděných nebo jiná hudba. Poselství a hudba mají být v souladu s posvátnou povahou svátosti. Informace týkající se výběru řečníků jsou uvedeny v oddíle 29.2.1.4. Informace týkající se výběru písní a hudby pro shromáždění svátosti jsou uvedeny v oddíle 19.3.2.
Závěrečná náboženská píseň a modlitba.
Postludium.
Na shromážděních svátosti se nemají používat názorné pomůcky ani audiovizuální materiály (viz oddíl 38.8.3).
29.2.1.2
Předsedání na shromáždění svátosti
Shromáždění svátosti předsedá biskup, vyjma případů, kdy se ho účastní člen předsednictva kůlu, územní sedmdesátník ve svém území nebo generální autorita. Pokud se biskup a jeho rádci nemohou shromáždění svátosti zúčastnit, určí toho, kdo bude předsedat, president kůlu. Obvykle tím pověří presidenta kvora starších. Může k tomu však vyzvat i jiného nositele Melchisedechova kněžství.
29.2.1.3
Čas před shromážděním
Členové kongregace se před zahájením shromáždění duchovně připravují na svátost. Mohou tak činit prostřednictvím tiché modlitby a přemítání. Vedoucí jdou v uctivosti příkladem.
29.2.1.4
Výběr řečníků
Řečníky na shromáždění svátosti vybírá biskupstvo. Nejčastěji se obrací na členy sboru, včetně mládeže (viz oddíl 38.8.18). President kůlu může pronášením proslovů pověřit vysoké rádce nebo členy a členky kůlových předsednictev organizací. President kůlu rovněž určuje četnost takovýchto proslovů.
Biskupstvo se na členy s žádostí o proslov obrací v dostatečném předstihu před konáním shromáždění. Řečníci vydávají svědectví o Ježíši Kristu a vyučují Jeho evangeliu pomocí písem (viz Nauka a smlouvy 42:12; 52:9). Poselství mají prohlubovat víru a být v souladu s posvátnou povahou svátosti.
Informace týkající se proslovů nově povolaných nebo nedávno se navrátivších misionářů na shromážděních svátosti jsou uvedeny v oddílech 24.5.2 a 24.8.3.
Biskupstvo vyhrazuje každý rok jedno shromáždění svátosti pro vystoupení dětí z Primárek. Informace týkající se tohoto vystoupení jsou uvedeny v oddíle 12.2.1.2.
Každý člen potřebuje duchovní požehnání, která plynou z přijímání svátosti. Někteří členové se však shromáždění svátosti účastnit nemohou, protože nemohou vycházet z domu nebo jsou v nemocnici či v pečovatelském zařízení. Biskup může pověřit nositele kněžství, aby obřad svátosti vykonali i pro tyto členy (viz oddíl 18.9.1).
V některých případech může biskup pro potřeby těch, kteří se nemohou shromáždění svátosti zúčastnit, schválit streamovaný přenos. Další informace jsou uvedeny v oddíle 29.7.
Když jsou členové na cestách nebo dočasně žijí mimo domov, mají se pokud možno účastnit shromáždění svátosti ve sboru, který je poblíž. Shromáždění svátosti se nemají konat v souvislosti s rodinnými sešlostmi, dovolenými ani s dalšími akcemi, které nepořádá Církev.
29.2.2
Postní a svědecké shromáždění
Na postním a svědeckém shromáždění nehovoří pověření řečníci ani se v rámci něj nekonají žádná zvláštní hudební vystoupení. Místo toho ten, kdo shromáždění vede, vydá krátké svědectví. Poté vybídne členy kongregace, aby rovněž vydali své svědectví. Vydávat svědectví znamená prohlašovat na základě inspirace Ducha Svatého pravdy evangelia. Svědectví mají být stručná, aby se o ně mělo možnost podělit mnoho lidí.
Na postním a svědeckém shromáždění mohou svědectví vydávat i malé děti. Nejvhodnější by mohlo být to, aby se učily vydávat svědectví doma, dokud nebudou schopny ho vydat bez pomoci druhých.
Během postního a svědeckého shromáždění pod vedením biskupa obvykle probíhá i udělení jména a požehnání dítěti (viz oddíl 29.2.1.1).
29.2.3
Konference sboru
Konference sboru je plánována tak, aby naplňovala místní potřeby. Její součástí je shromáždění svátosti, které plánuje president kůlu. President kůlu obvykle shromáždění předsedá a vede ho člen biskupstva.
Během tohoto shromáždění předkládá člen předsednictva kůlu nebo vysoké rady jména generálních, kůlových a sborových vedoucích k vyjádření podpory. Používá při tom formulář Vyjádření podpory úředníkům připravený referentem sboru. Proslov na tomto shromáždění má obvykle biskup a president kůlu.
V rámci konference sboru se konají obvyklá kněžská shromáždění a shromáždění organizací. Kůloví vedoucí mohou v rámci těchto shromáždění zajišťovat výuku nebo poskytovat asistenci. Slouží sborovým vedoucím a členům.
V souvislosti s konferencí sboru se předsednictvo kůlu setkává s biskupstvem. Společně probírají pokroky v práci sboru na spasení a oslavení. Toto setkání se může konat v neděli, kdy se koná konference sboru, nebo jindy.
29.2.4
Schůzka biskupstva
Schůzky biskupstva plánuje a vede biskup. Probírat lze například tyto záležitosti:
koordinace práce sboru na spasení a oslavení;
posilování jednotlivců a rodin ve sboru – zejména mládeže a dětí;
zjišťování, kteří členové by se mohli připravovat na přijetí obřadů, včetně vysvěcení ke kněžství;
určování, které členy povolat do různých funkcí ve sboru;
zjišťování, které členy by bylo možné doporučit presidentovi kůlu, aby sloužili jako misionáři;
procházení pokynů z písem, od církevních vedoucích a z této příručky.
K dalším probíraným záležitostem mohou patřit jednotlivé sborové organizace a programy; rozpočet sboru; zprávy o plnění úkolů a pověření; a plánování nadcházejících shromáždění, setkání, schůzek a činností a akcí.
Obrázek
schůzka rady sboru
29.2.5
Schůzka rady sboru
Schůzky rady sboru plánuje a vede biskup, který jim rovněž předsedá. Není-li přítomen, může předsedáním a vedením pověřit jednoho ze svých rádců. Rada však bez biskupa nečiní žádná významná rozhodnutí.
Členové rady sboru usilují o to, aby pomáhali všem členům sboru prohlubovat duchovní sílu, přijímat spásné obřady, dodržovat smlouvy a stát se oddanými následovníky Ježíše Krista (viz Moroni 6:4–5). Během schůzek rady sboru členové rady plánují a koordinují práci na výše zmíněném. Společně určují, jak mohou silné stránky a schopnosti členů sboru žehnat potřebným. Zatímco se sjednocují v lásce a zájmu o členy sboru, usilují o vedení Ducha.
Sboroví vedoucí organizací se schůzek rady sboru účastní ve dvou funkcích:
jakožto členové rady sboru, kteří pomáhají žehnat všem členům sboru;
jakožto zástupci svých organizací.
Členové rady sboru na společných schůzkách diskutují o záležitostech, jimž by mohlo být ku prospěchu sjednocené úsilí rady jako celku. Každý člen rady je povzbuzován k tomu, aby se dělil o své myšlenky a vnuknutí ohledně probíraných záležitostí.
Schůzky rady sboru obvykle netrvají déle než hodinu. Začínají modlitbou a stručnými zprávami o plnění úkolů a pověření z předchozích schůzek. Níže jsou uvedeny záležitosti, o kterých by se mohlo diskutovat. Na diskusi o každé z nich na každé schůzce není dostatek času. Biskup upřednostňuje záležitosti, které jsou nejvíce zapotřebí k žehnání jednotlivcům a rodinám.
Život podle evangelia Ježíše Krista. Pomoc všem členům s prohlubováním víry, přijímáním spásných obřadů a dodržováním smluv.
Péče o potřebné. Dělení se o materiály, zdroje a dovednosti za účelem žehnání jednotlivcům, rodinám a veřejnosti. Pomoc členům sboru stát se soběstačnými. (Viz kapitola 22.)
Vyzývání všech, aby přijali evangelium. Vyhodnocování pokroku těch, kteří se učí o evangeliu, a nových a navracejících se členů. Diskuse o tom, jakými způsoby se členové mohou dělit o evangelium s druhými. (Viz kapitola 23.)
Sjednocování rodin na věčnost. Vyhodnocování pokroku jednotlivých členů, kteří se připravují na přijetí chrámových obřadů. Plánování, jak pomoci většímu počtu členů stát se způsobilými získat chrámové doporučení. Diskuse o tom, jakými způsoby se členové mohou podílet na chrámové práci a práci na rodinné historii. (Viz kapitola 25.)
Když členové rady sboru diskutují o výše zmíněných záležitostech, berou v úvahu potřeby a silné stránky členů, kterým slouží. O těchto potřebách a silných stránkách se mohou dozvídat na schůzkách předsednictev, z rozhovorů se členy či členkami jejich organizace (včetně pohovorů o pastýřské službě) a prostřednictvím svého vlastního úsilí věnovaného pastýřské službě. Kromě toho jsou v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) k dispozici nástroje a zprávy, které mohou vedoucím pomáhat sledovat pokrok členů. Členové rady musí zachovávat veškeré soukromé či citlivé informace v důvěrnosti (viz oddíl 4.4.6).
Rada sboru má být obeznámena s dětmi a s mládeží ze sboru a s jejich rodinnou situací. Členové rady věnují zvláštní pozornost dětem nebo mladým lidem, kteří doma nemají podporu, pokud jde o evangelium.
Biskup může po prodiskutování určité záležitosti buď rozhodnout, že se podniknou konkrétní kroky, nebo rozhodnutí odložit na později a mezitím se snažit získat další informace a vedení. Nebo může záležitost postoupit jiné radě, například biskupstvu. Viz oddíl 4.4.3.
Rada sboru může někdy rozhodnout, že potřeby členů může pomoci naplnit určitá sborová činnost nebo akce. Rada sboru může na plánování sborových činností či akcí dohlížet. Většina plánování se nicméně uskutečňuje před schůzkami rady a po nich. Další informace týkající se činností a akcí jsou uvedeny v kapitole 20.
Misionáři na plný úvazek mohou být po svém návratu domů vyzváni, aby radě sboru podali zprávu o své misii (viz oddíl 24.8.3).
Všichni členové rady si mají za účelem porozumění zásadám, jimiž se schůzky rad v Církvi řídí, prostudovat oddíly 4.3 a 4.4.
29.2.6
Schůzka rady mládeže sboru
Schůzky rady mládeže sboru může vést biskup. Nebo tím může pověřit někoho jiného, například jednoho ze svých asistentů v kvoru kněží nebo presidentku nejstarší třídy Mladých žen. Schůzky rady mládeže sboru poskytují mladým lidem příležitosti vést. Biskupstvo nebo další vedoucí mohou mladým lidem pomáhat s přípravou na tyto schůzky během schůzek předsednictva kvora nebo třídy.
Před každou schůzkou si biskup a ten, kdo schůzku povede, projdou záležitosti, které se mají projednávat. Mezi tyto záležitosti může například patřit:
Práce na spasení a oslavení.
Potřeby mládeže ve sboru a způsoby, jak je řešit.
Úsilí spočívající v oslovování mladých lidí, kteří jsou méně aktivní nebo kteří jsou novými členy.
Činnosti a akce, včetně příležitostí sloužit potřebným. Většina plánování probíhá na schůzkách předsednictva kvora nebo třídy (viz kapitola 20).
Sbory používají jeden z následujících dvouhodinových harmonogramů pro nedělní shromáždění.
Rozvrh č. 1
60 minut
Shromáždění svátosti
10 minut
Přechod do tříd a na shromáždění
50 minut
Všechny neděle: Primárky, včetně jeslí (viz oddíl 12.2.1.2)
První a třetí neděle v měsíci: Nedělní škola (viz oddíl 13.3)
Druhá a čtvrtá neděle: shromáždění kněžských kvor (viz oddíly 8.2.1.2 a 10.2.1.2), shromáždění Pomocného sdružení (viz oddíl 9.2.1.2) a shromáždění Mladých žen (viz oddíl 11.2.1.2)
Pátá neděle: shromáždění pro mládež a dospělé. Téma určuje a učitele (obvykle členy sboru nebo kůlu) pověřuje biskupstvo. To rovněž určuje, zda se mládež a dospělí či muži a ženy setkají odděleně, nebo společně.
Rozvrh č. 2
50 minut
Všechny neděle: Primárky, včetně jeslí (viz oddíl 12.2.1.2)
První a třetí neděle v měsíci: Nedělní škola (viz oddíl 13.3)
Druhá a čtvrtá neděle: shromáždění kněžských kvor (viz oddíly 8.2.1.2 a 10.2.1.2), shromáždění Pomocného sdružení (viz oddíl 9.2.1.2) a shromáždění Mladých žen (viz oddíl 11.2.1.2)
Pátá neděle: shromáždění pro mládež a dospělé. Téma určuje a učitele (obvykle členy sboru nebo kůlu) pověřuje biskupstvo. To rovněž určuje, zda se mládež a dospělí či muži a ženy setkají odděleně, nebo společně.
10 minut
Přechod na shromáždění svátosti
60 minut
Shromáždění svátosti
Když mívají dva sbory shromáždění v jedné budově, přičemž je v jednom nebo obou z nich jen velmi málo dětí nebo mladých lidí, může být žádoucí, aby se děti nebo mladí lidé z obou sborů účastnili nedělních tříd společně. Harmonogramy nedělních shromáždění těchto sborů se mohou překrývat, jak je znázorněno níže.
Tento rozvrh lze zvážit rovněž v případě, že se ve dvou sborech mluví různými jazyky, ale děti a mládež mluví stejným jazykem.
Využití tohoto rozvrhu vyžaduje schválení presidenta kůlu. Pokud ho schválí, sejde se biskup v každém sboru s vedoucími organizací, aby se s nimi poradil, jak tento rozvrh uvést do praxe.
Obě biskupstva se spolu setkají, aby určila, kteří členové z jednotlivých sborů mají být povoláni, aby sloužili v kvorech a organizacích. Každý biskup zůstává presidentem svého kvora kněží, ale oba biskupové se mohou střídat při předsedání nedělním shromážděním kvor. Biskupové z obou sborů se účastní společných schůzek rady mládeže sborů. Po zavedení daného rozvrhu se vedoucí pravidelně nadále setkávají, aby koordinovali své úsilí.
29.3
Shromáždění a schůzky na úrovni kůlu
29.3.1
Konference kůlu
Harmonogram konferencí kůlů vytváří president Kvora Dvanácti apoštolů. Jedné konferenci kůlu v roce obvykle předsedá president kůlu a té druhé pověřený územní sedmdesátník nebo generální autorita.
Veškeré plánování související s konferencí řídí předsedající úředník. V předstihu schvaluje účastníky i výběr hudby. Informace týkající se hudby na konferenci kůlu jsou uvedeny v oddíle 19.3.4.
Když konferenci předsedá územní sedmdesátník nebo generální autorita, může vybídnout presidenta kůlu, aby doporučil témata, jimž se má během konference učit. Když konferenci předsedá president kůlu, vybírá témata on společně se svými rádci. Předsednictvo kůlu může potenciální témata prodiskutovat s radou kůlu. V rámci těchto výběrů bere předsednictvo kůlu v úvahu témata, která v poslední době zdůrazňuje První předsednictvo.
President kůlu může v rámci přípravy i pořádání konference kůlu požádat o pomoc kněžská kvora a další organizace, jednotlivce i rodiny. Mohli by být například pověřeni přípravou židlí, zajištěním uvaděčů nebo úklidem budovy.
Součástí každé konference kůlu jsou obvykle následující shromáždění a schůzky:
Schůzka územního sedmdesátníka (je-li pověřen) nebo generální autority (je-li pověřena) s předsednictvem kůlu. Této schůzky se účastní také referent kůlu a výkonný tajemník kůlu.
Kůlové setkání kněžských vedoucích (viz oddíl 29.3.3). Předsedající autorita určí, zda se toto setkání bude konat v sobotu, nebo v neděli. Setkání vede člen předsednictva kůlu.
Sobotní večerní zasedání pro všechny členy kůlu ve věku 18 a více let. V závislosti na místních podmínkách se toto shromáždění může konat v neděli, pokud to schválí předsedající autorita. Setkání vede člen předsednictva kůlu.
Všeobecné zasedání, které se koná v neděli a je určeno všem členům a dalším lidem, kteří si přejí se ho zúčastnit. Toto shromáždění vede a promlouvá na něm president kůlu. Pokud není dost místa na to, aby se všichni vešli na jedno zasedání, může se nedělních všeobecných zasedání konat více. Děti se tohoto zasedání účastní s rodinou, nikoli odděleně.
Je-li to nutné, lze konferenční zasedání streamovat do sborových domů nebo jiných míst v kůlu. U některých členů může být zapotřebí, aby byla konference streamována k nim domů. Další informace týkající se streamování shromáždění jsou uvedeny v oddíle 29.7.
Řečníci na všeobecném zasedání nemají používat názorné pomůcky ani audiovizuální materiály (viz oddíl 38.8.3).
Pokud se konference účastní generální úředníci či úřednice, president a vedoucí sestra chrámu, president misie a jeho společnice nebo patriarcha kůlu, mají sedět na pódiu. Totéž platí pro rádce v předsednictvech chrámů a misií (a jejich manželky), pokud se konference účastní namísto presidenta chrámu nebo misie.
Na jedné konferenci kůlu v daném roce předkládá člen předsednictva kůlu jména generálních, územních a kůlových úředníků a úřednic k vyjádření podpory. Používá při tom formulář Vyjádření podpory úředníkům připravený referentem kůlu. Obvykle se tak děje na první konferenci kůlu v daném roce.
Dojde-li k povolání nebo uvolnění kůlových úředníků či úřednic v době mezi dvěma konferencemi kůlu, jsou jejich jména předložena k vyjádření podpory nebo poděkování na následující konferenci kůlu. Nebo to lze provést na shromáždění svátosti ve všech sborech. Viz oddíly 30.3 a 30.6.
Na konferenci kůlu se předkládají k vyjádření podpory jména bratří, kteří byli doporučeni k vysvěcení do úřadu staršího nebo vysokého kněze. Je-li zapotřebí, aby byl určitý bratr vysvěcen před příští konferencí kůlu, může se vyjádření podpory tomuto bratrovi uskutečnit na shromáždění svátosti v jeho sboru. Jeho jméno bude poté předloženo k ratifikaci vysvěcení na konferenci kůlu (viz oddíl 18.10.3).
29.3.2
Kůlové všeobecné kněžské shromáždění
Kůlové všeobecné kněžské shromáždění plánuje a vede předsednictvo kůlu. S modlitbou vybírá témata a řečníky.
29.3.3
Kůlové setkání kněžských vedoucích
Kůlové setkání kněžských vedoucích plánuje a vede předsednictvo kůlu. Struktura těchto setkání je flexibilní. Všichni účastníci mohou zůstat v průběhu celého setkání pospolu. Nebo se po všeobecném školení mohou rozdělit do menších skupin, v rámci nichž bude školení zaměřeno na konkrétní záležitosti související s jejich povoláními nebo pověřeními.
Školení obvykle zajišťuje předsednictvo kůlu a další kůloví vedoucí. Příležitostně lze o školení požádat i sborové vedoucí, včetně vedoucích z řad žen.
29.3.4
Kůlová setkání vedoucích
Kůlová setkání vedoucích plánují a vedou jednotlivá kůlová předsednictva organizací. Struktura těchto setkání je flexibilní. Všichni vedoucí mohou zůstat v průběhu celého setkání pospolu. Nebo se po všeobecném školení mohou rozdělit do menších skupin, v rámci nichž bude školení zaměřeno na konkrétní záležitosti související s jejich povoláními nebo pověřeními.
Školení obvykle zajišťují vedoucí organizací, členové předsednictva kůlu nebo další kůloví vedoucí. Příležitostně lze o školení požádat i sborové vedoucí organizací.
Kůlové předsednictvo Mladých mužů kůlová setkání vedoucích nepořádá. Školení pro ty, kteří slouží kvorům Aronova kněžství, je součástí kůlových setkání kněžských vedoucích (viz oddíl 29.3.3).
29.3.5
Shromáždění kůlového kvora vysokých kněží
Shromáždění kůlového kvora vysokých kněží plánuje a vede předsednictvo kůlu. Shromáždění všech vysvěcených vysokých kněží v kůlu se nepořádají.
29.3.6
Schůzka předsednictva kůlu
Schůzky předsednictva kůlu plánuje a vede president kůlu. Probírat lze například tyto záležitosti:
práce kůlu na spasení a oslavení;
posilování jednotlivců a rodin v kůlu;
potřeby a silné stránky sborů, kvor starších a dalších organizací v kůlu;
doporučení biskupů týkající se mužů, kteří mají být vysvěceni do úřadu staršího;
členové, kteří mají být povoláni ke službě ve funkcích v kůlu a v některých funkcích ve sboru, jak je to uvedeno v oddíle 30.8;
doporučení biskupů ohledně členů, kteří mají sloužit na misii;
pokyny z písem, od církevních vedoucích a z této příručky.
K dalším probíraným záležitostem mohou patřit činnosti, akce a programy kůlu; rozpočet kůlu; zprávy o plnění úkolů a pověření; a plánování nadcházejících shromáždění, setkání a schůzek.
29.3.7
Schůzka vysoké rady
Schůzky vysoké rady plánuje a vede předsednictvo kůlu. Účastníci těchto schůzek během nich mohou:
Přijímat poučení a pokyny od předsednictva kůlu ohledně nauky, úkolů a pověření.
Radit se společně ohledně posilování jednotlivců a rodin v kůlu. V systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) jsou k dispozici nástroje a zprávy, které mohou vedoucím pomáhat sledovat pokrok členů.
Probírat, jak v kůlu pomoci uskutečňovat práci na spasení a oslavení.
Podávat zprávy o plnění úkolů a pověření.
Radit se s předsednictvem kůlu a vyjadřovat podporu jeho rozhodnutím vysvětit určité bratry do úřadů staršího a vysokého kněze.
Radit se s předsednictvem kůlu a vyjadřovat podporu jeho rozhodnutím ohledně povolání konkrétních členů.
Pomáhat s plánováním kůlových setkání kněžských vedoucích (viz oddíl 29.3.3).
Vyslechnout si zprávy od navrátivších se misionářů (viz oddíl 24.8.3).
Někdy by mohla bezprostředně po krátké schůzce vysoké rady následovat schůzka rady kůlu (viz oddíl 29.3.8). To může pomoci snížit počet schůzek, kterých se vedoucí mají účastnit.
Všichni členové rady si mají za účelem porozumění zásadám, jimiž se schůzky rad v Církvi řídí, prostudovat oddíly 4.3 a 4.4.
Další informace týkající se možnosti účastnit se schůzky na dálku jsou uvedeny v oddíle 29.7.
29.3.8
Schůzka rady kůlu
Schůzky rady kůlu plánuje a vede president kůlu. Členové rady během těchto schůzek mohou:
Přijímat poučení a pokyny od předsednictva kůlu ohledně nauky, úkolů a pověření.
Radit se společně ohledně posilování jednotlivců a rodin v kůlu. V systému LCR jsou k dispozici nástroje a zprávy, které mohou vedoucím pomáhat sledovat pokrok členů.
Diskutovat o všeobecné vizi týkající se práce kůlu na spasení a oslavení.
Diskutovat o časných potřebách členů kůlu a o tom, jak jim pomoci dosáhnout soběstačnosti. Zjišťovat, jaké užitečné zdroje jsou v okolí a v kůlu k dispozici. Může se jednat například o místní školy či o program BYU–Pathway Worldwide. (Viz oddíly 22.12 a 22.13.)
Vytvářet a aktualizovat jednoduchý plán kůlu, jak řešit nouzové situace (viz oddíl 22.9.1.3).
Navrhovat způsoby, jak mohou členové kůlu sloužit ve svém okolí (viz 22.9.1). Náměty na službu veřejnosti uvádějí tam, kde jsou k dispozici, rovněž stránky JustServe.org.
Podávat zprávy o kůlových organizacích a o jejich činnostech, akcích a programech.
Někdy by mohla schůzka rady kůlu následovat bezprostředně po krátké schůzce vysoké rady (viz oddíl 29.3.7). To může pomoci snížit počet schůzek, kterých se vedoucí mají účastnit.
Všichni členové rady si mají za účelem porozumění zásadám, jimiž se schůzky rad v Církvi řídí, prostudovat oddíly 4.3 a 4.4.
Další informace týkající se možnosti účastnit se schůzky na dálku jsou uvedeny v oddíle 29.7.
Kůlový výbor vedoucích dospělých podporuje předsednictva kvor starších a sborová předsednictva Pomocného sdružení v jejich práci. Členové výboru kladou zvláštní důraz na úsilí sborů zaměřené na sdílení evangelia, posilování nových a navracejících se členů a zapojování se do chrámové práce a práce na rodinné historii.
Kromě toho zmíněný výbor koordinuje úsilí kůlu týkající se sociální péče a soběstačnosti, včetně příležitostí uváděných na stránkách JustServe.org (tam, kde jsou k dispozici) a programu BYU–Pathway Worldwide (viz oddíl 22.13).
Schůzky kůlového výboru vedoucích dospělých plánuje a vede předsednictvo kůlu. Tyto schůzky mohou navazovat na schůzky rady kůlu. Výbor vedoucích dospělých by se například mohl sejít na konci některých schůzek rady kůlu, aby pokračoval v diskusi o konkrétních záležitostech.
Kůlový výbor vedoucích mládeže má tyto zodpovědnosti:
Plánovat pro mládež v kůlu projekty služby, činnosti a akce. Může se jednat o konference mládeže, taneční zábavy, zasvěcující shromáždění, projekty služby a vícekůlové akce. (Náměty na službu uvádějí tam, kde jsou k dispozici, stránky JustServe.org.) Plánování a uskutečňování těchto činností a akcí má vést mládež. Kůlové činnosti a akce se nemají konat tak často, aby představovaly zátěž pro sbory. Mají doplňovat sborové činnosti a akce, a ne jim konkurovat. Sboroví vedoucí mají být o kůlových činnostech a akcích informováni v dostatečném předstihu.
Schůzky kůlového výboru vedoucích mládeže plánuje a vede člen předsednictva kůlu. Tyto schůzky mohou navazovat na schůzky rady kůlu. Výbor vedoucích mládeže by se například mohl sejít na konci některých schůzek rady kůlu, aby pokračoval v diskusi o konkrétních záležitostech.
29.3.11
Schůzka kůlové rady biskupů
O vedení kůlové rady biskupů žádá president kůlu jednoho z biskupů. Tento biskup plánuje a vede schůzky rady. Projednávat lze například tyto záležitosti:
Pomáhání mládeži, aby po duchovní stránce rostla.
Využívání postních obětí k péči o potřebné. Pomáhání členům dosahovat soběstačnosti (viz kapitola 22, zejména oddíl 22.11). Sdílení informací o užitečných zdrojích dostupných v okolí.
Pomáhání členům činit pokání a zakoušet změnu srdce (viz kapitola 32).
Příležitostně může president kůlu provést školení. Toto školení tvoří z velké části pokyny od církevních vedoucích, včetně těch od územních sedmdesátníků z koordinačních rad (viz oddíl 29.4).
Tato schůzka nenahrazuje pravidelné pohovory presidenta kůlu s jednotlivými biskupy (viz oddíl 6.2.1.2).
Všichni členové rady si mají za účelem porozumění zásadám, jimiž se schůzky rad v Církvi řídí, prostudovat oddíly 4.3 a 4.4.
Obrázek
schůzka biskupstva
29.3.12
Další schůzky na úrovni kůlu
Schůzky kůlového výboru svobodných dospělých a kůlového výboru mladých svobodných dospělých jsou popsány v oddíle 14.1.1.2.
29.4
Schůzky koordinační rady
Další informace týkající se koordinačních rad jsou uvedeny v oddíle 5.2.4.
29.5
Pohřby a další bohoslužby za zesnulé
Když zemře člen Církve, může biskup nabídnout uspořádání smuteční bohoslužby, která může pomoci přinést útěchu pozůstalým a vzdát úctu zesnulému. Bohoslužby za zemřelé se liší v závislosti na náboženství, kultuře, tradicích a místních zákonech. Následující pokyny mohou biskupům pomoci s plánováním bohoslužeb za zesnulé, které budou zaměřené na evangelium a zároveň budou respektovat zmíněné odlišnosti.
29.5.1
Obecné zásady
Smrt je nezbytnou součástí plánu spasení, který připravil Nebeský Otec (viz Alma 12:24–27). Díky Ježíši Kristu budou všichni vzkříšeni. Důležitým účelem církevních bohoslužeb za zesnulé je svědčit o plánu spasení, zejména pak o Spasitelově Usmíření a Vzkříšení. Tyto smuteční bohoslužby mají být důstojným duchovním zážitkem.
Členové Církve mají v souvislosti s úmrtími projevovat úctu k praktikám jiných náboženství. Nemají se však účastnit rituálů ani tradic, které jsou v rozporu s přikázáními nebo s církevními měřítky. Církevní vedoucí nemají do církevních smutečních bohoslužeb za zesnulé začleňovat rituály jiných náboženství či skupin lidí.
Členové jsou odrazováni od praktik nebo tradic, které se pro pozůstalé stávají přítěží. K takovým praktikám může patřit cestování na značné vzdálenosti, komplikovaná veřejná oznámení, platby rodině, dlouhotrvající hostiny a přemrštěné vzpomínkové slavnosti v době výročí úmrtí.
Členové Církve, kteří na smutečních bohoslužbách za zesnulé vystupují, nemají přijímat žádné platby.
Církevní vedoucí a členové se ohledně toho, jak postupovat, když někdo zemře, řídí místními zákony.
29.5.2
Nabídka pomoci rodině
Vedoucí a členové Církve, jakožto učedníci Ježíše Krista, truchlí „s těmi, kteří truchlí; … a [utěšují] ty, kteří mají útěchy zapotřebí“ (Mosiáš 18:9). Když některý člen zemře, biskup navštíví jeho rodinu, aby jí poskytl útěchu. Může požádat své rádce, aby ho doprovodili. Rovněž o úmrtí člena uvědomí presidenta kvora starších a presidentku Pomocného sdružení.
Biskup nabízí pomoc od členů sboru, včetně kvora starších a Pomocného sdružení. Členové sboru by například mohli:
uvědomit přátele a příbuzné,
pomoci připravit úmrtní oznámení,
pomoci naplánovat pohřeb nebo jinou bohoslužbu,
pomoci dle situace s přípravami pohřbu v pohřebním ústavu nebo na pohřebišti,
Někdy se rozloučení u otevřené rakve koná v církevním sborovém domě před smuteční bohoslužbou. Vedoucí mají otevřít sborový dům pro zaměstnance pohřebního ústavu nejméně hodinu před plánovanou dobou pro rozloučení.
Po rozloučení u otevřené rakve je možné pronést rodinnou modlitbu, pokud si to rodina přeje. Rakev má být před smuteční bohoslužbou uzavřena.
29.5.4
Pohřební bohoslužby (kde je to zvykem)
Pokud se pohřební bohoslužba za člena koná v církevní budově, vede ji biskup. Pokud se koná doma, ve smuteční síni nebo u hrobu, může biskupa o vedení bohoslužby požádat rodina. Pokud se biskup nemůže pohřbu zúčastnit, může ho vést rádce biskupa. Informace týkající se smutečních bohoslužeb konaných v církevní budově za osobu, která není členem Církve, jsou uvedeny v oddíle 29.5.6.
Pohřeb, který vede biskup, ať již v církevní budově, nebo někde jinde, je církevním shromážděním a náboženskou bohoslužbou. Má být duchovní povahy. Biskup vyzývá účastníky, aby zachovávali ducha uctivosti a důstojnosti.
Vede-li pohřeb biskup, dohlíží na plánování bohoslužby buď on sám, nebo jeden z jeho rádců. Bere v úvahu přání rodiny, přičemž dbá na to, aby pohřeb byl jednoduchý a důstojný, s hudbou a krátkými proslovy zaměřenými na evangelium. Důraz se má klást na útěchu, kterou nabízí Ježíš Kristus díky svému Usmíření a Vzkříšení. Od členů rodiny se nevyžaduje, aby během pohřební bohoslužby promlouvali ani aby se zapojovali jiným způsobem.
Pohřeb představuje příležitost vzdát úctu zesnulému. Nicméně tyto projevy úcty nemají během bohoslužby převládat. Pokud si rodina přeje strávit více času tím, aby mohla zesnulému vzdát úctu a podělit se o vzpomínky, je obvykle lepší tak učinit v rámci rodinného setkání uspořádaného za tímto účelem mimo pohřební bohoslužbu.
Součástí pohřební bohoslužby v kapli nemají být videoprezentace.
Pohřby mají začínat včas. Obecně platí, že pohřby nemají z ohleduplnosti k těm, kteří se jich účastní, trvat déle než 1,5 hodiny.
Pokud se pohřbu účastní člen předsednictva kůlu, územní sedmdesátník nebo generální autorita, pak mu předsedá. Ten, kdo pohřeb vede, se s předsedajícím úředníkem v předstihu radí a během bohoslužby oznamuje, že tento úředník předsedá. Předsedající úředník má dostat možnost pronést závěrečné slovo, pokud si tak přeje.
Pohřební bohoslužby se obvykle nekonají v neděli.
V některých případech, pokud se výdaje za pohřeb hradí z fondu postních obětí, se může biskup domluvit se zaměstnanci pohřebního ústavu, aby za režijní cenu zajistili prostý a důstojný smuteční obřad a pohřeb.
Informace týkající se návratu misionářů domů, aby se mohli zúčastnit pohřbu, jsou uvedeny v oddíle 24.6.2.7. Další informace týkající se streamovaného přenosu z pohřbu jsou uvedeny v oddíle 29.7.
29.5.5
Pohřbení nebo kremace
Je-li to možné, mají být zesnulí členové, kteří byli obdarováni, pohřbeni nebo zpopelněni v chrámovém oblečení. Informace týkající se chrámového oblečení pro pohřeb a oblékání zesnulých jsou uvedeny v oddíle 38.5.8.
Je-li to možné, doprovází pohřební průvod na hřbitov člen biskupstva. Má-li být zasvěcen hrob, radí se s rodinou a žádá nositele Melchisedechova kněžství, aby hrob zasvětil. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 18.16. Pokud si to rodina přeje, může být namísto zasvěcení hrobu pronesena modlitba u hrobu.
Informace týkající se zasvěcení místa, kde se uchovává popel zesnulého, jsou uvedeny v oddíle 18.16.2. Další informace týkající se pokynů ohledně kremace jsou uvedeny v oddíle 38.7.2.
29.5.6
Smuteční bohoslužby za ty, kteří nejsou členy Církve
Biskup může nabídnout církevní sborový dům k uspořádání pohřební bohoslužby za člověka, který není členem Církve. Pokud zesnulý patřil k jiné církvi, může se obvykle bohoslužba konat způsobem předepsaným onou církví. Pokud si to rodina přeje, může bohoslužbu vést duchovní církve dotyčného zesnulého, za předpokladu, že se tak bude dít důstojným a vhodným způsobem. V církevním sborovém domě se nicméně nesmí provádět rituály jiných církví či organizací.
29.6
Modlitby na církevních shromážděních a schůzkách
Modlitby na církevních shromážděních a schůzkách mají být stručné, jednoduché a vedené Duchem. Úvodní nebo závěrečnou modlitbu může pronést kterýkoli pokřtěný člen nebo pokřtěná členka Církve. Děti, které nejsou pokřtěny, se mohou modlit v Primárkách. Vedoucí se mají vyvarovat toho, aby na témže shromáždění žádali pokaždé o modlitbu manžela i manželku.
Členové se mají modlit slovy, která vyjadřují lásku a úctu k Nebeskému Otci. V angličtině to mimo jiné obnáší, aby se při oslovování Nebeského Otce používala zájmena Thee, Thy, Thine a Thou.
29.7
Streamování shromáždění a pořádání virtuálních shromáždění, setkání a schůzek
Je-li to možné, mají členové Církve usilovat o to, aby se shromáždění, setkání a schůzek účastnili osobně. Někdy to však možné není. Streamování a pořádání virtuálních shromáždění, setkání a schůzek umožňuje zprostředkovat je i těm, kteří by se jich jinak zúčastnit nemohli. Může se jednat (nejen) o ty, kteří:
žijí na odlehlých místech nebo mají jen omezenou možnost cestovat;
mají obtíže související s fyzickým, duševním nebo emočním zdravím;
mají oslabený imunitní systém nebo jsou klienty pečovatelského zařízení či pacienty v nemocnici;
jsou pracovníky kritické infrastruktury nebo jsou povinni pracovat o sabatu z jiných důvodů;
pečují o někoho, kdo není schopen vycházet z domu a nemůže být ponechán o samotě;
potřebují tlumočení do znakového jazyka;
trpí alergiemi, které pro ně na shromáždění představují ohrožení na zdraví.
Ve prospěch těchto a dalších členů může biskup povolit, jako výjimku, přímý streamovaný přenos shromáždění svátosti, pohřbů a svateb, jež se konají ve sborovém domě. Streamované přenosy umožňují druhým shromáždění sledovat a naslouchat mu na dálku, ale neumožňují jim zapojovat se do něj přímo.
Živý streamovaný přenos shromáždění svátosti nemá obsahovat vykonávání obřadu svátosti. Přenos se má během obřadu svátosti pozastavit a poté znovu obnovit. Nebo může biskup přesunout vykonání obřadu svátosti na konec shromáždění, až po ukončení živého přenosu. Shromáždění je v takovém případě zakončeno náboženskou písní a modlitbou.
Biskup může oprávnit kněze nebo nositele Melchisedechova kněžství, aby osobně vykonal obřad svátosti pro ty, kteří se nemohou zúčastnit shromáždění fyzicky (viz oddíl 18.9.1).
V případě některých shromáždění, setkání a schůzek může biskup nebo president kůlu oprávnit členy, kteří nemohou přijít osobně, aby se zúčastnili virtuálně. Může se jednat o tato shromáždění, setkání či schůzky:
setkání a schůzky vedoucích, například schůzky předsednictva nebo rady;
shromáždění kvor, Pomocného sdružení nebo Mladých žen;
třídy Nedělní školy;
třídy Primárek a společné zpívání.
Virtuální shromáždění, setkání a schůzky jsou na rozdíl od streamovaných přenosů interaktivní. Ti, kteří se připojují na dálku, mohou přispívat tím, že budou klást otázky, vyjadřovat se k probíraným tématům a zapojovat se i dalšími způsoby.
President kůlu může povolit živý streamovaný přenos konference kůlu na další místa v kůlu, včetně domovů členů, je-li to potřeba. Může také oprávnit kůlové vedoucí, aby se v případech, kdy se nemohou zúčastnit setkání a schůzek vedoucích osobně (například z důvodů uvedených výše v tomto oddíle), zúčastnili virtuálně.
Smyslem streamovaných přenosů a virtuálních setkání a schůzek není zajistit větší pohodlí těm, kteří by se mohli s vynaložením přiměřeného úsilí účastnit osobně. Biskup například nepovoluje streamování shromáždění svátosti pro členy sboru, kteří jsou na cestách a mohli by se shromáždění zúčastnit v jiném sboru.
S nastavením streamingu a virtuálních shromáždění, setkání a schůzek mohou vedoucím pomoci sboroví a kůloví specialisté na techniku (viz oddíl 33.10). Tito lidé mohou také pomoci členům se na tato shromáždění, setkání či schůzky připojit.
Streamované přenosy a virtuální shromáždění, setkání a schůzky nemají odvádět pozornost od Ducha. Obecně platí, že k vysílání shromáždění, setkání či schůzky se má použít pouze jedno zařízení. Ani zařízení, ani ten, kdo je ovládá, nemají budit pozornost.
Záznamy streamovaných přenosů shromáždění sborů či kůlu je zapotřebí smazat do 24 hodin poté, co se dané shromáždění uskutečnilo.
